Cit národní, hrdost pro vla3t, i pro svého krále, zuslechtuje národ a činí Jej nepřemožitelným, nepříteli každému,  budiž od západu nebo od východu.
Vše e Bohem, Císařem a Králem našim, takové jest heslo naše v svatém nadšeni.
Král a Pán náš vidi věrná srdce naše. Král a Pán náš nehorši se pro svobodu slova; bylot míněno varně, upřimně a neukryté; v celé té důvěře oddaného srdce pravíme: Jinak učinit i Jsme nemohli II
{Oan M. Černý /ed./. Boj za právo. Praha 1893, s. 3-6)
1648, 6. duben
Ozváni moravského lidu
Poněvadž výpovědi pana ministra vnitřních záležitosti mocnářství Rakouského uznáno nám bylo právo, abychom se radili vespolek a naši společnou vůli slušně přednášeli: činíme to tímto ozváním pevným a uctivým.
I. Bůh, jenž rozličně rozdává darův svých, stvořil nás, dav nám přirozenou důstojnost člověčí, v způsobu zvláštní povahy lidu 3lovanského; chceme tedy ostatí věrni tomu řízeni Božímu, tedy hájíme národnost svou slovanskou, a sice chceme stati pevně při kmenu neroztrženému Č03ko-mo-re vakem.
Odporujeme tedy těm, ježto by chtěli odloupnout moravský národ od českého,
II. Ale i osobnost svou moravskou hájíme; chceme totiž stati věrně při Češích, ale nepominouti v nich, nerozplynout i, aby Morava mohla sama oetatl na právu svém, kdyby Čechové někdy odpadli od svobody, ač toho bohdá svět neuvidí.
III. Žádáme tedy, aby vedle společného sněmu v Praze byl i zvláštni v Moravě, jimž by se řídilo i vlastni hospodářství ženské.
IV. Jazyk český budiž jazykem obecním, ant Jest v Moravě čtyrykráte mocnější nežli jiný; však ale německému přejeme rovné právo tam, kde rovný jest našemu.
V. Slovem "konstituci" rozumíme 3luáné zastoupeni celého národu dle všech živnosti svých rovně; zvláštní vládu soudu podrobenou, a vůbec Jak to Jest v zemích svobodného lidu moudře zřízeno. To nám slíbil Císař Pán, a to Jen vděčně přijímáme.
■
- 2Z -
VI. Žádáme dokonalo zrušeni toho, čim byl lid zavázán majitelům panství.
At pominou úřady panské čili patrimoniálni, a veškerá poddanost Jii nežli pod zákon obecni a Majestátnost. At tedy i se zruši všecka práva panská a feudálni, jako na desátky, robotu, laudemie, mortuarie, honby, práva nad řekami a podobně.
VII. Žádáme, aby všecka jednáni obecni rady (soudy, sněmy, školy) byla veřejná.
VIII. At jest úplná svoboda slova, pisma a tisku: kdo provini se budiž souzen od soudu zvláště povolaných moudrých čili poroty.
IX. Školy po celá zeni bu9taž záležitosti obecni, učitelstvo a co náleži k učeni, zapraviti se má z pokladu zemského.
X. Na úřady a důstojnosti připuštěni buďtež jen občané spojeného království če3ko-Horavsko-Slezského.
XI. Po skončeném ozbrojeni všech občanů počestných at umenši se velmi počet stálého vojska.
XII. Konečně shodujeme se se žádostmi České země, pekud nejsou na odpor předeslaným článkům našim.
XII. Přejeme Císaři Pánu Boží požehnáni v blahé péči o národy své, a slibujeme pevně stati při zákonu svobodném.
(Týdenník, 6. 4. 1848, s. 111. Cit dle: Oen M. černý /&d./. Boj zb právo Praha 1848, 3. 96-97)
3.
Kabinetní list
1848, e. duben
Milý pane z PillersdorfůI
Abych dal Svým věrným Pražanům opětný důkaz Svého upřímného a otcovského o zem smýšleni a Své péče o blaho království českého, ukládám Vám, abyste vyslancům cestou přiměřenou k žádosti mně podané oznámil, jakž následuje:
1. Národnost česká budiž položena za základ tak, že se česká řeč ve všech větvích státní správy a veřejného vyučováni s řečí německou
v úplnou rovnost stavi.
2. K prvnímu.Českému sněmu, který se co nejdříve vypíše, budtež povoláni všickrii stavové země. Shromážděni toto budiž sestaveno ze zástupců
- 23 -
národu, zvolených na základě takovém, aby sk zemské rovnou měrou byly opatřeny a co možná i voleno býti: ono má miti právo, o všech vě a rozhodovat!.
Pročež povoluji k opakované prosbě nyně sněmu nejprve příštího následující zástupcov
a) Všickni, kdožkoli posud právo měli k nestoupí vzhledem měst královských ta změna,
b) královské hlavni město Praha dvanáct každé pak z ostatních královských měst tohot
c) každé jiné město venkovské, mající n noho poslance,
d) má-li které město venkovské 8000 oby mu českému vyprsvltl dva poslance.
e) Vysoká školy Pražské má zastupovali fakultu jejich každou, rovněž jako i ústav t zvláště.
f) K zastupování všech ostatních tříd o obsaženy ve článcích předeslaných, maji se z vypraví ti dva poslanci.
K voleni zástupců národních má na venku platí daň, po městech pak každý měštan.
Kdo volit 1 chce, na tom se dále i to vy pátý rok stáři svého překročil. Kdo však vol zrozen a nejméně třidcet let stár.
Voliti, ani voleni nemohou býti tito: v né osoby, pak všickni bankrotnici, pokud se vědčlla, a všickni ti, kteříž pro zločin cti těžký policejní přestupek u vyšetřování byli nejsou.
Ustanoveni toto o rozmnoženi a o způsob stva maji však Jen potud platnost miti, poku konečně jinak nebude uzavřeno.
3. Zřízení odpovědných nejvyššich ouřad ze s rozšířeným okresem činnosti povoluje se
4. Žádost o spojeni zemi: České, Morava vyšší správou v Praze a se sněmem společným na sněmu Našich říší nejprve příštím, kdežto Moravská a SlazsM budou zastoupeny.