PSMB057-9                                                                                     14.
12. 2020




            Samostatná, v ČR dost rozšířená metoda je Autogenní trénink. Na rozdíl od hypnózy
nevyžaduje jistou úroveň hypnability nebo jiných osobnostních rysů či vlastností a je vhodná pro
široké spektrum klientů. Zejména tzv. nižší stupeň AT je hojně využíván. Jde o déletrvající
terapeutický postup ( standardní doba je tři měsíce). Pokud je AT úspěšný, lze ordinovat buď tzv.
vyšší stupeň nebo přejít ke specifickým formulkám. Podrobnosti v monografii V. Víchové.

Přečtěte si nejprve 10 stránek v Kratochvílových Základech psychoterapie (str. 169 – 179 ), najdete
tam i obrázky základních pozic, v nichž se AT cvičí.

Literatura ke studiu: Nejnovější je práce V. Víchové Autogenní trénink a autogenní terapie (Portál,
Praha 2016). Podrobně popisuje zdroje a principy, popis jednotlivých cvičení a metody blízké. Pro
psychoterapeuta slouží jako praktická příručka k ovládnutí metody. Nicméně v České republice mají
tradici i specializované kurzy.


Další původní českou  práci napsal K. Vojáček : Autogenní trénink (Avicenum Praha 1988).
Mezinárodně známá je šestidílná  průkopnická práce Luthe W. et al.: Autogenic Therapy I – VI (Grune
and Stratton 1970-1973). Z německého prostředí je práce J. H. Schultze, která vyšla v českém
překladu pod názvem Autogenní trénink (SZdN, Praha 1969).