Války s Turkem 14.—16. století Václav Štěpánek Balkán ve dvuhé půli 14. století • • Dušan Silný Srbská říše Štěpána Dušana Štěpán Uroš V. Král Vukašín Král Vukašin Kníže Lazar Murad Kosovská bitva Památník na Kosově poli Eftimij Tarnovský Grigorij Camblak Bitva u Nikopole Štěpán Lazarević ve své záduši Manasija Manasija Jiří Branković Smederavac Smederevo Bitva u Varny Smrt krále Vladislava III. Obsah obrázku exteriér, lidé, skupina, vsedě Popis byl vytvořen automaticky Jan Hunyady Jiří Kastriota „Skanderbeg“ Mehmed dobyvatel vjíždí do Cařihradu Bitva na Krbavském poli Sulejman Vznešený (Nádherný) Obsah obrázku vsedě, staré, kočka, hledání Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, vsedě, hledání Popis byl vytvořen automaticky •Filip Villiers, velmistr Johanitů Ludvík Jagellonský • Obsah obrázku oblečení, hledání, žena, nošení Popis byl vytvořen automaticky Objevení těla krále Ludvíka po bitvě u Moháče Turecký tábor před Vídní Nikola Jurišić Ferdinand Habsburský Sulejman vrací Zápolskému svatoštěpánskou korunu Maxmilián II. Vilém z Rožmberka > •Nejvyšší polní hejtman Království českého, švagr Mikuláše Zrinského, jenž měl za manželku jeho sestru Evu. •Vojska Maxmiliána II. jenž měl z Turků panickou hrůzu, shromážděná u Rábu, se nepokusila podpořit obránce Sigetu. •27. září 1566 v dopise kancléři Václavu Albínovi Vilém píše: „zde darmo ležíme a nic nečiníme, a na jinejch místech sme nemálo dobrejch lidí a země ztratili. Švakra svého, hraběte z Serynu sem také ztratil, kterýž, ač jest se choval poctivě a svejm budoucím poctivou památku zanechal, však přátelům a manželce svojí velmi brzo jest zahynul .Pán Bůh jich rač všech potěšiti. Mikuláš Šubić Zrinský Obrana Sigetu Poslední útok Janičáři v 16. -17. století. První je z obrázku Gentile Belliniho z let 1479–1481 Sipáhija ze západní rytiny ze 16. století • Juan de Austria •Narodil se z císařova poměru s měšťanskou dívkou Barborou Blomberg z německého Řezna, kde Karel V. pobýval roku 1546 během říšského sněmu. Císař Karel V. během života Juana oficiálně neuznal za člena habsburského rodu, avšak k závěti připojil list, v němž žádal svého nástupce, aby tak učinil. Od roku 1559 žil Juan na dvoře španělského krále Filipa II., který jej uznal roku 1561 za svého polovičního bratra a udělil mu titul El Infante (princ). V roce 1567 ho Filip II. jmenoval admirálem španělské flotily. Juan de Austria se nejdříve zabýval bojem s berbarskými piráty ze Severní Afriky. v roce 1571 se již jako uznávaný vojevůdce stal velitelem flotily Svaté ligy. > Poprava Marca Antonia Bragadina •Nad ním je muž naražený na kůle, samotný vojevůdce leží na zemi a stahují ho z kůže. Loďstvo Svaté ligy Benátský mistr, cca 1600, Dóžecí palác Bitva u Lepanta, Andries van Eertvelt (1640) Hraničář Dobový obrázek bitvy u Sisaku Mehmed III Bitva u Mezőkeresztese •V létě 1596 dobyly hlavní síly turecké armády po obléhání Eger. Císařská armáda, které veleli arcivévoda Maxmilián a Zikmund Báthory, vyrazila dobýt město zpět. Osmanským vojskům veleli Mehmed III. a velkovezír Damat Ibrahim Paša. Obě armády se setkaly u města Mezőkeresztes. Osmanská vojska byla vyčerpána několikadenním pochodem a dlouhým obléháním města. Síly Habsburské monarchie a Sedmihradska čekaly v předem připravených polních opevněních kolem zřícenin starého kostela. Během prvního dne bojů se podařilo habsburským vojskům odrazit všechny osmanské útoky. Po protiútoku habsburských vojsk Turci spolu se svým velitelem začali utíkat houfně z bojiště. Císařští vojáci začali rabovat jejich tábor. To využila tatarská jízda a podnikla rozhodný protiútok. Císařské vojsko bylo naprosto dezorganizované a nedokázalo útok odrazit. Prchající osmanské oddíly, když viděly tento obrat, se za pokřiku „nevěřící prchají“, vrátily. Armáda vedená Zikmundem Báthorym a arcivévodou Maxmiliánem byla zcela zničena. Osmanské vojsko ukořistilo kompletní dělostřelectvo habsburské a sedmihradské armády. Bylo to jediné velké vojenské střetnutí obou stran během takzvané patnáctileté války a první významná bitva na území střední Evropy po bitvě u Moháče. Turci tuto bitvu co do významu přirovnávají právě k vítězství u Moháče Bitva u Mezőkeresztese Štěpán Bočkaj a jeho hajduci Dopis Adama ze Šternberka Petru Vokovi z Rožmberka o stavu moravského vojska vyslaného proti Bočkajovcům •… asi čekali na premované sukničky svých vojáků, bez nichž by nemohli bojovati. Tuť bylo se na co podívati! Tomuto pinty nádherné až do země visely, rapíry pozlacené i všelijakou pýchu v divném kroji, v vozích i koních. Každý téměř měl po boku lehkou ženu, aby ku počtu vojsko přibylo. Ženy měly i svůj praporec s praporečnicí a na praporci tak ohavné věci namalované, že by se nad tím ďábel zastyděti mohl. Takového vojska se ovšem nepřátelé nepotřebovali mnoho báti…“ •Usneseno bylo, že spojené česko-moravské vojsko potáhne na Skalici, Holíč a Branč „neboť jinačeji před vpády a zajímáním lidí též hrozným pálením páni Moravané bezpečni nebudou, zvláště že nepřátelé v těch místech se zdržují a odtud vypadají a jako nějaká svá hnízda mají“. •Nějaká žena, když byla od nepřítele na koně vsazena, dobyla nepříteli šavli, posekala ho a z koně svrhla. Ta víc dovedla, než jiní vojáci“. Památník žitvatorockého míru