Slovíčka: místo bašo 場所 mapa čizu 地図 ostrovní země šimaguni 島国 poloostrov hantó 半島 kontinent, pevnina 大陸  NB znak 陸 Japonci říkají i Čúgoku tairiku – „na pevnině v Číně“ - v tom smyslu, že Čína pro ně vždy představovala tak obrovskou entitu, jakoby to byl „kontinent“ Pacifik Taiheijó 太平洋  NB znak 太 Atlantik Taiseijo 大西洋  NB znak 大 形 katači = tvar rozloha menseki 面積   NB znak 積 počet obyvatel džinkó 人口 toši (větší) město 都市 čúšin 中心 = střed, jádro čúšinči 中心地 = střed (zeměpisně, oblastně, střed města – „Centrum“) čihó 地方 = oblast. venkov (vidiek). sopka kazan 火山 příroda šizen 自然   NB znak 然 teplota (vzduchu – když se mluví o počasí) kion 気温    teplota (všeobecně) ondo 湿度    roční období kisecu 季節 podnebí, klima kikó 気候  NB znak 候 čtyři roční doby šiki 四季 春 夏 秋 冬 台風 taifú = tajfun つゆ = „šťáva“ – období dešťů 平野 heija = rovina 山 přístav minato 港 doprava, provoz kócú 交通 文化 歴史 turistika, turizmus kankó 観光 kankóči 観光地 = turisticky zajímavá (atraktivní) oblast sangjó 産業 = výroba, výrobní průmysl (x kógjó). Jeho součástmi jsou: kógjó 工業 = průmysl v uzším smyslu slova (jako výroba strojů) (x sangjó) nógjó 農業 = zemědělství サービス業 = tretí sektor, sektor služieb suisangjó 水産業 = „mořský průmysl“ – oblast nár.hospodářství, využívající moře šógjó 商業 = obchod(ování) ve smyslu státního sektoru i jako činnost bóeki 貿易 = obchod (hlavně mezinárodní) vývoz jušucu 輸出 dovoz juňjú 輸入 工場 má dvě čtení:  こうじょう = továrna, fabrika  こうば = malá (rodinná) výrobna/dílna 会社 資源 šigen = přírodní zdroje 関係 samostatnost dokuricu 独立 osamostatnit se 独立する rozvoj hattacu 発達 発達する 暑い dusno mušiacui むし暑い (je mi) zima/chladno samui 寒い 涼しい suzušii = (příjemně) chladivý (v létě) teplý at(a)takai 暖かい きびしい = tvrdý, těžký (o podnebí). jinak taky: přísný おだやかな  tichý, pokojný, mírný にぎやかな rušný v severo-jižním směru, z jihu na sever nanboku 南北 東西 NB výslovnost: とうざい! 東西に長い = je prodloužená západo-východním směru NB! – pořadí světových stran ve složeninách opačné: JIHOvýchod - tóNAN 。。。に めぐまれる = být „požehnán“ – tj. oplývat, mít bohatství čeho hlavně omoni 主に daří se (mu) v čem (ni) sakan-na 。。。に 盛んな pokračuje, táhne se cuzuku 。。。が 続いている NB vi x vt: 続く ix 続ける (ga) cuzuku = (co) pokračuje, táhne se (wo) cuzukeru = pokračuji (v čem, s něčím), dále (s něčím) pracuji má souvis s, souvisí s (to) cunagari ga aru。。。と 繋がりがある NB vi x vt: 繋がる x 繋ぐ vt (viz níže) 。。。の 近くにある  = být blízko/nedaleko čeho 近くの。。。  = blízky, (ten) nedaleko/v blízkosti 。。。の となりにある je obklopen, kolem něj jsou (ni) kakomarete iru。。。に 囲まれている 。。。によって 。。。を受ける prostřednictvím čeho dostávat 。。。は 。。。に 面している = fasádou je obrácen kam 。。。が 取れる vi = se získává, se dobývá (přírodní bohatství) ďalšie slovíčka: 温帯 おんたい mierne pásmo 熱帯nettai = trópy, 亜熱帯anettai= subtrópy 温和 = mierny (podnebím)    その国は気候が温和です。 odajaka-na 穏やかに結末を付ける (kecumacu) = pokojne vyriešiť 穏やかになる = upokojiť sa, stíšiť sa. (vlny na mori) opadnúť, (more) sa upokojí 1. čo sa u nás pestuje a získava 果物 くだもの さくらんぼ třešně, プラム švestky (ne „ume“!), 李 sumomo různé poddruhy švestek - např. ringloty, blumy..., りんごjablko, 西洋梨 nebo洋ナシ(sei)jónaši hrušky, 桃momo brosvke, 杏anzu meruňky, 葡萄budó hrozno, 西瓜suika vodní červený meloun、 瓜 uri melouny a dýně,  メロン žlutý meloun, 野菜 じゃが芋 džagaimo brambory (NB: ne „poteto“, i když se říka „poteto-sarada“) 人参 nindžin mrkev, キャベツ zelí, 玉葱 tamanegi cibule, きゅうり okurka, ラディッシュradiššu (malé) ředkvičky, レタス salát hlávkový, 花キャベツ nebo カリフラワー květák, トマト rajčata, ピーマン paprika (jako zelenina), かぶ řepa/tuřín/italská ředvkička, 砂糖大根 sató daikon cukrová řepa, ズッキーニ類 (の大きいもの)(-rui) naše různé druhy dýní a tykví 調味料 koření a dochucovadla にんにく česnek, 芥子 keši mák、 唐辛子 tógaraši nebo パプリカ paprika mletá, ナッツ類: naccu-rui = ořechy (jako různé druhy) くるみ = vlašské ořechy ヘーズルナッツ = lístkové oříšky 穀物(こくもつ)obilniny 麦 mugi = obilí: 小麦 komugi = pšenice〔小麦粉 komugiko = pšeničná mouka〕、 ライ麦 raimugi (žito – slovensky raž). 原料 suroviny 石炭 sekitan(が取れる)uhlí、 金属 kinzoku kovy 鉄 tecu železo/ocel、 銅 dó měď、 金 kin zlato、 銀 gin stříbro、 金属工業 = kovopriemysel. 鉱石kóseki = ruda: 鉄鉱石tecukóseki = železná ruda 鉱坑 こうこう rudné doly 炭坑 たんこう uhelné doly クリスタル・グラス křišťálové sklo、ボヘミア・グラス české sklo (NB ne garasu! V tomto případě se říka –gurasu, i když samostatné gurasu=sklenka, pohár x garasu=sklo!) 2. 諸国名 チェコ(skládá se z: ボヘミア、モラヴィア、〔南〕シレジア) 中部ボヘミア střední Čechy ウクライナ スロワキアと分かれて se Slovenskem se rozdělila (oddělila od) 自分の国がなかった Neměli svůj stát 朝鮮半島 Čósen-hantó = Korea, Korejský polostrov 韓国 Kankoku = Jižní Korea、 北朝鮮 Kita-Čósen = Severní Korea striktně vzato je korejština „čósengo“, ale dnes se říka kankokugo. 観光地 Hradčany(ホラッチャニという)プラハ城 Vysoké Tatry 高いタトラ(山脈) Alpy アルプス(山脈) Vídeň ウィーン K otázkam: Okuniwa doko-desuka = Která země? Okuniwa doko-ni arimasuka = Kde sa nachází? ZNAKY NB! čítanie: tózai 東西 KAN –suchý,  乾 ho.su sušit (prádlo) – taky psáno干す (předm.) kawa.kasu sušit (předm.) x kawa.ku vyschnout (podm.) ho.ši- = sušený: 干し hošigaki 干し柿sušené kaki kanpai 乾杯 kansó 乾燥suchý, vysušený. sušit (vt) i schnout (vi) KAN 干 hi.ru vyprahnout, vyschnout 干る (podmětové) x ho.su 干す sušit (předmětové) higaši 干菓子 cukroví GRAMATIKA: 1. pozor na předmětová a podmětová slovesa: cunagu – cunagaru (vt-vi) -wo 繋ぐ přiváže vt -ga 繋がる je spojený, propojený vi NB: cunagaru má abstraktní význam spojení, propojenosti (např. telefonicky, přes internet, přátelstvím). V konkrétním smyslu „být přívázaný“ se používa běžného pasiva od cunagu: cunagareru júdžó-de cunagatte iru = jsou svázání přátelstvím, spojuje je přátelství x kusari-de cunagarete iru = je přívázaný řetězem 2. te-iru x te-kuru když te iru má význam perfektní (jsou shromážděni), tak průběhovost („shromažďují se“) se dá vyjádřit konstrukcí te kuru acumatte iru = je jich tam mnoho, „jsou shromážděni“ acumatte kuru = shromažďují se