Studijní text Tento studijní text je elektronickou kopií výňatku z textu a je určen pouze pro studenty Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Je určen výlučně k použití ve vyučování pro ilustrační účel nebo pro vědecké účely, jak je stanoveno v autorském zákoně (Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Studenti mohou text použít jen pro studijní účely. Je zakázáno text či jeho část jakkoliv dále šířit, kopírovat nebo používat na jiné účely, než je uvedeno výše. KAPITOLA SEDMÁ VJpsání zátoky Ganaba_rae, kteráf, i Geneurenszs slove, Item ostrovu a pevnosti té Colignii i Jiných vz°1kol lef,ícfch ostrovzl. Poněvadž zátoka ta od lidí těch divokých Ganabara nazvána, toho času, kteréhož sme my tam přebývali, l1h mezi jinými té krajiny porIty šífům francouzským téměř nejznámější byla, nesoudil sem věcí býti neužitečnou, (lE_ych obzvláštní vypsání její na tomto místě učinil. Ta pak zátoka od Lusitánských Geneurensis proto se nazývá, že takové vůbec smýšlení jest, že v první den měsíce ledna př'i ní nejprv šífové jsou postaveni a leží () 23 stupně za aequinoctialní linou pod tropicem capri- corni. Přirovnám jezera Gcnn1tnskélw s zátokou Ganabara i"tlenou 11 BraJilii Co pak-jiní o té zátoce vypsali, toho pomíjím. Než to já jistím, že 24 tisíc kročejů v položení svém jest. V některém yšak místě šíří se přes Čtrnácte aneb šestnácte. A ačkolí ti vrchové, s nimiž se pojí, nejsou tak velmi vysocí jako ti, při nichž jezero Genevenský leží, však dobře může zátoka ta k němu přirovnána býti pro zemi vůkol ležící. Přístup pak k ní jest velmi nebezpečný, p1~~!o~e nechaje na straně moře ke třem ostrovům pustým jeti se musí, odkudž veliké nebezpečenství lodím pývá, aby na místa ~5a jskalnatá a špičatá (jichž tu nemalo jest) tr~fíc, roztřískány a rozraženy nebyly. K tomu také musí se jeti mimo klauzu a:r1-t".Q() ouzké místo mořské, kteréž sotva tři sta kročejů zšíři jest, z něhož vyrostá po. levé straně skála vokrouhlá aneb kuželatá a ta netoliko převelmi veliká jest, ale zd~l~k·a i dílem řemeslným udělaná se býti zdá. Pro kteroužto takovou její okrouhlost, že k věži Skdla nazvaná .A1ásnice vysoké velice ňipÓdobná byla, od Francouzů (hyperbolice) le Pot de beurre, totiž Nádoba máslová, nazvánajest. I24 Malíčka.dále v té zátoce jest skála také nějaká rovná, kteráž v okolku svém jest okolo sta a dvadceti kročejů, ta od nás Le Ratier, t. Myší past, nazvána byla. O níž Villagagno, když nejprvé se k ní připlavil, své věci na ní složiv, smyslil, že ohražena býti může. Avšak potom vlnami a rozvodněním moře odtud vypuzen jest. jZa llíbí, vyzvědouc na ní o vůli jojí, k rodičům jejím, jestliže je má, pakli ne, tedy k přátelům jde a jich se na to doptává, chtějí-li mu tu svou·dceru za manželku dáti? Jestliže povolí, tedy ihned domů ·s sebou vede, beze všeho věna jí zapsárií (nebo smluv věnovních ani činiti 18 - Plavení se do Ameriky Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely. ani zapisovati u nich obyčeje není) a tu již za pořádnou manželku při sobě má. J estli~_e_ pak jemu odepříno bude a ona jemu (jak se říká). pytlem dá, tedy nemnoho toho sobě v hlavu béře a na to dbá, ale pojednou od milosti lPolJgamia-mno!- upustí. Tuto pak známo býti má, že u nich jest ten obyčej ..--- sivl !en pojímání množstvfžen sobě pojímati. Pročež každý kolikkoli se mu líbí, žen sobě pojíti volnou svobodu má, nýbrž čím 1 víc jich který má, tím za zmužilejšího a udatnějšího ! držán bývá. 223• IMezijinejmi semjednoho viděl, kterýžjich osm doma měl, a ten nemalo začasté o nich k chvále své vypravoval. To pak jest nejdivnější věc, že v takovém množství žen, ačkolí jedna nad druhou více od muže milována bývá, však jiné toho těžce nenesou aniž jí závidí, aniž, protože jí muž více přeje, jiv nenávist berou, anebo proti ní repcí. Podlveníhodná Pročež v znamenitém pokoji a u velké svornosti spolu · svornost med .tena· V S 1 b 1 ' ·' · ·i.-~"irii amerikdnskými prebývajíce živy SOU. vé ty ože av něne strOJI, ŽIVDOStI hledí a jináče zahradyzpravují a kořeny ty své rozsazují. Tuto pak nechať všickni rozsoudí, kdož jen rozum mají, byla-li by (by pak i Bůh množství žen pojímati sobě nezapověděl) mezi .ženami našir:rii taková svornost a · jednomyslnost, aby sobě vespolek nezáviděly, jakáž se mezi těmito am-erlkánskými nachází. Zachovej milý věčný Pán Bůh, aby kdo měl s tak velikým počtem žen 223b přebývati, kteréCoy sobě pojal, však by Ina něm sotva hlava zůstala, an se snad zde někomu s jednou stejště, lépeť by zajisté bylo, aJ:>y se takový nebohý k veslům na galeje dostal, nežli aby se takový nebohý do takového nepokoje a různic zaplésti měl. Toho svědecstvím jest i svatý Jakob patriarcha, kťerýž pojav sobě ~~lg>Jí dvě , Moj. 29. a 30. sestry Liu a Ráchel, avšak sobě s nimi stejskal. Jakjest tedy jedinou možné, aby naše ženy mnohé pospolu a v svornosti přebývati mohly? Anjedna, kteráž od Boha za pomocnici dána jest, jako domácí čert muže ČaJ;to~ kráte dovóle naškrabe a natrápí? Avšak ne k tomu cíli 274 toto mluvím, jako bych ženy pobožné (kteréž sev své povinnosti ostříhají, to jest všelijaké poslušenství a vážnost mužům náležitou prokazují) potupiti usiloval, nýbrž takové, kteréž sobě chvály tím způsobem zasluhují, tím více chválení všelijakého hodné býti soudím, čímž většího potupení jiné neposlušné sobě zalsluhújí. Ale ať se 224a zase navrátím k započaté řeči: o Amerikánských manželství známo by'ti má že žen nevěrných a cizoložnic ICizo~o!stvl 11e11ávidl ' v·· , ! Brasibenšti tak velice nenávidí Brasilienští, že samým pnrozenym i zákonem vedení jsouce ženu ciz()~Ožnou v moc muži jejímu, aby s ní, což chce, činiti mohl, dávají a na svobodě jemu-toho, buď chce-li ji zabiti, buď s velikou hanbou 'l a potupou její propustiti, zanechávají. Než toť sic tak v pravdě jest, že oni o to, aby panny a nevdané čistotu zachovaly a sobě někde nětčeho neuhonily, nemnoho se starají, nýbrž každému téměř s nimi obcovati na svobodě zanechávají, takže což od nás prvé jest oznámeno, mnohé sem v jiných a v jiných vesnicích od ·neustricských tlumačů obtěžkané a zléhané viděl, jimž však pro tu věc žádná na poctivosti outržka se nedála, nýbrž tak dobré u nich jako jiné zůstávaly. Vtj._~é však velice se pilně šetří, aby v té částce nehře\šily, neb 224b by sicjináče upadly v pokutu tu, že by buď sežrány buď s hanbou od manželův vyhnány býti musely. Mimo to také šetřil sem (ačkoliv oni v horkých krajinách bydlí, naproti čemuž sdináče o těch, jenž v východních .krajinách přebývají, smejšlí), že ani mládenci ani panny aneb mladice nejsou hrubě náruživé a tak hovadní akvapní, aby jen, ó, naši lidé v těchto krajinách obého pohlaví v té částce tak sobě uskrovňovali a jako oni clrželiví byli. Ale abych jim více než sluší nepřipisoval, pamatuji, že někdy v svádách místo lání tím sobě vytýkaly a toho slova užívaly tyuire, to jest a(jaeVOY.OrTiXl. Znameml to slovllko obcovdnf s mubk;lm Odkudž souditi se poněkud může (ač toho sic vpravdě pohlavlm při nich sem neviděl a protož ~ni jistiti toho nemohu), ,1B* 275 Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely. že by hřích teri také místo své. mezi ,nimi míti ne- měl. Tfliot11~ lcny qmeri.: l Těhotné ženy od těžky'ch. toliko břemen a prací se kattské ;ak se chova]i 2 2sa zdržují, jiné .menší povinnosti své předce vy\konávají. '\·', •' ' '.··,.: ..,, ; , Vpravdě pak ženy ve v~elijakých pracech muže převyšují, nebo muži zajisté kromě chvíle ranní, Iv níž někdy stromy k dělání v nich zahrad klestívají (nikdy toho o poledne nečinívajíce), všecken jiný čas v ·fojnách; mysliVostech, rybařství a dělání palic c}řevěných, lučiští, střel a jiných k tomu podobných věcech k strojení tráviti obyčej mají. Což se pak porodu ženského dotýče, o něm ne to, což bychom jen slyšeli, ale což sme i očima viděli, oznámíme. Já a jiný Francouz do vsi jedné sme se zahodili, kdež o půlnoci veliký křík ženský slyšíce sme vstali, a domnívajíce se nejináč, než že ji ta šelma janouare pqpadla, na retuňk sme přiběhli, kdež ženu Mul.i amerikánftí rodící Sme nalezli, při níž muž pov1'·nnost .ba'.by, kteráž pli porodu .ienám mlstobabsloul.1 při porodu sloužívá, vykonávq.l. Ten nejprvé děťátko na lokty v:z;av, zubama mu pupek přehryzl a nos podle 22sh obyčeje jejich, kterýž se i u jiných Itam okolních zachovává, jemu ztlačil. (Nebo oni krásu a pěknost dítěte Proč amcrikánskjm v splesknutí nosu pokládáj 0 Í, Napro.ti zvyku a obyčeii dllem nos ~tlači'rií? ~ bab našich, kteréž, jakž se _děťátko narodí, aby tím Dllinské títěrky slušnější bylo, jemu jej povytahovati obyčej maj[fBned pak, jakž děťátko to se narodilo a na.svět přišlo, umýváno a barvami černou a červenou od otce malováno a naštrejchováno bylo. Narozené potom a tak umyté a oma-. lované beze všeho jej vázaní a do plének obalování do toho lože zavěšl~ícího se položeno jest. J~stliže se pak syn narodí, jako i tu tehdáž, tedy otec malěJCll'evěnej kordíček, · kuši malíčkoua střclynev.elik6hned od narození jemu dává a líbaje jej, začasté těmi slovy k němu mluvívá: „Můj milý synáčku, když vyrosteš, silný buď k tomu, aby nad nepřátely se co nejvíce poJl1Stiti mohl. Což se pá.k jmen, jež sobě dávají, dotýče, ;.·., ·· -. ·pamatuji, že btec toho dítěte, o němž sem teď mlu\vil, 226a jméno tomu svému synu Orapacen dal. Kteréžto slovo lučiště a tětivu znamená: nebo slovo jest složené z orapat totiž lučiště, a cen, to jest tětiva, A tentýž způsob zacho- Jak.vm ~působem, / . dávajl ;)·e jména vava se I v dávání jmen jiným, nebo oni bez mnohého "Ameriká11Skýc/1 sobě vybírání, jména taková věcí známých dětem svým dávají, jakáž se jim kdy zlíbí, podobně jako my psům ari~b jiným hovad-L1m našim nerozumnýrri jména rozličná nalézáme; u příkladu: Sarigo)1 - _čtver:_f!Qhý_zvíře, · Arignan - slepice, Arabouten - brasilicský.strom, Pindo, - bylina převelmi vysoká, a tak podobně i o jiných. Pokrm jejich kromě mléka mateřskýho jest mouka žvejkaná a jiní pokrmové měkcí všelijací. Matka dítěte po porodu toliko dva anebo třf dni ležÍ, potom· dítě Pokrm ncm/uv1l1í1tk položíc do loktušky z bavlny upletené neb na zahradu aneb kamkoli jinám k zpravování svých povinností se obrací. Kteréžto věci ne\mají ode mne tak brány býti, 226b jako bych já chtěl tudy ujímati zvyku aneb obyčej našich žen, kteréž pro povětří ne tak mírné, r\.'ejrÚíně dvadceti dní na loži ležeti musejí. Kteréž také tak jsou příiiš rozkošné, že hned i bez přílišné nějaké potřeby; jakž rychle dítě porodí, je od sebe pryč zadadí, takže ono pro jejich dbánlivost na ně' třebas ' někdy i zahyne. Špatnáť jístě mnohých matek při dětech jejich vidí se práce. Nebo některé teprvá, když odrostají a s ·nimi pohráti umějí, domů k sobě je přijímají, jináč a dřívé nemnoho se třebas na ně i optají. Ale jestliže sn,ad ty takové rozkošníčké a hedbávníčké ženy 1Ú1. ~ne domlu'vati budou, že jim křivdu činím, přirovnávaje je k ženám těmto divokým brasilienským, jejichžto (řeknou snad) n.,~g].{rouchaná sedlská a divoká -n~~yklost v ničemž se nesrovnává s jejich 'outlou mdlobou, ty takové zajisté, ~?ych jim hořkost tu, kteráž by se v nich zarodila, poosladil a bolesti po \umenšil, k všechněm životčichům i ho- 227a yádkům nerozumným odsílám: kterážto všecka nevymě- 277 n' Studijní text je určen pouze pro použití ve výuce pro ilustrační nebo vědecké účely. ňujíc ani těch nejmenších ptáčků, příkladem svým, jako řka jedním hlasem tomu je učí, aby znali, že všemu tvoru ·živému to od přirození dáno jest, aby O'svůj plod pečovali a jej sami a ne jiní jim vychová~. A abych pak tuto těm věcem, kteréž by proti tomu mluveny býti a ukazovati se mohly, vstříc vyšel, ptám se těch takových žen, kteréž by se proto na mne hněvaly, nejsou-li mnohém rozkošnější nad kralovnu nějakou francouzskou, kteráž, když jednoho času porozuměla tomu, že dítě její od jiné ženy mléka požívalo, materským přirozením a láskou hnána jsouci, jakž o ní se praví, tak náramně se rozhorlila a dotud zpokojiti nemohla, až děťátko její mléko cizí zase z sebe vydávilo? Ale zase k věci se obrátím: U nás vůbec za pravé smýšlení to přišlo jmenovitě, že kdyby nelmluvňátko nebylo v plénkách pilně obalováno a v kolíbce uvazováno, nýbrž kdyby bylo v tom tak zameškané, že by nemohlo než nohy křivé a šmithavé míti, pak já to tvrdím, že .