Sociální aspekty moderního umění Sociální tematika (od realismu 19.st.), viz také kap. The social history of art: models and concept, in: Foster–Krauss– Bois–Buchloh, Art since 1900. Jiná hlediska: snaha vyhnout se muzeu a spojit „umění a život“: pokusy o aktivní přístup diváka do uměleckého dění (futuristé, dadaisté, akční umění) a otázka vnímání, komunikace; otevírání nových dimenzí: veřejný prostor, mail art, mass média a internet. Politické aspekty (př.totality aj.) a aktivismus. Viz též: K. Chamonikola, Rozmazané hranice (Mezi uměním, reklamou a politickým aktivismem), in: Umění a politika, Sborník 4.sjezdu hist.um., Brno, 2013; též příslušné kapitoly ve výboru textů Ševčík–Morganová–Nekvindová– Svatošová, České umění 1980-2010, Praha, 2011; Nicolas Bourriaud, Postprodukce, Praha 2004. Futuristé: umění do života: manifesty publikované v novinách, akce na veřejnosti futuristické večery sloužící k vyprovokování publika Podobně: Marcel Janco, Večer v kabaretu Voltaire, ca 1916 Hugo Ball v Kabaretu Voltaire, 1917, rekonstrukce viz: https://www.youtube.com/watch?v=fkl92oV1k Mc Provokativní Dada Messe, s heslem „Umění je mrtvé“, Berlín 1920 Politizace fotomontáže a široký dosah prostřednictvím tisku: John Heartfield , Arbeiter-Illustrierte-Zeitung [AIZ], 1933, 1934, 1935 V 2.pol. 20.st.se rozvíjí široký koncept kultury proti elitářství moderního umění: britský pop art a Independent Group Výstava Paralela života a umění, 1953 This is Tomorrow, 1956 Mísí se divadlo, výtvarné umění a hudba, divák přestává být pasivním recipientem: začátky akčního umění: John Cage, Theater Piece No 1, 1952 Postupně roste role improvizace a diváci jsou vtahováni do děje: John Cage, Performance Paříž, 1961 Variace V, New York, 1965 První happening – připravená akce s účastí diváků, postupné skupinové přesuny do tří prostor, žádné tradiční dílo nevzniká: Allan Kaprow, 18 happeningů v 6 částech, 1959 Allan Kaprow, přípravné náčrty k 18 happeningům v 6 částech, 1959 Další happeningy které ještě důsledněji připravovaly prostředí pro společné aktivity návštěvníků: Allan Kaprow, Dvůr s pneumatikami, 1961 Olizování marmelády, 1964 Zcela volné aktivity hnutí Fluxus: koncerty, akce, vydávání novin, zasílání předmětů na poštovní objednávku atp. Postupně rostou další možnosti, např. se připravují společné akce ve městě: skupina GRAV, kolektivní akce Jeden den v ulicích, 1966 U nás začíná s veřejnými akcemi v ulicích od 50.let Vladimír Boudník, chce přivést kolemjdoucí k imaginaci a novému vnímání Z organizovaného pseudouměleckého života se vydělují parodické skupiny: Šmidrové (od pol. 50.let): šmidří dechovka 1958 hokejové mužstvo Paleta vlasti 1964 Křižovnická škola čistého humoru, od 1963 Následují konceptuální projevy: otevřená komunikující struktura, nemateriální, pomíjivá tvorba začátky: Milan Knížák, Aktuální procházka po Novém světě, 1964 Druhá manifestace aktuálního umění, 1965 Zorka Ságlová, Házení míčů do průhonického rybníka Hořín, 1969 Instalace Seno, sláma, Galerie Václava Špály, 1969 Největší akce HAPPSOC zahrnula do svého projektu reálné májové oslavy: Stano Filko, Zita Kostrová, Alex Mlynarčik, HAPPSOC, 1965 Stano Filko, Zita Kostrová, Alex Mlynarčik, HAPPSOC, 1965 Stano Filko, HAPPSOC III, 1966 Umění proniká do veřejného prostoru a částečně splývá s městským exteriérem: Daniel Buren, Paříž, 1968 Daniel Buren, pruhy na dveřích nadzemní dráhy byly vidět z okna galerie jen ve chvíli, když projížděl vlak, Art Institute of Chicago, 1980-82 Joseph Beuys a jeho ekologické aktivity: 7000 dubů, Documenta Kassel 1982 veřejné slovní konceptuální projevy: Joseph Kosuth kupoval inzertní stránky v novinách nebo plakátovací plochy na ulicích, texty v New Yorku 1979 Richard Serra, parafrázoval komerční TV vysílání: Television Delivers People, film, 1973 https://www.youtube.com/watch?v=LvZYwaQlJsg Jenny Holzer, Veřejný prostor a inspirace světelnou rekamou: N.Y. 1985 Jenny Holzer, Londýn 2006 Hesla s politickým podtextem: Jenny Holzer, It is Guns, 2018 U nás hodně skupinových aktivit zaměřených politicky: Pode Bal, Flagelanti, Artwall, 2006 Guma Guar, Všichni jsme v národním týmu, Artwall, 2008 (Tomáš Pitr, Viktor Kožený, Radovan Krejčíř) na základě ofic. protestů byla galerie Artwall (v Praze pod Letenskou plání, ve výklencích původně určených pro normalizační propagandistické plakáty)na několik let mimo provoz Rafani: Demonstrace demokracie, 2002 (Pálení šedé verze české vlajky na Václavském náměstí s tímto prohlášením: Zkoumáme mezní možnosti demokratického systému, hranici mezi využíváním a zneužitím, rozporný vztah mezi právy a povinnostmi občana vůči státu. Hledáme dnešní obsah pojmů morálka a zodpovědnost. Zajímá nás napětí mezi formou akce a jejím obsahem. Jen důsledným ničením devalvovaných hodnot a symbolů se můžeme přiblížit k jejich původní podstatě. I kladný obsah může mít extrémní podoby vyjádření. Bořit mohou jen ti, kteří věří v lepší budoucnost. Vstup do KS jako politicko-umělecký projekt 2002-2003 Aktivity už přesahující mez zákona: Ztohoven, pražské semafory, pacman v řepkovém poli, otazník nad Hradem Naopak nenápadné akce: skupina Ladví Odstranění reklamy na zdi ďáblického hřbitova, 2006 Vývěska v Holešovicích, 2005 Stojan na křídy, 2006 Vasil Artamonov / Alexey Klyuykov, Jak jsme pomáhali, 2006 Projekt tvoří pět akcí. (okopávání zahrady, natírání plotu, natírání vrat garáže, natírání stromu vápnem, sázení stromu) Společným jmenovatelem prvních čtyř je prospěšná práce prováděná bez vědomí osob, kterým je adresována, tajně a nelegálně. Jedná se o vnitřně protikladnou činnost, již je možné vykládat současně jako péči o majetek bližního i jako poškození cizí věci. Pátá akce představuje zásah do veřejného prostranství. Vytváření dočasných komunit: Jan Mlčoch, Noclehárna, 1980 „Byla mi nabídnuta možnost pracovat nebo vystavovat v renomované galerii De Appel. Požádal jsem její pracovníky, aby v přiděleném termínu přeměnili výstavní prostory v bezplatnou noclehárnu. Byla instalována lůžka včetně pokrývek, stůl a židle. Současně byla zpřístupněna kuchyňka a sociální zařízení. Každou noc bylo od 22.00 do 6.00 ztlumeno osvětlení. Po celou dobu provozu byla noclehárna plně využita návštěvníky města.“ Vaření: Rirkrit Tiravanija, Bez názvu, 1992-95 Rirkrit Tiravanija, Tomorrow is the Question, instalace, 2019 Kateřina Šedá, Nic tam není / There’s Nothing There, Ponětovice 2003 „Sociální architektura: Kateřina Šedá, Furt dokola, Brno Líšeň 2008 Mapování kontaktů, komunit a alternativních aktivit za normalizace: Výstava Navzájem. Společenství 70. a 80.let, Bratislava 2012, Brno, Praha 2013 (Filip Cenk, Daniel Grúň, Barbora Klímová)