Výzkumný projekt

Název diplomové práce:

Vedoucí DP:

Další konzultanti:

Předpokládaný oponent:

Předpokládaný termín odevzdání DP:


1. Úvod

Úvod by měl obsahovat obecné nastínění výzkumného tématu; vymezení klíčových pojmů; shrnutí stavu
poznání problému; vymezení nezodpovězených otázek, které bude projekt řešit; obecný metodologický
přístup k problému, který jste si zvolili (kvalitativní/kvantitativní, exploratorní/konfirmatorní
či jejich kombinace atd.). Cílem není podat přehled veškeré literatury, která se vaším tématem
zabývá a poznatků v ní uvedených, ale spíš vysvětlit a obhájit vámi zvolený výzkumný problém. Pro
naše účely postačí jen velice stručně (max. 1-2 strany), jinak jde samozřejmě o základ „teoretické“
části diplomové práce.


1a. Cíl výzkumu

Úvod by měl končit jasnou formulací cíle výzkumu a hypotéz či předpokladů, které jste vyvodili na
základě studia literatury a chystáte se je v diplomové práci ověřovat.


1b. Hypotézy

V oznamovací, nikoli tázací formě, v přítomném čase.


2. Metoda

Účelem části Metoda ve výzkumných zprávách je popsat zkoumané subjekty, použité postupy a nástroje
takovým způsobem, aby kterýkoli jiný výzkumník byl schopen podle tohoto popisu vaši studii
replikovat. Tuto část projektu můžete posléze po nějakých úpravách (skutečný počet zkoumaných osob,
změna budoucího času v minulý atp.) rovnou použít v diplomové práci.


2a. Výzkumný design

Popis výzkumného plánu by měl podrobněji rozvést metodologický přístup, který jste pro svůj problém
zvolili. Půjde o experiment či kvaziexperiment, korelační studii, srovnávací studii…? Dále by měl
obsahovat seznam proměnných, jejich rozdělení na závislé/nezávislé (jde-li o experiment či
kvaziexperiment), úroveň měření proměnných.


2b. Zkoumané osoby a postup při sběru dat

Zde je nutno vymezit cílovou populaci, předpokládanou velikost vzorku a způsob jeho výběru,
případně kritéria pro zařazení osob do vzorku atd. Popište také předpokládaný postup při sběru dat
– např. kde se bude odehrávat, v jaké formě – elektronicky či klasicky,  kdo bude administrovat
testové metody, zda budou respondenti nějak odměněni nebo jinak motivováni, jaký bude interval mezi
případným opakovaným měřením atd. – podle konkrétního designu.


2c. Nástroje

Popište všechny nástroje – dotazníky, testy, podnětové materiály, které použijete (či jste už
použili) při sběru dat. Jde-li o již vytvořené a používané metody, ověřte si, zda máte k dispozi
manuál, údaje o psychometrických vlastnostech metody, české či jiné normy. Popište rovněž, jak
např. z jednotlivých položek vytvoříte škály, indexy atd.


2d. Analýza dat a očekávané výsledky

Pro náš předmět klíčová část projektu a proto se ji snažte vypracovat co nejpečlivěji. Není
samozřejmě vždycky dopředu možné odhadnout, jaké metody analýzy dat budou nakonec použity na
konkrétní data, můžete však nastínit i různé varianty. Pomoci vám mohou nejen vaše poznatky ze
stastitiky, ale také literatura k vašemu problému – pokud již někdo publikoval studii s podobným
designem jako je váš výzkum, můžete se inspirovat i co do aplikovaných statistických procedur.

Máte-li v předchozích oddílech tohoto projektu jasně formulované hypotézy či předpoklady a vymezené
jednotlivé proměnné, pomůže vám to i při strukturování popisu analýzy dat. Pro každou hypotézu
popište navrhované statistické postupy a také to, jak bude vypadat očekávaný výsledek, pokud vaše
hypotéza platí.


Příklady:


1) Hypotéza 3 o vlivu věku pacientů a vnímané sociální opory na jejich pocit subjektivní pohody:
Pacienti budou podle jejich věku rozděleni na mladé (0-30 let), středního věku (31-60) a starší
(nad 60); a na základě jejich celkového skóru v dotazníku sociální pohody na dvě stejně velké
skupiny (rozdělení bude provedeno podle hodnoty mediánu) – na osoby s nižší a vyšší mírou sociální
opory. U těchto skupin porovnáme průměry v úrovni subjektivní pohody. Vliv uvedených dvou
proměnných na úroveň subjektivní pohody bude testován pomocí faktoriální analýzy rozptylu (3x2
ANOVA). Pokud platí hypotéza 3, bude průkazný hlavní efekt pro sociální oporu, neprůkazný hlavní
efekt pro věk a průkazná interakce mezi těmito faktory. Pacienti s vyšší mírou sociální opory budou
vykazovat vyšší úroveň pohody než pacienti s nižší mírou sociální opory. Největší rozdíly mezi
pacienty s vyšší a nižší mírou sociální opory budou ve věkové skupině nad 60 let.


2) Hypotéza 5 o vlivu osobnostních proměnných na míru optimismu: Vliv pěti osobnostních proměnných
měřených inventářem NEO-FFI na míru optimismu bude ověřován pomocí mnohonásobné regresní analýzy.
Osobnostní proměnné do ní vstoupí jako prediktory, optimismus bude závislou proměnnou. Pokud se
hypotéza potvrdí, nejsilnějšími prediktory optimismu budou neuroticismus (negativní vztah) a
extraverze (pozitivní vztah), středně silným prediktorem otevřenost (pozitivní vztah).


2f. Časový rozvrh

Předpokládané termíny pro

-          přípravu materiálů (kopírování dotazníků atd.):

-          přípravu sběru dat (získání souhlasu etické komise, nábor respondentů atd.):

-          začátek a konec sběru dat:

-          vkládání dat (lze i průběžně zároveň se sběrem dat) a předběžné zpracování dat
(vytvoření škál a indexů, vyčištění dat):

-          analýzu dat (konkrétně ve které hodině našeho předmětu):

-          zpracování výsledků: