Vojenství 6 – Organizace římské armády období principátu. Část 2. (27 př. n. l. – 193 n. l.) Legie Mgr. Tomáš Antoš. Vznik profesionálního vojska •Po Actiu 31. př. n. l. snížil Octavianus (Augustus) počet legií z 60 na 28 (Hlavně Caesarovy a Marca Antonia). Veteráni dostávali příděly půdy) – počet vojska vyrovnán auxiliárními oddíly. •Pouze císař směl postavit nové legie (legio iusta) •Každý rok se slavil svátek založení legie – Dies aquilae. Jednou ročně se patrně také obnovovalo Sacramentum. Názvy a označování legií. •Číslo •Název (podle božstev, císařů atd) •Přídomky Organizace legie •Kolem 5000 mužů, podstav •Calones – otroci, mohli i bojovat, ale nebyli vojáci! Otrok nesměl být vojákem. Cca 1000 na legii. •10 kohort, 60 centurií, 120 jezdců (počítají se navíc?). •Centurie 80 mužů podle Pseudohygina. •Do 1. poloviny 1. století i vexillum veteranorum z vojáků sloužících déle než 16 let. •Zdvojená první kohorta? Jen u některých legií a patrně až za Flaviovců. Velitel •Legát (legatus legionis) – ze senátorského stavu. (Např. budoucí císař Titus Flavius Vespasianus velel legio II Augusta během dobývání Británie). •Obvykle už měl za sebou úřad prétora. Mohl mít i civilní pravomoci a povinnosti v provincii. •Prefekt (praefectus legionis) – z jezdeckého stavu. Pouze legie umístěné v Egyptě. Vyšší důstojníci •6 tribunů – 1 – ze senátorského stavu tribunus laticlavius a 5 z jezdeckého stavu(tribunus angusticlavius) •Praefectus castrorum – Někdy i jeden pro více legií. Od císaře Domitiana vždy jeden pro legii. Obvykle to byl bývalý primus pilus, někdy i tribun. • • Centurioni/decurioni? •Vzájemná hierarchie – hastatus prior, posterior, princeps prior, posterior, pilus prior posterior. Dále primi ordines – pilus primus. •Kdo velel kohortě? •Obvykle povýšení vojáci (nebo praetoriáni), ale mohli pocházet i z jezdeckého stavu. •Medici ordinarii byli zřejmě rovni centurionům. •Brali úplatky od vojáků, někteří byli výjimečně krutí. •Velmi vysoké ztráty v bitvách (byli vepředu, soustředil se na ně nepřítel). •Kdo velel jízdě? Decurio? Centurion? Některý z tribunů? (moc malý oddíl). Oddíl měl svého vexillaria a optiona. Poddůstojníci (principales) •Signifer, optio, tesserarius •cornicen/bucinator – hudebníci. •cornicularius, benefaciarius, librarius. (pomocník vyšších důstojníků). •Od 4. století Decanus, velitel contubernia (družstvo po 8 mužích). Neznámo, jestli mělo contubernium velitele i dřív. Z některých nápisů se zdá, že contubernium mělo nějakého předáka, ale nebyla to taktická jednotka, která by sama plnila úkoly a on měl asi spíš administrativní a pořádkovou funkci. Vojáci •Vždy římští občané – rekruti (tirones) obvykle od 17 do 20, ale i mladší a starší. •Pocházeli z venkova (Vegetius) ale i z měst (Tacitus). •Ideálně dobrovolníci, ale zcela běžně se ještě dělali i odvody (dilectus) typicky v době velkých válek. •Stále více se jednalo o muže z provincií, především u legií ve východní části říše. Občanství až při nástupu? •Rekruti – čtyřměsíční tvrdý výcvik, cvičné pochody, boje, formace •Délka služby – Augustus – 16 let a pak 4 u veteránů. Od poloviny 1. století už 25 let. Někdy i více. (propuštělo se jednou za dva roky.) Po propuštění už spíše peníze než příděl půdy (kvůli odporu civilního obyvatelstva). Obnos činil víc jak desetinásobek běžného platu (900/12000 sesterciů). Výzbroj a výstroj vojáků období císařství. •Nové typy mečů • (Typ Mainz, Fullham, Pompejský typ). •Pharazonium – luxusní meče s rukojetí ve tvaru zvířecí hlavy •Spatha – delší meč určený primárně jezdcům. Kopí, oštěpy a luky •Kopí (Hasta) •Dlouhé jezdecké kopí (contos) •Oštěpy (tella, lancea?, pillum) •Luky a šípy (arcus, sagitta, missile) – Většinou kompozitní luky. Více typů šípů (průrazné, se zpětnými háčky aj.) Přilby •Na počátku císařství ještě starší republikánské typy (Montefortino aj.) •S počátkem císařství nové typy (Coolus, gallické a italické přilby). •Jezdecké varianty měly obvykle redukován chránič krku. Někdy byla jezdecká přilba doplněna maskou. Zbroje •Lorica hamata (kroužková) squamata (šupinová) •Nový typ – Lorica segmentata – plátová broj (více typů) užívaná cca od roku 9 n. l. až do počátku 4. století n. l. Nikdy se však nepoužívala v takovém množství jako ostatní typy. •Okrajově: Lorica musculata (kovový svalový pancíř) lněné a kožené zbroje (U nepravidelných jednotek, zejména ve východních provinciích) •Pod zbrojemi se patrně (alespoň v některých případech) užívala lehčí lněná podzbroj (lorica linea/subarmalis) •Manica – plátový chránič ruky (zejména v dáckých válkách. •Chrániče holení - ocreae • Štíty •Oválné a následně především obdélníkové scutum. •Oválný lehčí štít (clipeus). •Existují domněnky, že scutum bylo vyhrazeno pro vojáky legií a clipeus pro příslušníky auxiliárních jednotek. Neexistuje o tom však přesvědčivý důkaz. •V menší míře se užívaly také štíty šestihrané, kulaté a další.