c 2 C j ARTS002 LgBAOľ přístupy k vědeckému poznání jazyka věda, její metodologie a jazyk jan havliš : ústav jazykovědy a baltistiky :: obecná jazykověda M UNI RTS Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko License poznání- kognice a způsoby poznávání :: mimovědecké poznání, vědeckometodické poznání :: co je to jev, kontext, definice jevu a jeho klasifikace jak funguje mysl - model, indukce, dedukce, abdukce a analogie :: tzv. problém indukce, kognitivní předpojatosti svět kolem nás - systém, vědecký model, pravda jak model vzniká - hypotéza a její testování (vědecká metodika) :: definice, popis, vysvětlení (podmínky nutné a postačující), předpověď co to ta věda je a co není :: aneb tzv. problém demarkace - pavěda, (antivěda) teorie, paradigma :: rozpor mezi zavedenou teorií a novou empirií [01] Lukáš H. Zahradník, Filozofie vědy, Univerzito Palackého v Olomouci 2014 [02] Lukáš H. Zámečník, Nástin filozofie vědy, Host 2015 dopOTUČGná litGrdtUTd [03] Carl G. Hempel, Filozofie přírodních věd, Pavel Mervart 2015 [04] František Ochrana, Metodologie vědy - úvod do problému, Praha 2009 [05] Emil Tkadlec, Strategie a metody vědecké práce v přírodních vědách, Univerzita Palackého v Olomouci 2011 [06] Nikolaj Demjančuk, Filozofie a vědecké myšlení, Aleš Čeněk 2002 [07] Jan Hendl, Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace, Portál 2016 [08] Robert Audi, Epistemology, Routledge 2003 [09] Alex Barber (ed.), Epistemology of language, Oxford University Press 2007 [10] Matthias Steup, Ernest Sosa (eds.), Contemporary Debates in Epistemology, Blackwell Publishing 2005 [11] Jan W. F. Mulder, Sandor Hervey, The Strategy of Linguistics, Scottish Academic Press Ltd 1980 [12] Alex Rosenberg, Philosophy of Science, Routledge 2013 [13] Ruth Kempson, Tim Fernando, Nicholas Asher (eds.), Philosophy of Linguistics, Elsevier 2012 [14] Richard Dawkins, Climbing mount improbable, WW Norton 1997 poznání co to pozorujeme? : např. zvláštní písmo :: vidíme jen to, co v obraze odlišíme jak poznáme pozorované? : podobá se známým písmům :: něčím připomíná to, co známe jako písmo odkud víme, jak to máme poznat? : známe a ovládáme nějaká písma ; mfškostojka 4 bílý čtverec mezi poznávaným a poznaným stojí naše smysly - mysl - jazyk cas jev (to poznávané) : vnímáme smysly :: se smyslovými vjemy operuje mysl to poznané - definice a klasifikace : co je to kočka? :: kočku vnímáme jako objekt (entitu) ::: je diskrétní (jasně vymezený) a homogenní (stejnorodý)? :::: soubor buněk, biomu a prostředí- dynamická koexistence :: každá kočka je de facto unikátní jev, ale ne úplně ;) ::: čím se sobě různé kočky podobají a čím se liší? :::: jak pak kočku definujeme a klasifikujeme různé druhy koček? co je to jazyk (v nejširším slova smyslu)? :: jazyk je stav (gestolt) ::: má hmotnou povahu, ale není to objekt, je to aspekt dynamické interakce objektů ::: od idiolektu (moje čeština teď a tady) až po metajazyk (čeština obecně) ^> prostor kolik musí mít jevy společného, aby byly tímtéž? klasifikace pozorovaného jevu poznávání je základní součást bytí naše mysl stále pracuje : pozorujeme, třídíme a vysvětlujeme i vijdemus módo per speculum in denigmatibus ridíme pouze jako v zrcadle, jen v hádankách = poznávání (proces) + poznatek (výsledek) přesvědčení - nejasné / neověřené názor - zaujaté / neověřované víra - přijímané / neověřitelné poznání- ověřitelné (odůvodněná domněnka) poznání (stav) Diagóras z Mélu modlící se a utonulí smyslové - vlastní všem živým tvorům :: dáno fyzickou interakcí rozumové - vlastní tvorům s inteligencí :: dáno rozborem příčin a následků; mentalizace :: vědecké - rozumové metodické poznání ::: dáno použitím metody zkoumání každý poznatek je vždy spojen s jiným poznatkem : mapa či síť poznatků ^ Greek ?e .math. vo: Akkadian qaqqaru Egyptian tí German Boden MORTAVGR OBE PLASTER German Erde physic* matter 4SH GRAVE ' graveyard Arabic turba/turab » CA»ET PASTtRAGE FARAand Hebrew 'artxm I LOW* PART / LOWER LEGS HUMILATIOlfeBASEMEHT příběh pěti textů (Egypt) m 5« t -SILsr.A «ff 400 př.n.l. - autor 985 n.l. - Abú Bakr Ahmad ben Ali ben Vachšíja an-Nabátí 1650 n.l. - Athanasius Kircher Pr/Wn-íM IíMh) jF.£jrph .cjW on fcr portw h moi ouvre et : daW pak zpětně ovlivňujíjaaJcadfgmcT poznání je kontextuální kulturní artefakty : texty (písmem i řečí) : kulturní paměť, média rec : jazyk kontext pozorovaného jevu lidská kultura o u© y mysl : jazyková kompetence, gesta, výrazy : mentalizace svět pozorované jako systém : úroveň dána tím, co chci pochopit :: systémy jsou více méně arbitrárni 10 cogito ergo sum - myslím, tedy jsem : je to jediná jistá věc? : jak víme, že tam venku něco je? mozek v akváriu (brain in a vat) ::film Matrix (1999) základní axiom vědy : mimo naši mysl něco je a je to na ní nezávislé : nemáme žádné racionální důvody věřit v objektivní realitu, ale nemáme jinou možnost, než si počínat, jako by existovala David Hume The Joy of Tech" to byl přesně ten okamžik, kdy Stanley pochopil význam slovního spojení „chyba v mejtriksu" 11 svět existuje nezávisle na mysli svět je (s)tvořen myslí 12 reflexe pozorovaného světa (mentální model) : vzniklá prostřednictvím poznávání (kognice) : subjektivní reflexe světa :: model světa v mysli ::: kognitivní problém introspekce : intersubjektivní reflexe světa :: průnik subjektivních reflexív kultuře :: nezastupitelná pro existenci člověka i společnosti reflexe slouží k porozumění (modelování) světa okolo nás : vztažení toho, co se stalo, k tomu, co se stane / by se mohlo stát kognice mm: I dotknete.se hvjest v. lednici/ /postaf.mi vodu na.čaj/ 13 + zkušenost = poznání lidské poznání (kognice) adaptace na životní prostředí původně : hominidé byli lesní plodožravci, potom v savaně často kořistí dravců dnes : řešení pro stále rostoucí společenské požadavky : vnímání : pozornost, paměť : komunikace : uvažování, výpočet, řešení problému, rozhodování : jazyk cogitatio - myš lení jak kognice pracuje? model lidské kognice - teorie dvojitého procesu neboli pomalé a rychlé myšlení (Daniel Kahneman) systém 1 (zajíc) i c?^ ] f C9 3) (O : převážně řídí kognici :: účinný spíše v adaptivním prostředí ::: prostředí, ve kterém se evolučně adaptoval systém 2 (želva) : umožňuje řešit neadaptivní situace :: nenadálé komplexní situace : může být cvičen! 15 smysly a kognice neurofyziologické základy kognice : zrak - primární smysl, 75 - 90 % informačních vstupů :: sluch 20 %, vůně 5 %, hmat 4 %, chuť 1 % : ruka - hmat (spojení mezi rukou, jazykem a čelním lalokem) 2,4, 6,... 2, 4, 6,10,14, instinktivně hledáme vzory informace vždy chybí 2, 4, 6,10,14, 20, 26, 2, 4, 6,10,14, 22, 30, díky systému 1 také : máme radši příběhy než statistiku : raději se utvrzujeme, než zpochybňujeme : podceňujeme roli koincidence v životě : vnímáme svět kolem nás zkresleně : máme snahu příliš zjednodušovat : pracujeme s nespolehlivou pamětí hledání vzorů :: úžasný nástroj systému 1 :: schopnost přiřadit příčině a následek je obrovskou výhodou ::: tahle schopnost může být snadno oklamána ::: trpíme pareidolií, tj. vidíme vzory v informačním šumu 18 lidská mysl umí vyvozovat relevantní závěry z neúplných informací informace jsou vždy neúplné, jde o míru neúplnosti :: jen ve formálních systémech mohou být informace úplné (matematika, logika) tendence chovat se intuitivně sebejistě i při nejistotě :: nemůžeme pochybovat, i když informace jen naznačují :: tvrdá cena - (sebe)klam :: klam je účinný a je třeba jej trestat ::: „pomluvy" - šíření špatné pověsti o lháři a lžích :::: veřejné upozornění na lháře je účinnější než trest ::: věda musí klamy (a omyly) odhalovat, protože stojí na poznatcích učiněných dříve úspěšnost rozpoznávání emocí :: stroj 90 % vs. člověk 70 % mozek = racionální, mysl = iracionální : lojová lampa : zub pro duchy kognitivní předpojatosti nedůvěra v nové poznatky :: klasická vs. kvantová fyzika máme sklon ignorovat protikladné doklady :: radši věříme tomu, co potvrzuje naše názory máme sklon vytvářet vysvětlení za každou cenu, i když jsou špatná :: radši přijmeme unáhlené vysvětlení než se trápit přemýšlením máme sklon jednat intuitivně :: jsme příliš líní používat systém 2 při plánování máme sklon nevidět celou situaci :: zaměňujeme to, co si pamatujeme s tím, co je/bylo máme sklon eliminovat ztrátu za každou cenu :: raději budeme podvádět (riskovat), než bychom přiznali chybu (ztráta) máme sklon být snadno uvedeni v omyl manipulativní prezentací :: první dojem tvoří 70 % názoru máme sklon bránit členy své skupiny, i když se mýlíme :: zkreslování či zadržování informací ve jménu společenské soudržnosti, kolektivní odůvodňování, obhajoba vlastních „vyšších" morálních postojů, démonizace opozice, nedostačující, přehnané nebo scestné reakce na kritiku; vysoká hladina skupinové úzkosti (skupinové myšlení/skupinová stupidita) využívání optických klamů :: koláčový vs. sloupcový graf 20 Aiuletauocemutifiuod ucemutifiuoduftre bropenuzatelutarozu laiafeburafefipaufituc ufiranebaoplacaufigla uigorzelenihuiplacau fizlatopescuglinucac aiuletauocemutiriuoducemutiriuodurtrebropenuzatelutarozulaiareburareripauRtucuriranebaoplacaun glauigorzelenihuiplacaufizlatopescuglinucac : psáno scriptio continua - psáno jedním směrem bez mezer :: začalo v Evropě mizet v 8. - 9. st., zmizelo v 13. - 14. st. : není to ani latina, ani němčina, takže pravděpodobně čeština : primitivní pravopis - žádné spřežky, žádná diakritika :: totožný s pravopisem textu glosy v zakládací listině litoměřické kapituly (údajně poč. 13. st.) :: u - v/u, f - s/š, c - č/k, i - i/j, h - ch aiuletauocemutisiuoducemutisiuodustrebropenuzatelutarozulaiaseburasesipausitucusiranebaoplacausi glauigorzelenihuiplacausizlatopescuglinucac 21 ai uletauo ce mutisi uodu ce mutisi uodu strebropenu za te luta rozulaiase bura sesipausi tucu sira neba oplacausi glaui gor zelenih uiplacausi zlatopescu glinu cac Václav Hanka aj vletavo če mútiši vodu če mútiši vodu strebropěnú za tě lutá rozvlajáše búra sesypavši tuču šira neba oplakavši glavy gor zelených vyplakavši zlatopieskú glinu kak Aj, Vletavo, če mútiši vodu, če mútiši vodu strebropěnú? Za tě lutá rozvlajáše búra sesypavši tuču šira neba, oplakavši glavy gor zelených, vyplakavši zlatopieskú glinu? Kak Aj, Vltavo, proč svou vodu čeříš, proč čeříš svou vodu stříbropěnnou? Což tě rozvlnila prudká bouře, sesypavší mračno širých nebes, opláchnuvší hlavy hor zelených, vyplavivší zlatopískou hlínu? Jakpak če - běžné v srbochorvatštině, doklady v češtině jen velmi ojediněle z Moravy tuča - běžné ve východoslovanských jazycích, doklady v češtině jen omezené a dialektické mútiši - koncovka -ši není v češtině vůbec doložená 22 navození nového poznatku indukce vysvětlení zobecnění složení řešení syntéza poznatky domněnka pozorovaní výsledky^ odvození z poznatků dedukce rozdrobení problému formulování otázky rozklad problému re-rekonstrukce indoevropštiny :: nové vstupy (empirické i teoretické) ::: laryngály, chetitštino, tocharština, vlnová teorie analýza 23 analýza odlišení jednotlivých částí (systému) ava + Äueiv ' od pozorovatelného jevu ke známému klasifikační vztahová Syntéza spojení znaků a významů relevantních prvků systému auv + nůévm oc' známého k neznámému abstrakce :: přibližování se od konkrétního jevu k obecnému : zobecnění :: sbližování znaků a vztahů ve společném obraze algoritmus : vědecká metoda (závazný) postup operací vedoucí k cíli indukce argumentuje od aktuálních dat k odvozovanému modelu :: co je za tím za obecné pravidlo? neúplná indukce vede k závěrům, i když neznáme všechny prvky nebo fakta :: závěr je pravděpodobný, nikdy jist úplná indukce jen v logice a matematice eliminativní indukce vytváříme pravidla na základě pozorování *td > tše > zhT(jít, postupovat) *td? > tšeB > zhl (noha; to, co chodí) *tdh > tšec > zhl (cíl; to, k čemu jdeme) ... ale, pane přednosto, víte, co mi vrtá hlavou? vždycky když odejdete kontrolovat stráže, spadne rozkaz, není to zajímavé? ... to já ti řeknu něco ještě zajímavějšího: vždycky když pan přednosta neodejde kontrolovat stráže, žádný rozkaz nespadne ... Jára Cimrman indukční skok dedukce argumentuje od obecných principů ke konkrétním očekávaným případům :: podmínka opakovatelnosti za stejných podmínek; z pravdivého pravdivé přirozená dedukce pravidla blízká intuitivnímu, prelogickému myšlení : zásada sporu :: jev nemůže být sebou i svým opakem zároveň : vyloučený třetí (tertium non dotur) :: jev buď nastává či nenastává : identita :: jev je stále týmž jevem : dostatečný důvod :: zřejmost vyvozená z empirie či pravdivých výroků vysvětlujeme pozorování na základě pravidel :: kapat < kvapkať, kapač, kápať, kapati < kapati < kap :: kapnóti, schwappen 26 abdukce Peirce, Bateson : argumentuje přímo od aktuálních dat k odvozenému modelu :: hledání tzv. nejlepšího vysvětlení :: měla být dokonalejší variantou indukce tzv. sloučení v rámci minimalistického programu (merge in a frame of minima list programme) : dobré jen pro tvorbu nových hypotéz .. adaptace generativní m|uvnice na nové poznatky :: bez testu není závěr abdukce nezbytně platný ... nicméně doklady stále hovoří proti ::: nejčastější metoda revize nevyhovující teorie analOgÍG aváAoyoc-poměr : argumentuje z podobnosti aktuálních a jiných dat :: předpoklad, že podobné jevy musí mít podobná pravidla : kognitivní proces přenosu informace :: sdílení abstrakce srovnáními, metaforami či obrazy (alegoriemi) : liší se od dedukce, indukce i abdukce : žádná záruka logické konzistence :: může být použita pro tvorbu hypotéz, ale ne jako logický argument : špatná pro vědu, ale dobrá pro pedagogiku teorie Systémů věda ~ aplikovaná teorie systémů rámec pro analýzu a popis jakékoliv skupiny objektů, které v souhře mají nějaký výsledný efekt systém : uspořádaná množina prvků se vzájemnými vazbami : projevuje se vůči svému okolí odlišně, než jen pouhý soubor neprovázaných prvků VStUP okolí výsÍup soustava : praktická realizace systému (hmotný systém) prvek : má vstup a výstup (vazba, zpětná vazba) :: umožňuje řídit aktivitu systému : nemá vnitřní strukturu (černá skříňka) :: umožňuje studovat složitý a neznámý systém :: nejsme závislí na aktuálním stavu jiného oboru podsystém (prvek) -> systém -> nadsystém ; pilot je prvkem letadla, sám je také systémem zpětná vazba nástroj řízení a regulace systému pozitivní a negativní zpětná vazba :: popohání a brzdí systém " hranice 28 mechanický kauzalita a determinizmus stejné příčiny stejné jevy příčin(-a/y) -> jev vědecký model a modelování : technický model :: zkoumá, jak něco funguje : model pozorovatelného (systému) 1E J , : vědecký model :: zkoumá, jak něco NEfunguje kde se vzal brněnský výraz šalina? : elektrische Linie, schallen,... vytvoříme (vědecký) model a srovnáváme s realitou : všechno sedí -> © ; několik různých modelů se může chovat stejně : něco nesedí -> © ; vyloučili jsme jeden model! podstatné úvahy ve vědeckém modelování ... jsou dva možné výsledky pokusu : co je ještě prvek systému a co vztah? : buď se hypotéza potvrdí a udělali jsme dobré měření : jak hluboko mám jít? : nebo se nepotvrdí a udělali jsme objev ... Enrico Fermi : co už je okolí systému? : studovaný systém je vždy arbitrárni :: slouží ke studiu komplexní (holistické) reality redukcí komplexity 30 vědecké modely jsou stále užitečnější proč padají objekty k zemi? Aristoteles (- 4. stol.) - tópos (rónoq) : zákon přirozeného místa věcí kde se vzalo slova? : božský původ, svět idejí :: odráží dokonalost Newton (17. stol.) - (přitažlivá) síla : zákon popisující závislost síly na hmotnosti a vzdálenosti arbitrárni znaky (F. de Saussure) ^ ^ • m2 :: dog, chien, pes, cočana, pero :: rozvoj klasické jazykovědy Fg = G r Einstein (20. stol.) - zakřivený časoprostor : zákon nahrazující sílu zakřivením časoprostoru 1 Sn • G kognitivně podmíněný :: fonestémy, porce (chunks) (Morten H. Christiansen) 31 c > c N O Q. Q. Q) £ Q) 3 U (U Q. £ >u v nás syntéza mimo nás o o O model Q O vytvářený O 0o. poznaní g1 soud "g teorie c strategie t* myšlenka hypotéza poznatek , , představa ani |-{ matrice] -|tvrzeňí| A koncept 1 -| pravidlo + víra "g Q. hodnota , mýtus stereotyp reprezentace mentalita forma systém -CD o H20 á 'lít Dl :: (ne)používání vědecké metody (nemusí nutně být pravda) ^^^ÍaKaa :: intersubjektivita (ta docela určitě) id kvantová mechanika -formalistická lingvistika -> kognitivní lingvistika vědecká metoda poznání krok první : filtrování opakovatelných jevů od náhodných (šumu) :: snažíme se najít něco studovatelného (popisujeme) krok druhý : doložení vztahů mezi takovým jevem a okolnostmi, za kterých nastává :: pátráme po příčinných vztazích ::: hledáme závislosti (pozor, neplést si je s korelacemi) krok třetí : zobecnění doložených vztahů a předpovězení souvisejícího, ale dosud nepozorovaného jevu :: formalizace nalezených vztahů a vyvození důsledků ::: tj. co by muselo nastat, kdyby to tak bylo krok čtvrtý : testování této předpovědi :: vlastně tím vyvrátíme či doložíme ono zobecnění :: je-li doloženo, naše zobecnění znamená nový poznatek ::: nicméně doklad vysvětlení není jeho (nezvratný) důkaz 42 hypotéza únóŮEOLq- předpoklad, základ typy hypotéz (základní) obecná hypotéza : pro všechna X platí Y :: neverifikovatelné ::: prakticky nemožné vyčerpat všechny možnosti :: falzifikovatelné ; všechny jazyky mají substantiva -falzifikace - alespoň jeden nemá zvláštní hypotéza : existuje alespoň jedno X, pro které platí Y :: verifikovatelné :: nefalzifikovatelné ::: dtto jako u obecné hypotézy ; čeština má členy :: verifikace - stačí najít doklad ve vědě se vyskytuje de facto výhradně první typ hypotézy : všechny její důsledky se testují na shodu s realitou : stačí jeden rozpor a je třeba hypotézu reformulovat vědecká (meta)hypotéza : soubor hypotéz (výroků) matematika - „divná" věda (formální systém); důkazy výroků (Gôdel) Ve Vědě není nic jistého! nejistota ve vědě je funkcí, ne vadou! 43 jak si můžeme klást v hypotéze otázku? jaký je vztah mezi příjmem potravy a náladou psů? jí štastný pes více? ovlivňuje nálada chování psů? ano / ne Ji víc jí méně „jednoocasá" „dvouocasá" hypotéza one-tailed two-tailed jednosměrná, kvalitativní dvousměrná, kvantitativní nová hypotéza / předpoklad konzistentní :: v rámci paradigmatu; revoluce je žádoucí, ale ne za každou cenu úsporná :: Ockhamova břitva; ne nutně, aleje to lepší východisko testovatelná :: na základě opakovatelně pozorovatelného/testovatelného jevu užitečná :: měla by sloužit předpovědi jdoucí za rámec hypotézy : rozšiřující :: měla by zpřesňovat nebo posunovat předchozí poznatky spekulace - základ předpokladu : budu-li předpokládat, že platí X, můžu toho využít při konstrukci hypotézy? ; ale potom už jsou směrem dolů samé želvy post hoc hypotéza : dodatečná hypotéza, snažící se vysvětlit, proč test tu původní vyvrátil post hoc - po tomto : nejde přímo o logické selhání, spíše o důkazní předpojatost :: iracionální neochota změnit původní hypotézu místo pouhé nepravděpodobné modifikace únosy emzáky Einstein a kosmologická konstanta ad hoc hypotéza : dodatečná hypotéza, vysvětlující jeden nepředpokládaný aspekt pozorování ad hoc - k tomuto : opět nejde o logické selhání :: jsou ale podezřelé, mohou zamlžit širší kontext, vyplývající z pozorování neočekávaných důsledků oba typy mohou být užitečné : synergie hypotéz - např. třetí Keplerův zákon ; kde se vzalo neutrino dinosauři schovaní v jeskyni 46 typy pracovních hypotéz nulová hypotéza (H0) alternativní hypotéza (Ha) : mezi studovanými proměnnými není závislost : mezi studovanými proměnnými je závislost testování H0 (statistický test (test významnosti)) : předpokládáme, že hypotéza H0 platí;-) : rozhodneme se, kterým náhodným pokusem hypotézu ověříme : určíme, která náhodná veličina bude výsledkem pokusu náhodný pokus : jeho výsledek není jednoznačně předurčen podmínkami : je neomezeně mnohokrát opakovatelný za stejných podmínek náhodná veličina : proměnná, jejíž hodnota je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu : přijetí hypotézy H0 znamená, že ji považujeme za možnou : zamítnutí hypotézy H0 je ekvivalentní přijetí hypotézy Ha • fonestemická studie 47 zrcadlo žárovka kontakt žárovky kryt kontakty jev/ pozorování pružina otázky hypotéza 1 vybité baterie hypotéza 2 prasklá žárovka 48 hypotéza 1 vybité baterie 1 předpoklad výměna baterie obnoví funkci vymena baterie test x T3 fl> 3 n> 3 hypotéza 2 prasklá žárovka I předpoklad výměna žárovky obnoví funkci zamítnutí hypotézy jev/pozorování » hypotéza » předpověď pOVěrČÍVOSt (magie) : metodicky špatné poznání :: zobecnění a spojování jevů bez prokázané příčinné souvislosti pověrčivost je v přímém rozporu s kritickým myšlením kritické myšlení (skepticizmus) vyžaduje gramotnost : nejlépe v hláskovém písmu (širší gramotnost) : záznamy vs. orální paměť :: uvědomění si změn a jejich snazší uchopení Nicolas-Guy Brennet husitství, emancipace žen homeopatické potencování 1C=1 :102, 10C=1:1020 voda analytické čistoty 4C (1:108) 12C-ani jedna molekula (1 : 1024) používáno až do hodnot 50000C (1 : io100000) lit Elf SI S^aqo w B*aac«*8M aW^t $t f— w* t-ä. & J8*$tí tu (ICD Gaius Furius Cresinus (157 př.n.l.) ' 'S 1 ^ např. Galileo měl často děravou argumentaci : jeho (špatná) argumentace a data (ne nutně jeho) ale vedli k ověřitelným závěrům :: odmítal Keplerovy závěry (eliptické dráhy) kvůli platónskému axiomu (kruhové dráhy) :: odmítal Grassiho popis komet (supra-lunární objekt) kvůli aristotelskému axiomu (sub-lunární) špatný vědec : zpravidla zmatený, nevědomý si síly relevantních argumentů : místo argumentace se uchyluje k zaříkání se Vědeckou Metodou (testování hypotéz) :: vykonání určitých rituálů, aplikace zmíněné Metody, je odměněno zjevením Pravdy :: medvědí služba vědě 52 nove paradigma normální věda krize pdľddigľTld napáÔELyixa - vzor, příklad, model diskurz, tvrdé jádro Kuhnův model - nesouměřitelná paradigmata : normální věda, krizová věda, revoluční věda : paradigmata jsou výlučná Lakatosův model - vědecké výzkumné programy : výzkumný program je širší než paradigma :: programy mohou koexistovat a soutěžit :: vyvíjí se v čase ::: pevné jádro (axiómata) zůstávají, ochranný pás (heuristika) se mění Laudanův model - výzkumné tradice : výzkumná tradice je také širší než paradigma : tradice mohou koexistovat a soutěžit : volnější spojení mezi nimi než u výzkumných programů : přijetí (důvěra v pravdivost) nebo sledování : sledování té s aktuálně nejvyšší mírou schopnosti řešit problémy jak roste naše poznání? : kumulativně nebo diskontinuálně? :: je to spíše přístavba nebo přestavba? ochranný pás 53 nová teorie nevítězí pravdivostí, ale jednoduchostí : i stará teorie vysvětluje : příznivci staré teorie musí vymřít nebo odejít do důchodu :: tzv. princip pokroku Maxe Plancka - pokrok ve vědě následuje po každém pohřbu objevy je často učinit několikrát (mnohokrát), než si jich vědecká obec všimne : teorie je soubor (meta)hypotéz : teorie není lépe doložená hypotéza : teorie se sice nedají dokázat, ale měly by jít vyvrátit :: při vysoké míře komplexity nejdou ani vyvrátit předpoklady platnosti teorie (které nikdo netestuje) :: o nichž se vůbec neví :: nebojsou příliš samozřejmé věda snáší revoluce snadno - černé skříňky revoluce nedělají ve vědě chaos jako ve společnosti je dobré se orientovat ve vědě o jedno „patro" výš i níž popularizace je nástrojem udržování historické vědecké paměti ; vývoj lingvistických paradigmat srovnávací lingvistika (co?) > generativní lingvistika (jak?) > kognitivní lingvistika (proč?) co to pozorujeme (vidíme, slyšíme)? : (opakovatelný) jev co to znamená něco pozorovat (vidět, slyšet)? : vjemy a jejich autenticita jak si můžeme být jisti ohledně toho, co pozorujeme (vidíme, slyšíme)? : kognice (smysly, mysl) jak popíšeme to, co pozorujeme (vidíme, slyšíme)? : analýza co to znamená něco relevantně popsat? . tvrdý vs měkký popis : axiómata vs. předpoklady jak vysvětlíme to, co vidíme? jak se to mohlo stát? :syntéza : kauzalita : systém . , „„ -kontext : hypotéza co to znamená necemu rozumět? ■ Koniexi tr : test • j. ' : teorie co je to poznani? : formalizace : vysvětlení vs. popis jak můžeme sdílet poznání? : zobecnění : abstrakce 55 jak získáváme poznání? co to znamená něco vědět? jak získáváme relevantní poznání? co je to věda? můžeme vědu studovat? : reprodukce postupu získání poznatku : spolehlivost paměťového média metodické poznání = ověřitelné poznání věda je také opakovatelný jev jak vědu děláme? jak získáváme relevantní empirická data? jak správně vyhodnocujeme empirická data? jak správně prezentujeme výsledky bádání? : odlišení jevu od šumu : ověření nenáhodnosti sběhu jevů : bezrozporný popis systému jak se může vědecká praxe zvrhnout? proč se může zvrhnout? jak poznáme, že se zvrhla? : obava z neúspěchu a pocit ohrožení plodí podvody : neopisovat, nevymýšlet si, nezkreslovat 57