Dějiny Vietnamu 2, vybraná data a letopočty k otázkovému okruhu: Koloniální éra od
poloviny 19. století do konference v Ženevě:
1847 – první útok Francie na Đà Nẵng na podporu křesťanství
1859 – obsazen přístav v Saigonu, 1862 Kočinčína se smluvně (1867 fakticky) stává kolonií a
Francie získává obchodní výsady
1883 – dokončeno obsazení Vietnamu, Tonkin a Annam protektoráty, boje u čínských hranic
1885 – smlouva v Tianjinu – Čína se v dohodě s Francií vzdává nároků na Vietnam
Za Francii jsou ve Vietnamu v letech 1862-1879 vojenští guvernéři, 1879-1945 generální
guvernéři, 1945-1955 vysoký / generální komisař.
Paul Doumer - generální guvernér Indočíny v letech 1897-1902 (za něj založeno ÉFEO =
École Française d'Extrême-Orient)
1902 – přesun sídla generálního guvernéra Indočíny ze Saigonu do Hanoje
1940-1941 – Vietnam obsazují i Japonci
2. září 1945 vyhlášena Vietnamská demokratická republika (VDR)
1950: Čínská lidová republika uznává VDR a obnovuje vliv na Vietnam
Paul Ely = poslední francouzský představitel a generál v Indočíně 1954-1955
Hàm Nghi: vietnamský císař (1884-1885) dosazený ještě bez dohody s Francií – na útěku
vydává edikt Cần vương s výzvou k povstání, po dopadení žil ve vyhnanství v Alžíru
Císaři Thành Thái (1889-1907) a Duy Tân (1907-1916) museli předávat moc, ale měli silný
odpor k manipulaci a oba museli do vyhnanství na ostrov Réunion u Afriky (stále patří Francii).
Bảo Đại – poslední vietnamský císař (1926-1945), znovu hlavou státu do roku 1955 v jižním
Vietnamu.