TEN.jj
Hej, Slované.
Hej, Sio - va - né Ja - zy - fca dar
je - ště  na - se své - řil  nám Búh,
sio - van - ská řeč Bůh   nik hro - mo
do-kud na-áe pro - to ne-smí
vér-né srd - ce nám Jej vy - rvat
pro náš ná-rod na   tom své - tě
bi -Je: žá-dny.
ži - Je, vlád-ný,
zi - je ži - je I nechť   si Je
f
duch slo-van-sky, to - lik li - dí,
bude žít na kolik ěer-tů
vě - ky. vpe-kle,
Hrom a pe - klo, Bůh je má - mi,
tím
mar - ne va - se kdo pro-ti nám,
rt#t ?Jr r
Nak«nec,,
Hej, Slované!
S!
Hej, Slované, ještě naše" j S
slovanská řeč žije, Si
pokud naše věrné srdce j 2i
pro náš národ bije. ! *j
Žije, žije duch slovanský, j I
bude žít na věky; i
hrom a peklo marné vaše = proti nám jsou vzteky.
jazyka dar svěřil nám Bôlij
Bůh náš hrompvládný,
nesmí nám ho tedy vyrvat
na tom světě žádný;
i nechať je kolik lidí.
tolik čertů v světě:
Bůh je s námi — kdo proti nám,
tefoo Perwn — gna»tp _ i
Nechať také se nad námi hrozná bouře vznese, skála, puká, dub se láme, země af se třese: my stojíme stále pevně, tak jako zdi hradné; žerná zem pohltí toho, kdo odstoapí zrádně.