•Posuzování způsobilosti k zahájení školní docházky • • •Školsky významné nedostatky ve struktuře schopností • 0209 - 151048 •Zahájení školní docházky - školský zákon 561/2004 Sb., par. 36: odst. 3: • • • •Povinná ŠD začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne 6 roku věku, pokud mu není povolen odklad • • •Dítě, které dosáhne 6 roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné ŠD již v tomto školním roce, je-li tělesně a duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce •Není-li dítě po dovršení 6 roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné ŠD o 1 školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře • • • •Začátek povinné ŠD lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší 8 rok věku • •Úkolem poradenského psychologa je: q q §posoudit způsobilost dítěte k zahájení ŠD § §zvažovat, jaký vzdělávací program je v rámci ZŠ pro dítě vhodný – v jakém typu základní školy se bude dítě vzdělávat: q •Základní školy pro děti: q q §s vadami řeči §s vadami sluchu, zraku, či §s lehkou mentální retardací §s hlubokým mentálním postižením §základní škola speciální: pro děti s autismem a kombinovanými vadami • •Současné nároky na dítě při nástupu do školy jsou velmi vysoké, a to zejména v následujících oblastech: • • • •rozumové předpoklady • •celková psychosociální zralost: üdostatečná práceschopnost ükvalitní úroveň koncentrace pozornosti ükooperace s učitelem i spolužáky, aj. ü •Podnět k dotazu na nástup do školy přichází k poradenskému psychologovi od: • ürodičů dítěte üučitelek v MŠ üdětského lékaře •SKLADBA VYŠETŘENÍ K ODKLADU ŠD: • • üAnamnéza ü üPosouzení chování dítěte během vyšetření ü üÚroveň vyjadřování q üVyšetření kognitivních předpokladů üpercepční úroveň ülateralita ükresba ü üDalší dovednosti a znalosti üZávěrečný rozhovor •POSOUZENÍ CHOVÁNÍ DÍTĚTE •BĚHEM VYŠETŘENÍ: • • üsledujeme adaptaci na nové prostředí ü •(jakým způsobem dítě navazuje kontakt, zda je schopno odpoutat se od dospělé osoby která jej doprovází…) http://www.rodina.cz/g/portal/predskolacka_small.jpg üsledujeme emoční projevy q •(pokud se objeví – úzkost, strach, pláč, nedostatečný odstup, vzdor, odmítání…) q q üvšímáme si jakým způsobem se dítě staví k plnění zadaných úkolů q •(úroveň spolupráce, zájem, motivace, zda vyžaduje pomoc, zda je zvídavé…) q üsledujeme rychlost a kvalitu práce q •(úroveň koncentrace pozornosti, způsoby řešení úkolů)… •SLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ VYJADŘOVÁNÍ: • • üformální stránka řeči: q •správnost výslovnosti či případná vada řeči, • •schopnost artikulace (opožděný vývoj expresivní, či receptivní složky řeči, zadrhávání, huhňavost, balbuties…) q q q • q üobsahová stránka řeči: dítě by mělo být schopno krátkého vyprávění, posuzujeme i celkový mluvený projev dítěte – včetně výslovnosti • •VYŠETŘENÍ KOGNITIVNÍCH PŘEDPOKLADŮ • • üVyužíváme standardizované testy vhodné pro tuto věkovou skupinu: • •Wechslerovy škály (WISC III, PDW) • •testy Standford-Binet (Terman-Merill) • •Kaufmanova škála psychického vývoje (u nás k dispozici pouze experimentální verze) • • http://www.rodina.cz/g/portal/predskolakpocita.jpg • •PERCEPČNÍ ÚROVEŇ • • üZraková diferenciace: Edfeldtův reverzní test • •(úkolem dítěte je rozeznat, zda předložené tvary jsou stejné, či nikoliv) üSluchová diferenciace, analýza a syntéza: • • •Matějčkovy zkoušky (auditivní rozlišování by mělo být před nástupem do školy plně rozvinuto) • •*předškolák by měl být schopen základů sluchové analýzy a syntézy – umět složit slabiku či jednoduché slovo a poznat počáteční hlásku ve slově • •*důležitou roli sehrává i schopnost rytmizace • •LATERALITA • üZjištění laterality: využitím zkoušky laterality, která obsahuje 10 (a 2 náhradní) různých zkoušek pro ruku a zkoušky pro oko. • •Pokud jsme informování, že dítě střídá obě ruce, necháme je nakreslit obrázek pravou i levou rukou, vhodný je i Kern-Jiráskův kresebný test. • • • • • •Stanovíme typ laterality: • üsouhlasný üzkřížený ünevyhraněný • KRESBA •Vhodné jsou standardizované postupy , obvykle volíme Kern-Jiráskovu metodu: • ükresba postavy ünapodobování písma ünapodobování teček q • •Kresbu analyzujeme a posuzujeme s ohledem na: q ügrafomotorickou obratnost üobratnost jemné motoriky üúroveň zrakového vnímání a představivosti üposuzujeme její obsahovou bohatost, množství detailů a vývojovou úroveň • DALŠÍ DOVEDNOSTI A ZNALOSTI •Jak se dítě orientuje v prostoru (zda pozná základní prostorové pojmy nahoře x dole, vpředu x vzadu, pravá x levá…daleko x blízko, větší x menší) • •Základy orientace v čase (ráno, večer, event. i dny v týdnu x víkend…) • •Rozlišování barev ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR •S výsledkem vlastního psychologického vyšetření seznámíme rodiče, sdělíme jim své rozhodnutí a probereme všechna pro a proti. • •Pokud navrhujeme odklad ŠD nabídneme rodičům současně metody, jejichž prostřednictvím by měli v průběhu roku dítě stimulovat v oblastech, které je třeba rozvíjet. NÁMĚTY K ROZVOJI SCHOPNOSTÍ PRO RODIČE •Rozvoj grafomotoriky: kreslení jednoduchých linií na velkou plochu, ve stoje, s různými typy náčiní. Postupně uvolňovat celou paži od ramene k zápěstí + vhodné tužky (nejlépe trojhranné). • •Rozvoj jemné motoriky: lego, stavebnice, skládačky, pomoc s domácími pracemi, navlékání korálků, atpod. •Rozvoj řeči: dítě vést k vyprávění, číst mu knihy a povídat si o nich, podněcovat ho k bohatosti vyjadřování • •Eventuálně doporučit spolupráci logopeda q • •Lateralita: u dětí s nevyhraněnou lateralitou ruky využíváme rozcvičovací cvičení, které provádíme oběma rukama. Dítě nenutíme, necháme si je vybrat, kterou rukou bude chtít pracovat • •U leváků dbáme na dobré držení ruky, aby se neobjevoval tzv. „drápovitý úchop“ • • • • • •Rozvoj sluchové analýzy a syntézy: pomáháme prostřednictvím různých her, vytleskávání, skládáním prvního, nebo posledního písmena, či hádáním, zda je písmenko ve slově obsaženo. • •Zraková diferenciace: využíváme různé obrázky v dětských časopisech, kde děti hledají rozdíly, skládáme jednoduché puzzle, obrázkové stavebnice…můžeme cvičit i postřeh, existují i různé ucelené stimulační programy – Metoda dobrého startu (Swirkozsová), které se nabízejí dětem s odkladem ŠD. • ČINITELE PODPORUJÍCÍ ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST (Plocek, 1986) • •1) odpovídající úroveň vyspělosti poznávacích funkcí • •2) předpoklady týkající se práceschopnosti • •3) osobnostní zralost dítěte ČINITELÉ BRÁNÍCÍ ÚSPĚŠNÉMU PRŮBĚHU ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY • •Ad 1) v oblasti poznávacích funkcí: • §nižší úroveň obecného rozumového nadání §nevyváženost jednotlivých složek nadání §průběhové zvláštnosti kognitivních funkcí – psychické tempo, schopnost fexibility – rigidita • • •Ad 2) v oblasti práceschopnosti: • §nízká schopnost záměrně-volní, tedy koncentrace pozornosti, snížená úroveň motivace §nízká odolnost vůči únavě, nutnost rychlého střídání činností, slabá odolnost vůči rušivým vlivům • •Ad 3) problémy související se strukturou osobnosti: • §nezralost emocionální složky, nezralost volní složky, sociální chování dítěte, které nevyhovuje školním požadavkům • •KATEGORIE DĚTÍ NEJČASTĚJI OHROŽENÝCH V DUŠEVNÍM ZDRAVÍ ZAHÁJENÍM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY • •Děti s rysy předškolní psychické struktury •Děti s lehkým vývojovým opožděním •Děti s významným vývojovým opožděním •Děti s nerovnoměrným rozvojem nadání • • •Děti s významnými osobnostními zvláštnostmi •Děti s disharmonickým vývojem osobnosti •Děti s deprivačním syndromem •Děti s projevy neuroticismu •Děti s výraznou somatickou symptomatologií •Děti z rodin procházejících krizí