Dějiny vědy a techniky I 7. Sedm divů světa Tomáš Kučera DVT I/7 – Sedm divů světa A. Sedm starověkých divů světa (Filón Byzantský, Alexandrie, kolem 225 BC) B. Nových sedm divů světa v USA (průzkum amerických cestovních kanceláří, 1974) C. Novodobých sedm divů světa (podle celosvětového hlasování, 7. 7. 2007) D. Nových sedm divů přírody (podle celosvětového hlasování, 2007–2011) DVT I/7 – Sedm divů světa A. Sedm starověkých divů světa: DVT I/7 – Sedm divů světa A. Sedm starověkých divů světa: 1. Velká pyramida v Gíze (2584 BC–dodnes) 2. Visuté zahrady Semiramidiny (600 BC–po 1 AD) 3. Artemidin chrám v Efesu (550–356 BC/323 BC–262 AD) 4. Diova socha v Olympii (435 BC–450 AD) 5. Mausoleum v Halikarnassu (351 BC–1150/1494 AD) 6. Kolos Rhodský (maják na ostrově, 292–226 BC/654 AD) 7. Maják na ostrově Pharos (280 BC–1303/1480 AD) DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa 1. Velká pyramida v Gíze (Egypt) malá Menkaureova dok. kol. 2550 BC, velká Chufevova měří 137,3 m, zákl. 230,4 x 230,4 m, menší Chafreova 136,5 m; Džóserova stupňovitá v Sakkáře asi 2700 BC DVT I/7 – Sedm divů světa 1. Pyramidy v Gíze (Egypt) DVT I/7 – Sedm divů světa 2. Visuté zahrady Semiramidiny (Babylón) terasovité zahrady; vybudovány za Nabukadnesara II. (630–562 BC) kolem roku 600 BC DVT I/7 – Sedm divů světa 3. Artemidin chrám v Efesu (Turecko) architekt Chersifrónas, sochu Artemidy/Diany zhotovil Polyarchis, stavba asi 550 BC, půdorys 115×55 m DVT I/7 – Sedm divů světa 4. Diova socha v Olympii (jižní Řecko) asi 13 m vysokou sochu zhotovil Feidiás kolem 435 BC pro chrám boha Dia DVT I/7 – Sedm divů světa 5. Mausoleum v Halikarnassu (Bodrum, Turecko) stavitel Pýtheos, hrobka pro perského satrapu Mausóla z Kárie, pohřeb roku 352 BC DVT I/7 – Sedm divů světa 5. Mausoleum v Halikarnassu (Turecko) DVT I/7 – Sedm divů světa 6. Kolos Rhodský (řecký ostrov u Turecka) maják v přístavu Rhodos vystavěl Charés z Lindu mezi lety 292–280 BC, výška přes 30 m, stavba 12 let DVT I/7 – Sedm divů světa 6. Kolos Rhodský (řecký ostrov u Turecka) DVT I/7 – Sedm divů světa 7. Maják na ostrově Pharos (Alexandrie, Egypt) maják na ostrově u přístavu; stavitel Sóstratos z Knidu po roce 332 BC, odhad celkové výšky 117–135 m DVT I/7 – Sedm divů světa 7. Maják na ostrově Pharos (Alexandrie, Egypt) pevnost sultána Kait Beje na místě původního majáku DVT I/7 – Sedm divů světa Zánik sedmi starověkých divů světa: 1. Velké pyramidy v Gíze – jediné se dochovaly dodnes 2. Visuté zahrady Semiramidiny – zánik není znám 3. Artemidin chrám v Efesu – 356 BC podpálen Hérostratem z Efesu; kolem 323 BC obnoven, 262 AD zničen Góty 4. Diova socha v Olympii – 394 AD přenesena do Cařihradu (Konstantinopole), kde byla 475 AD zničena při požáru 5. Mausoleum v Halikarnassu – zničeno zemětřesením mezi lety 1150 až 1494 AD 6. Kolos Rhodský – zničen zemětřesením 226 BC; pozůstatky odvezli Arabové 653 AD neznámo kam 7. Maják na ostrově Pharos – zničen zemětřesením mezi lety 1303 až 1480 AD DVT I/7 – Sedm divů světa B. Nových sedm divů světa v USA 1. Socha Svobody (New York, 1886) 2. Hooverova přehrada (Colorado, 1931–1936) 3. Golden Gate Bridge (San Francisco, 1933–1937) 4. Prezidenti na Mount Rushmore (1927–1941) 5. The NRG Astrodome (Houston, 1962–1965) 6. Gateway Arch (St. Louis, 1963–1965) 7. Disney World (Orlando, 1959–1971) DVT I/7 – Sedm divů světa 1. Socha Svobody (1886) Liberty Island – Ostrov svobody, New York, USA výška sochy – 46 m výška podstavce – 47 m pochodeň 93 m nad zemí hmotnost – 205 tun JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776) DVT I/7 – Sedm divů světa Gustave Alexandre Eiffel (1832–1923) Frederic Auguste Bartholdi (1834–1904) DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa 2. Hooverova přehrada (1931–1936) Colorado, Junction City, Black Canyon, Arizona/Nevada DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa Hooverova přehrada – pamětní plaketa Americké společnosti stavebních inženýrů z roku 1955 DVT I/7 – Sedm divů světa 3. Golden Gate Bridge (1933–1937) přes Zlatou bránu, San Francisco, USA; rozpětí pilířů – 1280 m, celková délka – 2737 m, hmotnost – 887 000 t DVT I/7 – Sedm divů světa 4. Portréty prezidentů, Mt. Rushmore (1927–1941) Keyston, Pennington County, Jižní Dakota, USA DVT I/7 – Sedm divů světa 5. The NRG Astrodome (1962–1965) Houston, Texas, USA, „Eighth Wonder of the World“; průměr kupole – 220 m, strop – 63 m nad hrací plochou DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa 6. Gateway Arch (1963–1965) kovový oblouk na břehu Mississippi, St. Louis, USA DVT I/7 – Sedm divů světa Gateway Arch – letecký pohled, rozpětí/výška – 192 m strana trojúhelníku u země/nahoře – 16,5 m/5,2 m DVT I/7 – Sedm divů světa Gateway Arch – horní stanice severního výtahu DVT I/7 – Sedm divů světa Gateway Arch – vyhlídková plošina DVT I/7 – Sedm divů světa Gateway Arch – pamětní plaketa DVT I/7 – Sedm divů světa 7. Disney World (1959–1971) Orlando/Kissimmee, Florida, USA Walt Disney World Resort – entrance DVT I/7 – Sedm divů světa Disney World – Epcot Spaceship Earth 2010 DVT I/7 – Sedm divů světa Disney World – Cinderella Castle at Magic Kingdom DVT I/7 – Sedm divů světa C. Novodobých sedm divů světa 1. Chichén Itzá (8. století AD) 2. Socha Krista Spasitele (1921–1931) 3. Velká čínská zeď (221 BC–1644 AD) 4. Machu Picchu (1460–1470 AD) 5. Skalní město Petra (1. století BC–100 AD) 6. Koloseum (70–82 AD) 7. Taj Mahal (1630) Anketu inicioval švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber. DVT I/7 – Sedm divů světa 1. Chichén Itzá (8. století AD) Yucatán, Mexiko DVT I/7 – Sedm divů světa 2. Socha Krista Spasitele (1921–1931) Rio de Janeiro, Brazílie; výška 30 m + podstavec 7 m, hmotnost asi 700 tun DVT I/7 – Sedm divů světa 3. Velká čínská zeď (221 BC–1644 AD) DVT I/7 – Sedm divů světa 4. Machu Picchu (1460–1470 AD) Cuzco, Peru DVT I/7 – Sedm divů světa 5. Skalní město Petra (1. století BC–100 AD) Jordánsko, Arabský poloostrov DVT I/7 – Sedm divů světa 6. Koloseum (70–82 AD) Řím, Itálie DVT I/7 – Sedm divů světa 7. Taj Mahal (1630 AD) Ágra, Indie DVT I/7 – Sedm divů světa D. Nových sedm divů přírody 1. Amazonský prales a Amazonka 2. Záliv Ha Long 3. Vodopády Iguaçu (národní park) 4. Ostrov Čedžu 5. Ostrov Komodo (národní park) 6. Podzemní řeka Puerto-Princessa 7. Stolová hora (národní park) DVT I/7 – Sedm divů světa D. Nových sedm divů přírody – mapa polohy 28 finalistů (červené tečky) a dalších 42 kandidátů (černé tečky) DVT I/7 – Sedm divů světa D. Nových sedm divů přírody – mapa vybraných lokalit DVT I/7 – Sedm divů světa 1. Amazonský prales a Amazonka Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guyana, Peru, Surinam, Venezuela; pohled od řeky Alto Madre de Dios, Peru DVT I/7 – Sedm divů světa 2. Záliv Ha Long, Vietnam DVT I/7 – Sedm divů světa 3. Vodopády Iguaçu (národní park) Argentina, Brazílie; Ďáblovo hrdlo (Garganta del Diablo) DVT I/7 – Sedm divů světa 4. Ostrov Čedžu, Jižní Korea DVT I/7 – Sedm divů světa 5. Ostrov Komodo (národní park) Indonésie, varan komodský DVT I/7 – Sedm divů světa 6. Podzemní řeka Puerto-Princessa Filipíny, pohled na vchod do jeskyně DVT I/7 – Sedm divů světa 7. Stolová hora (národní park) Jihoafrická republika, pohled ze Signal Hill DVT I/7 – Sedm divů světa Opera v Sydney, Port Jackson, Bennelong Point návrh – dánský architekt Jørn Utzon, 1956 slavnostní otevření – královna Alžběta II., 1973 původní rozpočet – 7 000 000 AUD skutečné náklady – 102 000 000 AUD pět sálů, plocha staveniště – 1,8 ha operní sál – 1507 sedadel, koncertní sál – 2679 sedadel největší mechanické varhany na světě – 10 154 píšťal 2005 na seznam australského kulturního dědictví 2007 na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO srpen 2016 – ohlášena modernizace 202 mil. AUD (3,8 mld. Kč) květen 2017 – začátek šestileté rekonstrukce (do roku 2023) DVT I/7 – Sedm divů světa Opera v Sydney – stavba, 1966 Opera v Sydney – napjaté plachty, 1999 DVT I/7 – Sedm divů světa DVT I/7 – Sedm divů světa Opera v Sydney – svátek sv. Patrika, 2010