Adobe Systems Online vzdělávání: od designu k praxi ̶ ̶Michal Černý, KISK ̶2021 Co je to zač? ̶Cílem kurzu je nabídnout studentům základní vhled do edTechu: od úvodní teorie po zkušenost práce s vybranými nástroji ̶Primárně je určený pro studenty přecházející z bakalářského stupně na magisterský z jiného oboru jenž je ISK v Brně ̶Ale: pracujeme s mixem lidí, očekávání a možností… Osnova Kurzu (pozor, může se měnit!) ̶Organizační informace ̶15 00-16:10 Úvod, hybridní výuka, úvod do designového procesu online vzdělávání na konkrétních příkladech ̶16:30-17:30 Pedagogické uvedení, k čemu je online vzdělávání ̶17:45-18:45 Práce s vybranými nástroji (http://bit.ly/kisk2018) – tvorba komiksu, reflexe prvního dne ̶ ̶15:00- 15:30 Analýza kurzů, nástrojů, tvorba vzdělávacích objektů – výběr ̶15:45-17:15 Práce s vybranými nástroji II (http://bit.ly/kisk2018) – chatbot jako vzdělávací objekt ̶17:30 – 18:45 Tvorba otázek a úloh, pedagogická evaluace, jak online zkoušet, … ̶ ̶11:00-12:00 Architektura vzdělávacího prostoru, webová a informační architektura ̶13:00-14:00 Vybrané pedagogické a didaktické otázky a problémy ̶14:20-16:20 Prostředí pro tvorbu kurzů (a zkuste si to!) ̶16:20-17:45 Tvorba vlastního kurzu ̶18:00-19:00 Presentace projektů, reflexe kurzu Podmínky ukončení ̶Účast aktivní na všech blocích výuky ̶Hotový „mikrokurz“ (DVZ) a jeho presentace: ̶Vzdělávací objekt, co něco konkrétního naučí ̶Nahrání do Teams ̶Diskuse nad obsahem v Teams – zpětná vazba alespoň ke 3 dalším úkolům ̶Společná reflexe Čtecí okénko ̶Picciano, A. G. (2016). Online education policy and practice: The past, present, and future of the digital university. ̶Juwah, C. (Ed.). (2006). Interactions in online education: Implications for theory and practice. ̶Kurubacak, G., & Yuzer, T. V. (Eds.). (2010). Handbook of Research on Transformative Online Education and Liberation: Models for Social Equality: Models for Social Equality. ̶Lai, F., Lehman, J. (Eds.) (2017) Learning and Knowledge Analytics in Open Education. ̶Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. ̶Průcha, J. (2017) Moderní pedagogika. ̶Bouchrika, I., Harrati, N., & Vu, P. (Eds.). (2018). Learner Experience and Usability in Online Education. ̶Floridi, L. (2015). The Online Manifesto: Being Human in a Hyperconnected Era. ̶Johnson, M. (2008). The meaning of the body: Aesthetics of human understanding. ̶Švec, V. et al. (2016) Studenti učitelství mezi tacitními a explicitními znalostmi. ̶Floridi, L. (Ed.). (2016). The Routledge handbook of philosophy of information. ̶Bennett, R., & Kent, M. (Eds.). (2017). Massive Open Online Courses and Higher Education: What Went Right, what Went Wrong and where to Next? Hybridní výuka ̶Jak pracovat s videem? ̶Jaký je vhodný poměr synchronní a asynchronní výuky? ̶Jaký pracovat s aktivizací studentů? ̶Jak tvořit pracovní týmy? Jak vést diskusi? ̶Jaké využívat technologie? ̶Jak pracovat se záznamem? ̶Je jedinou cestou převrácená třída? ̶Jak pracovat s potřebami jednotlivců? ̶Co je třeba zajistit? Hybridní výuka ̶Kombinace online a fyzicky přítomné formy v jeden okamžik ̶Je nutné hledat cesty ke společnému propojení se ̶Důraz je kladen na aktivní práci všech ̶ ̶I podle studentů KISKu (a dalších) se musíme postupně odpoutat od přednášení k aktivním formám? ̶ ̶Mikro learning? Nano learning? Blended learning? Designový proces v návrhu kurzu ̶3 praktické zkušenosti Příklad z onlife ̶Projekt pro rozvoj informační gramotnosti ̶Podpořeno z TAČR ̶Akcent na designový proces ̶ Proces designu ̶Stanovení designové výzvy ̶Analýza vlastních prostředků a zkušeností (Umbraco, tvorba obsahu, kurátorský přístup) ̶Volba teoretických východisek, práce se statistikami ̶Výzkumy mezi učiteli (Q metodologie, polostrukturované rozhovory) ̶Výzkumy kurikula ̶Výzkumy mezi studenty (focus groups, pretesty) ̶Tvorba prototypu ̶Průběžná evaluace učiteli ̶Spuštění prvního prototypu ̶Běh ̶Rozhovory s učiteli, focus groups se studenty ̶Inovace kurzu, tvorba první „finální verze“ Co tvoří designový klastr ̶Zkušenosti a znalosti tvůrců ̶Projektové možnosti ̶Potřeby cílové skupiny (ty nejsou konstantní!) ̶Vnější vlivy (COVID-19) ̶Diskurs (není informační gramotnost, jako informační gramotnost) ̶Omezené zdroje – lidské, časové, technické ̶Měnící se prostředí ̶Technologické možnosti (něco umíme lépe a jednodušeji, než kdy dříve,…) ̶ Příklad z humanitních věd dokořán ̶Projekt podpořený OP VVV ̶Cílem je práce s digitalizovaných kulturním dědictvím ̶Projekt je psaný jako aplikovaný výzkum kurátorství jako edukačního přístupu ̶Spolupráce KISK a MZK Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku fotka, vsedě, stůl, místnost Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku počítač Popis byl vytvořen automaticky Designový proces ̶Analýza vlastních zdrojů, návrh témat ̶Psaní projektu ̶Výzkum na školách mezi studenty a učiteli ̶Vznik obsahového konceptu 0.1 ̶Analýza technických možností a nástrojů ̶Analýza didaktických východisek ̶Manažerské rozhodnutí – nelineární příběhové materiály v Twine 2.0 ̶Vývoj prototypu ̶První testování a zpětná vazba od studentů (online) ̶Úpravy ̶Grafický design ̶Proces ověřování: 1. metodici projektu, 2. jeden až dva studenti SŠ, 3. pilotáž ve škole, 4. recenze odborníků (didaktik a technik) ̶Zanesení zkušenosti do vývoje dalšího objektu Problémy ̶Unifikace x diversifikace ̶Online spolupráce ̶Technické řešení ̶COVID-19 ̶Zatím málo dat z testování ̶Práce se stále stejnými principy – nelineární výuka, situační učení, práce s reflexí, případně tvorba a analýza miskoncepcí ̶ ̶Jak to udělat jinak? Psychologie v online vzdělávání ̶KISKový kurz ̶Bez projektového rámce ̶Založený na kurátorském přístupu a SOC ̶ Designový proces ̶Analýza tématu ̶Identifikace výzvy, existence poptávky ̶Tvorba obsahu kurzu ̶Běh ̶Průběžné reflexe ̶Změny: ̶Témata (2-3) ̶Přidávání testu ̶Ukončení kurzu ̶Modely interakcí ̶Konzultace ̶… ̶Předchozí generace mění kurz pro nováčky, což má své limity Souhrnné možnosti designového procesu v kurzu ̶Od celkového návrhu k drobným úpravám ̶Vždy se pracuje se sociálním a intelektuálním kapitálem tvůrců ̶Často je třeba se pohybovat v projektovém schématu ̶Vždy existuje nejistota ve vývoji ̶Neexistuje jedna správná či ideální cesta ̶Výzkumy mohou hodně pomoci, ale nemusí být vždy homogenní nebo jasné. Je dobré pracovat s postupným laděním ̶Klíčem je dobrá znalost teoretických východisek Souhrnné možnosti designového procesu v kurzu ̶Velice praktický je iterativní postup ̶Designové metody a jejich znalost musí být spojená s designovým myšlením ̶Je třeba se nebát vyhazovat či škrtat (vytvoř-vyhodnoť-pouč se) ̶Velice praktickým postupem je vývoj minimum viable product ̶Je třeba chápat limity: ̶V představě toho, co má být vytvořeno ̶V tradičních mentálních modelech ̶V tom, že LoFi prototypy fungují velice omezeně ̶Někdy má smysl jít proti zdi a někdy zase ne :) Úvod do pedagogiky (ne zcela tradičně) ̶ Vybrané pedagogické teorie ̶Jaká je role učitele? ̶Jaká je role žáka? ̶Co se má zkoušet? ̶Jak se má motivovat? ̶Jak se má učit? ̶Jak vypadají učební materiály? Behaviorismus ̶„Chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy“ ̶Spojení s I. P. Pavlovem – učení jako dril (opakovaná zkušenost) ̶Reflex – mozek reaguje na podnět ̶Výuka je přímo řízena učitelem. Ten kdo ví, učí ty co neví ̶Nacvičení postupu podle vzoru (instruktivní přístup) ̶ ̶Kdybychom dokázali vhodným způsobem ovlivnit prostředí, v němž žijeme, hlavně vzdělávání, mohli bychom předem definovat chování člověka. John Broadus Watson. Behavior, 1914 Kognitivismus ̶Inspirovaný výpočetní technologií ̶Silný důraz na paměť a ukládání dat do paměti ̶Učí se opakováním ̶Výuka má jasný program, typicky jednotný – osnovy ̶Hodnocení probíhá výpočtem odchylky jednotlivce od stanoveného normálu ̶Klade se důraz na práci jednotlivce Konstruktivismus ̶Pedagogický konstruktivismus vychází z prací Piageta, Vygotského, Brunera a dalších ̶Učení je složitým psychologickým a sociálním procesem ̶Člověk si již v předškolním věku vytváří vlastní obraz o světě, ostatních lidech i sobě samém ̶Člověk si vytváří prekoncepty a na vše nové se dívá jejich optikou. ̶Učení je vlastně úpravou systematickou úpravou těchto prekoncepcí ̶Učitelé mají žáka vést k tomu, aby nad dosavadními zkušenostmi přemýšlel a aby je organizoval, prohloubil, obohatil a rozvinul ̶Podporuje se samostatné objevování světa ̶Studenti se učí sami, učitel jim jen vytváří vhodné prostředí Pragmatická pedagogika ̶Vzdělávání je založené na síti vztahů ̶Člověk je součástí společnosti a nese za ni odpovědnost ̶Učení probíhá budováním a změnou intenzity vztahů uvnitř sítě ̶Klíčová je výchova ke svobodě a demokracii ̶Člověk se učí to, co může zasadit do svého pole poznání ̶Nerovnost ve vzdělávání vede k nerovnosti ve společnosti a nesvobodě Fenomenologická pedagogika ̶Primární je péče o duši ̶Důležitá je zodpovědnost za obec ̶Člověk se učí, protože cítí zodpovědnost či závazek ̶Člověk není hotový, ale ustavičně se něčím nebo někým stává ̶Klíčová je otevřenost vůči růstu či změnám ̶Fenomény se zjevují postupně, tak jak to odpovídá přirozenému světu daného jedince ̶Učitel klade otázky, je kritickým hlasem, ale ne vůdcem či prodavatelem hotové pravdy Konektivismus 1.Učení je chápáno jako specifický proces, během kterého jsou propojovány jednotlivé uzly znalostí a vzniká tak jejich jedinečný kontext, který může být u každého člověka jiný. Můžeme říci, že uzel představuje v síti informaci a znalosti odpovídá spojení mezi uzly, tedy hrana obecného grafu. Učení je pak konstrukcí takového grafu jednotlivcem v informační společnosti. 2.Poznávání je založeno poznání rozdílných, často na první pohled protichůdných či nekompatibilních kultur, pohledů, postů či myšlenek. 3.Primární je schopnost poznávat. Vlastní znalosti jsou sice důležité, ale vzhledem k jejich dostupnosti méně, než analytické a kognitivní schopnosti. 4.Tvorba komunit a navazování sociální interakce (tedy tvorba sociálního kapitálu) je nezbytná. 5.Důležitou schopností je identifikace interdisciplinárních vazeb, hledání hraničních témat a nových oborů a přístupů. 6.Informace mohou podléhat změnám. Pravdivostní funkce poznání je časově závislá. 7.I neživá zařízení jsou schopna učení – viz neuronové sítě, učící se algoritmy, softwarový agenti atp. 8.Důležitá je schopnost vlastního rozhodování, posuzování toho, co je momentálně přínosné a důležité. S měnící se realitou je třeba se rozhodovat neustále znovu. Sebe-určené učení ̶Jedinec se sám rozhoduje, co kdy a jak se bude učit ̶Musí být specifické kompetence, aby neupadl v paralýzu či blud ̶Musí si umět stanovit vzdělávací plán a podle něj pracovat ̶Očekává se velká sada dovedností ̶... Ale – možná je to něco, co děláme všichni, zcela všedně ̶Učitel může být kouč nebo mentor, významně záleží na nastavení vztahu ̶Příbuzná pojetí: sebe-řízené učení, autonomní učení Behaviorismus Kognitivismus Konstruktivismus Konektivismus Princip černá skřínka – zkoumá se jen vnější chování strukturované programovatelné poznávání individuální poznávání založené na sociálním principu chápání informačních struktur v síti Proč? metoda cukru a biče řízené poznávání navazující na předchozí znalosti osobní nasazení, sociální a kulturní prostředí, aktivizace různorodost sítě umožňuje najít pro sebe nejvhodnější cestu Funkce paměti opakovaná zkušenost kódování, ukládání, vybavení znalosti dynamicky konstruovány na základě předchozích znalosti konstruovány na základě dynamicky se měnící sítě Jak? podnět, reakce definování cílů podle osnov, plnění plánu, ověřování vlastní zájem, osobní kontakt s lidmi aktivní účast v síti Výukové materiály autoritou schválené, předem dané, do detailů vypracované autoritou schválené, předem dané, do detailů vypracované rámcově definované, učitelem dotvářené, mají doporučující charakter orientační, stimulační, definující směr pozornosti Učební materiály učebnice, audio, video pracovní listy, audio, video presentace, video konference, web projekty, webináře, wiki, kolaborativní systémy Skupinová aktivita žádná žádná kooperace kolaborace Metoda plnění úkolu (dril) učení zpaměti, procvičování, zkoušení řešení problémových úloh komplexní přístup využívající rozličné zdroje Generace online pedagogiky Technologie Výukové aktivity Postup žáků Výukové materiály Hodnocení Role učitele Měřitelnost výsledků Kognitivní behaviorismus e-učebnice, audio, video, komunikace s učitelem sledování a čtení individuální detailní – od základu vytvořené zapamatování tvorba obsahu, přednáška vysoká Konstruktivismus audio/video-konference, web, mnohonásobná komunikace diskuze, tvorba, konstruování skupinový přibližné – podpůrné a přizpůsobené, doporučené učitelem syntéza zdrojů vedení diskuze, soustavná pomoc nízká Konektivismus soc. sítě (web 2.0), agregace (RSS), informační systémy zkoumání, spojení, tvorba, hodnocení v rámci sítě orientační –OER, webináře, vlastní tvorba vlastní tvorba konstruktivní kritika, spolužák střední Alternativní (reformní) pedagogiky ̶Waldorfská škola ̶Montessori pedagogika ̶Daltonský plán ̶Freinetovská škola ̶Jenský plán Učební styly ̶Nikdo neví, co to je J ̶Mareš: „postupy při učení, které jedinec používá v určitém období života ve většině situací pedagogického typu. Jsou do jisté míry nezávislé na obsahu učení. Vznikají na vrozeném základu (kognitivní styl) a rozvíjejí se spolupůsobením vnitřních i vnějších vlivů.“ Učební styly podle smyslů (ale nejen jich) C:\Users\user\Desktop\memstyles.jpg Sedm učebních stylů ̶Vizuální (prostorové): Dáváte přednost použití obrázků, obrázků a prostorového porozumění. ̶Sluchové (sluchově-hudební): Dáváte přednost použití zvuku a hudby. ̶Verbální (lingvistická): Dáváte přednost slovům, a to jak v řeči, tak v psaní. ̶Fyzické (kinestetické): Dáváte přednost používání těla, rukou a pocitu dotyku. ̶Logické (matematické): dáváte přednost logice, úvahám a systémům. ̶Sociální (interpersonální): Dáváte přednost skupině nebo jiným lidem. ̶Individuální (intrapersonální): Dáváte přednost práci sama a využívat samostudium. Vztah k online vzdělávání ̶Různí studenti preferují různě tvořený obsah, ale také úkoly, formy prostředí,... I sociální interakce ̶Současné online vzdělávání silně staví na podpoře sociálních interakcí a spolupráci (konektivismus, konstruktivismus, pragmatická tradice,...) – je to vhodné pro všechny? ̶Růžné pojetí také vede k různým formám testování, která jsou na preferovaných stylech ale funkčně závislá. ̶ Fact-based x Inquiry-based learning ̶Fact-based learning: ̶Učení založené na konkrétních, jasně měřitelných a zjistitelných znalostech a dovednostech ̶Značný důraz je kladen na fakta, uzavřené úlohy,... ̶Výhoda: rychlé a efektivní osvojení si určitého postupu, automatizace činnosti, jistota v konání ̶Inquiry-based learning: ̶Učení je založené na samostatné (i skupinové) práci, zkoumání a tázání se ̶Důraz je kladen na otevřené problémy, otázky, zájem studenta ̶Problémy: nižší míra standardizace, často pomalejší pokroky, nižší míra jasného hodnocení, ... ̶Spadá sem například „Hejného metoda“ (2020 – 18 % škol) Fact-based x Inquiry-based learning ̶Motivace k „vědeckému učení“ (NSES 1996): ̶Studenti by měli být schopni rozpoznat, že věda je víc než zapamatování a znalost faktů. ̶Studenti by měli mít možnost rozvíjet nové znalosti, které vycházejí z jejich předchozích znalostí a vědeckých myšlenek. ̶Studenti budou rozvíjet nové znalosti tím, že restrukturalizují své předchozí chápání vědeckých konceptů a přidávají nové informace. ̶Učení je ovlivněno sociálním prostředím studentů, které mají možnost se navzájem učit. ̶Studenti převezmou kontrolu nad svým učením. ̶Rozsah, v němž se studenti mohou naučit s hlubokým porozuměním, ovlivní přenosnost svých nových poznatků do reálných životních kontextů. Učení zaměřené na studenta x učení zaměřené na obsah ̶Učení může vycházet ze dvou základní pojetí: ̶Zaměření na žáka: cílem vzdělávání je rozvoj jednotlivce na základě jeho edukačních potřeb. Cíle vzdělávání pomáhá sám formulovat. Žák definuje potřebu a učitel mu s jejím naplněním pomáhá. ̶Zaměření na obsah: učení je determinováno kurikulem a vede k jisté standardizovanosti a měřitelnosti. Umožňuje například plošné testování, regulovaná povolání atp. Kurikulum definuje cíle, učitel ve spolupráci s žákem usiluje o jejich naplnění. ̶Každá školní edukace je ale v posledku pedocentrická. Bloomova taxonomie ̶Cílem je klasifikovat vzdělávací cíle ̶Obecně platí, že vyšší cíle předpokládají nižší ̶S postupem vzhůru roste komplexnost ̶Mohou být spojené s technologiemi ̶Mohou být vícedimensionální ̶Znalostní dimense x kognitivní dimense (klasický Bloom) Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů C:\Users\user\Desktop\Blooms-Taxonomy-650x366.jpg Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů C:\Users\user\Desktop\2.jpg Kolo iPedagogiky C:\Users\user\Desktop\PW_CZE_Whl_only.png 3D Bloomova taxonomie Jak Bloomovu taxonomii používat? ̶Práce se slovesy při tvorbě cílů, výstupů z učení i úloh ̶Revize a reflexe toho, co děláme ̶Inspirace na typické aktivity či úkoly ̶Reflexe toho, zda v edukační aktivitě máme vše, co chceme ̶Jako nástroj pro design kurzu - > od spodu nahoru ̶Nástroj na tvorbu testů ̶Inspirace na typické nástroje a možnosti jejich využití ̶Reflexe kognitivní i znalostní domény ̶Ale má to i úskalí: obtížná a nejednoznačná klasifikace úloh nebo přílišný formalismus