IIP ba 1981: MAGIE FILMOVÉ KAMERY
V převážné řástl polské celovečerní filmové tvorby se prosadila početní skupina mladých režisérů a na první místo co do významu se dostalo takzvané -kino morálního neklldu«. Jde o fenomén v Polsku hodné diskutovaný, přijímaný někdy nadačné, někdy s pochybnostmi. Na Jedné straně se kladne hodnotí kritičnost, nekompromisnost, odvaha mladých tvorcu, »zakusujíclch se« do palčivých společenských problémů, na druhé strane Je Jim vytýkán schematismus, tezovitost, novinářská povrchnost, sklon k neoprňv-nSnému generalizovaní a v neposlední řadě Ignorace estetických požadavků.
Ale Jakkoliv bouřlivé byly diskuse o skutečném přínosu publicistického směru, o Jednom filmu se nepochybovalo. Tímto filmem byl AMATÉR (Amator, 1979J — druhý celovečerní snímek dokumentaristy Krzysztofa Klešlowské-ho, vyznamenaný postupné Zlatou medailí a cenou F1PRESCI na XI. MFF v Moskve, Zlatým Jantarem na mládežnickém setkání v Kosza-Hnu, Zlatým lvem na národním festivalu v Gdaňsku a nedávno též Zlatým Hugem na MFF v Chicagu.
Proč pravé AMATÉR, film skromný, zdánlivě Jednoduchý, prostý Jakékoli festivalové okázalosti? Protože Je to film harmonicky vyvážený, vtipný, myšlenkově celistvý. Má sympatického hrdinu — nenápadného, obyčejného človíčka, který sl k výhradně rodinným účelům pořídí filmovou kameru, a tím se mu rázem otevře svfit tvorby, radosti, krásy, ale takS svfit problémů, konfliktů, Jimiž Filip občansky a lidsky zraje. Filmovat se totiž nedá Jen tak. Kamera Je nástroj vtíravý, agresivní, dvojsečný (poznává a odhaluje, přesvědčuje a sugeruje), není lhostejné, na co zaostři své chladnu registrující oko. Takže FUlp skočí rovnýma nohama do říše spletitých etických, estetických, ba dokonce kulturně politických otázek, vymezených pojmy Jako: umelecká odpovědnost, odvaha, společenská objednávka, práce s talentem atd.
Ředitel závodu hodlá využit Filipův konfčok ke zvý§ené podnikové 1 své osobní prestiže a postará se o materiální zajištění filmařského kroužku. Je poněkud směsný — mluví do filmování, chce schvalovat scénáře, aktivitu klnoamatérů se snaží udržet v mezích pťímôPené své ctižádosti. Sád by so viděl Jako vzorný hrdina některého z Filipových dokumentů. Není těžké domyslet tuto filmovou situaci ve smyslu průhled-
ného a trochu zlomyslného sy nekdochlckého symbolu: Jako Klešlowského zdvořilý útok na povrchní schvalovací praxi. Ala věc Je složitější. Ředitel Jedná v logice svého postavení — úzkoprsá úzkostlivost, s níž kontroluje každý Filipův krok, Je motivována reálnou a vcelku pochopitelnou starosti. Od samotného Zanusslhn se Filip dozvídá, že »každý Je na někom závislý* — umění nefunguje ve vzduchoprázdnu, a Je-Il živé, vždy riskuje neporozumění, nepřátelskou reakci nebo také tvůrčí omyl. Bylo by ovšem nesprávné Filipův vztah k řediteli ztotožňovat s problémem odpovědnosti umělce ke společnosti — ředitel totiž nereprezentuje společnost, tedy publikum, ale instituci. Umělecká odpovědnost Je něco Jiného než vztah k mecenáši, Filip dobře cítí tento rozdíl, a proto filmuje podnikové nepořádky bez ohledu na ředitelův nesouhlas.
Ke konfliktu společenskému prožívá hrdina ještě konflikt soukro-
mý. Jeho žena totiž nerado vidí proměnu Jeho osobnosti, hlavně to, že tolik času a energie věnuje filmové práci a nikoli rodině. Tento motiv už vyznívá méně přesvědčivě, manželčin vzdor Je těžko pochopitelný a Jola tu proto vystupuje Jako tvor podivný, zakomplexovaný, nezralý, snad 1 zaostalý. Moudrá žena svého partnera v Jeho ušlechtilém hobby spíä podpoří, než aby mu stála v cestě. Kdyby místo bolostlnské Joly stála po hrdinové boku žena moderní, energická a mající pochopeni pro manželovy ambice, mohl být AMATÉR Ještě zajímavějším a radostnějším filmem. Pravda, vytratilo by se tím drama tvůrce, Jení na oltář desáté múzy obětoval své soukromé Štěstí.
Z představení AMATÉRA odchází vnímatel příjemně pobaven a obohacen o důležité postřehy a náměty k přemýšlení.
JAROMÍR BliAZEJOVSK?
Cesty české opery
Včera uplynulo 155 lot od uvedení první české npory Drátoník Františka Skruupa v bývalém německém Stavovském, dnešním Tylové divadla v Praze. Od té doby vykonala česká opero obrovskou pou( pŕeB spory o časomernou a prízvučnou prozódii ěeské zpévo-herní deklnmaco, buje Bedřicha Smetany o Ideovou náplň národního hudebního dramatu, až po Janečkovu originální aplikaci nůpěv-kové toorle, která vo spojeni » Jeho tvůrčí genialitou mu vydobyla světovou proslulost, jeho pět nejslavnějších opor — Její Pastorkyňa, Kain Kahanová, Liška Bystrouško, Víc Makropulos a Z mrtvého domu, zaznělo snad již na všoch slovných světových scénách světa. Známá lundýnská gramofonová firma DECCA nahrává v současné době tato díla s českými pěvci, anglickým dirigentem Charlesem Mackerrasem a Vídeňskou filharmonii. Letos se připravuje natáčení Lišky Bystroušky.
Na dobré koruny české zpěve-herní tradice navázali naši skladatelé po II. světové válco v období budování socialisme. Od roku 1943 vzniklo okolo dvaceti původních operních děl, Jejichž náměty sahají od české historie přes pohádková témata až po současnost. V roce 1979 uvedlo nopř. Slezské divadlo v Opavě operní novinka Zuzana v lázni hudebního skladatele Vladimíra Sonknpa. Letos v březnu bude mít premiéra v.\á-rodnlm divadle v Praze Inscenace Zuzany VoJIřové Jiří Pauero. Pro divadelní   sezenu 1981—1882 zde
připravuje dramaturgie premiéru opery Cesto skladatele a operního režiséra Václava Kašllka, který Jo autorem hudby 1 libreta vytvořeného podle italského filmu Fede-rlcn Fellinllio. Rovněž Státní divadlo v Brně chystá uvedení nové opery Otmora Máchy, Jež námetoví čerpá z období atentátu na ivar, Rclnharda Hcydrlcha v roce 1942. král
(tk;
ÚSPĚCH BRIGÁDY SOCIÁL
DALŠÍ ZL
Ve čtvrtek 29. ledoa 19111 so konala domě v Prostějově slavnostní schůze zál nizaco ROH okresního kulturního střed za účasti zástupců Českého ústředního borového svazu pracovníků kultury, ui lečenskýcb organizací a krajského výb
Ospěch   prostějovských   kultur- se
nich   pracovníků    Je   výsledkem BfiS
osmileté  systematické  práce,  za- ,Ilr!
měřené na prohlubování kulturně S"
náš
výchovné   činnosti   na vesnících prostějovského    okresu. Brigáda byla JIŽ v roce 1978 vyznamenána vládou CSSR a Ústřední radou od- sp° borů  titulem  Vynikající kolektiv  * 1 roku 1977 za mimořádné pracovní výsledky a angažovanost v rámci fp<1 60. výročí VRSS. Jak bylo zdůraz- ° něno v hodnocení, význam  exls- ,' tenca  kolektivu  Je třeba spatřo-vat v Insplrativnosti práce: stala