Umění a politika – tvorba v totalitních režimech (Německo, Sovětský svaz) Literatura: Stephanie Barron, „Entartete Kunst“, 1994 Boris Groys, Gesamtkunstwerk Stalin, 1988, česky 2011 Německo: Titulní list průvodce výstavou zvrhlého umění, 1937, Mnichov Plakát na výstavu Zvrhlého umění, 1938 Hamburk Výstava Zvrhlého umění, 1938 Berlín Německo – stručný přehled událostí: • 1918 Výmarská republika, od 1925 prezident Hindenburg; ekon. Krizev a nezaměstnanost – cesta k extemismu • 1919 založena Národně socialistická strana, 1920 název NSDAP, 1921 do čela AH: nacionalismus, idea Velkého Německa, rasové pojetí národa • 1923 pokus o státní převrat, AH na 5 let do vězení, píše Mein Kampf • Po propuštění: vnímán jako hráz proti levici, vystihl potřebu autority • Začátek 30. let stoupají preference NSDAP. 1933 AH říšským kancléřem • Únor 1933 požár Říšského sněmu, omezení demokratických svobod, nacisté ovládli exekutivu, výkonnou i správní moc • Červenec 1933 NSDAP jako jediná strana, vše pod kontrolou; 1934 Noc dlouhých nožů- potlačení SA oddílů • Srpen 1934 umírá Hindenburg, AH prezident i říšský kancléř, kumulace moci Kulturní politika od konce 20. let • Propaganda: fanatismus víry, masovost, emoce, nivelizace; proti individualismu v umění • Konec 20. let: Alfred Rosenberg, pojem degenerace umění (kulturní bolševismus, kosmopolitismus) • 1928 Paul Schulze Naumburg: vydává knihu Kunst und Rasse, ilustrace jako důkaz degenerace moderního umění (Karl Schmidt Rottluff, A. Modigliani) • 1929 Schulze Naumburg do čela Sjednoceného úřadu umělecké výchovy, začátek likvidace moderního umění (Bauhaus) • 1933 říšský ministr vnitra Wilhelm Frick prosazuje národní, lidové prvky německého umění, ostatní má být zlikvidováno, řada umělců odvolána z pedagogických míst (Beckmann, Dix, Klee…) • Síně „hrůzy“ umění, ostudné výstavy - předchůdce výstavy Zvrhlého umění, od 1933 Hledání „německosti“ umění: Albrecht Dürer , Rytíř, smrt a ďábel Edvard Munch (od „Rembrandta velkého Severu“, 1932 k persona non grata na konci 30.let) Emil Nolde sympatizoval s režimem, ale 1937 na výstavě Zvrhlého umění, jeho obrazy označeny jako cizí německému cítění, dostal zákaz malování tzv.“Malverbot“ • Zezačátku ještě tolerance k expresionismu (Goebbels, ale záhy obrátí) • 1933 ještě se koná protestní výstava 30 německých moderních umělců Berlíně (Barlach, Beckman, Nolde…),ale uzavřena • Goebbels jako propagátor „správného“ umění: manifest Deutscher Kunstbericht: Odstranit z muzeí díla kosmopolitní, „židobolševická“ pryč s umělci spojenými s marxismem a bolševismem Zákaz nakupovat do muzeí neněmecké umění Zákaz krabicových staveb Odstranění soch cizích německému lidu 1933 vznik Říšské kulturní komory – konec individualismu, volnosti, vše pod kontrolou Ideály německého umění: Josef Thorak, Přátelství, 1937 vytváření Pomníku práce pro dálnici ateliér Josefa Thoraka, 1938 Arno Breker, plastiky Strana a Wehrmacht u vstupu do Nového říšského kancléřství v Berlíně, 1939 Adolf Wissel, Rolnická rodina, 1939 Paul Mathias Padua, Poslech führera, 1939 Adolf Ziegler, Čtyři živly, 1937 Architektura: 1933 soutěž na říšskou banku: Mies van der Rohe, Walter Gropius, zmanipulováno na zásah AH, zakázky mohou dostávat jen ti schválení částečně realizován konvenční návrh Heinricha Wolffa Přestavba Berlína • 1936, hlavní architekt Albert Speer, vychází z představ AH: • Hlavní město světa – Germanie, otázka propagandy • Vítězný oblouk, v. 120 m • Velká síň pro 180 000 lidí v podobě dómu, v. 320 m • Dvě hlavní osy přes město, SJ- nová 5-7 km bulvár, š. 120m VZ- stávající, pokračování Unter den Linden • Křížení: náměstí s budovou Říšského sněmu, dómovou síní a palácem führera • Hl. cíl: politický, ideologický, mocenský • Divadelní režie, fasády jako dekorace, symetrie, masivnost, blokovost, materiály jako žula mramor – symboly stálosti režimu Model přestavby Měřítko budov Realizace: Werner March, Olympijský stadion, 1934-1936, symbol síly a odvahy kritika pův. návrhu, oprava Albert Speer, obložil ocel.konstrukci kamenem, odstranil sklo Propaganda: Olympijské hry 1936 a film Olympia Leni Riefenstahl,1938 • 1934 začátek systematické likvidace moderního umění: konec všem modernismům • Vrcholí 1937: konfiskace modernistických děl z německých muzeí (cca 16-17 tisíc děl) • Putovní výstava Entartete Kunst, startuje 1937 v Mnichově; souběžně výstava oficiálního umění v Haus der Kunst • Aukce ve Švýcarsku, zbytek zničen Pomůcka pro výběr zvrhlých děl: Wolfgang Willrich, Vyčištění chrámu umění, 1937 z katalogu Zvrhlého umění, 1937 Zvrhlé umění: degenerace = převzato z biologie, zjednodušeného darwinismu: uráží německé cítění (= nacionalismus) ničí nebo míchá přírodní tvary (není mimesis) postrádá uměleckou zručnost (primitivismus) výstavy se konají do 1941 Instalace: za kolik kde koupeno, odsuzující slogany po zdech, parafráze obrazů (Kandinskij, Černá skvrna, 1921) Výstava Zvrhlá hudba, 1938, Düsseldorf Obálka knihy proti zvrhlému filmu Souběžně „správné umění v Domě německého umění, Mnichov, arch. Paul Ludwig Trost zahájení: Den německého umění (až do 1944) Světová výstava v Paříži 1937 pavilon Německa (Albert Speer) a Sovětského Svazu (Boris Iofan , socha Věra Muchina, Dělník a kolchoznice) Zároveˇi jiné pavilony, př. Československo (Jaromír Krejcar), Španělsko (Louis Lacasa a Josep Lluis Sert) s Picassovou Guernikou a fontánou Alexandera Caldera Rusko a Sovětský svaz - stručný přehled událostí: • 1917 bolševická revoluce • 1918 Ruská sovětská federativní socialistická republika • 1918-1921 občanská válka • prosinec 1922 vznik Sovětského svazu • leden 1924 zemřel Lenin, nástupce Stalin • Stalinismus: kult osobnosti a vedoucí úloha KS, diktatura, tajná policie, čistky a likvidace odpůrců, pracovní tábory – gulagy, státní teror, cenzura Dvacátá a třicátá léta v umění • Dvacátá léta – dozvuky avantgardy, postupně je vytlačována oficiálním uměním • Různé podoby „realismů“ mezi avantgardou a návratem k 19. století • 1932 Ústřední výbor KSSS schvaluje socialistický realismus pro všechna umění • 1932 jednotné umělecké svazy • 1934 1. celosvazový sjezd sovětských spisovatelů, Andrej Ždanov a socialistický realismus, jeho dogmatická podoba ovlivnila i české umění 50.let • Hesla: lidovost, třídnost, stranickost, ideovost; argument kosmopolitismu a formalismu pro likvidaci odpůrců • 1936 Výbor pro záležitosti umění • 1936 vrcholí procesy • 1938 naprostá stranická kontrola všeho: radostněji se žije, lépe se pracuje Dvacátá léta a propaganda • Přelom 10. a 20. let - spojení abstrakce, konstruktivismu a propagandy, agitace Natan Altman, skici slavnostní výzdoby k prvnímu výročí revoluce na náměstí před Zimním palácem v Petrohradě, 1918 El Lissickij, návrh tribuny pro V.I.Lenina, 1924 Gustav Klucis, Propagandistický stojan s tlampačem, 1922 Tvorba zasahuje do veřejného života: agitační vlak, agitační loď Rudá hvězda, průvod s Tatlinovou věží III. Internacionály Třicátá léta a zbytky avantgardní estetiky Fotomontáže na agitačních plakátech: konstruktivistický rozvrh, dynamické diagonály, začlenění písma, červená a černá Gustav Klucis, 1928,1930, 1931 Alexander Rodčenko od poloviny 20.let se věnuje fotografii, obviněn z formalismu a kopírování Západu od 1930 Pionýři (kritika za netadiční záběry) a sportovní fotografie na zakázku Alexander Rodčenko, pionýři, 1930 Sportovní klub Dynamo,1935 Alexander Rodčenko, Kanál Bílého moře, 1933 jako úlitba režimu, ale moc to nepomohlo Kazimir Malevič 1922 z Vitebsku do Petrohradu, učí na Institutu umělecké kultury 1926 Institut zrušen Po cestě do Polska a Německa (1927) osobní i pracovní problémy, krátce vězněn V tvorbě návrat k zobrazivé malbě, symbolické významy, klasicismus Torzo, 1929 Rudá kavalerie, kol.1932 Autoportrét, 1933 Alexander Deineka snaží se udržet kvalitu malby Donbas, 1924 Dělnice v textilce, 1927 na rozdíl od oficiálních obrazů: Isak Brodskij, Lenin ve Smolném, 1930 Národní komisař obrany K. E. Vorošilov na lyžařské projížďce, 1937 Alexander Gerasimov, Stalin a Vorošilov v Kremlu, 1938 Architektura jako reprezentace moci: Palác sovětů, úkol 30. let • Požadavek odlišit se od Evropy (od funkcionalismu), národní charakter, monumentalita, i tady socialistický realismus • Monumentalita, reprezentativnost, nacionalismus = potvrzení Stalinovy moci • Totální umělecké dílo, masové divadlo pro celou zemi • 1935 metro – stanice jako reprezentativní palácová architektura, historismy, určeny k obdivu, symbol úspěch sov. moci • 1935 plán nového centra Moskvy, úkol číslo 1 – Palác sovětů (na místě zbouraného chrámu Krista Spasitele z 19.st., symbolu vítězství nad Napoleonem 1931 1931 mezinárodní soutěž, 2. kolo po národním předkole (podobně jako v Něm. zmanipulovaná soutěž se zahr.účastí demokratická jen na oko vyzváni z Evropy : Le Corbusier, Walter Gropius (centrála) – viz obr. dále Perret, Mendelsohn, Poelzig,Hamilton, Lamb aj. Mojsej Ginzburg (s monument.kupolí – podobně Ladovskij; oba vyhozeni z místa) B. M. Jofan (věž s osvobozeným proletářem), Vladimír Ščuko (jako Dóžecí palác), Ivan Žoltovskij se spolupracovníky (parafráze Kremlu) http://vma.muar.ru/en/palace-of-the-soviets Konstantin Melnikov, mimo soutěž, nebyl vyzván, nesplňuje kritéria sovětské architektury: symbolická arch., dva kužely proti sobě, expresivní (1936 zákaz arch.práce) Pokračování: funkcionalist.návrhy odmítnuty, požadavek nikoliv na komplex budov, nýbrž ma jednu symbolickou výškovou stavbu. 3.kolo:12 architektů a 4.kolo soutěže: 5 ateliérů; požadavek:sorela, monumentalita 1933 vybrán Boris Jofan (+Ščuko, Gelfreich) Více variant, v. 220 m, na vrcholu osvobozený proletář Požadavek zvýšit stavbu na 420 m, proletáře nahradit 100m Leninem; budova jako sokl Neodbytně se vkrádající paralela: Sovětský svaz a Amerika, film King Kong, 1933 Palác sovětů nebyl nikdy postaven, na jeho místě vznikl bazén, 1994-2000 obnoven původní chrám