Formální a experimentální sémantika I
Mojmír Dočekal
PS 2022
1
Úvod
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
a) formálních aspektech významu v přirozeném jazyce
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
a) formálních aspektech významu v přirozeném jazyce
b) experimentálních metodách
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
a) formálních aspektech významu v přirozeném jazyce
b) experimentálních metodách
c) datech ze slovanských jazyků (pádový systém, aspektový
systém)
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
a) formálních aspektech významu v přirozeném jazyce
b) experimentálních metodách
c) datech ze slovanských jazyků (pádový systém, aspektový
systém)
• předpoklady: 0 (elemantární logika)
2
Cíle, ukončení, literatura, obsah
• Cíle
• úvodní kurz o:
a) formálních aspektech významu v přirozeném jazyce
b) experimentálních metodách
c) datech ze slovanských jazyků (pádový systém, aspektový
systém)
• předpoklady: 0 (elemantární logika)
• systematický úvod
2
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
3
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
• mix programování v Pythonu a logiky/formální sémantiky
3
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
• mix programování v Pythonu a logiky/formální sémantiky
• cca v polovině hodin: úkol na samostatné (krátké)
programování vztažené k ověřování důkazů, logických typů, . . .
3
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
• mix programování v Pythonu a logiky/formální sémantiky
• cca v polovině hodin: úkol na samostatné (krátké)
programování vztažené k ověřování důkazů, logických typů, . . .
• v hodině kontrola úloh
3
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
• mix programování v Pythonu a logiky/formální sémantiky
• cca v polovině hodin: úkol na samostatné (krátké)
programování vztažené k ověřování důkazů, logických typů, . . .
• v hodině kontrola úloh
• úlohy: 30-50% kreditu
3
Formální náležitosti
• plán: výroková, predikátová logika, formální sémantika
• mix programování v Pythonu a logiky/formální sémantiky
• cca v polovině hodin: úkol na samostatné (krátké)
programování vztažené k ověřování důkazů, logických typů, . . .
• v hodině kontrola úloh
• úlohy: 30-50% kreditu
• písemka: 2/3 hranice (- domácí úkoly)
3
Literatura
1) Portner, Paul H. 2005. What Is Meaning: Fundamentals of
Formal Semantics (Fundamentals in Linguistics). Oxford:
Blackwell.
4
Literatura
1) Portner, Paul H. 2005. What Is Meaning: Fundamentals of
Formal Semantics (Fundamentals in Linguistics). Oxford:
Blackwell.
2) Cann, Ronnie. 1993. Formal Semantics: An Introduction.
Cambridge University Press.
4
Literatura
1) Portner, Paul H. 2005. What Is Meaning: Fundamentals of
Formal Semantics (Fundamentals in Linguistics). Oxford:
Blackwell.
2) Cann, Ronnie. 1993. Formal Semantics: An Introduction.
Cambridge University Press.
3) Chierchia, Gennaro, and Sally McConnell-Ginet. 1990.
Meaning and Grammar. An Introduction to Semantics.
Cambridge, Mass.: MIT Press.
4
Literatura
1) Portner, Paul H. 2005. What Is Meaning: Fundamentals of
Formal Semantics (Fundamentals in Linguistics). Oxford:
Blackwell.
2) Cann, Ronnie. 1993. Formal Semantics: An Introduction.
Cambridge University Press.
3) Chierchia, Gennaro, and Sally McConnell-Ginet. 1990.
Meaning and Grammar. An Introduction to Semantics.
Cambridge, Mass.: MIT Press.
4) články, články, články
4
Obsah
• Témata:
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
a) sémantické role a pády (morfologie-sémantika,
syntax-sémantika)
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
a) sémantické role a pády (morfologie-sémantika,
syntax-sémantika)
5. Modifikátory: Adjektiva v NP, relativní věty, adverbia
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
a) sémantické role a pády (morfologie-sémantika,
syntax-sémantika)
5. Modifikátory: Adjektiva v NP, relativní věty, adverbia
6. Referující výrazy: určité NP, neurčité NP, teorie reference,
plurály, druhy
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
a) sémantické role a pády (morfologie-sémantika,
syntax-sémantika)
5. Modifikátory: Adjektiva v NP, relativní věty, adverbia
6. Referující výrazy: určité NP, neurčité NP, teorie reference,
plurály, druhy
7. Kvantifikátory: zobecněné kvantifikátory, NPI, NP konjunkce
5
Obsah
• Témata:
1. Výroková a predikátová logika (v Pythonu)
2. Významy – koncepce, pravdivostní podmínky
3. Kompozicionalita významu – reference, predikace,
kompozicionalita, rozhraní syntax/sémantika
4. Typy predikátů: AP, PP, relativní věty, událostní sémantika,
množiny a funkce
a) sémantické role a pády (morfologie-sémantika,
syntax-sémantika)
5. Modifikátory: Adjektiva v NP, relativní věty, adverbia
6. Referující výrazy: určité NP, neurčité NP, teorie reference,
plurály, druhy
7. Kvantifikátory: zobecněné kvantifikátory, NPI, NP konjunkce
a) negace: negativně polaritní výrazy vs. n-slova (experimenty)
5
7. Extenze vs. intenze: čas, modalita
6
7. Extenze vs. intenze: čas, modalita
8. Aspektový systém přirozených jazyků
6
7. Extenze vs. intenze: čas, modalita
8. Aspektový systém přirozených jazyků
a) slovanský aspektový systém
6
7. Extenze vs. intenze: čas, modalita
8. Aspektový systém přirozených jazyků
a) slovanský aspektový systém
b) experimenty
6
7
Logika
Logika a přirozený jazyk
Povinnosti, . . .
1. účast
8
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
8
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
3. písemka
8
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
3. písemka
4. (volitelné) experimenty: neg_raising_link
8
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
c) proměnné: zájmena, . . .
9
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
c) proměnné: zájmena, . . .
d) restriktivní vs. nerestriktivní relativní věty
9
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
10
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
10
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
10
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
• kontextová povaha jazyka, ne automatismy;
10
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
• kontextová povaha jazyka, ne automatismy;
• konverzační implikatury a jejich rozlišení oproti významu
přirozeného jazyka – Sperber & Wilson;
10
Základní pojmy
Argumenty
(1) Je-li plod osobou, pak má plod právo na život. Má-li plod
nárok na život, pak není pravda, že má právo jeho život
ukončit. Nicméně, jsou-li potraty morální, má někdo právo
na to, aby ukončil život plodu. Z toho vyplývá: jsou-li plody
osobami, pak jsou potraty nemorální.
11
(2) V2: Jestli Mirek Dušín potkal v klubovně Červenáčka, tak
Červenáček byl v klubovně. Jestli tam Červenáček byl, tak
Červenáček nezametá doma chodník. Pokud ale
Červenáčkův tatínek přijel domů, tak Červenáček zametá
chodník. Z toho plyne, že potkal-li MD v klubovně
Červenáčka, tak Červenáčkův tatínek nepřijel domů.
12
(3) Plicní rakovina není způsobena kouřením, protože: rakovina
plic je častější mezi kouřícími muži než mezi kouřícími
ženami. Bylo-li by kouření příčinou rakoviny plic, nemohlo by
toto být pravda. Fakt, že plicní rakovina je obvyklejší mezi
kuřáky než mezi kuřačkami implikuje, že je způsobena něčím
v mužské genetické výbavě. Ale je-li způsobena genomem,
pak není způsobena kouřením.
13
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
14
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
• indikátory premis: to z následujících příčin; protože; je dáno;
předpokládejme; fakta:
14
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
• indikátory premis: to z následujících příčin; protože; je dáno;
předpokládejme; fakta:
• indikátory závěru: takže; z toho vyplývá; pak; jako důsledek,
. . .
14
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
15
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
15
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
3. umístit závěr nakonec;
15
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
3. umístit závěr nakonec;
4. napsat implicitní premisy / závěr.
15
SF:
(5) a. Je-li plod osobou, pak má plod právo na život.
b. Má-li plod nárok na život, pak není pravda, že má právo
jeho život ukončit.
c. Jsou-li potraty morální, má někdo právo na to, aby
ukončil život plodu.
d. Závěr/|=: Jsou-li plody osobami, pak jsou potraty
nemorální.
16
(6) a. Rakovina plic je častější mezi kouřícími muži než mezi
kouřícími ženami.
b. Bylo-li by kouření příčinou rakoviny plic, nemohlo by
toto být pravda.
c. Fakt, že plicní rakovina je obvyklejší mezi kuřáky než
mezi kuřačkami implikuje, že je způsobena něčím v
mužské genetické výbavě.
d. Ale je-li způsobena genomem, pak není způsobena
kouřením.
e. Závěr: Plicní rakovina není způsobena kouřením.
17
(7) a. Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech
jednání, věří, že je svobodný.
b. Každý uvažuje o a.m.j.
c. Závěr: My všichni se pokládáme za svobodné.
Vícenásobné závěry
(8) a. Všichni lidé jsou smrtelní a rozumní.
b. Petr je člověk.
c. Závěr1: Petr je rozumný.
d. Závěr2: Petr je smrtelný.
18
Deduktivní platnost
• deduktivně platný je takový argument, ve kterém není možné,
aby byly zároveň pravdivé premisy a nepravdivý závěr;
(9) a. Současný premiér vyhraje příští prezidentské volby.
b. Vyhraje-li současný premiér p.v., pak bude ČR prosper-
ovat.
c. Závěr: ČR bude prosperovat.
19
(10) a. Všichni jezevci jedí příborem.
b. Všechny entity, které jedí příborem, létají.
c. Závěr: Všichni jezevci létají.
• neplatný:
(11) a. Existuje-li Bůh, pak je svět dokonalý.
b. Bůh neexistuje.
c. Závěr: Svět není dokonalý.
20
• pravdivý x nepravdivý výrok;
Cvičení:
(12) a. Marie buď plave, nebo zpívá.
b. Ona neplave.
c. Závěr: Takže zpívá.
(13) a. Petr bude plavat nebo zpívat.
b. On bude plavat.
c. Závěr: Takže nebude zpívat.
(14) a. Jakékoliv zvíře s ledvinami má i srdce.
b. Ne každé zvíře má srdce.
c. Závěr: Takže ne každé zvíře má ledviny. 21
• pravdivý x nepravdivý výrok;
• platný x neplatný argument.
Cvičení:
(12) a. Marie buď plave, nebo zpívá.
b. Ona neplave.
c. Závěr: Takže zpívá.
(13) a. Petr bude plavat nebo zpívat.
b. On bude plavat.
c. Závěr: Takže nebude zpívat.
(14) a. Jakékoliv zvíře s ledvinami má i srdce.
b. Ne každé zvíře má srdce.
c. Závěr: Takže ne každé zvíře má ledviny. 21
(15) a. Petr jedl dnes na večeři řízek.
b. Takže Petr dnes večeřel.
(16) a. Každý miluje někoho.
b. Někdo je milován každým.
(17) a. V tomto světě existuje zlo.
b. Existoval-li by Bůh, pak by neexistovalo zlo.
c. Bůh neexistuje.
• cvičení: tabulka;
Dokonalý argument
22
(15) a. Petr jedl dnes na večeři řízek.
b. Takže Petr dnes večeřel.
(16) a. Každý miluje někoho.
b. Někdo je milován každým.
(17) a. V tomto světě existuje zlo.
b. Existoval-li by Bůh, pak by neexistovalo zlo.
c. Bůh neexistuje.
• cvičení: tabulka;
Dokonalý argument
• pravdivé premisy;
22
Chybějící premisy a závěr
(18) a. Svratka teče do Dunaje.
b. Takže Bobrava teče do Dunaje.
• Sokal!
(19) a. Pouze děti mají povolený vstup zdarma.
b. Takže žádní z našich zaměstnanců nemají povolený
vstup zdarma.
Cvičení:
(20) Buď zaplatím Petrovi, nebo on zveřejní ty fotky; ale když
mu zaplatím,tak mi nezbude vůbec nic. Takže, buď ze mě
bude úplný chudák, nebo ztratím práci. 23
Formy argumentů a výroková logika
Formální platnost
(21) a. Prší a Petr spí.
b. |= Prší
(22) a. Jestliže Karel umřel, tak jsou jeho děti smutné.
b. Karel umřel.
c. |= Jeho děti jsou smutné.
(23) a. Buď jsi dualista, nebo jsi monista.
b. Nejsi dualista.
c. |= Jsi monista.
24
Úvozovky: use/mention
(24) a. ‘Robert Zimmermann’ je jméno Boba Dylana.
b. Myš je savec.
c. ‘Myš’ má tři písmena.
• užiji jména, abych označil objekty;
25
Metalingvistické proměnné
• řecká abeceda;
Neformální platnost
(25) a. Petr je starý mládenec.
b. Petr není ženatý.
(26) a. Něco je červené.
b. Něco je barevné.
(27) a. Petr ví, že prší.
b. Prší.
26
Metalingvistické proměnné
• řecká abeceda;
Neformální platnost
(25) a. Petr je starý mládenec.
b. Petr není ženatý.
(26) a. Něco je červené.
b. Něco je barevné.
(27) a. Petr ví, že prší.
b. Prší.
• logické výrazy;
26
Co je formální sémantika
• syntax
(28) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
(29) t
e et
27
Co je formální sémantika
• syntax
(28) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
• sémantika
(29) t
e et
27
Úvod
• úvod do montaguovské sémantiky;
28
Úvod
• úvod do montaguovské sémantiky;
• lingua franca mezi sémantiky;
28
Úvod
• úvod do montaguovské sémantiky;
• lingua franca mezi sémantiky;
• formální sémantika = modelování významů přirozeného jazyka
matematickými/logickými prostředky;
28
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
• odlišnost sémantiky od pragmatiky
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
• odlišnost sémantiky od pragmatiky
• základem každé adekvátní sémantické teorie je popis určitých
centrálních fenoménů:
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
• odlišnost sémantiky od pragmatiky
• základem každé adekvátní sémantické teorie je popis určitých
centrálních fenoménů:
1. povaha významů slov, frází a vět a vztahů mezi nimi;
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
• odlišnost sémantiky od pragmatiky
• základem každé adekvátní sémantické teorie je popis určitých
centrálních fenoménů:
1. povaha významů slov, frází a vět a vztahů mezi nimi;
2. ambiguity přirozeného jazyka;
29
Sémantika a sémantická teorie
• sémantika: věda o významech a lingv. sémantika věda o
významech, jak jsou vyjádřeny jazykem;
• častý předpoklad: sémantika si všímá těch aspektů významu,
které nezávislé na kontextu užití (místu, mluvčím, . . . );
• odlišnost sémantiky od pragmatiky
• základem každé adekvátní sémantické teorie je popis určitých
centrálních fenoménů:
1. povaha významů slov, frází a vět a vztahů mezi nimi;
2. ambiguity přirozeného jazyka;
3. systematické významové vztahy mezi slovy, frázemi a větami
přirozeného jazyka;
29
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
• rozdíl mezi formální sémantikou a obecnou lingv. sémantikou:
použití logických (matematických) nástrojů;
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
• rozdíl mezi formální sémantikou a obecnou lingv. sémantikou:
použití logických (matematických) nástrojů;
• původně byla formální sémantika vytvořena jako nástroj pro
interpretaci formálních jazyků
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
• rozdíl mezi formální sémantikou a obecnou lingv. sémantikou:
použití logických (matematických) nástrojů;
• původně byla formální sémantika vytvořena jako nástroj pro
interpretaci formálních jazyků
• dlouhou dobu nedůvěra v možnost aplikace s takovou míru
rigoróznosti i na přirozený jazyk;
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
• rozdíl mezi formální sémantikou a obecnou lingv. sémantikou:
použití logických (matematických) nástrojů;
• původně byla formální sémantika vytvořena jako nástroj pro
interpretaci formálních jazyků
• dlouhou dobu nedůvěra v možnost aplikace s takovou míru
rigoróznosti i na přirozený jazyk;
• průlom – R. Montague
30
• formální sémantika je navíc 99% externalistická: jazyk
považuje za médium sdělování informací o světě:
1. (4.) Sémantická teorie musí podat popis vztahů mezi
jazykovými výrazy a věcmi, o kterých se mluví.
• rozdíl mezi formální sémantikou a obecnou lingv. sémantikou:
použití logických (matematických) nástrojů;
• původně byla formální sémantika vytvořena jako nástroj pro
interpretaci formálních jazyků
• dlouhou dobu nedůvěra v možnost aplikace s takovou míru
rigoróznosti i na přirozený jazyk;
• průlom – R. Montague
• RM: The Proper Treatment of Quantification in Ordinary
English
30
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
31
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
• význam vět (vs. idiomy): z významu slov lze složit význam vět;
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
31
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
• význam vět (vs. idiomy): z významu slov lze složit význam vět;
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
• heslo Kompozicionalita v NESČ
31
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
• význam vět (vs. idiomy): z významu slov lze složit význam vět;
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
• heslo Kompozicionalita v NESČ
• sémantika musí přihlížet k syntaktické struktuře;
31
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
• význam vět (vs. idiomy): z významu slov lze složit význam vět;
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
• heslo Kompozicionalita v NESČ
• sémantika musí přihlížet k syntaktické struktuře;
• i skládání významů se řídí pravidly;
31
Kompozicionalita
• základní vlastností jakékoliv sémantické teorie je spojení
syntaxe s významy (1.);
• význam vět (vs. idiomy): z významu slov lze složit význam vět;
(30) Fregovský princip kompozicionality Význam výrazu je funkcí
významu jeho částí.
• heslo Kompozicionalita v NESČ
• sémantika musí přihlížet k syntaktické struktuře;
• i skládání významů se řídí pravidly;
• významy nejsou přiřazovány jen větám a slovům, ale i
jednotlivým syntaktickým konstituentům;
31
• v Mont. gramatice je to ještě ostřejší – pro každé syntaktické
pravidlo existuje odpovídající sémantické pravidlo;
32
• v Mont. gramatice je to ještě ostřejší – pro každé syntaktické
pravidlo existuje odpovídající sémantické pravidlo;
• tomu se říká „rule-to-rule“ hypothesis;
32
• v Mont. gramatice je to ještě ostřejší – pro každé syntaktické
pravidlo existuje odpovídající sémantické pravidlo;
• tomu se říká „rule-to-rule“ hypothesis;
• kompozicionalita je zřejmě nutnou vlastností každé sémantické
steorie, r-t-r jistě ne;
32
Významové vztahy
• systematické významové vztahy mezi různými výrazy jazyka:
(31) a. Petr zpívá a Alík štěká.
b. Petr zpívá.
c. Alík štěká.
d. Petr nezpívá.
e. Alík neštěká.
f. Nějaká kočka byla pohlazena Petrem.
g. Byla to kočka, co Petr pohladil.
h. Petr vydávál zvuky.
i. Alík vydával zvuky.
33
Významové vztahy
• systematické významové vztahy mezi různými výrazy jazyka:
(31) a. Petr zpívá a Alík štěká.
b. Petr zpívá.
c. Alík štěká.
d. Petr nezpívá.
e. Alík neštěká.
f. Nějaká kočka byla pohlazena Petrem.
g. Byla to kočka, co Petr pohladil.
h. Petr vydávál zvuky.
i. Alík vydával zvuky.
• vztah mezi (a) a (b) a (c) je vztah vyplývání (entailment);
33
Významové vztahy
• systematické významové vztahy mezi různými výrazy jazyka:
(31) a. Petr zpívá a Alík štěká.
b. Petr zpívá.
c. Alík štěká.
d. Petr nezpívá.
e. Alík neštěká.
f. Nějaká kočka byla pohlazena Petrem.
g. Byla to kočka, co Petr pohladil.
h. Petr vydávál zvuky.
i. Alík vydával zvuky.
• vztah mezi (a) a (b) a (c) je vztah vyplývání (entailment);
• z věty S1 vyplývá věta S2, jestliže S2 je pravdivá v každé 33
• opačný vztah je mezi (a) a (d) a (e) – opak vyplývání – je-li
pravdivá jedna, nemůže být pravdivá druhá;
(32) a. Petr přinesl růže →
b. Petr přinesl květiny.
(33) a. Petr nepřinesl květiny →
b. Petr nepřinesl růže.
34
• opačný vztah je mezi (a) a (d) a (e) – opak vyplývání – je-li
pravdivá jedna, nemůže být pravdivá druhá;
• parafráze (f) a (g) = z S1 plyne S2 a obráceně;
(32) a. Petr přinesl růže →
b. Petr přinesl květiny.
(33) a. Petr nepřinesl květiny →
b. Petr nepřinesl růže.
34
• opačný vztah je mezi (a) a (d) a (e) – opak vyplývání – je-li
pravdivá jedna, nemůže být pravdivá druhá;
• parafráze (f) a (g) = z S1 plyne S2 a obráceně;
• implikace – (a) k (h) a (i) – hyponymie, synonymia a
opozitnost;
(32) a. Petr přinesl růže →
b. Petr přinesl květiny.
(33) a. Petr nepřinesl květiny →
b. Petr nepřinesl růže.
34
• opačný vztah je mezi (a) a (d) a (e) – opak vyplývání – je-li
pravdivá jedna, nemůže být pravdivá druhá;
• parafráze (f) a (g) = z S1 plyne S2 a obráceně;
• implikace – (a) k (h) a (i) – hyponymie, synonymia a
opozitnost;
• tyto vztahy jsou často závislé na sémantickém okolí:
(32) a. Petr přinesl růže →
b. Petr přinesl květiny.
(33) a. Petr nepřinesl květiny →
b. Petr nepřinesl růže.
34
Konverzační implikatury
• konverzační implikatury jsou záležitostí pragmatiky:
(34) a. Je Petr dobrý učitel?
b. No, on kreslí moc hezké stromy.
35
Konverzační implikatury
• konverzační implikatury jsou záležitostí pragmatiky:
(34) a. Je Petr dobrý učitel?
b. No, on kreslí moc hezké stromy.
• (Grice) adresát očekává kooperaci (od mluvčího);
35
Presupozice
• presupozice – věta S1 presuponuje jinou, implikuje-li
pravdivost i negace S1 pravdivost S2;
(35) a. The present king of France is/is not bald →
b. There is a present king of France.
(36) a. Lituju, že jsem včera šel na ten večírek. →
b. Včera jsem šel na ten večírek.
36
Presupozice
• presupozice – věta S1 presuponuje jinou, implikuje-li
pravdivost i negace S1 pravdivost S2;
• klasický případ – určitý člen v angličtině:
(35) a. The present king of France is/is not bald →
b. There is a present king of France.
(36) a. Lituju, že jsem včera šel na ten večírek. →
b. Včera jsem šel na ten večírek.
36
Presupozice
• presupozice – věta S1 presuponuje jinou, implikuje-li
pravdivost i negace S1 pravdivost S2;
• klasický případ – určitý člen v angličtině:
(35) a. The present king of France is/is not bald →
b. There is a present king of France.
(36) a. Lituju, že jsem včera šel na ten večírek. →
b. Včera jsem šel na ten večírek.
• určitý člen presuponuje existenci individua denotovaného NP;
36
Presupozice
• presupozice – věta S1 presuponuje jinou, implikuje-li
pravdivost i negace S1 pravdivost S2;
• klasický případ – určitý člen v angličtině:
(35) a. The present king of France is/is not bald →
b. There is a present king of France.
(36) a. Lituju, že jsem včera šel na ten večírek. →
b. Včera jsem šel na ten večírek.
• určitý člen presuponuje existenci individua denotovaného NP;
• konverzační implikatury se řadí do pragmatiky, presupozice se u
Russella řadila do sémantiky, později spíš do pragmatiky;
36
Sémantické anomálie
• někdy se mluví i o sémantických anomáliích:
(37) Bezbarvé zelené myšlenky zuřivě spaly.
(38) a. Petr napsal dizertaci za pět let/#pět let.
b. Petr psal dizertaci #za pět let/pět let.
37
Sémantické anomálie
• někdy se mluví i o sémantických anomáliích:
(37) Bezbarvé zelené myšlenky zuřivě spaly.
• kompatibilita durativních/ne-durativních časových adjunktů s
určitým typem vidu:
(38) a. Petr napsal dizertaci za pět let/#pět let.
b. Petr psal dizertaci #za pět let/pět let.
37
Sémantické anomálie
• někdy se mluví i o sémantických anomáliích:
(37) Bezbarvé zelené myšlenky zuřivě spaly.
• kompatibilita durativních/ne-durativních časových adjunktů s
určitým typem vidu:
(38) a. Petr napsal dizertaci za pět let/#pět let.
b. Petr psal dizertaci #za pět let/pět let.
• do určité míry závislé na teorii;
37
Ambiguita
• může mít různé zdroje: lexikon, syntax, scope (dosah):
(39) Mariin nový zámek je nádherný.
(40) a. Stávka byla vyvolána radikálními učitely a studenty.
b. Petr viděl Karla na chodbě.
(41) a. Každý boxer miluje jednu dívku.
b. Tři básníci napsali dvě knihy básní.
38
Ambiguita
• může mít různé zdroje: lexikon, syntax, scope (dosah):
(39) Mariin nový zámek je nádherný.
(40) a. Stávka byla vyvolána radikálními učitely a studenty.
b. Petr viděl Karla na chodbě.
(41) a. Každý boxer miluje jednu dívku.
b. Tři básníci napsali dvě knihy básní.
• první typ je případem homonymie;
38
Ambiguita
• může mít různé zdroje: lexikon, syntax, scope (dosah):
(39) Mariin nový zámek je nádherný.
(40) a. Stávka byla vyvolána radikálními učitely a studenty.
b. Petr viděl Karla na chodbě.
(41) a. Každý boxer miluje jednu dívku.
b. Tři básníci napsali dvě knihy básní.
• první typ je případem homonymie;
• homonymie se občas odlišuje od polysémie – letět (pohybovat
se vzduchem, být módní, . . . );
38
Ambiguita
• může mít různé zdroje: lexikon, syntax, scope (dosah):
(39) Mariin nový zámek je nádherný.
(40) a. Stávka byla vyvolána radikálními učitely a studenty.
b. Petr viděl Karla na chodbě.
(41) a. Každý boxer miluje jednu dívku.
b. Tři básníci napsali dvě knihy básní.
• první typ je případem homonymie;
• homonymie se občas odlišuje od polysémie – letět (pohybovat
se vzduchem, být módní, . . . );
• syntaktická ambiguita je závorkování na syntaktické úrovni; 38
Ambiguita
• může mít různé zdroje: lexikon, syntax, scope (dosah):
(39) Mariin nový zámek je nádherný.
(40) a. Stávka byla vyvolána radikálními učitely a studenty.
b. Petr viděl Karla na chodbě.
(41) a. Každý boxer miluje jednu dívku.
b. Tři básníci napsali dvě knihy básní.
• první typ je případem homonymie;
• homonymie se občas odlišuje od polysémie – letět (pohybovat
se vzduchem, být módní, . . . );
• syntaktická ambiguita je závorkování na syntaktické úrovni; 38
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
(42) Prase kouří dýmku.
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
(42) Prase kouří dýmku.
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
• taková věta popisuje určitou situaci;
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
• taková věta popisuje určitou situaci;
• vztah mezi výrazem a objektem, který mu odpovídá, je nazýván
denotace (reference);
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
• taková věta popisuje určitou situaci;
• vztah mezi výrazem a objektem, který mu odpovídá, je nazýván
denotace (reference);
• rozlišení mezi denotací (jazykový vztah) a referencí (při užití);
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
• taková věta popisuje určitou situaci;
• vztah mezi výrazem a objektem, který mu odpovídá, je nazýván
denotace (reference);
• rozlišení mezi denotací (jazykový vztah) a referencí (při užití);
• denotace je pak vztah mezi výrazem a množinou věcí, událostí,
vztahů nebo vlastností;
39
Denotace
• finální kritérium adekvátnosti;
• je základem formální sémantiky v M. stylu;
• jazyk se většinou nepoužívá k tomu, aby se jím mluvilo o něm
samém, ale aby se jím popisovaly věci světa;
(42) Prase kouří dýmku.
• taková věta popisuje určitou situaci;
• vztah mezi výrazem a objektem, který mu odpovídá, je nazýván
denotace (reference);
• rozlišení mezi denotací (jazykový vztah) a referencí (při užití);
• denotace je pak vztah mezi výrazem a množinou věcí, událostí,
vztahů nebo vlastností;
39
• fikční entity – mají intenzi, ale ne extenzi;
40
• fikční entity – mají intenzi, ale ne extenzi;
• extenze: {3, 5, 7, 9} – intenze: . . . ;
40
• fikční entity – mají intenzi, ale ne extenzi;
• extenze: {3, 5, 7, 9} – intenze: . . . ;
• existuje řada výrazů (funkčních nebo gramatických), které
nedenotují entity, ale slouží (často) k vyjadřování logických
relací – spojky, kvantifikátory, . . . ;
40
Interpretace a reprezentace
• základem významu (v této teorii) je vztah mezi jazykovým
výrazem a entitou, na kterou tento výraz odkazuje;
(43) a. Ta kniha je na stole.
b. Na stole
c. Stůl
d. Kniha
41
Interpretace a reprezentace
• základem významu (v této teorii) je vztah mezi jazykovým
výrazem a entitou, na kterou tento výraz odkazuje;
• extenzionální denotace;
(43) a. Ta kniha je na stole.
b. Na stole
c. Stůl
d. Kniha
41
Interpretace a reprezentace
• základem významu (v této teorii) je vztah mezi jazykovým
výrazem a entitou, na kterou tento výraz odkazuje;
• extenzionální denotace;
• správná otázka: kde má analýza začít?
(43) a. Ta kniha je na stole.
b. Na stole
c. Stůl
d. Kniha
41
Interpretace a reprezentace
• základem významu (v této teorii) je vztah mezi jazykovým
výrazem a entitou, na kterou tento výraz odkazuje;
• extenzionální denotace;
• správná otázka: kde má analýza začít?
• od Frega se začíná u vět – důvod: oznamovací věty popisují
stavy událostí, výrazy menší než věty jsou více kontextově
závislé:
(43) a. Ta kniha je na stole.
b. Na stole
c. Stůl
d. Kniha
41
Interpretace a reprezentace
• základem významu (v této teorii) je vztah mezi jazykovým
výrazem a entitou, na kterou tento výraz odkazuje;
• extenzionální denotace;
• správná otázka: kde má analýza začít?
• od Frega se začíná u vět – důvod: oznamovací věty popisují
stavy událostí, výrazy menší než věty jsou více kontextově
závislé:
(43) a. Ta kniha je na stole.
b. Na stole
c. Stůl
d. Kniha
41
Propozice
• oznamovací věty v tomto použití (při popisu stavů událostí)
vyjadřují propozice;
(44) Propozice:
a. je to, co je vyjádřeno oznamovací větou, když je tato
věta vyslovena jako výrok;
b. je ta část významu věty, která popisuje stav věcí;
c. může být pravdivá nebo nepravdivá;
d. může být poznána, může jí být věřeno nebo o ní lze
pochybovat.
42
Propozice
• oznamovací věty v tomto použití (při popisu stavů událostí)
vyjadřují propozice;
• Několik definic:
(44) Propozice:
a. je to, co je vyjádřeno oznamovací větou, když je tato
věta vyslovena jako výrok;
b. je ta část významu věty, která popisuje stav věcí;
c. může být pravdivá nebo nepravdivá;
d. může být poznána, může jí být věřeno nebo o ní lze
pochybovat.
42
Propozice
• oznamovací věty v tomto použití (při popisu stavů událostí)
vyjadřují propozice;
• Několik definic:
(44) Propozice:
a. je to, co je vyjádřeno oznamovací větou, když je tato
věta vyslovena jako výrok;
b. je ta část významu věty, která popisuje stav věcí;
c. může být pravdivá nebo nepravdivá;
d. může být poznána, může jí být věřeno nebo o ní lze
pochybovat.
• propozice mají různé pravdivostní hodnoty v různých situacích;
42
Propozice
• oznamovací věty v tomto použití (při popisu stavů událostí)
vyjadřují propozice;
• Několik definic:
(44) Propozice:
a. je to, co je vyjádřeno oznamovací větou, když je tato
věta vyslovena jako výrok;
b. je ta část významu věty, která popisuje stav věcí;
c. může být pravdivá nebo nepravdivá;
d. může být poznána, může jí být věřeno nebo o ní lze
pochybovat.
• propozice mají různé pravdivostní hodnoty v různých situacích;
• věty tedy extenzionálně denotují pravdivostní hodnoty v
42
(45) Korespondenční teorie pravdy: Výrok jistého jazyka je
pravdivý, iff odpovídá jistému stavu věcí.
(46) Propozice vyjádřená oznamovací větou pronesenou jako
výrok je pravdivá v jistém okamžiku promluvy, iff tato
propozice odpovídá jistému stavu věcí, který nastává při
dané promluvě.
(47) Ve třídě je nosorožec.
• vědět, zda je daná věta pravdivá nebo ne, nestačí k tomu,
abychom znali význam;
43
(45) Korespondenční teorie pravdy: Výrok jistého jazyka je
pravdivý, iff odpovídá jistému stavu věcí.
(46) Propozice vyjádřená oznamovací větou pronesenou jako
výrok je pravdivá v jistém okamžiku promluvy, iff tato
propozice odpovídá jistému stavu věcí, který nastává při
dané promluvě.
(47) Ve třídě je nosorožec.
• vědět, zda je daná věta pravdivá nebo ne, nestačí k tomu,
abychom znali význam;
• znát význam = znát podmínky, za kterých je propozice
pravdivá = vědět, jak by vypadal svět, pokud by daná
propozice byla pravdivá;
43
• pravdivostní podmínky;
(48) Znát základní význam věty vyslovené jako výrok znamená
znát podmínky, za kterých by byla pravdivá.
(49) Ta kniha je na stole je pravdivá, iff the book is on the table.
(50) S je pravdivá, iff p.
(51) .S znamená, že p.
44
• pravdivostní podmínky;
(48) Znát základní význam věty vyslovené jako výrok znamená
znát podmínky, za kterých by byla pravdivá.
• to pak vede k T-větám (Tarski):
(49) Ta kniha je na stole je pravdivá, iff the book is on the table.
(50) S je pravdivá, iff p.
(51) .S znamená, že p.
44
• pravdivostní podmínky;
(48) Znát základní význam věty vyslovené jako výrok znamená
znát podmínky, za kterých by byla pravdivá.
• to pak vede k T-větám (Tarski):
(49) Ta kniha je na stole je pravdivá, iff the book is on the table.
• obecně (S je věta objektového jazyka, p je množina
pravdivostních podmínek):
(50) S je pravdivá, iff p.
(51) .S znamená, že p.
44
• rozdíl mezi objektovým jazykem a metajazykem;
(52) a. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému KNIHA.
b. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému STŮL.
c. Entita z bodu (a) je v relaci býti na k entitě z bodu
(b).
45
• rozdíl mezi objektovým jazykem a metajazykem;
• lze to rozepsat i v jednom jazyku, ale jeho použití je meta:
(52) a. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému KNIHA.
b. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému STŮL.
c. Entita z bodu (a) je v relaci býti na k entitě z bodu
(b).
45
• rozdíl mezi objektovým jazykem a metajazykem;
• lze to rozepsat i v jednom jazyku, ale jeho použití je meta:
(52) a. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému KNIHA.
b. Existuje jedna kontextově jedinečná entita, která je
extenzionální denotací lexému STŮL.
c. Entita z bodu (a) je v relaci býti na k entitě z bodu
(b).
• významem jednotlivých konstituentů je pak jejich příspěvek k
pravdivostním podmínkám věty;
45
Formalizace, modely a množiny
• tato formalizace je založena na formalizaci pravdy, kterou
zavedl Alfred Tarski pro formální (logické) jazyky;
46
Formalizace, modely a množiny
• tato formalizace je založena na formalizaci pravdy, kterou
zavedl Alfred Tarski pro formální (logické) jazyky;
• snaha o maximální preciznost;
46
Za pravdivostní podmínky
• pravdivostní podmínky vyjadřují jádro významu, ne význam
celý;
47
Za pravdivostní podmínky
• pravdivostní podmínky vyjadřují jádro významu, ne význam
celý;
• nicméně jsou centrální, tzn. že interagují s ostatními částmi
významu tak, aby z toho bylo možné odvodit celkový význam
věty;
47
Za pravdivostní podmínky
• pravdivostní podmínky vyjadřují jádro významu, ne význam
celý;
• nicméně jsou centrální, tzn. že interagují s ostatními částmi
významu tak, aby z toho bylo možné odvodit celkový význam
věty;
• krátký exkurz do oblastí, které formální sémantika nepopisuje a
popisovat nechce:
47
Znalost, chování a užití
• vět lze používat mnoha jinými způsoby než jen k popisu stavů
věcí:
(53) a. Petr nakopnul znovu tu kočku.
b. Nakopnul Petr znovu tu kočku? .
c. Petře, nakopni znovu tu kočku!
48
Znalost, chování a užití
• vět lze používat mnoha jinými způsoby než jen k popisu stavů
věcí:
(53) a. Petr nakopnul znovu tu kočku.
b. Nakopnul Petr znovu tu kočku? .
c. Petře, nakopni znovu tu kočku!
• všechny věty v mají společný komponent významu – situaci,
kde někdo nazývaný Petr činí určitou aktivitu, popisovanou
výrazem nakopnout, na nějaké kontextově salientní kočce;
48
Znalost, chování a užití
• vět lze používat mnoha jinými způsoby než jen k popisu stavů
věcí:
(53) a. Petr nakopnul znovu tu kočku.
b. Nakopnul Petr znovu tu kočku? .
c. Petře, nakopni znovu tu kočku!
• všechny věty v mají společný komponent významu – situaci,
kde někdo nazývaný Petr činí určitou aktivitu, popisovanou
výrazem nakopnout, na nějaké kontextově salientní kočce;
• tomuto společnému komponentu se říká propoziční význam;
48
Znalost, chování a užití
• vět lze používat mnoha jinými způsoby než jen k popisu stavů
věcí:
(53) a. Petr nakopnul znovu tu kočku.
b. Nakopnul Petr znovu tu kočku? .
c. Petře, nakopni znovu tu kočku!
• všechny věty v mají společný komponent významu – situaci,
kde někdo nazývaný Petr činí určitou aktivitu, popisovanou
výrazem nakopnout, na nějaké kontextově salientní kočce;
• tomuto společnému komponentu se říká propoziční význam;
• různá užití mají různý vztah k tomuto propozičnímu významu;
48
• liší se ilokuční silou;
49
• liší se ilokuční silou;
• teorie mluvních aktů;
49
• liší se ilokuční silou;
• teorie mluvních aktů;
• perlokuční akt – nelingvistický efekt lingvistického
(ilokučního) aktu;
49
• liší se ilokuční silou;
• teorie mluvních aktů;
• perlokuční akt – nelingvistický efekt lingvistického
(ilokučního) aktu;
• to nepatří do pravdivostních podmínek, ale může to být použito
jako základ toho, co věta znamená v konkrétní situaci;
49
• liší se ilokuční silou;
• teorie mluvních aktů;
• perlokuční akt – nelingvistický efekt lingvistického
(ilokučního) aktu;
• to nepatří do pravdivostních podmínek, ale může to být použito
jako základ toho, co věta znamená v konkrétní situaci;
• dalším příkladem jsou gricovské maximy;
49
Kontext
• jedním z nejdůležitějších faktorů při odvozování významu věty
je kontext výpovědi;
(54) a. Dáš si kafe?
b. Dám.
(55) On nepřišel.
(56) a. Navštívil jsem pět měst.
b. Jeden kostel v každém z nich byl opravdu pěkný.
50
Kontext
• jedním z nejdůležitějších faktorů při odvozování významu věty
je kontext výpovědi;
• pomáhá při rozlišení elips, ambiguit, referenci deiktických
výrazů;
(54) a. Dáš si kafe?
b. Dám.
(55) On nepřišel.
(56) a. Navštívil jsem pět měst.
b. Jeden kostel v každém z nich byl opravdu pěkný.
50
Kontext
• jedním z nejdůležitějších faktorů při odvozování významu věty
je kontext výpovědi;
• pomáhá při rozlišení elips, ambiguit, referenci deiktických
výrazů;
(54) a. Dáš si kafe?
b. Dám.
(55) On nepřišel.
(56) a. Navštívil jsem pět měst.
b. Jeden kostel v každém z nich byl opravdu pěkný.
• gramatický čas je také deiktický;
50
• některé věci kolem deixe zájmen se řeší už v syntaxi:
(57) Každý učitel se nenávidí.
(58) Každý učitel ví, že ho studenti nenávidí.
51
• některé věci kolem deixe zájmen se řeší už v syntaxi:
(57) Každý učitel se nenávidí.
• ale přes větu je to vždy možné i deikticky:
(58) Každý učitel ví, že ho studenti nenávidí.
51
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
• tj. disambiguováno, . . . ;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
• tj. disambiguováno, . . . ;
• překlad = propozice odvozená z věty s přispěním kontextu;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
• tj. disambiguováno, . . . ;
• překlad = propozice odvozená z věty s přispěním kontextu;
• je to tedy mezistupeň mezi syntaktickou analýzou věty a jejími
pravdivostními podmínkami;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
• tj. disambiguováno, . . . ;
• překlad = propozice odvozená z věty s přispěním kontextu;
• je to tedy mezistupeň mezi syntaktickou analýzou věty a jejími
pravdivostními podmínkami;
• Montague se domníval, že tento mezistupeň není nutný, ale
později se ukázalo, že pro mnoho věcí (anafory) nutný je;
52
Metoda
• všechny interpretace se budou dít ne na přirozeném jazyce, ale
na logickém jazyce, do kterého bude přirozený jazyk přeložen;
• překlad má reprezentovat propozici;
• tj. disambiguováno, . . . ;
• překlad = propozice odvozená z věty s přispěním kontextu;
• je to tedy mezistupeň mezi syntaktickou analýzou věty a jejími
pravdivostními podmínkami;
• Montague se domníval, že tento mezistupeň není nutný, ale
později se ukázalo, že pro mnoho věcí (anafory) nutný je;
• interpretace se bude dít na explicitní syntaktické struktuře –
syntaktický strom
52
53
Pravdivostní podmínky
Význam věty=pravdivostní podmínky
• známe-li význam věty, umíme určit, kdy je pravdivá/nepravdivá
(59) Kruh je uvnitř čtverce.
54
• obecně: “pravdivá množina” a “nepravdivá množina”
55
• obecně: “pravdivá množina” a “nepravdivá množina”
55
• obecně: “pravdivá množina” a “nepravdivá množina”
55
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
• Robert Stalnaker: Possible Worlds
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
• Robert Stalnaker: Possible Worlds
• diagramy: možné situace
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
• Robert Stalnaker: Possible Worlds
• diagramy: možné situace
• svět: je dán všemi svými fakty (počet listů na stromě X)
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
• Robert Stalnaker: Possible Worlds
• diagramy: možné situace
• svět: je dán všemi svými fakty (počet listů na stromě X)
• pluralita možných světů
56
• rozdíl mezi pravdivostními podmínkami a pravdivostní
hodnotou:
(60) Třetí nejbližší hvězda od Země má šest planet a na jedné z
nich žijí inteligentní bytosti.
• formální sémantika, sémantika pravdivostních podmínek,
modelově-teoretická sémantika, sémantika možných světů
• možné světy vs. možné situace
• Robert Stalnaker: Possible Worlds
• diagramy: možné situace
• svět: je dán všemi svými fakty (počet listů na stromě X)
• pluralita možných světů
• význam věty = propozice = pravdivostní podmínky
56
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
57
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
• p a q – světy v průniku světů denotovaných p a světů
denotovaných q
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
57
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
• p a q – světy v průniku světů denotovaných p a světů
denotovaných q
• podobně:
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
57
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
• p a q – světy v průniku světů denotovaných p a světů
denotovaných q
• podobně:
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
• sjednocení možných světů
57
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
• p a q – světy v průniku světů denotovaných p a světů
denotovaných q
• podobně:
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
• sjednocení možných světů
• . . .
57
Tři důvody, proč jsou pravdivostní podmínky centrální pro výz-
nam
1) Sémantika logických slov
(61) Kruh je uvnitř čtverce a kruh je černý.
• p a q – světy v průniku světů denotovaných p a světů
denotovaných q
• podobně:
(62) Kruh je uvnitř čtverce nebo je kruh černý.
• sjednocení možných světů
• . . .
• problémy: predikativní a funguje dobře: 57
• spojování argumentů (kolektivních) predikátů ne:
(64) Marie a Karel si koupili psa.
(65) Marie a Karel se sešli.
58
• spojování argumentů (kolektivních) predikátů ne:
(64) Marie a Karel si koupili psa.
• možnosti řešení: a je ambigní: intersekce a tvoření množiny,
vlastní jména jsou ambigní, . . .
(65) Marie a Karel se sešli.
58
• spojování argumentů (kolektivních) predikátů ne:
(64) Marie a Karel si koupili psa.
• možnosti řešení: a je ambigní: intersekce a tvoření množiny,
vlastní jména jsou ambigní, . . .
(65) Marie a Karel se sešli.
2) Definice intuitivních významových vztahů
58
• spojování argumentů (kolektivních) predikátů ne:
(64) Marie a Karel si koupili psa.
• možnosti řešení: a je ambigní: intersekce a tvoření množiny,
vlastní jména jsou ambigní, . . .
(65) Marie a Karel se sešli.
2) Definice intuitivních významových vztahů
• synonymie (parafráze): stejný význam = stejná množina
možných světů/situací
58
(66) Čtverec je větší než kruh.
(67) Kruh je menší než čtverec.
59
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
60
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
• možné světy/situace umožňují elegantní definice kontradikce,
tautologie, vyplývání, . . .
60
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
• možné světy/situace umožňují elegantní definice kontradikce,
tautologie, vyplývání, . . .
• navíc umožňují formalizaci modálních výrazů v přirozeném
jazyce: může, musí, věří, přeje si, . . .
60
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
• možné světy/situace umožňují elegantní definice kontradikce,
tautologie, vyplývání, . . .
• navíc umožňují formalizaci modálních výrazů v přirozeném
jazyce: může, musí, věří, přeje si, . . .
3) Význam a užití
60
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
• možné světy/situace umožňují elegantní definice kontradikce,
tautologie, vyplývání, . . .
• navíc umožňují formalizaci modálních výrazů v přirozeném
jazyce: může, musí, věří, přeje si, . . .
3) Význam a užití
• význam jako pravdivostní podmínky: informativní funkce jazyka
60
• kontradiktorické propozice: množiny možných světů/situací
jsou zcela bez průniku:
(68) Čtverec je větší než kruh.
(69) Kruh je větší než čtverec.
• možné světy/situace umožňují elegantní definice kontradikce,
tautologie, vyplývání, . . .
• navíc umožňují formalizaci modálních výrazů v přirozeném
jazyce: může, musí, věří, přeje si, . . .
3) Význam a užití
• význam jako pravdivostní podmínky: informativní funkce jazyka
• komunikace nám pomáhá zpřesnit si naše přesvědčení o tom,
jak svět skutečně je
60
• naše přesvědčení: belief worlds, naše přání: desire worlds
(70) Dneska bude pršet.
Desire worlds
Belief worlds
61
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
62
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
• pravdivost/nepravdivost není intuitivně vhodná pro formalizaci:
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
62
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
• pravdivost/nepravdivost není intuitivně vhodná pro formalizaci:
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
• otázka: požadavek na informaci a specifikace jakého typu
62
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
• pravdivost/nepravdivost není intuitivně vhodná pro formalizaci:
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
• otázka: požadavek na informaci a specifikace jakého typu
• říká mluvčímu, jaký typ odpovědi tazatel vyžaduje
62
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
• pravdivost/nepravdivost není intuitivně vhodná pro formalizaci:
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
• otázka: požadavek na informaci a specifikace jakého typu
• říká mluvčímu, jaký typ odpovědi tazatel vyžaduje
• formalizace: význam otázky je množina možných odpovědí
62
Nedeklarativní věty: otázky a rozkazy
• pro klasickou logiku to nejsou výroky
• pravdivost/nepravdivost není intuitivně vhodná pro formalizaci:
(71) Koho Klára políbila?
(72) Nakresli kruh uvnitř čtverce!
• otázka: požadavek na informaci a specifikace jakého typu
• říká mluvčímu, jaký typ odpovědi tazatel vyžaduje
• formalizace: význam otázky je množina možných odpovědí
• Hamblin: význam otázky je množina propozic, které jsou
možnou odpovědí na otázku
62
(73) Koho Klára políbila?
a. Klára políbila Petra.
b. Klára políbila Báru.
c. #Petr políbil Kláru.
d. #Dneska bude pršet.
• znovu množina možných světů: disjunkce vhodných odpovědí
63
(73) Koho Klára políbila?
a. Klára políbila Petra.
b. Klára políbila Báru.
c. #Petr políbil Kláru.
d. #Dneska bude pršet.
• znovu množina možných světů: disjunkce vhodných odpovědí
• imperativ: nejde o pravdivé/nepravdivé světy/situace, ale o
uspokojivé (satisfactory) vs. neuspokojivé světy/situace
63
(73) Koho Klára políbila?
a. Klára políbila Petra.
b. Klára políbila Báru.
c. #Petr políbil Kláru.
d. #Dneska bude pršet.
• znovu množina možných světů: disjunkce vhodných odpovědí
• imperativ: nejde o pravdivé/nepravdivé světy/situace, ale o
uspokojivé (satisfactory) vs. neuspokojivé světy/situace
• různé typy vztahů mezi větou a propozicí:
pravdivost/uspokojivost/. . .
63
64
Kompozicionalita: význam celku a
částí
(Ne)trivialita pravdivostních podmínek
• význam věty = pravdivostní podmínky = množina situací, kdy
je pravdivá
(74) Vilda mňouká. = množina situací, kdy Vilda mňouká
(75) Vilda mňouká.
a. Vilda is meowing.
b. [λx.x meows](Vilda)
65
(Ne)trivialita pravdivostních podmínek
• význam věty = pravdivostní podmínky = množina situací, kdy
je pravdivá
• (zdánlivá) trivialita:
(74) Vilda mňouká. = množina situací, kdy Vilda mňouká
(75) Vilda mňouká.
a. Vilda is meowing.
b. [λx.x meows](Vilda)
65
(Ne)trivialita pravdivostních podmínek
• význam věty = pravdivostní podmínky = množina situací, kdy
je pravdivá
• (zdánlivá) trivialita:
(74) Vilda mňouká. = množina situací, kdy Vilda mňouká
• objektový jazyk a metajazyk (stejné ↑), různé ↓
(75) Vilda mňouká.
a. Vilda is meowing.
b. [λx.x meows](Vilda)
65
(Ne)trivialita pravdivostních podmínek
• význam věty = pravdivostní podmínky = množina situací, kdy
je pravdivá
• (zdánlivá) trivialita:
(74) Vilda mňouká. = množina situací, kdy Vilda mňouká
• objektový jazyk a metajazyk (stejné ↑), různé ↓
• různost objektového jazyka a metajazyka odhaluje netriviálnost
našich sémantických intuicí
(75) Vilda mňouká.
a. Vilda is meowing.
b. [λx.x meows](Vilda)
65
• ještě podstatnější důvod netriviality: jak je význam věty složen
z významu jejích částí?
(76) a. Vilda mňouká.
b. Ferda mňouká.
c. Vilda kousl Ferdu.
d. Ferda kousl Vildu.
66
• ještě podstatnější důvod netriviality: jak je význam věty složen
z významu jejích částí?
• čím přispívá Vilda k celku, aby významem věty byly
pravdivostní podmínky?
(76) a. Vilda mňouká.
b. Ferda mňouká.
c. Vilda kousl Ferdu.
d. Ferda kousl Vildu.
66
• ještě podstatnější důvod netriviality: jak je význam věty složen
z významu jejích částí?
• čím přispívá Vilda k celku, aby významem věty byly
pravdivostní podmínky?
• problém kompozicionality: pro přirozený jazyk: gramatika +
lexikon
(76) a. Vilda mňouká.
b. Ferda mňouká.
c. Vilda kousl Ferdu.
d. Ferda kousl Vildu.
66
• ještě podstatnější důvod netriviality: jak je význam věty složen
z významu jejích částí?
• čím přispívá Vilda k celku, aby významem věty byly
pravdivostní podmínky?
• problém kompozicionality: pro přirozený jazyk: gramatika +
lexikon
• přiřazení významu slovům a gramatickým operacím:
(76) a. Vilda mňouká.
b. Ferda mňouká.
c. Vilda kousl Ferdu.
d. Ferda kousl Vildu.
66
Jména referují
• Vilda referuje stejně jako Michal David
(77) Vilda mňouká.
67
Jména referují
• Vilda referuje stejně jako Michal David
• hlavním významem jmen je odkazovat/denotovat/referovat k
objektům
(77) Vilda mňouká.
67
Jména referují
• Vilda referuje stejně jako Michal David
• hlavním významem jmen je odkazovat/denotovat/referovat k
objektům
• jména nám umožňují zmínit objekt, aniž bychom ho museli
nosit s sebou (Guliver)
(77) Vilda mňouká.
67
Nekompletní propozice
• propozice je význam věty: množina situací, kdy je věta pravdivá
(78) Vilda mňouká.
mňau
olivy
Pravda
Nepravda
68
• význam jména Vilda je objekt, význam věty jsou pravdivostní
podmínky → význam predikátu mňouká je cokoliv, co ze jména
udělá pravdivostní podmínky
mňau
olivy
Pravda
Nepravda
69
• význam jména Vilda je objekt, význam věty jsou pravdivostní
podmínky → význam predikátu mňouká je cokoliv, co ze jména
udělá pravdivostní podmínky
• je to nekompletní propozice, vlastnost, nesaturovaný predikát
mňau
olivy
Pravda
Nepravda
69
• logické typy: e(ntity) a t(ruth), v matematice n(atural number)
(79) a. Vilda . . . <e>
b. Vilda mňouká . . . <t>
c. mňouká <e,t>
(80) <α,β>:
a. α . . . vstupní typ
b. β . . . výstupní typ
(81) funkce: y = f (x)
a. y = x2 . . . <n,n>
b. telefonní seznam: {<Petr,605123456>,
<Karel,549491234>, . . . } . . . <n,e> 70
• logické typy: e(ntity) a t(ruth), v matematice n(atural number)
(79) a. Vilda . . . <e>
b. Vilda mňouká . . . <t>
c. mňouká <e,t>
• obecně:
(80) <α,β>:
a. α . . . vstupní typ
b. β . . . výstupní typ
(81) funkce: y = f (x)
a. y = x2 . . . <n,n>
b. telefonní seznam: {<Petr,605123456>,
<Karel,549491234>, . . . } . . . <n,e> 70
• funkce je jednoznačné zobrazení z množiny M do množiny N
(82) a. {<2,4>, <3,9>, . . . } . . . ok
b. {<2,4>, <2,6>, . . . } . . . množina uspořádaných
dvojic, ne fce
71
• funkce je jednoznačné zobrazení z množiny M do množiny N
• Frege: funkce zjednoznační přirozený jazyk a umožní vyhnout
se víceznačnostem
(82) a. {<2,4>, <3,9>, . . . } . . . ok
b. {<2,4>, <2,6>, . . . } . . . množina uspořádaných
dvojic, ne fce
71
• slovníček
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
• vlastnost: sémantický objekt: typu (prozatím) <e,t>
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
• vlastnost: sémantický objekt: typu (prozatím) <e,t>
• referent: sémantický objekt: typu <e>
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
• vlastnost: sémantický objekt: typu (prozatím) <e,t>
• referent: sémantický objekt: typu <e>
• predikace: gramatický vztah mezi predikátem a subjektem
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
• vlastnost: sémantický objekt: typu (prozatím) <e,t>
• referent: sémantický objekt: typu <e>
• predikace: gramatický vztah mezi predikátem a subjektem
• saturace: sémantický protiklad predikace: zaplnění neúplné
propozice (vlastnosti) entitou: <e,t>(<e>) → <t>
(83) Vilda chrápe.
72
• slovníček
• predikát: gramatická jednotka . . . mňoukat, . . .
• jméno, jmenná fráze (NP)
• subjekt – gramatická funkce: nominativ, shoda, . . .
• vlastnost: sémantický objekt: typu (prozatím) <e,t>
• referent: sémantický objekt: typu <e>
• predikace: gramatický vztah mezi predikátem a subjektem
• saturace: sémantický protiklad predikace: zaplnění neúplné
propozice (vlastnosti) entitou: <e,t>(<e>) → <t>
• argument: fráze (slovo), jehož referent saturuje predikát
(83) Vilda chrápe.
72
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
• syntaktický problém
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
• syntaktický problém
• i sémantický problém
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
• syntaktický problém
• i sémantický problém
• kreativita jazyka
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
• syntaktický problém
• i sémantický problém
• kreativita jazyka
• teoretická odpověď: princip kompozicionality
73
Kompozicionalita
• jazyk je nekonečný: rekurze, sřetězení spojkou a
(84) Na kopci byl domeček, ve kterém byl stůl, na tom stole
seděla kočka, která chytla myš, která jedla sýr, který byl
udělaný z mléka, které . . .
• jak lidé (koneční) mohou vytvářet nekonečné množství vět?
• syntaktický problém
• i sémantický problém
• kreativita jazyka
• teoretická odpověď: princip kompozicionality
• lexikon + omezené množství pravidel skládání (1. . . 3) →
nekonečnost jazyka
73
Syntax a sémantika
• sémantika pracuje na syntaktických strukturách (už od
Montagueho)
(85) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
74
Syntax a sémantika
• sémantika pracuje na syntaktických strukturách (už od
Montagueho)
(85) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
• princip kompozicionality: význam S se skládá z významu NP a
VP
74
Syntax a sémantika
• sémantika pracuje na syntaktických strukturách (už od
Montagueho)
(85) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
• princip kompozicionality: význam S se skládá z významu NP a
VP
• dvě teoretické možnosti:
74
Syntax a sémantika
• sémantika pracuje na syntaktických strukturách (už od
Montagueho)
(85) S
NP
N
Vilda
VP
V
mňouká
• princip kompozicionality: význam S se skládá z významu NP a
VP
• dvě teoretické možnosti:
1) rule-to-rule hypotéza: 74
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
c) ve SpecVP proveď kopírování rysů rodu, čísla a osoby (ϕ-rysy)
ze Spec na hlavu V, zároveň saturuj <e,t> objektem <e>
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
c) ve SpecVP proveď kopírování rysů rodu, čísla a osoby (ϕ-rysy)
ze Spec na hlavu V, zároveň saturuj <e,t> objektem <e>
2) interpretativní sémantika:
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
c) ve SpecVP proveď kopírování rysů rodu, čísla a osoby (ϕ-rysy)
ze Spec na hlavu V, zároveň saturuj <e,t> objektem <e>
2) interpretativní sémantika:
a) nechat projet syntax
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
c) ve SpecVP proveď kopírování rysů rodu, čísla a osoby (ϕ-rysy)
ze Spec na hlavu V, zároveň saturuj <e,t> objektem <e>
2) interpretativní sémantika:
a) nechat projet syntax
b) hotovému stromu přiřadit sémantickou interpretaci
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
a) vytáhni z lexikonu slova Vilda a mňoukat, zároveň vytáhni
jejich význam
b) . . .
c) ve SpecVP proveď kopírování rysů rodu, čísla a osoby (ϕ-rysy)
ze Spec na hlavu V, zároveň saturuj <e,t> objektem <e>
2) interpretativní sémantika:
a) nechat projet syntax
b) hotovému stromu přiřadit sémantickou interpretaci
• rozdíl: např. při transformaci nemuzí interpretativní sémantika
“udělovat význam” pohybu:
(86) S kýmt Petr mluvil t?
75
• obecně cesta od (Montaguovské) série specifických pravidel k
pravidlům řízeným typy:
(87) Má-li uzel S dva dceřinné uzly NP a VP, pak
S = VP ( NP ): význam NP saturuje význam VP.
(88) Má-li mateřský uzel (γ) dva dceřinné uzly (α a β), pak je
význam γ buď i) α ( β ), nebo ii) β ( α ): buď je
význam α saturován významem β, nebo obráceně.
(89) t
e
Vilda
et
mňouká
76
• obecně cesta od (Montaguovské) série specifických pravidel k
pravidlům řízeným typy:
(87) Má-li uzel S dva dceřinné uzly NP a VP, pak
S = VP ( NP ): význam NP saturuje význam VP.
(88) Má-li mateřský uzel (γ) dva dceřinné uzly (α a β), pak je
význam γ buď i) α ( β ), nebo ii) β ( α ): buď je
význam α saturován významem β, nebo obráceně.
• sémantika se soustředí na strukturu, ale nezáleží ji
syntaktických labelech
(89) t
e
Vilda
et
mňouká
76
77
Reference i
78