•
•
•PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE
•
•
•
•

>

•
•
•
•
•Poradenství funguje od nepaměti (rady starších, atp.) – jen dříve nebylo institucionalizováno.
•
•
•PPS začala vznikat na přelomu století – kliničtí psychologové nejdříve v USA (Witmer) a posléze i
v Evropě (Adler) začali zakládat první poradny.
•
•
•
•

>

•
•1910 byl zřízen Pedologický ústav Hl. města Prahy.
•
•
•
•Na jeho vzniku se podílel významný představitel české psychologie počátku 20. století – František
Čáda, který založil Sdružení pro studium dítěte.
Čáda, F.

>

•Zkoumal problematiku řeči, dětských her, kreseb, rozumové, mravního a estetického vývoje.
•
•Dobro je podle něho tam, kde se obohacuje, rozvíjí a prohlubuje život. Největší význam mají jeho
díla "Studium řeči dětské" a "Rozpravy z psychologie dítěte".

>

•
•Po 1. Sv. válce byla činnost této instituce obnovena pod názvem Ústav pro výzkum dítěte a
dorůstající mládeže.
•
•V roce 1930 do něj byla včleněna Poradna pro mládež úchylnou, která byla zřízena v rámci činnosti
spolku po péči o slabomyslné.

>

•
•  Jedno ze 4 oddělení bylo pedopsychologické, později jej vedl prof. Stejskal, který formuloval
koncepci poradenství a kladl důraz na týmovou práci.
•

>

•1935 zřídilo zemské ústředí péče o mládež v Čechách Zemský pedologický ústav – jako sběrnou,
diagnostickou a třídící stanici.

>

•
•
•Tento ústav byl obnoven po válce v r. 1946 jako           Zemská třídící stanice, která byla
později přejmenována na Sociodiagnostický ústav.
•
•

>

•
• Toto pracoviště se stalo kolébkou Z. Matějčka a J. Langmaiera.
•
•    V roce 1953 bylo po sjednocení zdravotnictví přeměněno na Krajskou pedopsychiatrickou poradnu.
•

>

•
•
•  V Brně se dětskému poradenství věnovali prof. Švancara a prof. Konečný.
•

>