Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. SEMIVOKÁLY (polovokály)  hlásky na pomezí vokálů a konsonantů  tónové hlásky, ale netvoří jádro slabiky  jsou tvořeny „klouzavým“, plynulým pohybem artikulačních orgánů, tj. glajdy  klasifikovány jako neslabičné vokály nebo jako typ aproximant Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. č. [jasno] jasno fr. [nɥi] nuit „noc“ korej. [ɰisɐ] uisa „doktor“ angl. [win] win „vyhrát“ palatální aproximanta labio-palatální aproximanta velární aproximanta labiovelární aproximanta [ j ] [ ɥ ] [ ɰ ] [ w ] ↑ ↑ ↑ ↑ [ i ] [ y ] [ ɯ ] [ u ] přední nezaokrouhl. vokál přední zaokrouhlený vokál zadní nezaokrouhl. vokál zadní zaokrouhlený vokál Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. INICIAČNÍ MECHANISMUS  způsob a směr, jakým je vzduchový proud uveden do pohybu tak, aby vyvolal akustický efekt Směr egresivní ingresivní Způsob pulmonický většina hlásek (okrajové) glotalický ejektivy implozivy velarický (nevyužívané) mlaskavky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Ejektiva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Výskyt ejektiv (příklady)  africké jazyky (např. hauština)  jazyky severoamerických indiánů (např. jazyk lakhota)  kavkazské jazyky (např. čečenština) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Imploziva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Výskyt impoziv (příklady)  jazyky amerických indiánů (např. májština)  sub-saharské africké jazyky (např. yuluština)  sindhiština (indický jazyk)  vietnamština (austroasijský jazyk) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Mlaskavka Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Výskyt mlaskavek (příklady)  kojsanské jazyky (např. namaština)  bantuské jazyky (např. zuluština) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TYPY HLASIVKOVÝCH ČINNOSTÍ / TYPY FONACE Bez fonace  hlasivky rozevřeny a nekmitají, volný průtok vzduchu  neznělé hlásky Modální fonace (MF)  hlasivky těsně přiblíženy a pravidelně kmitají  znělé hlásky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Dyšná fonace  hlasivky kmitají s menší mírou kontaktu než při MF, průtok vzduchu je větší  dyšně znělé hlásky Třepená fonace  hlasivky kmitají s větší mírou kontaktu než při MF  větší napětí hlasivkového svalstva → nepravidelnosti ve fonaci  třepeně znělé hlásky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Maximální kontakt  hlasivky se dotýkají a nekmitají, průtok vzduchu uzavřen  glotální okluzíva („ráz“) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Primární artikulace konsonantická striktura vznikne na jednom místě a není doplněna další strikturou × Dvojitá artikulace Sekundární artikulace striktura vznikne na dvou místech současně primární striktura je doplněna další strikturou menšího stupně Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. KONSONANTY S DVOJÍM MÍSTEM ARTIKULACE  tvořeny dvojí artikulací, tj. striktura vznikne na dvou místech současně, tj. je vytvořena jiným artikulačním orgánem nebo jinou částí artikulačního orgánu  např. dvojí okluze, dvojí konstrikce, dvojí aproximace  [w] = konsonant s dvojí aproximací, labiální a velární jazyk eggon, Nigérie: [k͡pu] „zemřít“ [kpu] „klečet“ labio-velární okluzíva posloupnost velární a labiální okluzívy 1 konsonant 2 konsonanty další příklady: švédština: schall [ʃ͡xal] „šála“ španělština: inmóvil [in͡moβil] „nepohyblivý“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. KONSONANT SE SEKUNDÁRNÍ ARTIKULACÍ  k primární striktuře je přidána další striktura menšího stupně, která je vytvořena jiným artikulačním orgánem nebo jinou částí artikulačního orgánu  lze též chápat jako přidání vokalické artikulace ke konsonantům Funkce sekundární artikulace  může být výsledkem koartikulace (= současnou a kontinuální činností artikulačních orgánů) kytara × kulatý × kamarád  v mnoha jazycích také existuje významotvorný rozdíl mezi „normálními“ konsonanty a konsonanty se sekundární artikulací Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Palatalizace  doprovodné zdvižení jazyka k palatální oblasti  přidání artikulačního pohybu odpovídajícímu vokálu [i], resp. [j], tj. přidání vysokého předního pohybu jazyka  IPA: symbol [ j ] ruština: nepalatalizované palatalizované [nos] „nos“ [nj os] „nesl“ [sok] „džus“ [sj ok] „šlehnul“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Velarizace  doprovodné zdvižení zadní části jazyka, tj. hřbetu jazyka k velární oblasti  přidání artikulačního pohybu odpovídajícímu vokálu [u], ale bez zaokrouhlení rtů  IPA: symbol [ ̴ ] nebo [ ɤ ] irština: velarizované palatalizované [bɤ o:] „kráva“ [bj o:] „naživu“  velarizované l, „dark l“ = [ ɫ ], např. angl. fill Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Faryngalizace  doprovodná striktura v hrdle (farynx), tedy snížení hřbetu jazyka a sevření hrdla (posun kořene jazyka dozadu)  přidání artikulačního pohybu podobnému vokálu [ɑ] (= nejnižší a nejzadnější možný vokál)  IPA: symbol [ ̴ ] nebo [ ˁ ] jordánská arabština, Jordán: nefaryngalizované faryngalizované [tuːb] „litovat“ [tˁuːb] „cihly“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Labializace  doprovodné zaokrouhlení rtů  přidání artikulace odpovídající vokálu [u], resp. aproximantě [w] jazyk twi, Ghana: nelabializované labializované [àká] „někdo kousl“ [àkw á] „(říct něco) nepřímo, zaobaleně“