Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Základní akustické vlastnosti zvuku
Perioda = trvání jednoho kmitu (v milisekundách; tučná čára)
Frekvence = počet kmitů za sekundu (v hertzech; zde 500 Hz = 1000 ms
/ 2 ms)
Amplituda = výchylka z rovnovážné polohy, určuje sílu zvuku, resp. sílu
tlaku vzduchu (v decibelech)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Tón = pravidelný (periodický) zvuk
Šum = nepravidelný (neperiodický) zvuk
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Kombinace tónu a šumu (pravidelného a nepravidelného zvuku)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Složené tóny
 obsahují více
frekvenčních složek
 je možné je na tyto
složky rozdělit
Základní tón
 tón s nejmenší frekvencí
Základní frekvence
 frekvence základního
tónu (F0)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Oscilogramy vokálů [ a: ] (vlevo) a [ i: ] (vpravo)
Trvání základní periody = 9,65 ms, což odpovídá frekvenci 104 Hz (= 1000
/ 9,65)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Spektrum vokálů [ a: ] (vlevo) a [ i: ] (vpravo)
Formant
 tónové zvuky, které vznikají rezonancí v nadhrtanových prostorách
 ve spektru se projevují jako vrcholy intenzity
 F1, F2, F3, F4 atd.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Spektrogramy vokálů [ a: ] (vlevo) a [ i: ] (vpravo)
Základní typy složených zvuků 1
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Základní typy složených zvuků 2
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Vokály (jednoduché, monoftongy)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
 hlásky s tónovou strukturou
 složené tóny: základní tón + tóny vzniklé rezonancí
v nadhrtanových prostorách
 charakteristické
formantovou strukturou
 důležité jsou především
formanty F1 a F2
 F1 odpovídá vertikální
poloze jazyka
 F2 odpovídá horizontální
poloze jazyka
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Vlastní konsonant / obstruent
 šumové hlásky (např. [ p t f s x t͜ʃ ])
 mohou být doplněny tónem hlasivkového hlasu (F0) → znělé obstruenty
(např. [ b d v z ɦ d͜ʒ ])
 bez formantové struktury
Typy:
(ex)ploziva
 velmi krátký šum typu pulzu; před vznikem šumu dochází k přerušení
vzduchového proudu (např. [ p k b d ])
frikativa
 trvající šum souvisle navazující na předcházející zvuky (např. [ s z ʒ x ])
afrikáta
 kombinace předcházejících dvou možností (např. [ t͜s d͜ʒ ])
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Tranzienty formantu F2 pro spojení bilabiálních a alveolárních okluziv
s různými vokály
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Sonora / sonanta / sonoranta
 šumová složka je oslabena
 větší podíl tónové složky
 mají jeden formant vzniklý rezonancí na základě hlasivkového tónu
 na rozdíl od vokálů mají pouze jeden formant (+ šumovou složku)
 pod sonory se někdy řadí i vokály, jindy termín sonora označuje pouze
konsonanty
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
Mezi sonory patří tyto konsonanty:
A) likvida
 [ r ] a [ l ], popř. další
 foneticky velmi různorodé, ale podobné z hlediska svého chování
(např. v češtině tvoří jádro slabiky: prst, vlk)
 akusticky podobné vokálům
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
 u vibrant velmi krátké zeslabení akustické energie po celé šířce spektra
jako důsledek kmitání jazyka
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
 u laterál jednodušší tvar vlny, přítomnost antiformantu (pokles intezity)
mezi 2 a 3 kHz, který zároveň způsobuje pokles intenzity ve vyšších
frekvencích
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
B) nazála
 např. [ m n ɲ ]
 charakteristické tzv. nazálním brumem: rezonance v dutině nosní a
antirezonance v dutině ústní
 antirezonance se projevuje zeslabením frekvenčního pásma v celém
spektru („antiformant“)
 převažují
nízké
frekvence
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021.
C) klouzavá hláska / glajd(a), glide [ɡlajt]
 nemá plně rozvinutou tónovou složku, ale chybí ji i výraznější šumová
složka
 má velmi blízko k vokálům
 odpovídají centrálním aproximantám a semivokálům (např. [ w j ])
[ aja ] [ aʝa ]