Bjørnstjerne Bjørnson
Nobelova cena za literaturu 1903


Studium a cesty po Evropě
•Bjørnstjerne Martinius Bjørnson se narodil 8. prosince 1832 v Kvikne, které leží na na sever od
Tynsetu, v provincii Hedmark. Jeho otec byl v Kvikne knězem. Zemřel při léčení v Paříži 1910.
•Studium v Molde a Kristianii (Oslo)
•Pobyty v Kodani, v Římě, v Paříži

Básně a povídky
•V roce 1852 začal pracovat jako novinář. Psal literární a divadelní recenze a byl přímo zapálený
pro ponoršťování kultury, jazyka a divadelního umění.
•Bjørnson začínal jako novinář a literární kritik. Psal dramata, básně a kratší i delší prozaické
útvary. Dramata byla za jeho života poměrně hojně představována na divadelních prknech, z jeho
básní se nejvíce proslavila „Ano, milujeme tuto zemi“, ale přesto je Bjørnson známý především díky
svým „selským povídkám.“
•Umění novely ve stylu staroislandských ság, s okruhy romantické lásky a obdivu k norskému venkovu

dramata
•sociální drama Leonarda (1879)
•V roce 1883 vydal sociální drama Rukavička, ale nenašel se žádný divadelní ředitel, který by chtěl
tuto hru uvést. Zde se zabýval soudobou problematikou dvojí sexuální morálky: zatímco ženy si v
tehdejší společnosti měly až do svatby uchovat panenství, na muže se takovýto požadavek nevztahoval
a po svatbě jim byly běžně tolerovány i návštěvy nevěstinců.
•Nad naši sílu – čekalo přes deset let na své uvedení. Národní divadlo v Praze: 1900 (režisér
Jaroslav Kvapil)

romány
•Novela Prach 1882 : náboženská dogmata a jejich memorování jako nebezpečný prach zamezující
svobodnému rozvoji osobnosti.
•V roce 1884 vydal román Vlajky nad městem a přístavem, kde vyjadřuje své teorie o dědictví a
vzdělání.
•V roce 1889 vydal pozoruhodný román Na božích cestách, kde rozvíjí otázky vzdělání a vzdělanosti.
•

Politické názory
•Skandinavismus
•Pangermanismus
•Alfred Dreyfus
•V roce 1905 si mělo Norsko zvolit své nezávislé státní zřízení. Ač dříve zarytý republikán, byl
nyní přesvědčen, že monarchie je pro Norsko to jediné správné státní zřízení. To bylo důležité
kvůli silnějším vztahům s Velkou Británii, norským největším obchodním partnerem a spojencem,
taktéž kvůli Dánsku a Švédsku.
•
•1907: řada vystoupení na ochranu Slováků proti brutální maďarizaci