Kodikologie



Pojem
Secretary's tablet | Wax tablet, Tablet, Wax
ulat. codex (původně caudex) - vedle jiných významů označoval i několik vzájemně spojených
dřevěných voskových destiček, popřípadě rukopis.

Předmět a funkce
uKodikologie je pomocná věda historická, která studuje rukopisy neúřední povahy, tj. literárního
charakteru v nejširším slova smyslu:
u Proces jejich vzniku a jejich funkce:
ujak rukopis vznikl.
uproč rukopis vznikl.
ukde rukopis vznikl.
uJakou měly rukopisy funkci i otázka jejich penetrace (tj. putování): tzn. obchod s nimi, a další
osud jako hotových knih, tedy dějiny středověkých knihoven a v novověkých (nebo alespoň rukopisné
části knihovních sbírek).
uKodikologie – věda o rukopisech (něm. Kodikologie, nebo Handschriftenkunde).
> Abstraktní rozostřená veřejná knihovna s policemi knih

Časový rozsah kodikologie
uZnačně širší, neboť rukopis ve smyslu rukopisné knihy přesahuje vlastně do současnosti. Celkově
ovšem rukopis stále více ustupuje – a to už od 16. století – vzhledem k tištěné knize do pozadí.

Rukopis
→
literární rukopis
uPodle Františka Hoffmanna a Jiřího Pražáka:
u
u1. zpravidla nebyl veden jak úřední kniha.
u2. zpravidla nebyl součástí organického fondu ve smyslu archivním, ale v celcích vzniklých
sběratelskou činností.
u3. původní sepsání i opisy zpravidla sledovaly literární, vědecké nebo dokumentační cíle.

Kodikologie podle kulturních okruhů
uPodle písem: kodikologie latinská, slovanská, řecká, arabská atd.
u
uV souvislosti s latinským písmem - kodikologie latinská (ve smyslu latinského písma, nikoliv
latinského jazyka, i když tyto dva fenomény dlouhá staletí splývají a teprve od 12. a výrazněji
13.-14. století se vyskytují kodexy v národních jazycích).
u
uKodikologie řecko-latinská(?) - větší celek.

Psací látky



Používání pergamenu a papíru
uPergamen se používal běžněji ve starším středověku a později spíše pro kaligrafické rukopisy.
uPro užitkovou knihu stále častěji používal papír. Používání papírů nejdříve ve Španělsku a na
Sicílii. V Evropě ve 12. a hlavně od 13. století.
uU nás nejstarší doklad – nejstarší městská kniha v Praze (1310). Papír importovaný.
uNejstarší papírna u nás ve Zbraslavi (1499).
uPapír byl zhotovován ze lněných a bavlněných hadrů, později náhradní suroviny.
uSložky papírů označovány filigránem, tj. značkou.

Papírna
Kudy z nudy - Ruční papírna ve Velkých Losinách - jediná ruční papírna v České republice
u
Papír postaru - Velké Losiny, Jeseníky | Motorkáři.cz

Filigrán
uFiligrán (z lat. filum = nit, granum = zrno, angl. watermark, fr. filigrane, něm. Wasserzeichen,
čes. též průsvitka, nesprávně vodní značka, vodotisk, vodoznak) původně nitkovitý ornament
francouzské knižní miniaturní malby, v nauce o papíru průhledem proti světlu patrná výrobní značka
papírny. Motivicky je obvykle shodná s papírnickou obchodní značkou.

Kde a jak vznikaly rukopisy?
uV antice v období vrcholného laického kulturního rozvoje lze hovořit o rozvinutém nakladatelském
systému a o obchodu s knihami (tehdy v podobě svitku).
u
uV raném a vrcholném středověku leželo hlavní těžiště práce ve skriptoriích klášterů (zejména
benediktinských) a katedrálních kapitul.

Skriptorium
Scriptorium.
u

Práce ve skriptoriu
1.technická příprav psacích látek a jiných psacích prostředků (inkousty, pera ap.). Příprava
pergamenu, stažení kůže z příslušného zvířete. Charakter složení pergamenu ovlivňoval velikost
vznikající knihy a rozsah jejich složek. Jedním přeložením vzniká dvoulist – binio, trojím
přeložením – ternio, a při čtyřech jde o kvatern.
2.Vznik díla. Jeden písař nebo více. Opisování předlohy nebo podle diktátu (jeden diktuje, více
písařů píše). Pak předáno iluminátorovi. Pracoval podle předloh (vzorníků). Někdy písař a
iluminátor – jedna osoba. Jeden kodex mohl vznikat týdny, měsíce i roky.
3.Knihy se skládaly z jednotlivých složek, které byly teprve po napsání základního textu (nebo
textů) vázány do vazeb buď pevných prkénkových, nebo měkkých vazeb kožených. Vazby byly všelijak
zdobené. Většinou jsou dnešní vazby středověkých rukopisů novověké (došlo k převazbě).

Nejslavnější skriptoria v Evropě
Obsah obrázku exteriér, obloha, budova, strom Popis byl vytvořen automaticky
uklášter sv. Martina v Tours ve Francii
u
uklášter Reichenau na Bodamském jezeře
u
uklášter Fulda v Hesensku
u
uklášter sv. Jimrama v Řezně

Skriptoria u nás
uOlomoucké skriptorium (při kapitule) zejména za biskupa Jindřicha Zdíka (1126-1150).
u
uSkriptorium pražských minoritů.
u
uSkriptorium benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě.
u
uSkriptorium olomouckého biskupa Jana ze Středy (14. století).

Olomoucké skriptorium
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
uDe civitate Dei (Praha, Archiv Pražského hradu, kapitulní knihovna, signatura A 21/1) – datováno
do 40. let 12. století (starší literatura i později, až do konce 12. století). Na poslední straně
vyhotovili malíři jakýsi obrazový kolofon označovaný jako Hildebertova kletba, který se z více
důvodů stal velmi známý (nejenom že zobrazuje dobovou dílnu, ale též živě odkazuje ke každodenním
útrapám knižních tvůrců). Na drobné kresbě jsou dva pracující tvůrci ve skriptoriu, přičemž
Hildebert (sedící u pulpitu) je zrovna vyrušen myší pojídající jeho jídlo a chystá se po ni hodit
pemzu. V knize na pulpitu je vepsána ona kletba: Pessime mus, saepius me provocas ad iram. Ut te
Deus perdat (Nejbídnější myši, stále mne provokuješ až k hněvu. Ať tě Bůh zatratí!).

Olomoucké skriptorium
u


Skladba obsahu rukopisu
uJedno dílo (zřídka).
u
uVětšinou sborník, někdy příbuzného obsahu, někdy zcela rozdílného obsahu (opus mixtum).

Čtyři skupiny rukopisů podle obsahu
1.
1.Liturgické rukopisy (Bible, misály, kalendária, nekrologia).
2.Rukopisy vědecké (studijní) – filozofie, teologie, právnické rukopisy, medicína, astrologie…
3.Zábavná a vzdělavatelská četba – zejména v národních jazycích (rytířské eposy), k předčítání.
4.Bibliofilie (krásné knihy), např. sbírka rukopisných knih krále Václava IV.

Struktura středověkého rukopisu
uModerní foliace (recto, verso) nebo paginace.
uPůvodní označení složek:
ukustody (římské číslice označující složku).
ureklamanty (slovo dole pod posledním řádkem z následující strany).
uDíla v rukopise nejsou často označena titulem ani autorem (složité určování). Určit spis na
základě jeho začátku (incipit) a jeho konce (explicit).
uKolofon – informace od písaře o genezi (vzniku) konkrétního rukopisu (nebo jeho části), datace a
místo (ale pozor, může být opsán z předlohy!).

Reklamant
uNK ČR, sign. XIII D 7, ff. 72v-73r.
u
„campania precipue“

Kolofon
uRajhradský antifonář, R 17, 1313
uIniciály: f. 14r, 18v, 25v …
uDíry v pergamenu: f. 98v.
u
Kolofon (f. 300r): Anno domini millesimo CCCo XIIIo iste liber est scriptus per fratrem Gallum
ecclesie Breunowiensis monachum de pretio fartris Thome prioris ecclesie Raygradensis per
providentiam fratris Bauuari huius loci decimi IX abbatis. Constat vero septem sexagenas grossorum
Pragensium.

Struktura středověkého rukopisu
uKromě vlastního textu – poznámky, komentáře vlastníka nebo uživatele rukopisu.
uGlosa (glosy):
uinterlineární glosy.
umarginální glosy.
uřádná glosa (glosa ordinaria).
uPředsádka – samostatný list vevázán před první list a za poslední list rukopisu.
uPřídeští – vnitřní strana desek vazby. Mohou se tam objevovat informace o původu rukopisu,
vlastnické poznámky (provenienční), cena knihy, obsah knihy, historické poznámky …

Glosa
uLibri V decretalium Gregorii IX cum glossa Bernardi Parmensis de Botone - Liber Extra, 1301-1400
uBrno, MZK, sign. RKP 1161.440
u

Listina jako předsádka
uBrno, MZK, sign. Mk 25
uEtymologiarum libri (1404)
uListina Václava IV. (1387)
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Přídeští
uNK ČR, sign. I D 32: papírový list, na němž byly původně záznamy o platbách (nahoře a dole) a na
který  byly postupně doplněny různé teologické výpisky a české překlady několika latinských slov.

KNM, sign. XII a 22, přední deska: Vazba kolínského antifonáře z poslední třetiny 15. století se
čtyřmi nárožnicemi s puklou, hranovým kováním a středovým kováním s erbem objednavatele, města
Kolína
Knižní vazby
MZK, sign. Mk 80: Dřevěné desky potažené vepřovicí s válečkovým slepotiskem a se dvěma supralibros.
Na přední desce erb (zavinutá střela), nad tím "I.O.Z.M.", dole letopočet 1576.

Libri catenati
u


Provenience (vlastnické poznámky, exlibris)
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Znojmo, SOkA, sign. 306, f. 2r: Iste liber est fratris Petri de monasterio Willemoviensi.

Dějiny knihoven
uVe středověku nebyly veřejné knihovny. Knihovny při různých církevních institucích (kláštery,
kapituly).
u
uOd 13. století knihovny univerzit, jednotlivých kolejí.
u
uPozději šlechtické (královské) knihovny – ty později základem veřejných knihoven.

Nejdůležitější rukopisné sbírky u nás
uPraha
uNárodní knihovna ČR
uKnihovna Národního muzea
uStrahovská knihovna
uKnihovna pražské kapituly (Archiv pražského hradu)
u Brno
uMZK
uMZA
uOlomouc
ukapitulní knihovna

Kodikologická studia
uJosef Dobrovský - kritika zlomku evangelia sv. Marka, psaného unciálou.


Kodikologická studia (od konce 19. století)



Kodikologická studia
uVáclav Vojtíšek vytvořil předpoklady pro vytvoření Komise pro soupis rukopisů (dnes Masarykův
ústav a archiv AV ČR). Toto pracoviště vydává časopis „Studie o rukopisech“ (od roku 1962).
u
uhttps://www.mua.cas.cz/cs/oddeleni/oddeleni-pro-soupis-a-studium-rukopisu
> Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Publikace
uSoupisy rukopisů (Stanislav Petr)
u
uČasopisy
uStudium o rukopisech (1962-) (česky)
uScriptorium (1946-) (mezinárodní)
u
uSkripta: Ivan Hlaváček, Úvod do latinské kodikologie. Praha: Karolinum, 1994 (2. doplněné vydání).
u
uDigitální knihovna rukopisů – www.manuscriptorium.com

Obsah obrázku text, interiér, malování, tkanina Popis byl vytvořen automaticky
XPI (= Christi)
h (= autem) generatio
Trinity College Dublin MS 58 (Book of Kells), kol r. 800
f. 34r
Panna Marie s malým Ježíšem
f. 7r
Iluminované rukopisy