• •STANDARDNÍ PRŮBĚH PORADENSKÉHO PROCESU • • •žádost • •úvodní rozhovor • •anamnéza • •stanovení dalšího postupu 5s § •ŽÁDOST O PSYCHODIAGNOSTICKÉ VYŠETŘENÍ • •škola • •příbuzní klienta • •praktický obvodní lékař • •psychiatr • •orgán vyšetřování • •klient • • • • • •VLASTNOSTI PORADENSKÉHO PROCESU • •terapeutická atmosféra • •záruka klientovy svobody • •klientova cesta k zodpovědnosti • •záruka přijetí klienta poradcem • •záruka důvěrnosti poradenského procesu • • • •FÁZE PORADENSKÉHO PROCESU • • 1)navázání vztahu, vytvoření terapeutické atmosféry a zjištění skutečného důvodu klientova příchodu 2) 2)diagnóza klientova problému 3) 3)řešení problému – zásadní cíl a alternativy 4) 4)klientovo konečné rozhodnutí, závěr poradenského procesu • • • ŽÁDOUCÍ OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY PORADCE • • •* inteligence * otevřenost * flexibilita * optimismus * životní energie * životní zralost * vnitřní poctivost * respekt pro lidská práva * pevná hodnotová struktura * snaha pomoci * • • •…přesně pochopit smysl klientových výroků i neverbálních signálů • (objektivní obsah výroků i jejich emotivní zabarvení) • 1) • •aktivně naslouchat • •shrnout obsah klientových výroků a opatrně interpretovat jejich smysl • •taktně klientovi oponovat • •dávat klientovi přesné a srozumitelné informace • •zahajovat a končit poradenské rozhovory a stimulovat klienta ke spolupráci • • Drapela, 1983 • • PSYCHODIAGNOSTIKA v PPS • • •diagnostické kategorie jako východiska specifických odborných intervencí • •vztah diagnostiky a psychokorektivního procesu • 9small19listopad08-(8)_tm > • •Diagnostické kategorie jako východiska specifických odborných intervencí § •TYPY DIAGNÓZ: • •poruchy psychického vývoje •poruchy chování a emocí •neurotické poruchy •behaviorální syndromy (fyziol.+somat. faktory) •mentální retardace • • •DIAGNOSTIKOVANÉ PSYCHICKÉ JEVY • •školské schopnosti •psychický vývoj •intelekt •paměť •vnímání •osobnost •neuropsychologické jevy •patologie osobnosti •nadání a tvořivost • Děti ve škole • • •TYPY POUŽÍVANÝCH PSDG METOD • • •výkonové testy •projektivní metody •dotazníky •posuzovací škály D18F89E7-CCCE-0F3B-84C0A496AFF54B00 •NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ PSDG METODY • • ointeligenční testy •Raven •IST •T-M •Standford-Binet, Kaufman… • 9small19listopad08-(10)_tm •STANDFORD-bINET STANDFORD-BINET INTELLIGENCE SCALE > § ovývojové škály o •Gesellova vývojová škála • •Škály N. Bayleyové § § § § § • ospecializované testy schopností • •školní zralost •lateralita •kognice • •Edfeldův Reverzní test •test obkreslování •test zrakové percepce • •úroveň čtení •Kern-Jiráskův test • > oprojektivní testy § •kresba postavy •Baum test (H-T-P) • •kresba rodiny a začarované rodiny •Lúscheruv barvový test •semiprojektivní test Antony-Bene •projektivní interview • •Test nedokončených vět •Scénotest • > § ozjišťování patologie: •CMAS •CDI •Beckova škála deprese •MMPI § oorganicita: •Bender Gestalt test •Grassiho test organicity • > > ointerpersonální vztahy: § •Anthony-Bene - test amerických autorů pro měření citového vztahu dítěte k členům rodiny. Dítě si v jeho rámci sestaví z figurek širokou rodinu a do schránky u každé figurky vkládá lístky se vzkazy… • •ICL •ADOR •Začarovaná rodina •Dotazník stylů výchovy • Děti > > • •PORADENSTVÍ OD NAROZENÍ AŽ PO UKONČENÍ •ŠKOLNÍ DOCHÁZKY • 9small19listopad08-(12)_tm > • •OBDOBÍ PRENATÁLNÍ A NEONATÁLNÍ • •S touto životní etapou se v poradnách, nebo speciálněpedagogických centrech setkáváme pouze zprostředkovaně – pomocí anamnézy • •V diagnostických úvahách je třeba zvážit všechny významné faktory ovlivňující průběh těhotenství (včetně vzájemného ovlivnění matka-plod) • • • •Důležitý je nejen fyzický, ale i psychický stav matky v těhotenství • •Z anamnézy poznáváme rovněž průběh neonatálního období, které lze hodnotit dle příslušných vývojových škál: škála chování novorozence, hodnocení nedonošeného dítěte, atpod. • • VÝVOJOVÁ DIAGNOSTIKA RANNÉHO VĚKU • •Má specifické rysy, spočívající v tendenci zjišťovat obvyklé, běžné, každodenní formy chování v situacích, které jsou dětem známé - nezjišťují se maximální výkony • •Vyšetřující podněcuje děti většinou k určitým formám hry a stimuluje i jejich věkově typické chování • • • • • • IMGP4931 (3) > •Vývojové testy musí umožnit vyšetření v krátkém čase – doba vyšetření nesmí překročit jednu hodinu • • Optimální doba vyšetření: • •půlroční kojenec – 20-40 min •roční dítě – 40-90 minut •dvouleté dítě – maximálně 2 hodiny •tříleté dítě – maximálně 2,5 hodiny • • • > • • DĚTI V KOJENECKÉM VĚKU • •Rovněž o průběhu tohoto vývojového období získáváme informace převážně od rodičů • •U dětí s odchylkami ve vývoji v tak časném věku probíráme s rodiči kromě anamnézy také otázky přijetí dítěte – jak se vyrovnávali se složitou situací, jaké kroky podnikli a jaká opatření učinili (odborná vyšetření, rehabilitační postupy, aj.), co se jim osvědčilo a jaké mají zkušenosti • • • • • • • Davídek 3.2.2009 > • • • Vývoj v prvním roce života dítěte rodiče obvykle pečlivě sledují a proto jestliže mají pocit, že vývoj jejich dítěte je odlišný (v motorických projevech, nebo chování), přichází zpravidla již koncem kojeneckého období za dětským lékařem • • • • • • • • • • • • • > • Odlišnost od „normy“ v kojeneckém věku může být podmíněna nejrůznějšími vlivy: • •motorické poruchy ve smyslu dětských mozkových obrn a MR, • •či odlišnostmi způsobenými nedostatky ve sluchovém, nebo zrakovém vnímání – případně PAS • > •VĚK BATOLETE • •S dětmi v batolecím věku se setkáváme ve speciálněpedag. centrech i poradnách, základ vyšetření spočívá v pohovoru s rodiči (probereme schopnosti, dovednosti a projevy chování dítěte v nejrůznějších situacích) • •Ke zpřesnění diagnostiky lze využít příslušné vývojové škály (Gessel, Bayleová), pozorování a hru... • • > •Testy pro malé děti mají převážně behaviorální charakter – z vnějšího chování usuzujeme na vnitřní pochody: • •testy obecné – zjišťují úroveň celého komplexu chování, • •testy speciální – zjišťují jen určité stránky celkového chování. • • •Řeč jako prostředku ke zjištění celkové úrovně vývoje dítěte lze použít jen v omezené míře. • • > •CELKOVÉ OPOŽDĚNÍ VÝVOJE • oVývoj dítěte se opožďuje rovnoměrně ve všech složkách (nejčastěji mentální retardace) • • Zde je zapotřebí zejména: • •pozorně sledovat vývojový trend (opakovat vyšetření po 3 měs., po půl roce) • •probrat s rodiči různé formy stimulace dítěte v jednotlivých oblastech • > • •předat dítě do péče speciálněpedag. centra – individuální plán Portage a jiné... • • •Uvedený problém se týká častěji osvojených dětí, dětí v pěstounské péči, dětí svěřených do ústavní výchovy, dětí ze slabých sociokulturních podmínek… • • > oVývoj dítěte se opožďuje nerovnoměrně – významně výrazně nejčastěji zejména v jedné ze složek. • > •OPOŽDĚNÝ VÝVOJ ŘEČI, MOTORIKY, ČI SOCIALIZACE • oVývoji se vymyká pouze některá z výše uvedených složek – uvažujeme o pervazivních vývojových poruchách. • •Individuální rozdíly mezi dětmi mohou být velmi výrazné – opožděný, či odlišný vývoj může v budoucnu doznat změn a dítě se může vrstevníkům vyrovnat. • • • • • • > • NEJČASTĚJI DIAGNOSTIKOVANÉ VÝCHOVNÉ OBTÍŽE: • •problémy okolo jídla • •spaní a usínání • •udržování tělesné čistoty (enuréza, enkopréza) • •zvládání období vzdoru • •poruchy chování • • • > • • Průběh návštěvy v poradně má nejčastěji podobu konzultace, při které s rodiči probíráme situace, které s dítětem zažívají a následně se snažíme hledat možné přístupy k dítěti, které mohou rodiče zvolit. • > • •PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ • •V tomto věku je dítě zpravidla poprvé zařazeno do výchovy ve školské instituci – MŠ. • •Poslední rok před nástupem ŠD je pobyt v MŠ považován za natolik důležitý, že zákon ukládá obcím povinnost zajistit pro dítě v MŠ místo. • •Významný je především rozvoj dovedností a schopností, které bude dítě potřebovat pro zvládnutí školy. • > •V tomto období bývá častým cílem PPS diagnostika vývojových poruch řeči: • •poruchy výslovnosti, •poruchy artikulace a rytmu řeči, •poruchy gramatické stavby věty, •poruchy sociálního užití řeči - elektivní mutismus, •vývojová dysfázie. • > •PORUCHY VÝVOJE ŘEČI • •Opožděný vývoj řeči je diagnostikován zpravidla po 3 roce, kdy dítě ještě nemluví, či mluví velmi málo, ale mluvené řeči rozumí. • •V tomto případě se provádí PSDG vyšetření ke zjištění úrovně rozumových schopností, využívány jsou převážně neverbální zkoušky (T-M, Kaufmanova škály psychického vývoje apod.) a zjišťování motorických dovedností (kresba). • • • > • •NARUŠENÍ ČLÁNKOVÁNÍ ŘEČI • •Dyslálie – patlavost (patří mezi nejrozšířenější vady řeči vůbec). Může být přítomná v oblasti: • •fonetické – dítě vynechává, zaměňuje, nahrazuje, nebo nepřesně vyslovuje hlásky • •fonologické – která se projevuje v plynulé řeči • • > •Dle rozsahu klasifikujeme dyslálii levis – pouze několik hlásek a dyslálii multiplex – mnohočetnou. • •* mogilálie – vynechávání hlásek •* paralálie - nahrazování hlásky •* chybné vyslovování hlásek – ismus (r = rotacismus, L = lambdacismus, sigmatismus = chybná výslovnost sykavek…), nejčastěji chybná výslovnost hlásek D, T, N, sykavek a hlásek R, Ř • •Dysartrie – porucha motoriky, narušení polykání, dýchání a prozodie řeči. • > •NARUŠENÍ FLUENCE ŘEČI • •Koktavost (balbuties) – patří mezi velmi těžké poruchy řeči – je velmi nápadná a ovlivňuje širokou oblast života dítěte • •tonická forma – zvýšené napětí, dítě nemůže vyslovit slovo, častěji se nadechuje, řeč je neplynulá •klonická forma – opakování slabik •smíšená tonicko-klonická forma • •Breptavost (tumultus sermonis) – překotná řeč – méně srozumitelná, nepřináší s sebou tolik úzkosti • •(trvalý stres z mluvené řeči může vyústit až ve strach z mluvené řeči – logofobii) • • • • > •Vývojová dysfázie je ztížená schopnost naučit se verbální komunikaci, i když podmínky pro vývoj řeči jsou dobré. V řeči děti přehazují, redukují slabiky, nesprávně používají gramatiku, vynechávají některé slovní druhy, objevuje se patlavost až nesrozumitelnost. • •Mutismus – dítě odmítá mluvit, přestože mluvit umí. V poradnách se nejčastěji setkáváme s tzv. elektivním mutismem, kdy dítě odmítá mluvit pouze v určité situaci – resp. příznak se váže na určitou osobu, nebo situaci. • > •DALŠÍ PORUCHY ŘEČI • • •Afázie – poruchy řeči získané při organickém postižení • •Poruchy řeči v rámci syndromu demence • •Symptomatické poruchy řeči při: •smyslových vadách •mentální retardaci •pervazivních vývojových poruchách •při tělesném postižení • •Dětská epileptická afázie • • • • > • Práce s dětmi předškolního věku má své specifické rysy: • •dítě se dokáže soustředit a pracovat kratší dobu, • •snáze se unaví, • •je zapotřebí používat odpovídající slovní výrazy. • • • • • • Motorická cvičení > • • • ŠKOLNÍ OBDOBÍ • mladší školní věk starší školní věk • • • • • •Předškolní i školní období řeší na úrovni odpovídající věku dítěte ještě některé shodné dg. kategorie • Práce se skupinou školáků > •Odlišnosti ve vývoji (nezralost, nerovnoměrnost, výuková x výchovná zanedbanost…) •ADHD/ADD •SPU •Poruchy chování •Úzkostné poruchy v dětství (separační , fobická a sociální úzkostná porucha) •OCD •Pervazivní vývojové poruchy •Časný (infantilní) autismus – Kanerův syndrom •Rettův syndrom •Aspergerův syndrom •Atypický autismus •Vysoce funkční autismus •Schizoidní porucha v dětství • ADOLESCENCE …profesní orientace, sebepojetí, sebehodnocení, identita, sexualita, sourozenecké vztahy, rodinné vztahy, poruchy příjmu potravy aj… poradenstviIPSVyskov4_M_290 >