Svoboda (1972) provedl srovnání československých výzkumů používajících Harvardské a Stanfordské škály a konfrontoval je s původními výsledky autorů škál:
Skála	Experimen-	Soubor	Počet	Hypnabilita (v %)		
	tátor		PO	nízká	stř.	vysoká
HGSHS:A	Schauerová 1967	středoškol. 16—19 r.	100	38	41	21
HGSHS :A	Svoboda 1968	středoškol. 16—20 r.	249	38	40	22
HGSHS:A	Grulich 1969	alkoholici neurotici dálk. stud. x = 35 r.	90	71	21	8
SHSS:A	Weitzenhoffer Hilgard	Stanford, stud.	124	44	31	25
Hypnabilita zjišťovaná Stanfordskou škálou formy C:
Experimentátor	Soubor	N	N	Hypnabilita I      S 1		v "'„ V	VV
Weitzenhoffer	Stanford.						
Hilgard	studenti	203	46	30		18	6
Hájek aj.	středošk.						
1971	16—18 r.	101	33	27		33	7
Vysvětlivky k tab.:
hypnabilita   N — nízká (0—4 body) S — střední (5—7) V — vysoká:
pro HGSHS:A
SHSS :A pro SHSS:C VV — velmi vysoká (11—12)
(8 a více) (8-10)
Označení úrovně hypnability jako nízká, střední, vysoká, případně velmi vysoká je pouze arbitrárním grupovaním, které je použito jen pro účely interpretační.
Výzkum distribuce hypnability v populaci má za cíl jednak zmapovat akční rádius možností použití hypnoterapie, jednak může pomoci při hledání případných osobnostních a jiných vlastností, které mohou s hypnózou a hypnabilitou souviset.
39