Vojenství 7 - Život v římském vojsku v období principátu. Mgr. Tomáš Antoš. Římská říše v době císaře Traiana (98-117) Nástup do služby •Na rozdíl od legií pocházeli vojáci evropských auxilií často z kmenové elity. •Nástup byl obvykle dobrovolný, ale mohl být také vyhlášen odvod (dilectus) •Při nástupu (probatio) nebylo u auxilií a námořnictva třeba dokazovat římské občanství. Branec (tiro) podstoupil lékařskou prohlídku a složil přísahu (sacramentum) císaři. •Poté obdržel signaculum a peníze na cestu a byl odeslán ke své jednotce (např. z Egypta do Itálie). Výcvik •Fyzická zdatnost, vytrvalost, boj. •Složité válečné formace •Jezdci a nejspíše i pěšáci se také trénovali ve střelbě lukem a prakem. •Někteří branci už mohli nastoupit s mnoha dovednostmi získanými v dětství (např. lučištníci). • Plat, odměny a vyznamenání •Plat stoupal s hodností vojáka. •Přesná výše platu není vždy jistá, mohla se lišit podle jednotky. •Jezdci dostávali vyšší plat než pěchota v legiích nebo auxiliích. •Nejvyšší plat dostávali císařovi strážci. •Jak celé jednotky tak i jednotlivci mohly získávat odměny (např. občanství) a vyznamenání za zásluhy (Tac. Ann. II. 9.) •Donativa dary od císaře Kariérní postup •Hodnosti obdobné ve všech typech jednotek. •Prostý voják (miles gregarius) mohl zřejmě dosáhnout až hodnosti prvního centuriona (decuriona) dané jednotky. Velitelské pozice (legatus, praefectus, tribunus) byly však obsazovány římskými aristokraty, případně kmenovými předáky (s občanským právem a statutem jezdců). •Vojáci některých jednotek mohli být přibráni také do prestižních oddílů chránících císaře (pretoriánská garda, equites singulares augusti) Stálé vojenské tábory •Pevnosti (castrum - legie/castellum – menší jednotky – auxilia, numeri, vexillace) jednotek vojska byly situovány především na hranicích říše, případně na důležitých místech (průsmyky, brody). •Castra - obrovské tábory i pro více legií - např. Xanten (Vetera) na rýnské hranici. Zde byly ubytovány 2 legie a bylo zde soustředěno i loďstvo (classis germanica). Později se od ubytovávání více legií společně upustilo. •Castella – Různě velké tábory situované především na hranicích říše (např. tzv Hadriánův val) Největší z nich připomínaly legionářská castra a byly určeny pro zdvojené (milliaria) auxiliární jednotky. Nejmenší mohly být určené pouze pro oddíly numeri cca jen o 100 mužích. •Nejmenší opevněné stavby – strážní věže a pevnůstky pro pouze několik mužů (vigillaria, burgi – spíše pozdní antika) • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Pevnosti na Hadriánově valu Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, tráva Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, hora Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, pole Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, exteriér, zelená, stráň Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, hora Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, příroda, pobřeží Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, stadion Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, silnice Popis byl vytvořen automaticky • Obsah obrázku text, osoba, oblečený, staré Popis byl vytvořen automaticky Struktura tábora •Obvykle tvar „hrací karty.“ Tvar i uspořádání se však mohlo mírně lišit. •Dvě hlavní protínající se cesty a 4 brány. •Uprostřed velitelství (praetorium) •V legionářských táborech také domy vyšších důstojníků. •Kasárna pro vojáky a stáje pro koně. •Nemocnice (valetudiniarium) •Lázně (balnea) •Sýpky a skladiště (Armamentaria, horrea, carnarea…) •Dílny (fabricae) Posádky a ubytování •Pevnosti (castrum/castellum) jednotek vojska byly situovány především na hranicích říše, případně na důležitých místech (průsmyky, brody). •V pevnostech byli vojáci ubytováni po osmi v jedné místnosti. Centurioni (decurioni) a velitelé měli komfortní ubytování (i pro rodiny). •V pevnosti a okolí mohli vojáci navštěvovat lázně, amfiteátr, nevěstince atd. Zdravotní péče v nemocnicích valetudinarium Civilní osady v okolí táborů – Vicus/Cannabae •Utvořené obvykle velmi rychle kolem tábora. Ekonomicky závislé na vojácích. •Družky a děti vojáků, obchodníci, řemeslníci, prostitutky… •Některé časem získaly městská práva a staly se opravdovými městy –Eboracum (York) Vindobona (Vídeň) Aquincum (Budapešť)… • Strava •Vše k vaření si vojáci nosili sebou. •Strava byla vyvážená a pestrá (např. ve Vindolandě: kaše, placky, maso, vejce, ovoce, zelenina, pivo). Luxusnější potraviny z dovozu si mohli vojáci dopřát od obchodníků v okolí pevnosti. •Oproti starším představám vojáci (především důstojníci) sice pořádali hony, ale rozhodně ně za účelem obživy. Římská armáda měla propracovaný systém zásobování. • Manželství •Legální sňatky mohli uzavírat jen vyšší důstojníci (legáti, tribuni, prefekti…) •Jejich manželky a děti mohly žít ve vojenském táboře. •Vojáci měli často družky, které je i s dětmi následovaly, ale nesměly žít přímo v táboře. • Zábava •Lov •Trénování vojenských dovedností •Sport (např: harpastum, hippika gymnasia). •Představení v amfiteátrech •Hry (deskové (latrunculi), kostky (tesserae)…) •Krčmy (caupona), nevěstince (lupanar). •Návštěvy a oslavy (důstojníci). Konec vojenské služby •Řádný obvykle po 25 letech •Voják obdržel bronzový diplom (diploma militaria) o ukončení služby a udělení občanství (pokud ho ještě neměl). •Někteří vojáci se vraceli do své domovské provincie, kde mohl jejich nabytý status, majetek a římské jméno inspirovat ke službě další příslušníky kmene. •Někteří vojáci zůstávali usazeni v oblasti kde sloužili. Zejména důstojníci pak mohli sloužit v civilní správě měst. •I po službě však mohli být vysloužilci správcem provincie povoláni do služby v případě krizí.