Tato prezentace není určena pro použití mimo potřeby kurz PSBA004 Úvod do psychologie
SELSKÝ ROZUM
Výrazem selský rozum [sensus communis) se zpravidla rozumí takový rozum, který je postavený na praktických soudech a hodnocení vycházejících ze zkušenosti. Ze samotné podstaty je takovýto rozumový soud přirozený všem lidem (communis).
Protože však není podložen kritickým myšlením, má selský rozum sklon k zjednodušování, schematismu a dogmatism.
Selský rozum selhává při hodnocení a představách věcí, se kterými nemáme každodenní přímou zkušenost (obecná teorie relativity, kvantová mechanika, ale také třeba migrace).
Lidé se zdravého rozumu s oblibou dovolávají.
CAR or a GOAT???
MOŽNOSTI
• Kdo zůstane u své původní volby, protože je lepší?
MOŽNOSTI
• Kdo zůstane u své původní volby, protože je lepší'
• Kdo si myslí, že je to jedno, protože to je 50 na 50
MOŽNOSTI
• Kdo zůstane u své původní volby, protože je lepší?
• Kdo si myslí, že je to jedno, protože to je 50 na 50?
• Kdo si myslí, že je lepší původní volbu změnit?
MONTY HALL PROBLÉM
• Odpověď je opravdu neintuitivní - lepší je volbu změnit. Proč?
y X   MONTY HALL PROBLÉM
O
• Odpověď je opravdu neintuitivní - lepší je volbu změnit. Proč?
Door 1    Door 2   Door 3 Outcome
Possibility 1	Car	Goat	Goat	If you stay, you win. Switch, you lose»
Possibility 2	i Goat	Car	Goat	If you stay, you lose. Switch, you win.
Possibility 3	Goat	Goat	Car	If you stay, you lose. Switch, you win.
PSYCHOLOGICKÝ ÚSUDEK!!!
Kolem Monty Hall problému panovala dlouhá (teoretická] diskuze, ale až počítačová simulace sestávající z 1 000 000 pokusu definitvě empiricky prokázala, že změna volby vedla k výherní
strategii v 66.7 procentech prípadu.
CHYBY V ÚSUDKU
• Chybné nebo protichůdné výchozí informace
• Nedostatečné kapacity pro zpracování
• Ale take např. pokud je informace specificky strukturována, může dojít k jejímu intuitivnímu řešení, což může vest k chybám v úsudku (např. Kahneman & Tversky 1979); Hammond, 1984). Přičemž některé problémy přímo vyžadují neintuitivní zpracování
• Často pomáhá zkušenost (dám si pozor)
• Často může uškodit zkušenost (automatizace)
Chyby v úsudku...
PSYCHOLOGICKÝ ÚSUDEK!!! PSYCHOLOGICKÝ ÚSUDEK???
LIDSKÁ MYSL (MYŠLENÍ) JE OŠIDNÁ
... A SELSKÝ ROZUM NÁM ČASTO NESTAČÍ
SKEPTICISMUS
t Cynismus t Negativismus
Skepticismus nemá za cíl zpochybnit veškeré poznání z podstaty. Naopak, skeptické stanovisko reprezentuje otevřenost pro poznání, které staví na spolehlivé evidenci, a na druhé straně schopnost opuštění přesvědčení či tvrzení, která nejsou adekvátně podložena/podpořena. Proto skepticismus vede ke
KRITICKÉMU myšlení.
KRITICKÉ MYŠLENÍ
Kritické myslení nebo také kritičnost pochází z řeckého KpixiKÓc,/kritiko s - schopnost rozhodnout či rozlišit.
Kritické myslení je analýza faktů, která vede ke zformování úsudku. (Glaser, 2017]
Jedná se o disciplinované myslení, které je jasné, racionální, otevřené, a podpořené evidencí. (Facione, 2011]
... je to "self-directed, self-disciplined, self-monitored, and self-corrective thinking". (Clarke, 2019]
... vychází ze schopnosti člověka překonat vlastní egocentrismus and sociocentrismus.
Podle některých vědců by navíc u kritického myšlení měly být přítomny kognitivní akty jako např. imaginace, konceptuálni kreativita, intuice a vhled. Základní součástí je schopnost kriticky analyzovat argument (pojmout strukturu a jednotlivé jeho komponenty, teze a důvody], ale na druhé straně je žádoucí flexibilita a nadhled umožňující zvážit netradiční alternativy a jiné perspektivy. (Walters, 1994]
Kritické myšlení se tak stává základem vědeckého myšlení - vědecký skepticismus. Ale jako takové by nemělo zůstávat jen ve vědě!
KRITICKÉ MYŠLENÍ - SEBEVZDĚLÁVÁNÍ
Bohužel žijeme v dezinformačním věku. Kritické myšlení je důležité, protože v záplavě názorů a informací nás učí informace analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat. Kultivované myšlení snižuje riziko, že člověk přijímá povrchní informace z jakéhokoliv zdroje, že myslí a jedná na základě předsudků či stereotypů.
Jak toho docílit?
• Vzdělávat se, studovat
• Číst (nejen metodologii)
• Přemýšlet (a nudit se)
• Nepřijímat informace jako samozřejmé
• Zpochybňovat, ověřovat, revidovat,
• Hodnotit kvalitu zdrojů informací (především internetových)
\\
DOMNĚNKY O SVĚTE
Existuje 5 hlavních způsobů utváření domněnek/víry (beliefs) o světě (Passer, 2014):
• Tradice (bohužel nemusí být aktuální)
• Autorita (bohužel nemusí být objektivní)
• Usuzování (rozum a logika, ta bohužel může selhat - jak jsme viděli)
• Empirie (systematické pozorování, testování, bohužel je to časově a jinak nákladné)
• Systém vědy (časově a kognitivně náročná disciplína, ne vždy je jí dopřáno sluchu)
DOMNĚNKY O SVĚTĚ
• Tradice (bohužel nemusí být aktuální)
• Autorita (bohužel nemusí být objektivní)
• Usuzování (logika, ta bohužel může selhat)
• Empirie (systematické pozorování, testování, bohužel je to časově a jinak nákladné)
• Systém vědy - věda je systém postavený na kombinaci usuzování a systematického empirismu
Věda je empirická a systematická, věda se zabývá testovatelnými/zkoumatelnými otázkami (viz Popper), věda je otevřená a veřejná, snaží se udržovat přesnost a objektivitu, vědecké poznání je vždy prozatímní, nikoliv absolutní, věda je otevřena vlastnímu zpochybnění o opravení a především je třeba si přiznat, že není všeschopná a že má své limity.
P HLAVNI CILE VEDY (PASSER, 2014)
• Deskripce (popis stavu)
• Explanace (hledání zákonitostí)
• Predikce (odhady do budoucna)
• Kontrola (zkvalitnění každodenního života)
K čemu je tedy věda?
No, přiznejme si, že za posledních 200 let se toho díky ní stihlo udělat
celkem dost.
JUft
hunter    grower   warrior craftsman explorer merchant mechanizer industrialist oil driller extfiiftive f'nanc'er
o-
y rámci vědeckého poznávání hrají důležitou roli indukce a dedukce
Dedukce - vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných pravidel - z obecného usuzuji na jednotlivé.
Je to usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis] dochází k závěru vyplývajícímu z těchto předpokladů. Dedukce je odvození z podstaty jisté, nikoliv pouze pravděpodobné [dokazování].
Příklad: Sokrates je člověk - člověk je smrtelný - Sokrates je smrtelný. Dedukce nikdy nepřináší žádné nové informace, které by nebyly obsaženy v premisách.
Indukce - jde opačnou cestou než dedukce - od jednotlivého k obecnému. Vyvozujeme zde obecné principy na základě konkrétních pozorovaných případů.
Příklad: Lukáš má auto, Karel má auto -> všichni muži mají auto... (to ovšem platí pouze dokud nezjistíme, že Standa auto nemá].
Induktivní úsudky platí vždy pouze s určitou pravděpodobností, nikdy ne na 100% (logika vědeckého zkoumání - viz Popper]. Indukce se stala hlavním nástrojem formování vědeckého poznání - přijímáme prozatímní teorie, u kterých jsme doposud nenalezli protichůdnou evidenci.
Abdukce - je vyvozování závěrů na základě heuristik, které pravděpodobně, ale ne nevyhnutelně, nabízí nějakou znalost. Příklad: Pozoruji ovce na louce, a z mého pohledu vidím jen bélé ovce. Automaticky vyvozuju, že ovce bude celá bílá, a to aniž bych zvážil, že z druhé strany jsou možná černé.
Co tedy používal Scherlock Holmes?
PRINCIP FALZIFIKACE
• Karl Raimund Popper (1902 - 1994] •  Falzifikace vs. verifikace
• Verifikace - pořád hledám další důkazy, které potvrzují
• Falzifikace - hledání důkazu, který danou teorii rozporuje.
Popper (vlastně poměrně) pragmaticky tvrdí, že je snazší hledat jeden důkaz, který celou teorii vyvrátí, než shromažďovat co nejvíce důkazů, které teorii podpoří (verifikace). V případě verifikace si výzkumník totiž nemůže být nikdy jistý, že daná teorie opravdu platí, protože se vždy může vyskytnout nový případ, který ji vyvrátí. Pokud ale není nikdo schopný při veškerém úsilí najít případ, který teorii vyvrátí, pak je pravděpodobné, že celá teorie platí.
Teorie, která je falzifikovatelná, je tedy pro vědu cennější, protože umožňuje svoje vlastní "zneškodnění" a tudíž umožní zrod teorie nové. Teorie by měly tedy být formulovány tak, aby byly testovatelné, tedy potenciálně falzifikovatelné - tzv Popperova břitva.
Pokud není možné jejich pravdivost testovat, je tvrzení/teorie nevědecká a nemá cenu se jí vědecky zabývat - např. existence Boha.
Thomas Kuhn - struktura vědeckých revolucí - fáze postupného kumulování dat/poznání (a především protichůdných pozorování) střídají revoluce, kdy se zásadně změní paradigma (což jsou vědecké obecně uznávané výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení).
Pozn. pro zájemce - Occamova (Ockhamova) břitva
VĚDECKÉ VS PSEUDOVEDECKÉ UVAŽOVÁNÍ
Pseudověda (pavěda) - poznatky či postupy, které jsou prezentovány jako ryze vědecké (např. využívají, vědecky vypadající jazyk), ale nesplňují základní pravidla a předpoklady vědy (např. nejsou uvedeny nebo dostatečně popsány výzkumné metody), významně odporují stávajícím poznatkům v dané oblasti nebo jsou v rozporu s pozorováním (daty).
Prvně zřejmě použito již v roce 1843 (F. Magendie), kdy byla za pseudo-vědu označena frenologie (kde tvar lebky údajně determinoval duševní vlastnosti člověka, jeho intelekt, povahu a charakter).
Popper udává kritérium, jak rozlišit nevědecké disciplíny, kam řadí například astrologii, nebo psychoanalýzu, což už víme, že toto kritérium je ...?
Je třeba toto umět identifikovat, rozlišit a případně se patřičně vymezit.
Just because you are right, does not mean, I am wrong. You just haven't seen life from my side.
Juot boQQuoo you aro right,
^ Ann   y»r\f   m r\ T r\
But one of those people is wrong, someone painted a six or a
nine, they need to back up and orient themselves, see if there are any other numbers to align with. Maybe there's a driveaway or a building to face, or they can ask someone
who actually knows.
People having an uninformed opinion about something they don't understand and proclaiming their opinion as being equally valid as facts is what is ruining the world. No one wants to do any research, they just want to be right.
1
NÁZOR t FAKTA
But one of those people is wrong, someone painted a six or a
nine, they need to back up and orient themselves, see if there are any other numbers to align with. Maybe there's a driveaway or a building to face, or they can ask someone
who actually knows.
People having an uninformed opinion about something they don't understand and proclaiming their opinion as being equally valid as facts is what is ruining the world. No one wants to do any research, they just want to be right.
KRITICKÉ MYŠLENÍ - SEBEVZDĚLÁVÁNÍ
Bohužel žijeme v dezinformačním věku. Kritické myšlení je důležité, protože v záplavě názorů a informací nás učí informace analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat. Kultivované myšlení snižuje riziko, že člověk přijímá povrchní informace z jakéhokoliv zdroje, že myslí a jedná na základě předsudků či stereotypů.
Jak toho docílit?
• Vzdělávat se, studovat
• Číst (nejen metodologii)
• Přemýšlet (a nudit se)
• Nepřijímat informace jako samozřejmé
• Zpochybňovat, ověřovat, revidovat,
• Hodnotit kvalitu zdrojů informací (dnes především internetových)
PROSTOR PRO VAŠE DOTAZY