hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kvantitativní přístupy hospodářských a sociálních dějin Lukáš Fasora hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Základní vymezení •Hospodářské dějiny: zkoumají oblast zajišťování materiálních potřeb člověka a společnosti v minulosti •Sociální dějiny: zkoumají proměny společenských institucí a struktur, mj. v důsledku působení změn v oblasti zajišťování materiálních potřeb •Typickým znakem je práce s velkými soubory dat, silná recepce digitalizace historikovy práce a časté používání metody sondy •Oba obory konají jak drobné, v podstatě lokální výzkumy, tak obrovité výzkumy např. sociálních změn v Indii hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Příklady témat •Hospodářské: ekonomické strategie podniků a států; chudoba ve společnosti, vývoj reálných příjmů osob a domácností; vývoj pracovního trhu, zaměstnanost, nezaměstnanost; export a import a vliv obchodní bilance na politiku států; strategie ekonomického chování osob a skupin osob v různých fázích života a v různých pozicích v rámci hospodářského systému • •Sociální: proměna struktury rodiny; role cechu v městské společnosti; vzájemný vztah ekonomické a politické moci; napětí mezi držiteli ekonomické a ne-ekonomické moci; distribuce bohatství ve společnosti a legitimita tohoto systému distribuce s ohledem na politickou změnu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Na pomezí ekonomických, sociálních a humanitních věd •Ve srovnání s jinými obory historické vědy jsou oba obory velmi silně vázány na tezi o kauzalitě v dějinách •Sociální dějiny v těsném kontaktu a rivalském vztahu se sociologií •Hospodářské dějiny v kontaktu s ekonomickou vědou, přesun těžiště výzkumu a profilu badatelů spíše směrem k historizujícím ekonomům, silné propojení pojmových nástrojů, kompetence v oblasti matematiky, statistiky a teorií managementu; přesun špičkových pracovišť hospodářských dějin spíše do svazku ekonomických vysokých škol než filozofických fakult •Alexander Field (2008): „Hospodářské dějiny jsou oddílem ekonomie a v menší míře historie, jejichž těžištěm je studium hospodářského růstu a rozvoje v čase.“ •Historiky kritizováno za scientometrismus, „uzávorkování“ hospodářských dějin od důležitých kontexů, hlavně kulturních, psychosociálních a politických hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Napětí i uvnitř historické komunity: sociální dějiny •Část přístupů chápe sociální dějiny jako výzkum individuálních rozhodnutí, sítí vztahů, opírá se o víru, že lze věřit exaktním datům, tato získávat a interpretovat •Část přístupů v relevanci dat tolik nevěří a chápe sociální dějiny jako výzkum otázek dějin myšlení, světonázorového přesvědčení, legitimity moci a velké skupiny témat spojených s jazykem: zde nejsou exaktní data k mání a pokud jsou, mají spíše podřadný význam •Jádrem sporu je práce se strukturálními společenskými kategoriemi: třída, národ, generace, gender, profese… – existují tyto kategorie ve společnosti reálně a lze je měřit (postavení ve výrobním procesu, na trhu práce…), nebo jde o pouhou imaginaci a nástroj vědce k interpretaci skutečnosti, který nemá v realitě oporu? •Je lépe setrvat u těchto „velkých kategorií“ nebo je lépe fokus výzkumu zaměřit více individuálně: tj. individuální kompetence, etnická kultura, genderová příslušnost nebo příslušnost k profesi, přitom tato pozice je vyjadřována hlavně užíváním jazyka (tj. jazyk je klíč). hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Pokusy o kompromis •„Pozice ve společenské hierarchii vede ke sdílení vědomí o vlastní roli a ke sdílení kulturních statků. Společenská hierarchie reálně existuje, ale tento fakt nutně neznamená, že by se ve společnosti musely nutně nebo často objevovat ostře protikladné třídy.“ •Nebo výklad (neo-) marxistický:„Postavení v produkčním procesu určuje postavení ve společenské hierarchii, vztah k trhu a společnou kulturu.“ hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Příklady přístupů I. •Karl Marx – Friedrich Engels: pozice člověka a společenské skupiny v produkčním procesu, otázka vykořisťování a z něj pocházející politické moci; nepříliš vědecké dílo s obrovským společenským ohlasem •Max Weber: překonání Marxova pojmu třída pojmy pozitivně a negativně privilegovaná skupina, otevření možnosti pro analýzu prostupnosti společenských tříd; počátky kapitalismu hledá ve změně v lidském myšlení v raném novověku •Josef Schumpeter: reflexe Marxova díla, úvahy o systému podporujícím podnikavost a inovace, analýza politických a kulturních tlaků anti-kapitalistické povahy, analýza korporativistického, řízeného kapitalismu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Příklady přístupů II. •Werner Sombart: teorie fází kapitalismu (liberální, státně-regulovaný, sociálně tržní ad.), mentální aspekty kapitalismu a případných anti-kapitalistických postojů německého a amerického dělnictva, kapitalismus opřen o étos, „ducha doby“ •Simon Kuznets: empirické sledování předpokladů ekonomického růstu •Walt Rostow: fáze kapitalismu, předpoklady pro proměnu kapitalismu, analýza kapitalismu masové spotřeby, kapitalismus nahlížen jako nejefektivnější, nejvíce inovativní systém univerzální platnosti – kritizován za přenos euramerických postupů do třetího světa hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Prameny historické statistiky a práce s nimi •Statistika je věda a postup jak rozvíjet lidské znalosti použitím empirických dat. Je založena na matematické statistice, která je větví aplikované matematiky. •Minimum historika – začátečníka: statistická jednotka, modus, medián, indukce, dedukce; schopnost pracovat s grafy a interpretovat data ve vazbě na historickou skutečnost •Metody volby dat: záměrného výběru (závislé na stanovisku experta); náhodného výběru; skupinového výběru (rozdělíme skupinu podle určeného znaku na menší části); vícestupňového výběru (selektujeme podle několika znaků do stále menších skupin, např. geografický aspekt, sociální, genderový atd.) •Předstatistické období u nás cca do poloviny 18. století •Vědecky prověřená data shromažďována teprve cca 250 let, často s problematickou relevancí = význam práce historika v týmech s ekonomy, sociology apod. •Zpočátku hlavně církevní a státní zájem, později převaha vlivu státu; vlastní statistiku si ale vedou i samosprávná města, země, hospodářské korporace, vysoké školy apod. •Důležité je sledovat cíle statistických šetření a politicko-kulturní kontexty, vysoká míra manipulace se statistikou a vysoká míra rezistence vůči zařazení do statistických šetření •Ústřední statistická zjištění: Österreichische Statistik, Československá statistika ad. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Sčítání lidu •Jde o přirozeného nástupce soupisů pozemkové evidence, hlavním záměrem bylo přesněji stanovit tzv. daň z hlavy a zjistit možnosti populace doplňovat a financovat armádu •První relevantní sčítání lidu z roku 1846 ve vybraných městech •První plošné sčítání lidu 1869 •Následují sčítání po cca deseti letech (s přerušením, např. válkami): 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, 1930, 1950, 1961… •Postupný kvalitativní růst a podrobnost sčítání a jeho meze: 1880 zjišťování obcovací řeči, 1900/1910 údaje o životní úrovni a standardech bydlení; v současnosti chápáno jako přehnané zasahování do lidských práv hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png