Dějiny vědy a techniky I 3. Antická vzdělanost Tomáš Kučera DVT I/3 – Antická vzdělanost ncentrum v Mílétu (řecké město v Malé Asii, dnes Turecko) – základy přírodních věd nobjevy od 6. stol. BC – starořečtí filosofové: Thalés z Mílétu (624–548 BC) Anaximandros (610–540 BC) Pythagoras ze Samu (okolo 570–po 510 BC) Herakleitos (540–480 BC) Démokritos (po 460–před 360 BC) DVT I/3 – Antická vzdělanost Thalés (z Mílétu, 624–548 BC) – geometrie a první zmínky o elektrických jevech; Anaximandros (610–540 BC) – astronomie, kvadrant (pozorování hvězd) DVT I/3 – Antická vzdělanost Pythagoras (ze Samu, asi 570 – po 510 BC) – matematika, geometrie, hudba a hudební teorie; schéma Pythagorovy věty... (poměr stran pravoúhlého trojúhelníku) DVT I/3 – Antická vzdělanost Hérakleitos (z Efesu, 540–480 BC) – metafyzika, gnoseologie, etika, politika DVT I/3 – Antická vzdělanost Hérakleitos – „Plačící filosof“ (vlevo), Démokritos – „Smějící se filosof“ (vpravo), Donato Bramante, 1477 DVT I/3 – Antická vzdělanost Démokritos (po 460 – před 360 BC) – filosofie, matematika, zakladatel atomismu DVT I/3 – Antická vzdělanost ncentrum v Alexandrii – říše Ptolemaiovců (řečtí vládci Egypta) – kumulace učenců (3. stol. BC až 1. stol. AD) njeden ze 7 divů (starověkého) světa – maják na ostrově Faru, proslulá alexandrijská knihovna Músaion – založil Ptolemaios I. Sótér (367–283 BC) na přelomu 4. a 3. století BC; působili v něm přední technici a vědci DVT I/3 – Antická vzdělanost Eukleidés (asi 325 – asi 260 BC) – jeden za zakladatelů matematiky a geometrie DVT I/3 – Antická vzdělanost Ktesibios (285–222 BC) – matematik, fyzik, vynálezce tlakové pístové pumpy; mechanické hodiny s vodním pohonem (vpravo) DVT I/3 – Antická vzdělanost Apollónius z Pergé (asi 262 – asi 190 BC) – matematik, geometr, astronom; vynálezce astrolábu (astronomie, navigace, triangulace) DVT I/3 – Antická vzdělanost Apollónius z Pergé – základy teorie kuželoseček (elipsa, parabola, hyperbola); arabský překl. díla Conics z 9. st. AD DVT I/3 – Antická vzdělanost Kuželosečky DVT I/3 – Antická vzdělanost Filón (z Byzantia, 2. pol. 3. stol. BC) – řecký mechanik, dílo „Systém mechaniky“; připisuje se mu rovněž vynález Cardanova závěsu (uložení kompasu) DVT I/3 – Antická vzdělanost Hérón (z Alexandrie, asi 10–75 AD) – matematika, geometrie, fyzika; inženýr, vynálezce, zabýval se využitím páry: aeolipile (tzv. Hérónova baňka) DVT I/3 – Antická vzdělanost Hérón (z Alexandrie) – objev z oblasti mechaniky: barulkos (vrátek s převody ozubenými koly). Mechanismus z Antikythéry (asi 150–100 BC) DVT I/3 – Antická vzdělanost Rekonstrukce vzhledu antikythérského počítače. Národní archeologické muzeum, Atény DVT I/3 – Antická vzdělanost Archimédés (ze Syrakus, 287–212 BC) – řecký matematik, fyzik, filozof, astronom a vynálezce DVT I/3 – Antická vzdělanost Archimédés (287–212 BC) – ruční šroubové čerpadlo (Archimédův šroub), kladkostroj (soustava kladek) DVT I/3 – Antická vzdělanost Poměry sil na pevné kladce (1) a na kladkostroji se dvěma, třemi a čtyřmi kladkami (2–4). FZ = působící síla; s = dráha; FL = výsledná síla; h = zdvih břemene. N znamená newton (jednotka síly) DVT I/3 – Antická vzdělanost Archimédés (287–212 BC) – objevy ve statice (mechanická rovnováha, vysvětlení principu páky) a hydrostatice (zejm. tzv. Archimédův zákon...) DVT I/3 – Antická vzdělanost Archimédés (287–212 BC) – k zapálení lodí údajně použil parní kanón (kresba Leonardo da Vinci) DVT I/3 – Antická vzdělanost Řecký (byzantinský/tekutý) oheň – starověký plamenomet. Použití ohně – ilustrace z kroniky Přehledné dějiny Ioanna Skylitza z poloviny 11. století DVT I/3 – Antická vzdělanost Řecký oheň – schéma zařízení plamenometu DVT I/3 – Antická vzdělanost Řecký oheň – ideální rekonstrukce použití DVT I/3 – Antická vzdělanost Řecký oheň – ideální rekonstrukce použití DVT I/3 – Antická vzdělanost Marcus Vitruvius Pollio (80/70–25/15 BC) – římský architekt, stavební inženýr a teoretik za Julia Caesara a Augusta. Stav tehdejší techniky souborně zachytil ve svém díle Deset knih o stavitelství DVT I/3 – Antická vzdělanost Plinius starší (23–79 AD) – dílo Historia naturalis přináší popis všech užívaných způsobů obrábění. Titulní stránka vydání Naturalis Historiae z roku 1669 DVT I/3 – Antická vzdělanost Ballista – římský mechanický prak (rekonstrukce) DVT I/3 – Antická vzdělanost Pojízdná ballista na čtyřkolovém voze taženém obrněnými koňmi (ballista qaudrirotis) DVT I/3 – Antická vzdělanost Pantheon – kruhový chrám v Římě, byl postaven v letech 29 až 19 BC. Dnešní kruhová podoba pochází z doby císaře Hadriána (†138), který jej dal přestavět po požáru v roce 123 AD DVT I/3 – Antická vzdělanost Autorem přestavby je zřejmě Apollodóros z Damašku († kolem 130). Nový materiál – litý beton (klenby, kupole má průměr 43,3 m) DVT I/3 – Antická vzdělanost Mlýny na obilí poháněné vodními koly na spodní vodu (rozšířily se až po přelomu letopočtu, když se začalo „nedostávat“ otroků...) DVT I/3 – Antická vzdělanost Rozdíly mezi vodními koly na spodní a svrchní vodu (schéma směrů vodního proudu a otáčení kola na hřídeli) DVT I/3 – Antická vzdělanost Barbégal – komplex římských vodních mlýnů na území Fontvieille, nedaleko Arles v jižní Francii DVT I/3 – Antická vzdělanost Barbégal – zbytky přívodního akvaduktu DVT I/3 – Antická vzdělanost Barbégal – průkop skálou nad vodními mlýny DVT I/3 – Antická vzdělanost Barbégal – zbytky zdiva mlýnů, schematický náčrt uspořádání 16 obilních mlýnů s vodními koly na svrchní vodu