Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Prozódie/ suprasegmentální jevy kombinace tří parametrů: • výška tónu ~ rychlost kmitání hlasivek • délka zvuku ~ délka artikulace • síla zvuku ~ větší aktivita respiračních svalů Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tři typy suprasegmentálních prostředků • přízvuk • tóny • intonace Liší se podle: 1) jednotek, na které se vážou 1) způsobu, jak se zvukově realizují 3) funkce, které mají Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Přízvuk = Zvuková prominence jedné a právě jedné slabiky v rámci přízvukové jednotky. • Většina jazyků má přízvuk, ale existují i jazyky bez prízvuku. Zvukově prominentní slabiky = prízvučné slabiky Zvukově neprominentní slabiky = neprízvučné slabiky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Zvuková prominence může být realizována: • větší intenzitou (silou) • větší výškou hlasu • větší délkou dynamický přízvuk (např. angličtina) melodický přízvuk (např. ruština, italština) např. ruština • neprízvučné slabiky mohou být redukovány (např. angličtina) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Přizvu ková jednotka (mluvní takt, přízvukový takt) • nejčastěji slovo Kočka běžela domů. • může být i složitější jednotka v češtině např. spojení tzv. pravé předložky a následujícího slova Kočka ležela na_ gauči. nebo spojení slova a tzv. příklonek Koupil jsem si nové auto. • přízvuková jednotka se nevyznačuje jen přízvukem na určité slabice, ale též celkovou vnitřní kohezí (soudržností) = soubor slabik funguje jako jeden zvukový celek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Umístění a funkce prízvuku 1) Pevný přízvuk • má pevně dané umístění • nerozlišuje význam, ale může signalizovat hranice slov (přízvukových jednotek) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. a) umístění podle pozice v přízvukové jednotce např. - čeština (první slabika) koleno, na stole, koupil jsem si - polština (předposlední slabika) malino x malin x malinami b) umístění podle struktury slabiky např. - latina (předposlední slabika, pokud je těžká; jinak předpředposlední) viděre „vidět" x volucris „pták" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Volný přízvuk • umístění není pevně dáno • poloha prízvuku obvykle mění význam např. - ruština muka „muka" x muka „mouka" - angličtina (an) import „import" x (to) import „importovat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Sekundární/vedlejší přízvuk • v některých jazycích se kromě primárního/hlavního prízvuku uplatňuje slabší stupeň prízvuku např. - angličtina respira tion - němčina 'Wörter buch Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tóny = Změny výšky hlasu, popř. i síly hlavu vázané na slabiku mající schopnost změnit význam. Tónové jazyky • jazyky, které využívají tóny • pravděpodobně více než polovina světových jazyků • např. čínština, vietnamština, thajština, některé africké jazyky • v indoevropských jazycích vzácné (např. paňdžábština) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tóny mění význam slov: mandarínská čínština Číslo tónu Příklad Symbolická reprezentace Fonetická realizace Význam v relativních úrovních schematicky 1 ^ mä [mal] H 5-5 „matka" 2 M má [mal] LH 3-5 „konopí" 3 Sjmä [ma vl] L(H) 2-1-4 „kůň" 4 % má [mal] HL 5-1 \ „nadávat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Druhy tónů: 1) Polohové tóny: mají určitou výšku (např. vysoký, střední, nízký tón) - typické pro africké jazyky 2) Pohybové tóny: jsou charakteristické průběhem a změnou výšky (např. stoupavý, klesavý, klesavo-stoupavý tón) - typické pro asijské jazyky Jazyky ale mohou mít jak polohové, tak pohybové tóny. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Intonace = Změna výšky, popř. i síly hlasu v rámci určitého výpovědního celku (nejčastěji věty). • Na rozdíl od tónů se pravděpodobně používá ve všech jazycích. Někdy se označuje i termínem (větná) melodie. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tři základní funkce intonace: 1) Signál ukončenosti/neukončenosti výpovědi. 2) U ukončených výpovědí prostředek odlišující různé typy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací, tj. tzv. větnou modalitu). 3) Odlišení neutrálních výpovědí od výpovědí citově zabarvených. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Melodie = Průběh a změny výšky základního (hlasivkového) tónu. Melodické schéma = Abstrahované schéma průběhu melodie, které tvoří určitý sled výškových změn, jejichž počet a směr je závazný. Melodém = Soubor melodických schémat, která se v jazyce uplatňují ve stejné funkci, tedy jako relevantní charakteristika ve stejném typu vět. Intonační centrum = Prízvučná slabika taktu, od něhož začíná melodický průběh. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Melodémy v češtině Nový encyklopedický slovník češtiny https://www.czechency.org -> heslo Větná intonace Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 1) Melodém ukončující klesavý (kadence) • Založen na celkově klesavém průběhu výšky hlasu. • Nejrozšířenější; používá se u oznamovacích vět, rozkazovacích vět a doplňovacích otázek. Přišel pozdě. 1............................... .................................... 2.....Přišel............... ................*poz........... 3............*poz......... ........Přišel................. 4...................dě....... .........................dě...... Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Melodém ukončující stoupavý (antikadence) • Charakteristický celkovým vzestupem výšky hlasu. • Používá se u otázek zjišťovacích. Přisel později t dě ...Přisel...............ji... ....Přisel..............ji *pozdě....... ............*poz Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 3) Melodém neukončující (polokadence) • Typický pro neukončené výpovědi, např. první část souvětí. • Stoupavý, intonační centrum je prohloubeno. • Má mnoho variant a méně stabilní podobu. Zítra asi nepřijde, /protože... 1...Zítra........................... ...Zítra...............při si........pnj de.. .........a........*ne..........jde ne.............. ..........si Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Promluvový úsek = Skupina přízvukových taktů, kterou uživatel jazyka pociťuje jako vnitřně vázaný intonační celek, jako ucelený krok v proudu řeči. -Charakterizován určitým intonačním průběhem. Z mohutného kopce//porostlého nízkými keři//je dobře vidět// i za špatného počasí// na blízké městečko. Informovali jsme o výsledcích pokusu // našeho spolupracovníka. Informovali jsme // o výsledcích pokusu našeho spolupracovníka. Poslechněte si pravidelnou // předpověď počasí // na dnešek pro Cechy, // Moravu a Slezsko. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Zvukové členění Gramatické členění (ukončená)výpověď věta (souvětí) promluvový úsek věta/klauze mluvní/přízvukový takt větná fráze / syntagma slabika slovo segment (hláska) morfém Mezi těmito dvěma druhy členění nemusí byt shoda!