I když je Hypnotický indukční profil krátký a výhodný, nepřeklenul mezeru
mezi relativně spolehlivými daty poskytovanými laboratorními škálami a
anekdotickou orientací kliniků (Frankel 1978/79). Nezájem řady výzkumníků
je způsoben jednak novostí (zejména užitím rotace bulbů), jednak omezeným
počtem položek.
Spiegelova metoda podnítila vznik dalších měřících nástrojů. V roce 1975
byLa vytvoŤena StqTbfords`ká`_ bupT±vQ.ti€_Tc_á |€.|.iTt~i_cká.. šká]a, pro dospěLé (SHCS :
..Adt4Zt) Hilgardem a Hilgardovou (Morgan, Hilgard 1978/79a), která byla sestavena
pro pacienty, kterým se standardní škály mohou zdát příliš dlouhé, nezajímavé
nebo unavující. Vznikla zkrácením Stanfordské škály hypnability,
Íormy C a obsahuje pouze pět položek: přibližování rukou, sen věková regrese,
posthypnotická sugesce a posthypnotická amnézie. Administrace klinické škály
vyžaduje asi 20 minut.
Podobně Ée konstruována. ± StamfoTdská hq}pnotická klžnická škáta pTo děti
ÍSHCS... C7}ézd), o níž podrobně referují Morganová s Hilgardovou (1978/79 b).
Modifikací Stanfordské škály hypnability, formy C je tzv. „Up7";e7?ó"
SHSS..C (Hilgard et al. 1979), která je používána pro výběr pokusných osob
pi.o složitější experimenty,' např. pro automatické psaní, zrakové halucinace,
hypnotickou hluchotu apod. Výhodou této procedury je úspora času ,(Hilgard
1978/79).
Hilgard, Crawford a Wert (1979) sestrojili krátkou šestiminutovou indukční
a měřící metodu pro screening hypnability subjektů. Škála, nazvaná SHA.LJT
(StanfoTd Arm Levitation lnduction cmd Test), je určena pro klinické
i experimentální úěely. Zvedání ruky bylo užíváno jako indukční procedura již
před lety M. H. Ericksonem. Autoři poukazují na to, že také HIP připisuje
důležitost zvedání ruky při skórování manifestní hypnotické responzivity. Skórování
zvedání ruky je založeno na záznamu počáteční rychlosti zvedání ramerie
a počtu podnětů, kterých je třeba k tomu, aby se ruka zvedla. Výška nejvyššího
bodu, kterého ruka dosáhne, se měří v centimentrech, a to šestkrát
v intervalech po 40-60 sekundách. Dále se zaznamenává, zda po ukončení sugescí
zůstal loket na stole, nebo se zvedl. Zaznamená se též sebeposouzeni'
hloubky hypnózy a výpověd' subjektu o stupni nedobrovolnosti zvedání ruky.
Pro rychlý orientační screening není potřeba přesné měi'-ení vD centimetrech,
proto autoři udávají tzv. kritickou úroveň zvedání ruky. Osoby, které zvedly
paži jen 10 cm a méně, byly v podstatě méně hypnabilní. K výhodám SHALIT
patří časová nenáročnost, pohodlné skórování a to, že není zapotřebí zvláštního
výcviku examinátora. Nevýhodou je omezený rozsah, je to pouze motorická
performační Škála. Doporučuje se jí používat spíše pro klinické účely, avšak
pacienti by neměli být vyřazováni z hypnoterapie na základě nízkých skórů.
Ty nasvědčují spíše pomalejšímu průběhu při navazování hypnózy.
Rostoucí akcent na představivost subjektů při indukční proceduře a v hypnotickém
stavu se odrazil i v krátké Škále k7.eci€ét;7}í émogí7iace (.CJS)., autorů
Wilsonové a Barbera (1978). Obsahujel.Ó`--Éermisivně formulovaných položek :
1 tíha paže (představa, že drží 3 těžké slovníky),
2 zvedání paže (proud vody z hadice nadzvedává paži),
3 anestézie prstů (představa novocainové injekce do levé ruky),
4 „halucinace" vody (představa, že pije šálek studené horské vody),
5 olfaktoricko-gustatorické „halucinace" (chuť a vůně pomeranče),
52