zjednoduScným radikálem í „kov", najdete jej pod pčti luh) Hude vsak v kulatých závorkách, což znamená, že se jedná o vcdlejši radikál. U něj uvedené číslo v hranatých závorkách [176] pak odkazuje na é hlavní radikál, který zjednodušenému odpovídá a nachází se pod číslem 176. Znaky, v nichž se používá jak hlavní, tak vedlejší radikál, jsou tak umístěny vedle sebe. Když budete na druhou stranu hledat nezjednodušený znak s radikálem M „škeble", naleznete jej pod sedmi tahy. V tomto případě je však tradiční radikál tím vedlejším a je uvedený v kulatých závorkách. U něj uvedené číslo [76] odkazuje na zjednodušenou formu radikálu J4, která je v tomto případě hlavním radikálem. I v tomto případě jsou znaky s tradičním i zjednodušeným radikálem řazeny společně. Ne vždy rozdíl mezi hlavním a vedlejším radikálem pochází z rozdílu mezi tradiční a zjednodušenou variantou. Například hlavní radikál 77 däo „nůž" č. 22 má jako vedlejší radikál variantu 'J. Obě podoby radikálu jsou tradičními pozičními variantami téhož radikálu. Podobně je to i v případě radikálu k huč „oheň", kde je k hlavní formou č. 5 a variantní - vedlejší formou je tzv. „čtyřbodový oheň"; oba radikály jsou rovněž tradiční varianty. Jinak je tomu u radikálu ± tů „půda", který je dnes hlavním radikálem, a radikál ť shi „učenec" je jeho vedlejším radikálem, přestože se historicky jedná o úplně odlišné radikály. Prvních pět radikálů v novém systému jsou jednotlivé tahy ~ I 1 J Z, (""""). Stejně jako v dřívějších systémech jsou znaky po nalezení radikálu řazeny podle počtu zbývajících tahů. V dnešním systému jsou ještě navíc znaky se stejným radikálem a stejným počtem zbývajících tahů řazeny podle prvního tahu a toto vylepšení dále urychluje orientaci při hledání znaků ve slovníku. Toto na rozdíl od tradičního systému představuje vylepšení. Všechna výše uvedená pravidla nás přivádějí k několika závěrům. Neexistuje jednoznačný a standardní systém klasifikace znaků podle radikálů, i když je to ten nejpoužívanější a jediný obecně uznávaný způsob. Vyhledávání podle systému čtyř rohů se neujalo (viz kap. 2.10). Fakt, že v dnešní době se užívají jak zjednodušené, tak tradiční znaky vedl k tomu, že systém tříděni radikálů je tak komplikovaný, viz obr. 6. Slovník je nástroj pro studenta a uživatele jazyka a vy se s ním musíte naučit zacházet obdobně jako s novou videokamerou či CD přehrávačem. A tak jako vaše nové auto bude fungovat trochu odlišně od starého modelu, tak i nový čínský slovník bude organizován trochu jinak než starý. Závěrem je třeba konstatovat, že dřívější obvyklá praxe - naučit se čísla radikálu nazpaměť - ještě neřekla poslední slovo. Osvojení všech 214 radikálů a jejich pořadí, či aspoň pořadí nejdůležitějších z nich vám umožní rychlé zvládání jakýchkoli dalších podobných systémových variant a usnadní vám jak hledání, tak studium znaků. Následující příklady vám umožní si udělat představu, jakou roli hrají radikály v konstrukci znaků. M VIHKÁL Ol I II] bei „škeble" ptíkladj |i'| 1 cái „bohatství" W, |M|dů „hrát, sázet" |M|pín „chudý" D!íi hni „úplatek" (au „chamtivý, hamižný" !!&] góu „nakupovat" >'| nui „drahý, ctěný" S[SI] máo „obchod" 'čng „darovat" !H [H] shú „vykupovat, vyplácet" inilo radikál se rovněž vyskytoval ve znacích [H] mái „koupit" a [Ä] mái prodat", ale byl vypuštěn v jejich zjednodušených tvarech X mäi a % mái. M \ Dl KÁL cäo „tráva" - příklady: lina „květina" i sliáo „pivoňka" I jiěmó „hořčice" /In „sezam" kíi „hořký" |Vi iniáo „výhonek, klíček" l< \I)IKÁL ůk [i&] chóng „hmyz" - příklady: 3ř chá „čaj" his mógu „houba" MM pútáo „víno" M cái „zelenina" H kuí „slunečnice" M cčng ,jarní cibulka" 15 [H] yäo „lék" h suán „česnek" M [M] lián „lotos" E ruí „tyčinka, pestík" (bot.) H óu „kořen lotosu" [Hfl] lán „orchidej" ifll slil „veš" «I'M kědóu „pulec" IV 'K wúgong „stonožka' Wl*1!' húdié „motýl" ikii'l'di biánfú „netopýr" zhízhú „pavouk" M [Se] mán Jižní barbar" 4S fěng „včela" 4f SE qlngtíng „vážka" §6 mi „med" S [A] gů „druh jedu" UM xlshuái „cvrček" $5t7 wénzi „komár" JÉĚI qiuyín „žížala" K shé „had" $t [íl] lá „vosk" [4SÍÉ] máyí „mravenec" Podle Matthewsova slovníku znamená S gů „vložit všechny možné druhy jedovatého hmyzu do nádoby, přikrýt ji a nechat rok stát; hmyz se vzájemně požírá, až zbude pouze jeden; to je gů". Takové vysvětlení může působit podivně, ale s tímto znakem se lze stále ještě v dnešní čínštině setkat: rčení íS RK K'b gúhuô rénxín (doslova otrávit mysl lidu) ve významu „úmyslně mást liili, uchylovat se k demagogii" bylo běžné za Kulturní revoluce. RADIKÁL 77 (U ) däo „nůž" - příklady: 'li rěn „čepel" wěn „podřezávat" 11| qiě „krájet" Wi gě „řezat, sekat" (PJ kě „rýt" M [$Jljián „meč" W ti „holit" M [M] guá „rozřezat zločince na kousky" Škeble sloužily ve staré Číně jako platidlo, a tak tento radikál najdeme často ve slovech, které mají co do činění s ekonomikou, podnikáním a financemi obecně, (pozn. LH, OK) RADIKÁL i£ ěr „ucho" - příklady: B [K] wén „slyšet" ?Ě [M] công „bystrý, ostrý (o sluchu)"; (ve slově inteligentní") côngmíng „bystrý, Radikál í][ se vyskytoval též v tradičních podobách znaků St tlng „poslouchat" a ® shěng „hlas", které jsou dnes zjednodušeny na njŕ a R RADIKÁL -X huô „oheň" - příklady: JŮ chäo „smažit, restovat" j% käo „péct" ffi méi „uhlí" 'fí [Iř] děng „lampa" Ä háo „vybuchovat" V některých znacích se radikál k huô objevuje v podobě čtyř bodových tahů ve spodní části znaku: M zhů „vařit" M jiän „smažit" &[&Jré „horký" shóu „uvařený" ň [Stó] diän „troška; bod" re Znak ä [&] rě lze též použít jako sloveso: &® rě fán „ohřát rýži", cái „ohřát jídlo". Znak * původně znamenal [IŕS] diän děng'„zapálit lampu", proto ony čtyři bodové tahy.V této spodní pozici se tento radikál někdy nazývá Wč/Á si diän huô „čtyřbodový oheň". RADIKÁL rfi jin „šátek" - příklady: 0 xí „rohož" . $ [H] bán „závěs" ffi máo „čepice" Pozn.: V tradiční podobě znaku rj? [*] se objevuje také radikál ft zhú „bambus". tt fan „plachta" ^ bó „hedvábí" RADIKÁL f [£] jín „kov" - příklady: fT [II] ding „hřebík" #f-[if]zhěn „jehla" fjll [#11] c hnán „náramek" #5 diáo „rybářský háček" f5 [ř5] gái „vápník" f£| [ $0) gôu „hák" If§ [ íi ] chuí „kladivo" RADIKÁL ä mú „oko" - příklady: f S [$}] qiän „olovo" íí [Éfl]yóu „uran" til [#!] tóng „bronz" [lg] yín „stříbro" H [Ml xiú „rez" ft fa 11 qián „peníze" i] gang „ocel" I] xl„cín" I] guč „hrnec" I] máo „kotva" I] tiě „železo" ÍT mang „slepý" \U yän „oko" # kán „dívat se" SS shui, jít spát" H méi „obočí" SB miáo „mířit" K mián „spánek" S§ xiä „oslepnout" IS děng „zírat na" Bt tóng „oční panenka" tradičních slovnících byl znak lil \ián^ (jeden /.jeho významů je „dívat i 11.1 prozkoumat") řazen pod radikálem 11 mú „oko", ne pod radikálem 7fc tnu „slrom", pod kterým ho nalezneme dnes. K MUKAL mú „strom" - příklady: I hru „kořen" Kbti „šálek" Ir *ňng „borovice" chái „palivové dříví" ♦ xilng „morušovník" /.nak tlí], jakožto neoficiální varianta znaku ít, se objevuje v nápisech na budovách, ale ne v tisku. Znak fí se oficiálně čte yôu a v tomto čtení má Význam „pomelo" (druh ovoce). Ml táo „broskev" W* xiáng „dub" Háng „trám, nosník" W [$t] shú „strom" i£ sěn „les" [It] lóu „budova" W [tfi] feng ,javor" ffř fíS] qiáo „most" KADIKÁL 4 [Ä] niäo „pták" - příklady: Wlttlyä „kachna" ! ÄÄ] yuänyäng „mandarínská kachna" [tĚJl] tuóniáo „pštros" SÍŤ [ÄŤ] gězi „holub" fé[H]é„husa" HÜ [HH] ánchún „křepelka" RADIKAL k nu „žena" '1 nái „prs, ňadro" l[ qí „manželka" Vi gu „dívka" příklady: ÍH niáng „dívka" ffi jiě „starší sestra" Ä měi „mladší sestra" 4§ hun „sňatek, manželství" Radikál „žena" se také často vyskytuje ve slovech značících něco negativního či nepříjemného, jako třeba & nú „otrok", ffi jiän „zlý, zrádný" (v tradiční podobě lolioto znaku se prvek k opakuje třikrát: H), dú „žárlivý, závistivý" a §t ning „lichotit, pochlebovat", což je ženou doplněná verze znaku t rén, symbolizu-(Icího jednu z konfuciánských ctností - ,Jtumánnost". Pro feminist(k)y je tento /nak dalším jasným důkazem konfuciánské patriarchální nadřazenosti, jež sc tímto promítá i do systému čínského písma. Na druhou stranu lze najít znaky, které obsahují tentýž radikál a zároveň mají pozitivní význam: ty miáo „nádherný, skvělý, výborný", W tíng „elegánmi", Wl něn ,jemný, delikátní", M jiäo „něžný, půvabný, rozkošný" a samozřejmě také $ř häo „dobrý". V žádné z mnoha reforem čínského písma se Číňané s tímto předsudkem zatím nepokusili vypořádat. RADIKÁL 3 (X) quän „pes" - příklady: 5»J göu „pes" iUáng „vlk" 3S huän,jezevec" St hú, .liška" 3(1 hóu „opice" lil) zhü „prase" 5Í [§P] shl „lev" ® yuán „lidoop" V tradiční podobě znaku í/t [#í] zhu „prase" se vyskytoval radikál R se", ale po zjednodušení byl nahrazen radikálem „pes". RADIKÁL 1=1 ri „slunce" - příklady: .pra- Ji dán „rozbřesk" V xlng „hvězda" wän „večer" zäo „brzy" d chén „ráno" S shů „léto" Je třeba rozlišovat a nezaměňovat radikál 0 s radikálem m yue „říci". Po zjednodušení se radikál □ vyskytuje jen v malém počtu znaků: g1 zhí „účel", iUj qů „melodie", i ? máo „vypouštět". V tradičním písmu byl též součástí znaků m zui „nej-", # hui „moct, umět", §■ zěng „pra-" a několika dalších. Znak # hui byl zjednodušen na é hui a dnes je řazen pod radikálem A rén „člověk" nebo A rú „vstoupit", zatímco ít zui a f! zěng byly zařazeny pod radikál S. RADIKÁL n [1*1] rôu „maso" - příklady: náo „mozek" ffi säi „líce" tuí„noha" K [0] fu „kůže" iJíí [M] lián „tvář-li tún „zadek" ffir [Wlqí „pupek" Mluvíme-li o tomto radikálu, pak se I*] rôu píše jako M a je k nerozeznání od znaku Fl yuě „měsíc". V tradičním zápisu šlo o odlišný radikál (pod číslem 74), který se však nevyskytoval příliš často. Stále se s ním lze setkat ve znacích jako W\ ql „časové období" nebo $3 shuô „první den nového měsíce", které zjevně nemají nic společného s masem. Po zjednodušení jsou znaky, které dříve patřily pod radikál „měsíc", řazeny pod radikál „maso". M ji „sval" fjf páng „tlustý" Hi dů „žaludek" i'f běi „záda" ff gán , játra" IQ dán „žlučník" zhóu „loket" BH> fěi „plíce" 31 gang „řiť" W jiáo „chodidlo" IEféi„tuk" M [Si] cháng „střeva" /pfif jianbáng „rameno" 8S yáo „pas" RADIKÁL X [#] sní,jídlo" - příklady: ÍJSÍ fán „vařená rýže" f/l [H]jl „hladomor" tt yin „pít" Ir can „pokrm, jídlo" ffi [ te] báo „najíst se dosyta" ťi ■)< [1£M] mántou „knedlík" #f |f$f] bíng „lívanec, placka" Pokud byl znak 1í shí použit v tradičním zápisu jako radikál, byla jeho podoba mírně modifikována a psal se jako I. Jeho zjednodušená podoba vychází z kurzívního stylu, ve kterém se píše jako í . V několika málo současných znacích se tradiční podoba it používá, pokud se vyskytne ve spodní pozici, např. ve znaku # cän , jídlo". HL lä „tahat" jV niě „hníst, válet" án „stlačit, zmáčknout" !§ yáo „třást" ffl kun „vázat" tH mô „šmátrat, sahat" t£ zhuô „chytat" í$ lWl zé „vybírat" chä „vkládat" I MUKAL I ( I ) shftu „ruka" příklady: W\ dl „bil. zasáhnout, praštit" (tf, /Iniii „uchopovat" ■ tóu „házet" |í In ..piulpirat" |(l /h;n> „kynout" \ n< klerých znacích se tento radikál vyskytuje ve spodní pozici a v takovém případě si zachovává svou původní podobu, např. zhang „dlaň". Wt iM „šťáva, džus" fit', rhf „rybník" řl lián „pot" (I JlAng „řeka" B ql „plakat" M hé „řeka" M nf„bahno" Pl pán „bublina" |)ll yňu „olej" V některých znacích se prvek tK vyskytuje ve spodní pozici a v takovém pří-pndě si zachovává svou původní podobu, např. Jjl quán „pramen". Radikál í se nazývá též h.AyK sän diän shuí „tříbodová voda", aby se odlišil od rmlikálu / bTng „led", kterému se též říká R&tK liäng diän shuí „dvoubo-dová voda". Radikál / se vyskytuje jen v několika málo znacích, jako např. ř+ bíng „led", $ dông „zamrznout", ® liáng „chladný" a (z neznámých důvodů) také v V\> chông „zalít vroucí vodou". V podobě dvou bodových tahů ic objevuje též ve znacích dông „zima (roční období)" a M hán „studený" (přestože nyní je znak dông řazen pod radikálem & zhí „krok" a M hán pod radikálem '• „střecha"). Tradiční podoby některých z těchto znaků jsou nadále řazeny pod radikál i : 1» \u] liáng „chladný" a # [í'f1] chông „zalít 11 oucí vodou". UADIKÁL i [fc] sí „hedvábí" - příklady: {jp [tt] hóng „červený" (pův. červené hedvábí) „voda" - příklady: £k yóng „plavat" ii kě „žízeň, žíznivý" # yáng „oceán" '&} VM] tang „polévka" M hái „moře" § shí „vlhký, mokrý" láng „vlna" M dl „kapat" M ť&] lěi „slza" $5 cháo „příliv, proud" W shěn „hluboký" í$ zé „bažina, močál" £Š ]"Si] qián „mělký" í& [}§] zhuó „bahnitý" S yé „kapalina" 7§ gang „přístav" v | shä „příze, síťovina" d-. sů „obyčejný, nezdobený" Kf jiáng „tmavě červená" tft\ffl.\ róng „samet" i [ ÉS] juán , jemné hedvábí" ^ [lichou „hedvábí" Ž§ celený" suô „smršťovat se, srážet se" RADIKÁL nl „nemoc* fi*j bing „nemoc, nemocný" téng „bolest" flS hén Jizva" M zni „hemeroidy" & wěn „epidemie" príklady: RADIKÁL ± tú „půda" - příklady: ■ti/ dóu „neštovice" §L tán „hlen" M [SK] féng „šílenství" "8 liú „nádor, otok, tumor" S shóu „hubený" (dříve považováno za nemoc) ±tíi di „místo" ±Ji kěng „jáma" M chéng „městské hradby" iS mái „pohřbívat" i" dl „přehrada, hráz" RADIKÁL »<> „krupobití" ■ mri „plíseň" |R Khiiang Jinovatka" i!i léi „hrom, zahřmění" iii zhěn „zemětřesení" 3ř wu „mlha" mí lú „rosa" V tradiční podobě má znak [H] yún „mrak" rovněž tento radikál. Zjednodu-s znak je oživením dřívější podoby, která se objevuje již v nápisech na lontech. Jde původně o obrázek vířícího mraku. Nyní se znak š nachází ve ulov ničích pod radikálem A sí „soukromý". nápisr na kostech vítíl a menši písmo úřednické písmo normativní písmo 5 \ i f§?Fi -zr •m A" Obr. 7 Vývoj znaku zr yún „mrak". K \I)IKÁL tt zhú „bambus" - příklady: T gän „ryč" i i sun „bambusové výhonky" iH i dízi „flétna" (z bambusu) Oř, lóng „bambusový košík, klec" i: IVi „znak, symbol; značka" Si xiang „bedna, skříňka" H gao „bidlo, tyč" [H] zhú „stavba, budova" H di předpona řadových číslovek /nak ff [fS] jiän Jednoduchý" původně znamenal „bambusové destičky", které se provázkem svazovaly dohromady, a tím se ve starověké Číně vyráběly knihy. Tyto knihy lze stále vidět v podobě znaku flfl- cě „svazek, díl". Znak [#] snu původně znamenal „psát" a je vyobrazením ruky, jež drží nad stolem štětec. Zjednodušená podobaje odvozena z kurzívního kaligra-/n kého stylu; nyní -"fS znamená „kniha". Tradiční znak pro [^] bí „štětec" obsahuje stejný prvek jako znak [#]. Ve zjednodušené podobě se objevuje nahoře prvek „bambus" a dole „chlup" jako znázornění čínského štětce. 2.3 Fonetika Starší učebnice uváděly více než 1 600 různých fonetik. Měla naznačit výslovnost znaku a mnohá tak i víceméně činila. Během dlouhých dob se výslovnost znaků natolik proměnila, že četná fonetika, a to i v tradičních znacích, jsou dnes zavádějící. Bylo by možná rozumnější považovat fonetikům za zbytkovou část znaku, tak jako radikál. Na následujících stranách je uvedeno několik běžných fonetik s příklady znaků. Můžete si podle nich udělat alespoň rámcovou představu o tom, jak jednotlivá fonetika odpovídají dnešní výslovnosti. Všimněte si, že při zjednodušování znaků došlo k dalšímu zjednodušení některých fonetik.