Agave in black and white Obléhání Vídně 1683 DOMINIK DVOŘÁK Situace před rokem 1683 uPrvní obléhání Vídně 1529 uMotivace Tureckého Impéria, Kara Mustafa Paša si byl jistý, že Vídeň do jednoho dne padne uOkolnosti obléhání nebyly snadné, Vídeň byla dobře chráněná hvězdicovou hradbou (žádná slepá místa), příkopy a spousta děl měla Vídeň ochránit uVídeň jako brána do Evropy byla hlavním cílem Turecka pro následovné dobývání střední Evropy u Druhé obležení Vídně Turky (červenec-září 1683) Průběh obléhání uJeště předtím, než samotné obléhání započalo, dal Kara Mustafa Paša vybudovat dobrou infrastrukturu, aby nedošlo k nedostatečnému zásobování tureckých vojsk, což je něco, co v roce 1529 turci zanedbali. uPřed samotným oblehnutím král Leopold I. Uprchl z města a jal se žádat o pomoc křesťanského světa. uSamotné obléhání započalo 14. července 1683. Obránců bylo kolem 16 tisíc, v jejich čele stanul Ernst Rüdiger von Starhemberg. uKolem celého opevnění byly vykopány zákopy, kterými se Turci snažili chránit před dělostřelectvem. Kolem 150-200 tisíc tureckých vojáků, včetně 18 tisích janičářů, 15. července začali ostřelovat zdi Vídně a několikrát se pokusili o proražení hradeb, což znamenalo ztráty na obou stranách. Strategie uPodkopávání pod zemí, Turci věděli, že dobýt Vídeň se dá docílit jen pomocí proražení hradeb a proto vykopali síť tunelů podzemí, aby mohly hradby odpálit. uNaproti tomu se Vídeňané pustili do vykopávání vlastních tunelů, pomocí kterých měli tyto miny odhalit a uhasit, než k výbuchu dojde. uBěhem celého obléhání se turkům povedlo několikrát odpálit průchody do města, jimiž janičáři vzali město útokem, nikdy však nebyli úspěšní. uObránci provedli 24 výpadů a odolali 18 tureckým útokům za cenu velkých ztrát. Svatá Liga uKřesťanská aliance, jež měla za cíl ochránit Evropu před tureckými vojsky uAlianci vedl Polský král Jan III. Soběský uSvatá Liga měla samozřejmě podporu papeže Inocenta XI. uSvatá Liga byla jedinou šancí Vídně na spásu uBenátky, Svatá Říše Římská, Rakousko, Polsko-Litevsko, Papežský stát Rozhodující bitva uOdehrála se pod kopcem Kahlnberg. Byla to nejdůležitější bitva pro křesťanský svět, jelikož její následky se odrazili v následujících letech. u70 000 mužů Svaté Aliance pod vedením polského krále Jana III. Sobieského dorazili na pomoc městu. uTo co následovalo, se stalo největším útokem kavalerie v historii. uVojska aliance čítala 3 tisíce okřídlených husarů, 30 tisíc mužů kavalerie, 40 tisíc pěších doplněných o 150 děl, naproti nim stanulo asi 130 tisíc mužů, neboť 18 tisíc janičářů bylo pověřeno dobytím města. uKavalerie Svaté Ligy v čele s Janem Sobieským zdecimovala turecké vojsko a poslala Karu Mustafu Pašu na úprk. Výsledek bitvy a následky uZtráty na straně obránců byly značné, 12 tisíc během obléhání, 8 tisíc během bitvy + civilní ztráty (30 tisíc) uNa turecké straně to bylo 45 tisíc mužů, z toho 12 tisíc během obléhání. uKara Mustafa musel prchnout zpět do své domoviny, čímž ztratil celé Maďarsko a postupně další území na Balkáně. uJan III. Sobieský a jeho elitní jednotká těžké kavalerie – okřídlených husarů vstoupila do dějin. uKara Mustafa Paša byl popraven, neboť prohrál bitvu, jak to bylo v Tureckém impériu zvykem. uTato porážka započala pozvolný úpadek Tureckého Impéria, který byl dovršen o 2 a půl století později. Okřídlení Husaři a odraz v kultuře uElitní jednotka Polsko-litevského vojska uOd 16. do 18. století. uElitní těžká kavalerie. uSabaton – Winged Hussars uFilmy – Bitva u Vídně uHry – Medieval II Total War, Age of Empires, Civilisation, Mount & Blade, Iron Harvest atd.