Chronologie Pojem uchrónos (řec.) – čas ulogos (řec.) – věda u u uZeitrechnung, Zeitrechnungslehre (něm.) u u uChronologie latinského křesťanství – chronologické systémy, které se vyvinuly pod vlivem západní křesťanské ideologie z tradic římské antické chronologie a jejích předchůdců a rozšířily se v Evropě. Definice uChronologie je nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných. u uMatematická (astronomická) chronologie využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd, sleduje pohyby nebeských těles, zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek, a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času. u uTechnická (historická) chronologie studuje způsoby měření času a jejich vývoj u různých národů, respektive v jednotlivých kulturních okruzích. Přitom se zaměřuje na konkrétní chronologické kategorie a jejich užívání v každodenním životě společnosti. Historická chronologie umožňuje historikovi umístit události v čase, a objektivně tak sledovat historický vývoj. Funkce chronologie uPraktická funkce – převádění dat historických pramenů na současný způsob datování. u uTeoretická funkce – sledování jednotlivých chronologických kategorií v jejich historickém vývoji jako instituce kulturních dějin. Vývoj kalendáře v Evropě uKalendář (lat. calendarium → lat. calendae → první den měsíce): u uUcelená soustava dělení času do úseků (dnů, měsíců a roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu (rotace země, oběh Země kolem Slunce, oběh Měsíce kolem Země). uSystém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času. uPomůcka znázorňující uspořádání soustavy dělení času a sloužící k orientaci v ní. Vývoj kalendáře v Evropě uDen – doba, za kterou se Země jedenkrát otočí okolo své osy. uObčanský, kalendářní, sluneční den (dies solaris) – časový úsek mezi dvěma průchody Slunce týmž poledníkem. uNejdelší sluneční den je 23. prosince – asi 24h 0min 30s uNejkratší sluneční den je 16. září – 23h 59min 39s uMěsíc – fáze měsíce: nov, novoluní → čtvrtě Měsíce → úplněk → čtvrtě Měsíce → nov, novoluní uSynodický měsíc – 29d 12h 44min 2,98s středního slunečního času. Základ většiny lunárních kalendářů. uRok – nejdelší časová jednotka, s níž počítají kalendáře. uSluneční rok tropický (astronomický) – doba, která uběhne mezi dvěma průchody Slunce bodem jarní rovnodennosti – 365d 5h 48min 45,5s. uSiderický (hvězdný) rok – doba, ze kterou se Slunce při svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami po obloze vrátí k téže hvězdě – 365d 6h 9min 34s u u Lunární kalendář uDvanáct synodických měsíců (29d 12h 44min 2,98s) – lunární rok. u uMěsíce o 29, resp. 30 dnech. u uZačátek o novoluní. u uLunární rok měl 354 nebo 355 dnů. u u11 dnů kratší než sluneční rok – za 32 sluneční roky uplynou 33 roky lunární. Lunisolární kalendář uZákladem je synodický měsíc, ale délka roku je upravena tak, aby jednotlivá období kalendářního roku nastávala vždy ve stejné roční době. u uMěsíce o 29, resp. 30 dnech. u uVkládáním přestupného (třináctého) měsíce je délka roku přizpůsobena délce roku slunečního. u uBabylónie, Židé, Řekové, Keltové, Římané. Sluneční (solární) kalendář uDo souladu jsou uvedeny pouze dny s tropickým slunečním rokem, na oběh Měsíce okolo Země není brán ohled. u uVznikl pravděpodobně v Egyptě – rok měl 365 dnů. Necelou čtvrtinu dne, o níž je tropický rok delší, nebrali v úvahu. Čtyři roční období. Juliánský kalednář uGaius Julius Caesar – 46 př.n.l. – reformoval starý lunisolární kalendář na solární kalendář: u u365 dnů, každé čtyři roky měl být vkládán jeden přestupný den – čtyřletý cyklus o 1461 dnu. Průměrná délka roku 365 ¼ dne. u u12 měsíců, začátek roku 1. ledna, přestupný den byl po 24. únoru. Křesťanský juliánský kalendář uPohanské svátky dostaly křesťanský obsah: u u25. prosince - Zrození Neporazitelného Slunce (Natalis Solis Invicti) - Vánoce (Narození Páně). u u1. leden – Saturnálie – Obřezání Páně. u u25. března – den jarní rovnodennosti – svátek Zvěstování Panně Marii. u u24. června - den letního slunovratu – svátek Narození Jana Křtitele. Křesťanský juliánský kalendář uNicejský koncil v r. 325 – údajně stanovení zásad pro výpočet data Velikonoc. uVe skutečnosti prosazení alexandrijského způsobu určování velikonočního data jako nejbližší neděle následující po prvním cyklicky vypočítaném jarním úplňku, to znamená úplňku připadajícím na dny od 21. března, až skrze římského mnicha Dionysia Exigua a jeho velikonoční tabulky z roku 525. uKřesťanský kalendář byl jako pokračování kalendáře juliánského kalendářem slunečním, datum hlavního svátku se však vedle pohybu Země kolem Slunce řídilo také pohybem Měsíce okolo Země. Ten musel být koordinován se sedmidenním týdnem a novozákonní historií. Kritika křesťanského kalendáře uRozdíl v délce kalendářního a astronomického roku: uDélka juliánského roku – 365 ¼ dne. uDélka roku tropického – střední délka – 365d 5h 48min 46,43s. uJuliánský kalendář byl o 11min a asi 13s delší než rok tropický. uZa 128 let tento rozdíl naroste o jeden den. uCyklické počítání novoluní: uAlexandrijský způsob – 19-letý cyklus, 19 juliánských let bylo vyrovnáváno s 235 synodickými měsíci (střídavě 29 a 30 dnů): u19 juliánských let – 6939,75 dne. u235 synodických měsíců – 6939,6884 dne. uRozdíl: 1h 28min 42s (za 308 let rozdíl naroste na jeden den). Gregoriánská reforma kalendáře uPapež Řehoř XIII. (lat. Gregorius) vydal bulu Inter gravissimas 24. února 1582. uReformovaný kalendář byl nazýván stilus novus. Juliánský – stilus antiquus. uDva cíle: uVelikonoce následovaly co nejblíže jarní rovnodennosti (21. března, tehdy to bylo už 11. března…) – po čtvrtku 4. říjnu následoval pátek 15. října 1582 – vypuštěno 10 dnů. uPřesnější výpočet měsíčních fází – přesto počítány cyklicky. uVynechávání přestupních let: centenární roky nepřestupné, ale výjimky (1600, 2000 a 2400 – číslo století bez nul je beze zbytku dělitelné čtyřmi). Jinak přestupní roky beze změn. Přijetí gregoriánské reformy uProblémy s prosazením reformy – náboženský rozdělená Evropa. uČeské země – v roce 1584. Rudolf II. vydal mandát 3. prosince 1583. uUhry – 1588 (spory až do 17 st.). uNěmecko – 1699-1700 – sjednoceno datování v katolických a protestantských oblastech (protestanté nepřijali katolický způsob výpočtu Velikonoc). uVelká Británie – 1751 – změna začátku roku z 25. března na 1. ledna. uRusko – 31. ledna 1918. uTurecko – 1908 (evropská část) a 1925/26 (asijská část). Reformované kalendáře uFrancouzský revoluční kalendář – 1792 – éra Republiky: uRok 12 měsíců (nové názvy) po 30 dnech; měsíc do tří dekád; pět dní doplňkových na konci roku. u uSovětský svaz – 1929: uRok 360 dnů rozdělených do 72 pětidenních týdnů (pondělí-pátek). u uItálie – 28. října 1922 – Mussoliniho pochod na Řím – nová éra. u uNávrhy univerzálního kalendáře – na ryze vědeckých základech a přijatelný pro celý svět – neúspěšně. Církevní svátky uSvátky stále – festa immobilia: uUdálosti ze života Ježíše Krista, Marie (např. Početí, Narození, Zvěstování, Nanebevzetí, Obětování apod.) a svátky světců: u uSvátky pohyblivé – festa mobilia: uVázaly se k určitému dni v týdnu, nejčastěji k neděli. Církevní liturgický rok uPrvní neděle adventní (čtvrtá neděle před Vánocemi) – mezi 27.XI. a 3.XII. u25.XII. – Nativitas, Natalis Domini. u1.I. – Obřezání (Circumcisio Domini). u6.I. – Tří králů nebo Zjevení Páně (Epiphania Domini). uPo sv. Tří králů – jedna nebo šest nedělí (podle data Velikonoc). uPřed Velikonocemi – devět nedělí. uŠestá neděle před Velikonocemi – první neděle postní (quadragesimale). Středa před šestou nedělí předvelikonoční – popeleční středa. Čtvrtá neděle postní – střed postu. uPoslední neděle před Velikonocemi – Květná neděle (dominica Palmarum). Církevní liturgický rok uSvatý nebo pašijový týden – hebdomada sancta: uPoslední tři dny: Zelený čtvrtek (Coena Domini), Velký Pátek (Parasceve), Bílá sobota (sabbatum sanctum magnum). uVelikonoční neděle – Pascha, Resurrectio, Pascha resurrectionis – neděle následující po cyklicky vypočítaném jarním úplňku, v dnech po 21. března. uPo Velikonocích – šest nedělí. uKřížová neděle - pátá neděle po Velikonocích. uNanebevstoupení Páně (Ascensio Domini) – čtvrtek po Křížové neděli. uLetnice, Boží hod svatodušní (Pentecoste) – sedmá neděle po Velikonocích. Církevní liturgický rok uSv. Trojice (festum sancte Trinitatis) – první neděle po Letnicích. u uSv. Božího Těla (festum Corporis Christi) – čtvrtek po sv. Trojici. u uNeděle po sv. Trojici – dominicae aestivales – může jich být nejméně 23 a nejvíce 28. Tyto neděle nemají speciální názvy. Označují se podle introitů (=úvodní text mešního officia příslušné neděle). Velikonoce a pomůcky k určování data velikonoc uAstronomické poznatky nestačily na to, aby jarní úplněk, jímž se datum Velikonoc mělo řídit, byl vypočten astronomicky přesně. Proto zásada, že Velikonoce mají připadnout na nejbližší neděli následující po prvním jarním úplňku, byla pouze teorií. Ve skutečnosti Velikonoci připadají na první neděli po cyklicky zjištěném úplňku připadajícím na 21. březen nebo nejblíže následující dny. uNejdřív 22. března a nejpozději 25. dubna. u uVelikonoční tabulky: urok 525 – římský mnich skythského původu Dionysius Exiguus („Diviš Malý“), zemř. před 556, složil velikonoční tabulky podle alexandrijského způsobu. uBeda Ctihodny (Venerabilis) – 8. st., rozšíření Dionysiových tabulek. Pomůcky ke zjištění dat velikonočních nedělí uTzv. sluneční kruh – průběžně číslovaná řada 28 let, v níž ve všech letech označených týmž číslem připadají stejné týdenní dny na stejná data kalendářních měsíců. uObyčejné roky – 52 týdnů + 1 den. Týdenní den o jeden dopředu (stačil by 7-letý cyklus). K tomu ještě přestupné roky, proto poměr týdenních a měsíčních dat až po 4 x 7 = 28. uNedělní písmena – písmena denní tvoří kruh prvních sedmi písmen abecedy, A až G, jimiž se označují jednotlivé dny roku tak, že se k 1. lednu připíše písmeno A, k 2. lednu písmeno B … až k 7. lednu písmeno G. To písmeno, které připadne na první neděli v roce, se nazývá nedělním písmenem příslušného roku. Pomůcky ke zjištění dat velikonočních nedělí uKonkurenty, neboli sluneční epakty – čísla od jedna (neděle) do sedmi a označují týdenní den, na který připadne v daném roce 24. března. Měly pomoct zjistit, na který týdenní den připadl jarní úplněk. uSluneční reguláry (regulares solares mensium) – čísla, která přičtena ke konkurentě daného roku ukazují týdenní den prvního dne jednotlivých měsíců (1 – neděle, 2 – pondělí …). uDevatenáctiletý měsíční cyklus – 19 slunečních let bylo vyrovnáno s dvěma sty třiceti pěti (235) synodickými měsíci. Novoluní a úplněk se po uplynutí těchto 19 let opakovaly v týchž dnech v měsíci. uZlaté číslo – číslo od 1 do 19, které udává místo příslušného roku v 19-letém měsíčním kruhu. uEpakty – stáří měsíce určitého dne v roce, určeného na základě měsíčního kruhu. Čísla od nuly do XXVIII. Cyklus epakt odvozen z rozdílu délky měsíčního (354d) a slunečního (365 ¼ d) roku. Části roku uRoční období: uZima – sv. Václav (28.IX.), sv. Michal (19.IX.), sv. Havel (16.X.) nebo sv. Martin (11.XI.). uLéto – sv. Matěj (24. nebo 25.II.), sv. Řehoř (12.III.), Velikonoce nebo sv. Jiří (24., nebo v českých zemích 23. dubna). uKvartály a suché dny (quatuor tempora) - církvi předepsané postní dny. uMěsíc: Ianuarius (31), Februarius (28, resp. 29), Martius (31), Aprilis (30), Maius (31), Iunius (30), Iulius (31), Augustus (31), September (30), October (31), November (30), December (31). Týden uŘímský týden: uDies Solis uDies Lunae uDies Martis uDies Mercurii uDies Iovis uDies Veneris uDies Saturni uKřesťanský týden: uDies Dominicus, Dominica (feria prima) uferia secunda uferia tertia uferia quarta uferia quinta uferia sexta usabbatum, feria septima u Dělení dne (středověk) uKanonické nebo církevní hodinky (horae canonicae): umatutinum – třetí čtvrtina noci. uprima – při východu Slunce. utercia – třetí hodina, uprostřed dopoledne. usexta – šestá hodina, poledne. unona – devátá hodina, uprostřed odpoledne. uvespera – hodina před západem Slunce. ucompletorium – po západu Slunce. Přístroje měřící čas uVodní hodiny u uOhňové, doutnákové a kahanové hodiny u uPřesýpací hodiny u uAstroláb (astrolabium) – astronomický přístroj ke sledování hvězd a planet u uMechanické hodiny – orloje Světový čas u1884 – Washington – zavedení časových pásem: uZa výchozí poledník byl vzat poledník procházející hvězdárnou v Greenwichi, na předměstí Londýna – světový čas (universal time, UT). u uDatová hranice u uLetní a zimní čas Způsoby datování uLéta konzulská – roky označované podle nejvyšších úředníků, tzv. eponymů (tj. úředníků, podle nichž se jmenoval rok) – fasti consulares (seznamy konzulů). u uLéta panování a církevních úřadu – oficiálně léta panování do datování listin poprvé císař Justinián novelou z roku 537. u uLéta pontifikátu (anni pontificatus) – poprvé papež Hadrián I. roku 781. Éry uÉra je nepřetržitá řada let počítaná od určité významné události, ať už legendární nebo historické. uPočátek éry, den, od něhož se řada let počítá, je epocha příslušné éry. uOlympiády – od 1. července roku 776 př. n. l. uLéta od založení Říma (anni Urbis conditae) – epocha – 21. dubna 753 př. n. l. uDiokleciánová éra – císař Dioklecián (284-305) – epocha 29. srpna roku 284 n. l. – éra mučedníků. uÉra hidžry – Muhammad s muslimy odešel z Mekky do Mediny – epocha večer 15. července 622. Letopočty od stvoření světa uSextus Julius Africanus (3. st.) – epocha 1. leden 5502 př.n.l. u uAlexandrijská éra – 29. srpna 5493 př.n.l. nebo 25. březen 5492 př.n.l. u uByzantská éra – 1. září 5509 př.n.l. uŽivot Konstantina „[…] čtrnáctého dne měsíce února ve druhé indikci roku 6377 od stvoření světa.“ u uŽidovský letopočet – epocha – 7. říjen 3761 př.n.l. Křesťanský letopočet uVytvořen v roce 525. uŘímský mnich Dionysius Exiguus – sestavil velikonoční tabulky. Na rok 247 Diokleciánový éry navázal rokem 532 svého letopočtu: anni Domini nostri Jesu Christi. Není známá epocha. uV pramenech: uanni ab incarnatione Domini uanni dominice incarnationis uanni Domini uanni a nativitate Domini uanni verbi incarnati Křesťanský letopočet uOznačovaní roků v nápisech: u uChronogram – část věty nebo celá věta, někdy heslo, v němž některá písmena mohou mít hodnotu římských číslic (I, V, X, L, C, D, M). u uChronostich – chronogram ve formě verše. u uChronodistichon – dvojverší. Začátky roků uZačátek roku 1. ledna. uZačátek roku 1. března. uZačátek roku 25. března. uZačátek roku o Velikonocích. uZačátek roku 1. září. uZačátek roku 25. prosince. u uIndikce – číslo udávající, kolikátý je určitý rok v patnáctiletým období, jež se neustále opakuje – indikční cykly se počítají od roku 3 př.n.l. Označovaní dní uŘímské datování. u uPrůběžné počítání dnů v měsíci. u uBononské datování (consuetudo Bononiensis): mense intrante (1.-15.), mense exeunte (15.-2.). u uDatování podle křesťanského kalendáře. Grotefend online uhttp://bilder.manuscripta-mediaevalia.de/gaeste//grotefend/grotefend.htm Doporučená literatura uFRIEDRICH, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie. 2. vyd. Praha: Paseka, 1997. u uBLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. Převádění dat uAnno Domini MCCXI, VI nonas Iulii Převádění dat uAnno Domini MCCXI, VI nonas Iulii u u2. července 1211 Převádění dat uDatum XV Kalendas aprilis … Převádění dat uDatum XV Kalendas aprilis … u u18. březen Převádění dat uAnno Domini MoCCCCoXVIo feria sexta post Mauricii Převádění dat uAnno Domini MoCCCCoXVIo feria sexta post Mauricii u u25. září 1416 Převádění dat uL. P. 1420, v pátek před sv. Markétou Převádění dat uL. P. 1420, v pátek před sv. Markétou u u12. července 1420 Převádění dat uDatum … die dominico proximo post festum beatae Dorotheae virginis et martyris anno Domini millesimo quadringentesimo vigesimo primo, regnorum nostrorum anno Hungariae etc. tricesimo quarto, Romanorum undecimo et Boemie primo. Převádění dat uDatum … die dominico proximo post festum beatae Dorotheae virginis et martyris anno Domini millesimo quadringentesimo vigesimo primo, regnorum nostrorum anno Hungariae etc. tricesimo quarto, Romanorum undecimo et Boemie primo. u u9. února 1421 Převádění dat uGeben … an dinstag nach dem suntag Letare in der vasten, nach Kristy geburde virczehenhundert iar und darnach in dem einsunddriddigistem iare, unser rich des Hungrischen etc. im virundfirczigstem, des Romischen im einundczweinczigistem und des Behemischen in dem eylften iaren. Převádění dat uGeben … an dinstag nach dem suntag Letare in der vasten, nach Kristy geburde virczehenhundert iar und darnach in dem einsunddriddigistem iare, unser rich des Hungrischen etc. im virundfirczigstem, des Romischen im einundczweinczigistem und des Behemischen in dem eylften iaren. u u13. března 1431