POZNÁMKA:
Pokud chcete změnit obrázek na tomto snímku, vyberte tento obrázek a odstraňte ho. Pak klikněte na
ikonu Obrázky v zástupném symbolu a vložte vlastní obrázek.
SOUČASNÉ SLOVANSKÉ JAZYKY
Otevřená kniha na stole, rozostřené police knih v pozadí

Otázky:
§počet slovanských jazyků (12? 20? 30?)
§počet slovanských národů a etnik (kolik národů žije v slovanských státech a kolik slovanských
národů a etnik žije mimo tyto země?) – není na to jednoznačná odpověď
§za minulého režimu, do 90. let se uvádělo, že slovanských jazyků je 12 – to je spodní hranice, o
které se dá uvažovat
§které podmínky musí splnit jazyk, aby byl uznán za samostatný jazyk?
§jeho název (tzv. lingvonym – název jazyka) musí být někde potvrzený – kdysi to bylo v kronikách,
nebo ze současného hlediska – v mezinárodní legislativě, v právních nebo legislativních textech
§v tom jazyce by měla vzniknout umělecká, literární díla
§měly by existovat jazykové příručky – pravidla pravopisu, gramatiky, učebnice, slovníky, nebo
třeba i jazykové atlasy – kodifikace
§musí být také reálné využití toho jazyka (my se můžeme domluvit, že si vymyslíme nějaký jazyk;
musí se ještě určit hranice, kde končí spisovný jazyk a kde začínají dialekty)
§

Otázky:
§tzv. Svatá trojice, „princip kmenový“
§jeden národ – jeden jazyk – jeden stát
§(v jednom státě by měl žít jenom jeden národ, a ten národ by měl mluvit jedním jazykem; ten národ
by měl mít stejnou genetickou informaci, pocházet z jednoho kmene)
§vs.
§federace, multietnický stát, menšina, diaspora, hostitelský stát, „princip občanský“
§

Otázky:
§počet slovanských států?  (13)
§lokalizace slovanských jazyků
§lokalizace – kde se daným slovanským jazykem mluví – na to jazykověda může dát docela přesnou
odpověď
§
§klasifikace slovanských jazyků (několik existujících klasifikací)
§

Jazyk a politika
§lingvistika
§politolingvistika
§politika
§Co rozhoduje o vzniku/zániku nějakého jazyka?
§Jazykověda: ani kvalita mluvnické struktury, ani kvalita jejího popisu nerozhoduje o společenské
síle jazyka, o jeho buducnosti
§ je jedno, jak kvalitně se budou jazykovědci starat, pečovat o jazyk, jak kvalitně ho popíšou,
jaké příručky vydají
§ jistý dluh jazykovědy: neexistuje jasná odpověď na otázku, kolik rozdílů lze v rámci jednoho
jazyka tolerovat, kolik jich stačí k samostatnosti jazyka (20,30 nebo i 50 %?)
§Politika: budoucnost jazyků závisí spíše na politických faktorech, nikoliv na vědě. vytvoření
nového státu (např. na území bývalé Jugoslávie) – nové hranice, politický požadavek, aby se v novém
státě mluvilo a psalo novým jazykem
§

Jazyková politika
§Jazyková politika má své nástroje, a jsou to hlаvně právní texty a má i určitou terminologii,
která s tím souvisí. Úřední jazyk se třeba určuje v tzv. jazykovém zákoně.
§právní postavení jazyka / pozice jazyka de jure
§domácí a mezinárodní legislativa
§ Konvence Rady Evropy: Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin, v platnosti od r. 1998
§Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, v platnosti od 2007
§„jazyk státní“, „jazyk oficiální“ / „jazyk úřední“
§„úřední jazyk“ – jazyk, ve kterém převážně probíhá komunikace a dokumentace ve veřejné správě;
někdy se za úřední považuje i jazyk, který se užívá v soudnictví a ve kterém se vede parlamentní
debata a vydávají zákony.
§Výraz „úřední jazyk“ je významově blízký výrazům oficiální jazyk a státní jazyk, mnohdy se užívají
jako synonyma. Jazyk pojmenovávaný jako „státní“ bývá někdy vnímán i jako symbol (státu), zatímco
u jazyka nazývaného „úřední“ je v popředí jeho praktická funkce (jeho užívání úřady, resp. orgány
veřejné moci).
§jazyk „pomocný / regionální“
§jazykový zákon:
http://www.culture.gov.sk/posobnost-ministerstva/statny-jazyk/zakon-o-statnom-jazyku-c2.html

Klasifikace jazyků:
ke klasifikaci jazyků můžeme přistupovat z různých hledisek:
1.kvalitativní hledisko (jestli je to jazyk spisovný, nebo je to jen mluvený dialekt). Musíme ale
uvést, že existují i:
§spisovné mikrojazyky (horní lužická srbština 5-7000 uživatelů), ale zároveň existují
§významné nadnárodní dialekty (smíšené jazyky, mixed languages, межъязыки), které jsou pouze
v mluvené podobě ale mluví jimi desítky milionů uživatelů
§ (Pidžin je souhrnný název pro dorozumívací jazyky, jejichž slovní zásoba i gramatika je založena
na alespoň dvou (někdy ovšem i více) jazycích, vznikají především při kontaktu etnik obchodujících
spolu nebo při kontaktu s kolonizátory. Takovéto jazyky mají tedy mj. charakter mezinárodního
pomocného jazyka), např. v Bělorusku tzv. trasjanka – smíšená běloruština s ukrajinštionou
§
§2. kvantitativní hledisko: jazyky 1. až 4. kategorie, sociální síla jazyka:
§světový (miliarda až několik set milionů mluvčích)
§umírněný potenciál jazyka (desítky a jednotky milionů )
§spisovný mikrojazyk
§pouze mluvený jazyk (dialekt, nemá psanou podobu)
§Ze slovanských jazyků světový je jen ruština, pak další slovanské jazyky patří do skupiny s tzv.
umírněným potenciálem

Klasifikace jazyků:
ke klasifikaci jazyků můžeme přistupovat z různých hledisek:
§3. Hledisko kondice
§živý
§ohrožený
§přežívající
§mrtvý
§revitalizovaný
§postulovaný (Než je jazyk uzná mezinárodním společenstvím za samostatný jazyk a než dostane nějaké
to svoje inventární číslo, předtím je navržen na uznání, tj. postulován)
§Ještě v 19. stol. přirovnávali jazykovědci jazyk k živému organismu – rodí se, sílí, pak slábne,
umírá, případně se revitalizuje
§(např. se slovanské rodiny za takový jazyk se považuje kašubština, který dlouhou dobu byl
považován za jazyk mrtvý, o Kašubech se říkalo, že jsou to Poláci a mluví jen kašubským dialektem
(takto je uvedeno i v mnoha učebnicích, je to jedno z hledisek na tento jazyk či dialekt) – když se
objeví politicky vhodná situace, nějaký jazyk se dá i zrevitalizovat.

Klasifikace jazyků:
ke klasifikaci jazyků můžeme přistupovat z různých hledisek:
§4. poloha vzhledem k centru:
§ostrovní (např. hradišťanská chorvatština v Rakousku)
§periferní (např. kašubština na periferii polštiny)
§regionální
§transhraniční (jazykové hranice a hranice politické jsou dvě různé věci)
§
§5. zeměpisné hledisko
§východ
§jih
§západ
§

Probíraná témata v předmětu Srovnávací studium slovanských jazyků:
§Jazyk a jazykověda
§Slovanská srovnávací jazykověda
§Studium praslovanštiny a staroslověnštiny
§Slovanské jazyky a jejich místo mezi indoevropskými jazyky
§Historicko-srovnávací metoda
§Baltoslovanská jazyková jednota
§Základní dělení slovanských jazyků – západoslovanské, jihoslovanské, východoslovanské jazyky

Domácí úkol
§Kolik je slovanských jazyků?
§Ve kterých státech se mluví slovanskými jazyky?
§Kolik je počet rodilých mluvčích jednotlivých slovanských jazyků?
§
§https://slideslive.com/38892593/vymirani-jazyku-jako-fenomen-moderni-doby
§

Literatura
§FRANKOVÁ, Monika: Jazyková politika v slovanskom kontexte v XX. storočí a jej súčasné tendencie,
dostupné online
§BOSÁK, Ján: Spločenské a lingvistické zdroje purizmu. In: Jazyková politika a jazyková kultúra.
(Materiály z vedeckej konferencie konanej v Domove vedeckých pracovníkov SAV 17. – 19. 4. 1985.)
Red. J. Kačala. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV 1986, s. 61 – 68.
§ČERMÁK, František: Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum 2001.
§DOLNÍK, Juraj: Jednotlivec a jazyková norma. In: Jazyk a jazykoveda v pohybe (Na počesť Slavomíra
Ondrejoviča). Ed. S. Mislovičová. Bratislava: VEDA 2008, s. 227 – 233
§ Nový encyklopedický slovník češtiny online (https://www.czechency.org/)
§

Máte nějaké otázky?
Pohled zblízka na knihy v policích, další knihy jsou rozostřené v popředí i pozadí
§Čas pro vaše otázky

EKREJCOVA@PHIL.MUNI.CZ



DĚKUJI ZA POZORNOST
§