OPAKOVÁNÍ - KLASIFIKACE PRONOMIN V ČZJ • Stejně jako v ČJ lze zájmena v ČZJ rozdělit následovně: A) Určitá zájmena - osobní (personalia) – odkazují na ne/přítomné účastníky komunikačního aktu (já, ty, vy) - přivlastňovací (posetiva) – odkazují k vlastníkovi daného komunikovaného objektu (můj, jejich, tvůj) - ukazovací (demonstrativa) – ukazují na daný komunikovaný objekt (toto, tamto) B) Neurčitá zájmena - tázací (interogativa) – jsou jimi od adresáta požadovány informace (kdo, co) - vztažná (relativa) – jejich funkci v ČZJ plní především nemanuální vyjadřovací prostředky a částečně i osobní zájmena pro 3. osobu - neurčitá zájmena ve vlastním smyslu (indefinitiva) – odkazují na některý blíže nespecifikovaný objekt (kdo, co + specifická mimika ve významu neurčitosti/neznalosti) OPAKOVÁNÍ - PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA V ČZJ • Přivlastňovací adjektiva v ČJ vyjadřují informaci, co komu patří; ptáme se na ně otázkou čí? (matčin klobouk, psí bouda). • V ČZJ k nim přidáváme přivlastňovací zájmena (kloubouk – matka – její, bouda – pes – jeho). • Rozlišujeme dvě situace: A) předmět jako věc - první je artikulována věc, poté vlastník a nakonec přivlastňovací zájmeno (strýcův dům → dům – strýc – jeho) B) předmět jako osoba – artikulováno různými způsoby dle vztahu mluvčího k určené osobě, možné použít index jako odkazovací zájmeno (otcova babička → otec – můj (mluvčí) – jeho – babička, kamarádova dcera → kamarád – on (index) – jeho – dcera). OPAKOVÁNÍ - ROZDÍLY V PRONOMINECH V ČJ A ČZJ • ČZJ nerozlišuje u zájmen 3. osoby rod (ON – ONA – ONO se nerozlišuje, vychází z kontextu). • ČZJ má více osobních zájmen než ČJ (vedle množného čísla též tvary pro číslo dvojné, trojné, čtverné (př. MY DVA, ONI TŘI atd.) = tzv. inkorporace číslovek do osobních zájmen. • V ČZJ lze při použití zájmen navíc poskytnout informaci, kde je ve znakovacím prostoru situován referent, k němuž zájmeno odkazuje. • V ČZJ se jednoznačněji vyjadřují různé typy plurálu: - plurál inkluzivní – JÁ + TY = MY - plurál exkluzivní – JÁ + ON/A/O/I = MY NUMERALIA ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ČÍSLOVEK V ČJ A) číslovky určité – udávají přesný počet a lze je zapsat čísly i slovy (1, 18, 230, jedna, osmnáct, dvě stě třicet) B) číslovky neurčité – značí pouze neurčitý počet, lze je zapsat pouze slovy (několik, několikátý) Další řazení: - základní – ptáme se otázkou Kolik? Vyjadřují určitý počet, lze je zapsat slovem i číslem (2, 26, 100, dva, dvacet šest, sto) - řadové – ptáme se otázkou Kolikátý? Vyjadřují pořadí, pokud jsou napsány číslicí, píše se za nimi tečka (6. patro, 15. října, Karel IV.) - druhové – ptáme se otázkou Kolikerý? Vyjadřují množství (dvoje, patero) - násobné – ptáme se otázkou Kolikrát? nebo Kolikanásobný? Vyjadřují, kolikrát se daná věc stala či kolikrát se znásobila (dvakrát, pětkrát, dvojnásobný, pětinásobný) DĚLENÍ ČÍSLOVEK V ČZJ • Vedle dělení číslovek na určité a neurčité (několik, několikrát) můžeme dále rozlišit čtyři základní kategorie dělení číslovek v ČZJ a jejich podkategorie: základní, řadové, násobné a speciální. A) základní – vyjadřují základní kvantum, rozdíl ve vyjadřování číslovek 1-5 (dominantní ruka), 6-10 (obě ruce) a číslovek od 11 a výše (může být navíc pohyb ruky) + rozdíly mezi jednotlivými nářečími (Čechy x Morava) DĚLENÍ ČÍSLOVEK V ČZJ B) řadové – lze rozdělit na tři podkategorie: - vyjadřující datum (8. listopadu, 13. září, 21. srpna x 20. února, 30. ledna) - vyjadřující fyzické pořadí, např. v soutěži, dle věku (třetí místo, druhý nejstarší) – jiný způsob artikulace u číslovky 1, 2-10 (specifická artikulace pohybu ruky/rukou) a číslovek 11 a výše (základní číslovka + znak místo) - vyjadřující pořadí v číselné řadě, např. třída, ročník ve škole (pátá třída, druhý ročník) – číslovky 1-10 mají opět specifickou artikulaci x číslovky 11 a výše se znakují jako základní + znak třída, ročník, patro DĚLĚNÍ ČÍSLOVEK V ČZJ C) násobné – často se liší artikulace číslovek 1, 2-5, 6 a výše, dělí se dále na čtyři podkategorie: - vyjadřující počet opakování proběhlé činnosti nebo děje odpovídají na otázku Kolikrát? (např. jednou, dvakrát, sedmkrát, dvanáctkrát) - vyjadřující počet opakování děje v daném časovém období odpovídají na otázky Jak často? Znaky jsou shodné s první podkategorií (např. jednou, dvakrát, šestkrát týdně) - vyjadřující kolikrát je něco násobeno (např. třikrát, dvojnásobek, čtyřnásobně) - vyjadřující pokolikáté daný děj probíhá (např. poprvé, podruhé) DĚLĚNÍ ČÍSLOVEK V ČZJ D) speciální – využívají se ve speciálních případech - obrácené – dlaň otočena směrem dopředu, vyjadřují poslední cifru přesně daného letopočtu, školní známku nebo číslo městské části (čtyřka z angličtiny, rok 2004, Praha 5) - ikonické – jejich provedení je vizuálně motivováno tvarem nebo umístěním čísla, které zastupují (číslo dresu, metr čtverečný, druhá odmocnina) - specifické – svou podobou nebo využitím se liší od ostatních (jediný, pouze dva, ještě jeden, ještě dva, my tři, oni čtyři) INKORPORACE ČÍSLOVEK A) časová – inkorporace číslovek 1-10 se znaky minuta, hodina, den, týden, měsíc, rok (POZOR při vyjádření věku – 5 let x 23 let, času ve smyslu délky trvání x časového úseku x přesného určení času) B) finanční – inkorporace číslovek 1-10 se specifickým tvarem ruky (x lze vyjádřit i dalšími způsoby – základní číslovka + znak koruna) CVIČENÍ – PŘEKLAD TEXTU • Mám čtyři sourozence. Nejstarší bratr už chodí na střední školu. Já jsem druhá nejstarší a chodím na 2. stupeň ZŠ do 8. třídy. Moje sestry dvojčata jsou nejmladší a chodí na 1. stupeň ZŠ do 2. třídy. Naše škola se nachází na náměstí Karla IV. v Praze 5 a byla založena 28. října 1976. Vyučování mám čtyřikrát týdně šest hodin a jednou týdně sedm hodin. Protože jsou sestry ještě malé, vyzvedávám je pravidelně každý den ve čtyři odpoledne v družině. Sestry jsou obě hodně divoké, mám dvojnásobek starostí. Zítra půjdou sestry ze školy poprvé samy. Společně jezdíme tramvají č. 3 domů. Lístek nás stojí 9 korun. Bydlíme v panelovém domě ve druhém vchodě z ulice. Náš byt se nachází na 6. patře. Jednou týdně nás navštěvuje babička. Občas ale i několikrát týdně. POUŽITÉ ZDROJE • LANGER, Jiří. Znakové systémy v komunikaci neslyšících. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Studijní opory. ISBN 978-80-244- 3746-0. • SERVUSOVÁ, Jana. Kontrastivní lingvistika - český jazyk x český znakový jazyk. 2., opr. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008. ISBN 978-80-87218-30-3. • NOVÁKOVÁ, Radka, ŠEBKOVÁ, Hana. Číslovky v českém znakovém jazyce [DVD]. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978- 80- 87153-04-8. • LIPOVSKÁ, Lenka. Číslovky v českém znakovém jazyce. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Pavel Kučera.