Versologie a básnická pojmenování
RSb040 Úvod do studia literární vědy


Pozice versologie v literární vědě
LINGVISTIKA
LITERÁRNÍ
VĚDA
VERSOLOGIE

Dvě pojetí versologie
•Preskriptivní – hledání dokonalých veršových forem a jejich naplňování – starý koncept
•Deskriptivní – popis univerza básnických tvarů, jeho možností = podání co nejcelistvějšího obrazu
básnictví z hlediska verše

Česká versologie (výběr)
•Jan Blahoslav: Musica (1558)
•J. A. Komenský: O poezii české (1620)
•Bohuslav Balbín: Verisimila humaniorum disciplinarum (1666)
•NÁRODNÍ OBROZENÍ
•Josef Dobrovský
•František Palacký, Pavel Josef Šafařík: Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818)
•20. stol.
•Jan Mukařovský: Máchovské studie (1948)
•Josef Hrabák: Poetika (1973), Úvod do teorie verše (1978)
•21. stol.
•Robert Ibrahim, Petr Plecháč, Jakub Říha: Úvod do teorie verše (2013)

4 oblasti versologického zkoumání
•Podstata verše, rýmu a metra
•Prozodické systémy
•Rýmy a asonance
•Ustálené druhy verše

Verš
Rohajz, szlaka, szarża, ingot
Cagel, brama, blok
Rundajz, flahajz, winkel, żebro
Glajz a w ringach drót
Wysoki piece, sztalwerk, konti
Walcwerk, gisernia, mechanik
Pokiyl pojadóm - nie beje biyda głód.
Rohajz, Tomasz Tomanek

Epos o Gilgamešovi
http://www.sci.muni.cz/~herber/history/tablet.jpg
http://www.jessicarulestheuniverse.com/wp-content/uploads/2014/04/gilgamesh.jpg

Metrický impuls
Šla Nanynka do zelí
Natrhala lupení
Přišel za ní Pepíček
Rozšlapal jí tablet
Upravená lidová
MOMENT ZKLAMANÉHO
OČEKÁVÁNÍ

Moment zklamaného očekávání
Celý den v usnutí
My se sesouváme
Sklouzavé ťuknutí
Života svého již nemáme
Rozlouplá země je krčma bez záclon
Hlava se skutálí po stole
A za dveřmi zelená řeka, šupinatá
Protéká kostěným korytem
Okolo
Stavení alabastrového
Běhá němý
Chundelatý pes
Vilém Závada: Spánek

Enjambement (přesah)
Печаль моя полна тобою,
Тобой, одной тобой… Унынья моего
Ничто не мучит, не тревожит,
И сердце вновь горит и любит — оттого,
Что не любить оно не может.
А. С. Пушкин, На холмах Грузии лежит ночная мгла…
 Verš NENÍ tatáž syntaktická jednotka jako věta

Intermezzo…
RED DWARF: JÁ NA DRUHOU


Metrum a rytmus
METRUM = ideální schéma verše (ne vždy naplněno)
RYTMUS = realizace metra = záměrné uspořádání a opakování zvukových prvků ve verši
METRIKA = versologická poddisciplina zkoumající metrum a rytmus
METRICKÁ KONSTANTA
-Neměnnost určitého rytmického pravidla (jambický pentametr = 10 slabik)
METRICKÁ TENDENCE
- Připuštění výjimek (např. přesunutí přízvuku z lichých slabik na slabiky sudé při jambickém verši
= mluvíme o jambické tendenci verše)

Hranice uvnitř verše
DIEREZE = pauza mezi slovy, předěl verše situovaný doprostřed verše
Hrál kdo | si na | hoboj, | a hrál | již ko | lik dní,
hrál vždy | cky na | večer | touž pí | seň mo | llovou
(K. Hlaváček)
CÉZURA = předěl mezi slovy se nachází uprostřed stopy
STOPA = nejmenší jednotka rytmické výstavby verše

STOPA
Dvojslabičné:
•Trochej – U
•Jamb U –
•Spondej – –
Trojslabičné
•Daktyl – U U
•Anapest U U –
•Amfibrach U – U
– = těžká doba = teze
(nese metrický impulz)
U = lehká doba = arze (nenese metrický impulz)

Český verš
= typicky trochejská či daktylská tendence
= jamb  problematická stopa
Dál blyštil bledý dvorů stín,
jenž k sobě šly vzdy blíž a blíž,
jak v objetí by níž a níž
se vinuly v soumraku klín
(K. H. Mácha, Máj)
Dál bly | štil ble | dý dvo | rů stín = jambické metrum
Dál | blyštil | bledý | dvorů | stín = předražený trochej
předrážka

Jambický pentametr
xkcd 79, czech, česky
Co kdy | bych če | kal tam | za de | set šest?

Trochej
Nie rusz, Andziu, tego kwiatka,
Róża kole - rzekła matka.
(Stanisław Jachowicz)
Бу́ря мгло́ю не́бо кро́ет,
Ви́хри сне́жные крутя́;
То, как зве́рь, она́ заво́ет,
То запла́чет, как дитя́…
A. S. Puškin
На то мени срце:
Добро ј’ мени туди,
Ал’ би време било
Да променим груди.
(J. J. Zmaj)
Daktyl
Sto roků v šachtě žil – mlčel jsem
Sto roků kopal jsem uhlí
Za sto let v rameni bezmasém
Svaly mi v železo ztuhly
(P. Bezruč)
Ту́чки небе́сные, ве́чные стра́нники
(M. J. Lermontov)

Prozodické systémy
Dělení = podle nositele metrického impulzu
•Tónický
•Sylabický
•Sylabotónický
•Časoměrný
•Volný
•* bezrozměrný

Tónický systém
•Opakování stejného počtu přízvuků
•Počet tezí = normován
•Počet arzí = volný
•Německá literatura
•Ruská literatura (byliny)
•Česká literatura: Čelakovský
Eins abents spat da schaut ich aus
zu eim fenster in meinem haus,
darvor sah ich ein ungestalten,
eineugig zerhaderten alten
mit einem großen weiten maul
halten auf einem ackergaul.
(Hans Sachs)
Как скака́л-то Илья́ да со добра́ коня,
Припада́л-то он ко ма́тушке сыро́й земле:
Как стучи́т ведь ма́тушка сыра́ земля
Да под то́й же как сторо́нушкой восто́чной.

Sylabický systém
Založen na opakování stejného počtu slabik (sylaba).
Patrně nejstarší versologický systém (předpokladá se v praindoevropštině a praslovanštině),
oblíbený v lidové slovesnosti.
Typicky jazyky s oslabenou fonologickou funkcí přízvuku (románské jazyky, polština)
Litwo! Ojczyzno moja! ty jesteś jak zdrowie.
Ile cię trzeba cenić, ten tylko się dowie,
Kto cię stracił. Dziś piękność twą w całej ozdobie
Widzę i opisuję, bo tęsknię po tobie.
(A. Mickiewicz)

Sylabotonický systém
Kombinace tónického a sylabického, typický pro češtinu.
BEZROZMĚRNÝ VERŠ
-Považován za samostatný systém i za poddruh systému sylabotónického (Petrů)
Kněz Boleslav pro velikú bolest s světa snide
A Mezka sílně do Čech vnide
Boleslav slepý dva syny jmieše
Oldřich stařější, mlazší Jaromír slovieše
(Dalimilova kronika)

Časoměrný systém
Založený na střídání dlouhých (teze) a krátkých (arze) slabik.
Teze = jedna dlouhá slabika NEBO dvě krátké
Typický pro antickou literaturu, snahy o uplatnění v jiných literaturách spíše neuspěly.
Slávy Dcera – Předzpěv (Bratři Ebenové feat. Ján Kollár)
text

Volný verš
Nositelem metrického impulzu není počet slabik, přízvuk ani délka slabik.
Za nositele metrického impulzu se považuje
•Intonace
•Pauzy
•Frázování
Nepřestřihl jsi dosud drát
a v zubech nepřekousl pupeční šňůru.
A život jednou prožitý tak rychle nezhasne.
Doznívá dlouho, bolí, sálá a žhne.
(Vilém Závada)

Možnosti střídání různých systémů
Trápím se, trápím, myslím si,
kde bych tě nejraděj potkal.
Ulice střídám, parky a nábřeží,
bojím se krásných lží.
Bojím se lesa. V poledním lese
kdo miluje, srdce své neunese.
Na můj práh kdyby jsi vstoupila,
snad bys mne tím zabila.
Chtěl bych tě potkati v lukách.
V lukách je vlání
na všechny strany, pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostší života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl,
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín,
muž má touhu rozsévače,
žena má úrodný klín...
Chtěl bych tě potkati v lukách. šel bych ti vstříc.
A až bys mi odešla, ach, zvečera již,
bys na mne nemyslila víc,
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas...
(F. Šrámek: Splav)

Rým
•Zvuková shoda na konci veršů (plná shoda = rým; shoda koncové samohlásky = asonance)
FUNKCE RÝMU
•Eufonická (libozvučná)
•Rytmotvorná
•Sémantická
•Strofická
MUŽSKÝ RÝM = zakončení přízvučnou slabikou (dolina – rovina; muž – služ)
ŽENSKÝ RÝM = zakončení nepřízvučnou slabikou (stála – prala)
RÝM ŠTĚPNÝ = rýmují se kořeny slov (tepny – štěpný)
RÝM PLANÝ = rýmují se pouze odvozovací koncovky (konalo – plavalo)
RÝM HOMONYMNÍ = kombinace homonym (zámek – zámek)
RÝMOVÉ ECHO = druhé slovo rýmové dvojice obsaženo ve slově prvním (obroučky – broučky)
VNITŘNÍ RÝM = rým zpravidla se jedno ze slov nachází uprostřed verše (mili bože čuda velikoga / kad
se sleže na kosovo vojska)

Rýmové schéma
Rozložení rýmů ve vyšších básnických útvarech
•Sdružený AABB
•Střídavý ABAB
•Obkročný ABBA
•Postupný ABC ABC
•Přerývaný ABCB
•(považovaný za sdružený s důrazem na sudé/liché verše = E. Petrů)
•Tirádový AAAA

Příklady – rýmové schéma
Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!
(J. V. Sládek)
V hlubokosti uctivosti
s hroznou horlivostí
k veliké slavnosti
namáhám se dosti
ve své výřečnosti
(K. H. Borovský)
Hajej, dadej, můj synáčku
s zelenými vlásky!
Nevdala se tvá matička
ve příbytek lásky.
(K. J. Erben)
V poklidu, zapředeném
v svit tmy, plující splavem,
vše sněží a vše splývá.
Proč na vás zapomenem
sny naše, v jitru plavém,
jež do oken se dívá?
(J. Hora)
Nic, tato pěna, cudný rým,
jen, abych vytkl hlavní body,
tak mizí střemhlav na dně vody
houf sirén, jenž si ztropil šprým.
(S. Mallarmé, přel. V. Nezval)

Rýmový slovník
-Komplex rýmových slov v jednom díle, u jednoho autora, u umělecké skupiny či v určité národní
literatuře aj.
-Některá slova jsou lépe rýmovatelná, jiná hůře.
SKÁLA (1737 RÝMŮ)
Smála
Brala
Vála
Hnala
…
BEROUN (269 rýmů)
Okoun
Lvoun
Lanškroun
Kapoun
pozoun
VÝR (57 rýmů)
Pýr
sýr

Eufonie
Významný činitel výstavby textu
Libozvučnost X nelibozvučnost (kakofonie)
EUFONIE
Byl pozdní večer, první máj
Večerní máj, byl lásky čas
Hrdliččin zval ku lásce hlas
Kde borový zaváněl háj
(K. H. Mácha)
KAKOFONIE
Глава клону, лице потавнило,
Боловање око ми попило,
Рука ломна, тело измождено,
А клеца ми слабачко колено!
Дође доба да идем у гроба.
(B. Radičević)

Tradiční verše
Blankvers – nerýmovaný desetislabičný verš (Shakespear, francouzská hrdinská epika)
Hod vánoční se slavil v klášteře,
kde svatý Brandan zvolen opatem;
on dlouho zdráhal se, se slzami
své bratry prosil, by tu důstojnost
(J. Zeyer)
Alexandrín – rýmovaný sylabický dvanáctislabičný verš (francouzská tragédie, Otokar Březina)
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
(O. Březina)
Heroic couplet – sdruženě rýmovaný desetislabičný verš (hrdinské dvojverší, typické pro anglickou
literaturu)
O could I flow like thee, and make thy stream
My great example, as it is my theme!
(John Denham)

Tradiční verše
Desaterec (dekasylab) – typický desetislabičný nerýmovaný verš = jihoslovanská lidová epika;
závazný předěl po čtvrté slabice (určeno ke zpěvu)
Mili bože, | čuda velikoga!
Kad se sleže | na Kosovo vojska,
U toj vojsci | devet Jugovića
I deseti star | Juže Bogdane;
Boga moli | Jugovića majka,
Da joj Bog da | oči sokolove
I bijela | krila labudova,
Da odleti | nad Kosovo ravno,
I da vidi | devet Jugovića
I desetog | star-Juga Bogdana.
(Smrt majke Jugovića)

Vyšší veršové celky
DVOJVERŠÍ – nejmenší víceveršový celek
STROFA – „odstavec“ v poezii, často do sebe uzavírá jeden myšlenkový celek
NĚKTERÉ USTÁLENÉ STROFY
TERCÍNA – tři desetislabičné verše, rýmové schéma ABA; tercíny se spojují typem ABA BCB CDC DED
atd…
Jak Dante – když se nad propastmi pekla
v mrak dumy klonil, scházeje v jich jícen,
kam hrůza světa celého se stekla,
všech bytí lidských bída, hříchy sycen
var vášní krvavý, plam nezkojení,
na požár, jenž vše chvátí, divě zlícen –
zřel muka duší, nad něž větších není,
zřel vidin krutých rozdíravé spáry,
úzkostí kleště, smolná utrpení,
RITORNEL – tercína často s poloveršem na prvním řádku;

Vyšší veršové celky
STANCE – osmiveršová sloka tvořená dekasylaby, rýmové schéma: ABABABCC
Oпрости, мајко света, опрости,
штo наших гора пожалих бор,
на ком се, устук свакоје злости,
блаженој теби подиже двор;
презри, небеснице, врело милости,
штo ТИ земаљски сагреши створ:
Кајан ти љубим пречисте скуте,
Ѕanta Marіa della Ѕalute.
(L. Kostić)
SICILIÁNA – stance se schématem ABABABAB
Spenserova stance – ABABBCBC + alexandrín C
Lo I the man, whose Muse whilome did maske,
    As time her taught, in lowly Shepheards weeds,
    Am now enforst a far vnfitter taske,
    For trumpets sterne to chaunge mine Oaten reeds,
    And sing of Knights and Ladies gentle deeds;
    Whose prayses hauing slept in silence long,
    Me, all too meane, the sacred Muse areeds
    To blazon broad emongst her learned throng:
Fierce warres and faithfull loues shall moralize my song.

Oněginská strofa (puškinovská strofa)
Что ж? Тайну прелесть находила
И в самом ужасе она:
Так нас природа сотворила,
К противуречию склонна.
Настали святки. То-то радость!
Гадает ветреная младость,
Которой ничего не жаль,
Перед которой жизни даль
Лежит светла, необозрима;
Гадает старость сквозь очки
У гробовой своей доски,
Всё потеряв невозвратимо;
И всё равно: надежда им
Лжет детским лепетом своим.
14 veršů jambického spádu
Rýmové schéma: aBaBccDDeFFeGG

Útvary z několika slok
SONET (ZNĚLKA) – 14 veršů (2 kvarteta, 2 terceta)
FRANCOUZSKÁ (VILLONSKÁ) BALADA – 3x 10veršová sloka + 5veršový dopěv (envoi)
ITALSKÁ BALADA (BALATTA) – 4veršová + 10veršová sloka s refrénem na konci strof
GAZEL – monorýmová básnická forma, rýmují se první dva a pak každý sudý verš

Sonet (Ivan Franko)
Голубчики, українські поети,
Невже вас досі нікому навчити,
Що не досить сяких-таких зліпити
Рядків штирнадцять, і вже й є сонети?
П'ятистоповий ямб, мов з міді литий
Два з чотирьох, два з трьох рядків куплети,
Пов'язані в дзвінкі рифмові сплети, —
Лиш те ім'ям сонета слід хрестити.
Тій формі й зміст най буде відповідний;
Конфлікт чуття, природи блиск погідний
В двох перших строфах ярко розвертаєсь.
Страсть, буря, гнів, мов хмара піднімаєсь,
Мутить блиск, грізно мечесь, рве окови,
Та при кінці сплива в гармонію любови.

Gazel
Zelený turban kolem hlavy
Projíždím klidně lidské davy.
Já viděl Mekku – co chci více?
Muž větší býti v světě slávy?
Kol mnohý jde a hodí hlavou,
A přec ví, to je Moslem pravý!
Ač schválně dělá, že mne nezřel,
Jde v chůzi, tváří pohrdavý,
A jiný, žebrák u mé cesty,
Plec hrbí, pokojně se staví,
Co dělá cár ten na turbanu?
S ním, bez něho jsem moslem pravý.
(J. Vrchlický)

Básnická pojmenování
•Poetismy = výrazy typické pro básnické texty (luna, bol apod.)
•Další jazykové prostředky: kolokvializmy, vulgarizmy, neologizmy, archaizmy, slangy, argot apod.
Dva základní typy básnických pojmenování = FIGURY a TROPY
TROP – založen na přenášený významu (lexikální záležitost)
FIGURY – založeny na kombinaci, hromadění a spojování slov (syntaktická záležitost)

TROPY (metafora)
METAFORA pracuje se změnou významu na základě VNĚJŠÍ podobnosti
PERSONIFIKACE - „dům jako by chtěl pokleknout a prosit o milost“
ANIMIZACE – „kulomet se rozštěkal“
SYNESTÉZIE – „zelená hudba“
KATACHRÉZE – „Déšť stíná labutě na mokrém kolotoči – I. Blatný“
OXYMORÓN – „strhané strůny zvuk / mrtvé milenky cit“

Tropy (metonymie)
Metonymie pracuje s přesouváním významu na základě věcné souvislosti.
SYNEKDOCHA – totum pro parte „poslouchali Mozarta“ X pars pro toto „ani noha tam nevkročí“
HYPERBOLA – „cili svit / voli Split“
LITOTES – „nemohl nesouhlasit“
EUFEMISMUS – „odešel na věčnost“
PERIFRÁZE – „zhaslo světlo jeho života, dohořel plamen, kouř rozvál vítr“
IRONIE a SARKASMUS – „A je mi blaze, tolik blaze / že už snad nemůže ani být hůř“
EPITETON – básnický přívlastek (může využívat metaforu i metonymii)
epiteton constans – ustálený přívlastek (stříbrný měsíc)
epiteton ornans – originální přívlastek (stříbrný vítr)
metafora – Mstivá kantiléna
metonymie – jaro zelené

Figury vzniklé hromaděním hlásek, slabik, slov
ALITERACE – pan Palcát plachtil po poli
ZVUKOSLED – na potoce podle skal / zelený mužík zatleskal
PARONOMÁZIE - Přísný pštros přepřísné pštrosí autority přednášel před časem mladým…
FIGURA ETYMOLOGICA – stvořitel tvoří tvory
ANAFORA – Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem / Sto roků kopal jsem uhlí
EPIFORA - Co to máš na té tkaničce? Na krku na té tkaničce!
EPANASTROFA - ...jsem očarován před tím / a co mi po jméně / a co mi po jméně / jen klidně ulehni
si
EPIZEUXIS – zvoní zrady zvon zrady zvon
PARALELISMUS – za devatero horami / za devatero řekami
ANTITEZE – Přiletěli orli od půlnoční strany. / Nepřiletěli to orli od půlnoci, / ale všechna ruská
knížata se sjela.

Figury vzniklé hromaděním významu
PLEONASMUS – dal si klobouk na hlavu, díval se očima
TAUTOLOGIE – miluji tě navždy a věčně
AMPLIFIKACE – ona je vdaná, on je ženat
GRADACE (KLIMAX) – Ach ty, milá, krásná, velkolepá
ANTIKLIMAX – Zdechnul, umřel, odešel…

Figury syntaktické
POLYSYNDETON – „a skákal a běhal a klusal a motal se a padal a zakopával…“
ASYNDETON – přišel, viděl, zvítězil
HENDYADIS – přivítali ho věnci a kvítím (=věnci z květů)
ZEUGMA – Už před sebou viděl vítězství a nadšený potlesk.
ELIPSA – My o vlku a vlk za dveřmi.
APOSIOPESE - Tam pod piecami tawili ocel szpinawi chłopi / A każdóm wiete zaczinali na ku... albo
do pi..
VYTČENÍ VĚTNÉHO ČLENU – Přišli úplně všichni. I Mirek.
ANAKOLUT - Zkažený koberec – byla by větší škoda. (I. Herrmann)

Řečnické figury
ŘEČNICKÁ OTÁZKA
Jak bude po smrti? Tobě dost těžce…
není co závidět; netěš se, - těš se!
ale ne, duše má, čeho ses lekla
- očistce, mučení, plamenů pekla?
to je moc humánní, mírné a všední...
Jak bude po smrti? Tak jako před ní
ŘEČNICKÁ ODPOVĚĎ
Ach, život je tak trapný, Bože,
Jak uprdnutí do soulože
APOSTROFA