Moderní kontinentální filosofie: vybrané kapitoly
Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU
Podzimní semestr 2020

‹#›
Seznam témat a okruhů ke zkoušce
I.Marx
1.Antropologie odcizené práce
2.Historický materialismus
3.Bytí, vědomí a ideologie
II.Frankfurtská škola
III.Foucault
IV.Bauman
´
IV. Bauman

‹#›
Zygmunt Bauman (1925-2017)
IV. Bauman

‹#›
1.Modernita a holocaust
2.Modernity
3.Retrotopie
4.Tekutá modernita
5.Důsledky „tekutosti“
6. Komentář
´
Obsah
IV. Bauman

‹#›
´Narodil se v Poznani v židovské rodině.
´Bojoval v polské armádě během 2. sv. války, po válce kapitán.
´V 50. letech vystudoval společenské vědy.
´V 60. letech významná postava středoevropské sociologie.
´1968 – přes Prahu emigrace do Izraele.
´1971 – profesor sociologie v Leedsu.
´Od konce 80. let jeden z nejpronikavějších a nejplodnějších analytiků moderní společnosti.
´Volně navazoval na Marxe, frankfurtskou školu i Foucaulta – a samozřejmě na velké sociology 2.
pol. 20. stol (Giddens, Beck, Bourdieu aj.)
´
Zygmunt Bauman (1925-2017)
IV. Bauman

‹#›
1. Modernita a holocaust
IV. Bauman

‹#›
´Modernity and holocaust (1989, česky jako Modernita a holocaust, 2003).
´Moderna/modernita – označení pro evropskou kulturu 19. a větší části 20. století.
´Holocaust bývá vykládán jako selhání moderní civilizace.
´Podle B. modernita holocaust umožnila: Holocaust „umožnil až racionální svět moderní civilizace“
(46), která se řídila instrumentální racionalitou.
´B. se snaží prozkoumat, proč byl holocaust tak efektivní.
´
Úvod
IV. Bauman

‹#›
´Hitler představil Němcům svou romantickou vizi lepší a spravedlivější společnosti.
´„Führer vyjádřil romantickou vizi světa očištěného od smrtelně nemocné rasy. Ostatní bylo
záležitostí zcela neromantického, chladně racionálního byrokratického procesu.“ (124)
´Konečné řešení židovské otázky – schváleno v lednu 1942: „Ostatní bylo věcí spolupráce mezi
různými odděleními státní byrokracie, pečlivého plánování, vyvíjení náležité technologie a
technického vybavení, přípravy rozpočtu, kalkulace a mobilizace nezbytných prostředků – vlastně
bylo věcí tupé byrokratické rutiny.“ (50)
´Likvidace židů na východní frontě – Einsatzgruppen.
´SS nepodporovala sadismus, ani horlivost, ale rutinu a disciplínu.
Vize lepší budoucnosti
IV. Bauman

‹#›
´Tři prostředky imunizace
1)Násilí je schváleno autoritou: svědomité plnění povinností nařízených shora; instrumentální
racionalita – „pouze jsem poslouchal rozkazy“.
2)Jednání se proměí v rutinu: „Plynové komory (…) redukovaly roli zabijáka na roli ‚sanitárního
důstojníka‘, který měl otvorem ve střeše vyprázdnit do budovy pytel ‚dezinfekčních chemikálií‘, ale
chodit dovnitř už nemusel.“ (62)
3)Oběti jsou dehumanizováni: Židé jako „havěť“, „hmyz“ – a proto: „očista“, „hygiena“.
´
Morální imunizace
IV. Bauman
Obsah obrázku země, staré, kámen, špinavé Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´„Vztek a zuřivost jsou jako nástroje masového vyhlazování žalostně primitivní a neúčinné. Normálně
vyprchají, než je dílo dokonáno. Nelze na nich stavět velké plány.“ (140)
´„Užití násilí je nejúčinnější a nákladově nejefektivnější, kdy jsou prostředky podřízeny výhraně
instrumentálně racionálním kritériím, tedy odděleny od morálního hodnocení cílů.“ (150)
´Vyhlazování Židů bylo rozsáhlou logistickou operací: práce s plány a čísly.
´
Byrokratická instrumentální racionalita
IV. Bauman

‹#›
´Byrokrati a esesáci chtěli jen dobře plnit úkoly: „Ať dělají cokoli, chtějí to dělat dobře.
Jakmile byli díky komplexní funkcionální diferenciaci uvnitř byrokracie izolováni od konečných
výsledků činnosti, na níž se podílejí, jejich morální zřetele se mohou plně soustředit na dobré
vykonávání zadané práce. Morálka se scvrkává na příkaz být dobrým, výkonným a přičinlivým
odborníkem a pracovníkem.“ (38)
´Profesní soudržnost funkcionářů postižených pracovními problémy.
´„Lidé-objekty se tak stávají jen ‚rušivým faktorem‘. Jejich neukázněnost dále posiluje sebeúctu
funkcionářů a kolegiální vazby, které je spojují. Funkcionáři se cítí být soudruhy v obtížném boji
vyžadujícím odvahu sebeobětování a nesobeckou oddanost věci.“ (156f.)
´
IV. Bauman

‹#›
´„Byrokracie je naprogramována k hledání optimálního řešení. (…) Jediné na čem záleží, je
efektivnost a snižování nákladů jejich zpracování“ (157)
´Moderní civilizace se svými technologiemi, institucemi, průmyslem a zdroji doslova vždy čekala na
nějaký cíl a na nějaké zaměření, které by mohla bez otázek a reptání realizovat: „doslova čekající
na vizi a obratného a vynalézavého návrháře, který jí dá tvar.“ (168)
´
IV. Bauman

‹#›
´Holocaust byl prodchnut racionalitou.
´Ovládající: instrumentální byrokratická racionalita.
´×
´Ovládaní: racionalita boje o sebezáchovu.
´„Aby bylo chování obětí předvídatelné, a aby se dalo tedy dalo ovlivňovat a kontrolovat, museli je
nacisté přimět jednat ‚racionálním způsobem‘. K tomu bylo potřeba, aby oběti věřily, že skutečně
mají co zachránit a že existují jasná pravidla stanovující, jak při takové záchraně postupovat.“
(188)
´
Racionalita ovládajících a ovládaných
IV. Bauman

‹#›
´Role židovských rad, které pomáhaly ukázňovat situaci v ghettech a řídily odchody na transporty.
´„Chudí umírali jako první, a v celých houfech. S nimi i lidé nevynalézaví, pokorní, naivní,
poctiví, neprůbojní.“ (205)
´Němci „v ideálním případě jen nezúčastněně pozorovali.“ (199)
´Možnost přežití jako racionální volba: „…racionalita znamenala spolupráci. Všechno, co Židé dělali
ve svém vlastním zájmu, přivádělo nacistický cíl o něco blíže k úspěšnému naplnění.“ (194)
´Racionalita obětí byla mnohem efektivnější než vojáci a zbraně.
´Příklady L. Fuks, Pan Theodor Mundstock (1963); A. Lustig, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
(1964), film 1965.
IV. Bauman

‹#›
´B. se vymezuje proti Adornovi a jeho pojetí v Autoritářská osobnost (1951): zejm. proti myšlence
autoritářské osobnosti.
´„Podle Adorna a jeho kolegů byl nacismus krutý, protože krutí byli nacisté a nacisté byli krutí,
protože k tomu, stát se nacisty, tíhli krutí lidé (…) V Adornově představě se svět dělí na rozené
protonacisty a jejich oběti.“ (216)
´B. se odvolával na Milgramův experiment (hyp. odkaz:
´https://cs.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experiment
´„Osobní rysy nebrání lidem dopouštět se krutosti, jestliže je kontext interakce, v němž se
nacházejí, ke krutosti podněcuje.“ (216)
´Každý z nás si v sobě nosí svého nacistu:
´
Tautologie zla: lidé jsou zlí, protože jsou zlí
IV. Bauman

‹#›
2. Dvě modernity
IV. Bauman

‹#›
´Článek „Kritika: privatizovaná a odzbrojená“ (1999) (česky in Bauman, Individualizovaná
společnost, 2004, s. 120nn., o rok později (2000) první část knihy Tekutá modernita). ´Hlavní teze:
společnost, kterou kritizovala Frankfurtská škola, už neexistuje. Nastoupil nový typ modernity.
´Smyslem kritické teorie bylo především „obrana lidské autonomie, svobody volby a práva na
sebeurčení“ (123) před společností, „která trpí nenasytnou totalitární, homogenizační a
uniformující obsesí.“ (123)
´
Úvod
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, země, exteriér, skupina Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´19. a větší část 20. století.
´a) Fordova továrna: těžká modernita která „zredukovala lidské činnosti na jednoduché, rutinní a v
zásadě předvídatelné pohyby, které se měly provádět samozřejmě a mechanicky, aniž by se do celého
procesu zapojovaly duševní schopnosti, čímž byla vyřazena jakákoli spontaneita a individuální
iniciativa.“ (122n.)
´b) Byrokracie,  c) Panoptikon, d) Velký bratr, e) koncentrační tábor (gulag).
´„Tato modernita byla zapřisáhlým nepřítelem nahodilosti, různorodosti, dvojznačnosti,
nevypočitatelnosti a výstřednosti, které se snažila vyhubit.“ (122)
Těžká modernita
IV. Bauman

‹#›
´Nezájem o Orwellovu knihu v roce 1984: Lidé z roku 1984 v Orwellově dystopii už „nepoznávali své
vlastní starosti a agonie.“ (124) ´Bauman v 90. letech používal označení postmodernita –
postmoderní společnost. ´Od konce 90. let: „tekutá modernita“ – liquid modernity. ´Přechod od těžké
k tekuté modernitě se dá ukázat na dvou změnách.
´
Lehká/tekutá modernita
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, interiér, zeď Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´1) Filosoficko-dějinná změna: Schází kolektivní cíl pokroku.
´Modernita byla založená na vizi budoucí lepší a spravedlivé společnosti.
´Vize budoucnosti, kde „panuje naprostý pořádek a vše má správné místo, kdy věci probíhají naprosto
přehledně a my víme všechno (…) Vše je zbaveno nahodilosti, svárlivosti a dvojznačnosti.“ (126)
´V tekuté modernitě se budoucnost stává hrozbou – kniha Retrotopie (2017).
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, obloha, exteriér, podepsat Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´2) Antropologicko-sociální změna – individualizace modernizačních úkolů a povinností.
´V těžké modernitě: zlepšovat a zdokonalovat se má kolektiv, národ, rasa, komunita.
´Biopolitika – pěstování zdravé společnosti.
´Tento kolektivní modernizační úkol se privatizoval a individualizoval: nyní vše záleží na
jednotlivci.
´Jednotlivec je plně odpovědný za vlastní život a nese také všechna rizika.
´Posun od ideálu „spravedlivé společnosti“ k „lidským právům“ – právo „jednotlivce lišit se od
ostatních a vybírat si podle své vlastní vůle svůj osobní model štěstí a správný životní styl.“
(126)
´
IV. Bauman

‹#›
´Každý nese plnou odpovědnost za svůj životní model, včetně jeho selhání. ´B. navazuje na Ulricha
Becka (1944-2015) – Risikogesellschaft (1986; č. jako Riziková společnost: na cestě k jiné moderně,
2004). ´V současnosti je většina lidí nucena k tomu, aby hledala „biografická řešení systémových
rozporů“. ´Máme za úkol řešit problémy, které nás přesahují: nezaměstnanost (globalizace – Asie),
migrace, klimatické změny atd.
´Individuální řešení jsou imaginární.
´
Za všechno si můžeme sami
IV. Bauman
Obsah obrázku obloha, tráva, exteriér, město Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
3. Retrotopie
IV. Bauman

‹#›
´Poslední B. kniha 2017 Retrotopia (slov. Retrotópia, 2017), ´Tekutá modernita oživuje formy
politiky, jednání a myšlení, které měla těžká modernita dávno odstranit.
´Těžká modernita – „futuristická utopie“.
´ ×
´Tekutá modernita – „retro-utopie“/retrotopie.
´
IV. Bauman

‹#›
´20. století začalo futuristickou utopií a skončilo nostalgií: „globální epidemie nostalgie“.
´Společnost nespatřuje naději v budoucnosti, ale v tom, že se obnoví něco ze selektivního a
idealizovaného obrazu minulosti.
´Naplnění touhy po kontinuitě.
´Přesvědčení, že pro současné problémy musíme nacházet řešení v minulosti.
´
Nostalgie
IV. Bauman

‹#›
´Od 80. let se science-fiction přibližuje hororu – srov. Ikarie XB1 vs. Vetřelec. ´Mileniálové jsou
první moderní evropskou generací, která očekává, že budoucnost přinese zhoršení jejich životních
podmínek – že se budou mít hůř než jejich rodiče. ´Politikové nejsou schopni řešit současné
problémy - velmi rádi přenášejí současné problémy do světa nacionalistické kolektivní paměti. ´Řada
populistických politiků prostě převypráví současné problémy v duchu moderní nostalgie: vraťme se k
tradičním národním hodnotám…
´
Budoucnost jako noční můra
IV. Bauman

‹#›
´„Příměří mezi kapitálem a prací“.
´Keynesianismus: dominantní politicko-ekonomický systém v západoevropských zemích až do konce 70.
let – sociální stát. ´Od 80. let neoliberalismus: oslabování států, posilování globálních
korporací. ´S neoliberalismem se vrací představy, které měla moderní politika překonat.
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, osoba, pózování, skupina Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Neoliberalismus „přinesl násilí do politiky a strach do našich životů.“ (25)
´Svět je líčen jako soutěž konkurentů – válka všech proti všem, gangy.
´Sugeruje se pocit nebezpečí.
´Ochota násilí a kult osobního ozbrojování.
´
Návrat hobbesovského světa
IV. Bauman

‹#›
´Těžká modernita byla postavená na solidaritě: dělníků, vlastenců, nacistů, komunistů
´Tekutá modernita je striktně individualizovaná: současná společnost je „továrnou na vzájemné
podezřívání, konflikt zájmů, soupeření a boj.“ (95)
´Solidarita je vnímána „jako zrádná nástraha pro naivní, důvěřivé, nerozumné a lehkomyslné.“ (96)
´„Kdysi pracující pochopili, že svoje podmínky mohou zlepšit, když budou vystupovat společně; dnes
pracující chápou, že jejich nejlepší alternativou je, když se ochrání bez cizí pomoci.“ (114)
´Dnes se lidé opět mění ve zboží: „jsou nucení nebo zlákaní vnímat své bytí ve světě jako nakupení
a sled kupně-prodejních transakcí a považovat obyvatelstvo tohoto světa za hromadu dalších
pouličních prodavačů…“ (114)
´
Rozpad komunity
IV. Bauman

‹#›
´Retroaktivní návrat k infantilitě: volání rozmazleného dítěte. ´V těžké modernitě lidé navazovali
na předky a pracovali pro potomky.
´Dnes se lidé soustředí na své dětinské já.
´Heslem není „lepší budoucnost“, ale „rozmazluj se“.
´Lidé se uzavírají do sebe a do svých privátních digitálních bublin: Místo aby  nás obohacovala
rozmanitost ustupujeme do bezpečného a komfortního lůna stejně smýšlejících lidí – a všichni venku:
jsou cizáci, šmejdi a zrádci.
´
Narcisistní egoismus
IV. Bauman
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Tribalismus a nacionalismus především vytyčují hranice mezi my a oni.
´Vytyčování hranic vede ke konstatování rozdílů → konstatování nadřazenosti a podřazenosti →
nenávist: ovládající nenávidí ovládané a naopak ´Je moudré ponechat ve společnosti nepřítele, na
kterého je možné všechno svést (75). „Kdyby cizinci a jejich darebácké podrazy neexistovaly, museli
bychom si je prostě vymyslet.“ (72)
´Kmeny – pseudokomunity.
´
Populismus, nacionalismus a tribalismus
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, země, skupina, lidé Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
4. Tekutá modernita
IV. Bauman

‹#›
´Liquid Modernity (2000, česky jako Tekutá modernita 2002 a 2020)
´Další tituly: Liquid Love (2003, česky jako Tekutá láska, 2013), Liquid Life (2005), Liquid Fear
(2006) a Liquid Times (2006, česky Tekuté časy 2008), 44 Letters from the Liquid Modern World
(2010, česky jako 44 dopisů z tekutého moderního světa, 2019), Liquid Surveillance (2012, česky
jako Tekutý dohled, 2013), Liquid Evil (2016, česky jako Tekuté zlo, 2018) ´Freedom (1988, č.
Svoboda 2003) a soubor esejů Úvahy o postmoderní době (česky 1995)
´
Relevantní tituly
IV. Bauman

‹#›
a)Víra v pokrok: směřování dopředu, uskutečňování cíle na individuální i kolektivní úrovni.  V
tekuté modernitě schází víra v budoucnost: „kráčíme ‚vpřed‘ bez představy o cíli, který by nás
vedl, nevzhlížíme k nějaké lepší, spravedlivé společnosti…“ (TM 215) b)Nutkavá modernizace: „tvůrčí
destrukce“, ustavičné ničení za účelem vylepšování. „Být moderní znamená nebýt schopen přestat, na
chvíli se zastavit.“ (Ind. spol. 125) c)Stát jako opora (sociální stát). Keynesianismus v západní
Evropě. Od 80. let nahrazen neoliberalismem: „stát = krádež“.
´
Těžká modernita
IV. Bauman
Obsah obrázku text, interiér Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
d)Stabilita: „Moderní řád bychom mohli popsat jako pokračující úsilí položit institucionální
základy důvěry: nabídku stabilního rámce pro investici důvěry a zvěrohodnění víry, že dnes uznávané
hodnoty budou ve vážnosti i zítra, že pravidla usilování o tyto hodnoty budou platit i nadále, že
zůstanou nedotčeny a imunní vůči jeho plynutí.“ (TM 262)
e)Trvalost institucí: včetně manželství nebo práce a přátelství.
f)Kolektivní soužití (paneláky) a kolektivní práce.
´Těžká modernita končí v západní Evropě přibližně na konci 70. let 20. století. S 80. lety, s
Reaganem a Thatcherovou, začala tekutá modernita.
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, budova, exteriér, osoba Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´V těžké modernitě: trvalá identita daná socializací.
´Dnes: člověk je postaven před úkol, aby o svém životě rozhodoval sám.
´„Dotěrný dozorce, přísný mistr a vševědoucí učitel se ze zorného pole vytratili. A spolu s nimi
ale zmizela jak jejich donucovací moc, tak jejich oprávnění poskytovat rozhřešení. (…) Člověk je
sám sobě dozorcem i učitelem.“ (UPD, 75)
´„Přízrak neurčitosti a zkázy, nemaskovaný režimem vnucených nutností, se svým obětem zjevuje v
celé své ničím nepřioděné strašlivosti. Nahodilost bytí se klade celou svou tíhou na bedra
individua a bojovat s ní se musí vlastními, domácími prostředky.“ (UPD, 73)
´
Budování identity – sebetvorba
IV. Bauman
Obsah obrázku text, budova, exteriér, ulice Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Na každém individuu leží břemeno odpovědnosti za to, aby se něčím stal.
´„Individualizace je osudem, nikoli volbou.“ (TM 58n)
´„Propast, které zeje mezi právem na sebeuplatnění, a schopností ovládnout sociální rámce, v nichž
je takové sebeuplatnění uskutečnitelné nebo nereálné.“  (64).
´Iluzornost biografických řešení globálních problémů.
´
IV. Bauman

‹#›
´Za všechno si můžeme sami.
´Tekutá současná společnost zakrývá, že všichni se nacházíme ve složitých sociálních kontextech,
které formují naše možnosti.
´Nestartujeme všichni ze stejné startovní čáry.
´Svět se nám líčí jako místo přetékající příležitostmi – a my máme tyto příležitosti využít.
´
IV. Bauman

‹#›
´Život ve světě nekonečného počtu příležitostí má sladkou příchuť „svobody stát se kýmkoli“.
´Pachutě:
´Neexistují definitivní vítězství, využití jedné příležitosti zavírá cestu k dalším.
´Žádná možnost nesmí být definitivní = ustrnutí.
´Člověk, který se definitivně něčím stane, si zavírá cestu k mnoha dalším možnostem.
´Trápení lidí v tekuté modernitě nevyplývá z nedostatku výběru, ale z přemíry možností. (TM 102)
´
Frustrace sebetvorby
IV. Bauman

‹#›
´Život jako sled nezávislých epizod, které na sebe nenavazují.
´Nic není trvalé: ani práce, ani vztahy, ani přátelství, ani nenávist.
´Současný člověk tedy na ničem nelpí, vše vidí jen jako dočasnou životní fázi.
´Člověk nerozvíjí svůj život jako dlouhodobý projekt: klade si jen skromné krátkodobé úkoly, které
mají dávat bezprostředně dosažitelné výsledky.
´
Epizodičnost
IV. Bauman
Obsah obrázku exteriér, lidé, skupina, dav Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Ideálem těžké modernity byl cílevědomý muž, který budoval svou kariéru: zlepšování, zmoudření,
bohatnutí finanční i zkušenostní.
´Tekutá modernita: „…životnímu úspěchu napomáhají jiné vlastnosti než dříve: nikoliv konsekventnost
v jednání, trvalé sledování jednou zvoleného cíle, fixní specializace, rozšiřování specifiky
profilované specifikace, ale elasticita zájmů, rychlost jejich změny, pružná adaptace, připravenost
učit se a schopnost zapomínat na to, co se již nedá použít. (…) [tekutá modernita] tedy preferuje
(…) absenci přesně vymezené identity.“ (UPD, s. 35)
´Flexibilita: ochota střídat identity a cíle.
´„Úkol zůstat ve formě natolik, aby bylo možné chopit se úkolů, všech možných úkolů (…) jde totiž
právě o to, abychom v žádném oblečení nebyli oblečeni příliš dlouho, abychom si na ně nezvykli,
abychom neztratili krok s proměnlivostí vkusu, abychom budoucnost nezatížili hypotékou, která by
omezovala náš pohyb.“ (UPD 75)
´
Flexibilita
IV. Bauman

‹#›
´V těžké modernitě byla práce, tj. zaměstnání, hlavním příznakem
identity člověka; zaměstnanecká loajalita.
´Dnes: zaměstnání jsou chápána jako dočasná a prozatímní.
´Pracovní pozice jako dočasné a zaměstnanci k nim přistupují jako k epizodám.
´Mladý Američan s přiměřeným vzděláním změní za života zaměstnání minimálně jedenáctkrát. (TM 235)
´Očekáváme, že „práce pro nás bude potěšením, že bude sama sebou radostí“.
´Práce se „poměřuje a cení podle své schopnosti bavit a uspokojovat.“ (TM 223)
´„Pracovní život je nasycen nejistotou a nezajištěním.“ (TM 235)
´
Ztráta důležitosti práce
IV. Bauman

‹#›
5. Důsledky tekutosti
IV. Bauman

‹#›
´Těžká modernita: lidé byli státními institucemi pěstováni ve velkém, aby bylo dost dělníků a
vojáků – ti měli mít zdravé a silné tělo.
´Dnes: nepotřebujeme svalnaté dělníky a vojáky.
´Přechod „od dodavatele statků ke sběrači zážitků.“ (UPD, 71)
´Tělo se stalo především „orgánem spotřeby, konzumu“ a „mírou jeho náležitého stavu je schopnost
absorbovat a přijmout všechno, co konzumní společnost nabízí. Postmoderní tělo je především
odběratelem prožitků. Konzumuje a stravuje zážitky. Je nástrojem rozkoše….“ (UPD, 79)
´Nemoc těla = „ochablost ve smyslu lhostejnosti k životním rozkoším“.
´
Tělo
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Tělo musí být cvičeno k absorpci zážitků.
´„Je třeba drezurovat a nutit tělo k tomu, aby se uvolnilo, aby se vydalo na milost a nemilost
pudům: je třeba tělo kontrolovat, aby se oprostilo od kontroly.“ (UPD, 82)
´Vzorem nejsou cílevědomí, spolehliví a pracovití jedinci, ale ti, kteří se dokážou „uvolnit“ k
infantilitě a vstřebávat s nadšením banality. ´Smyslem života se stává permanentní péče o to,
abychom byli připraveni na sbírání zážitků.
´Pokud nedokážeme správně sbírat zážitky – je to naše chyba.
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, osoba, exteriér Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Nutí se nám pocit, že si musíme nechat pomoci a poradit: terapeuti, koučové, sexperti a celebrity…
´Předáváme řízení vlastního života jiným.
´Koučové vždy říkají: „musíte začít sami u sebe!“ → narcismus: neustále se zaobíráme sami sebou.
´Hledání řešení není kolektivní a kooperativní – druzí lidé mizí z našich životů, místo toho si
čteme různé DIY návody na internetu.
´
Outsourcing vlastního života
IV. Bauman

‹#›
´Individuální snaha o sebeprosazení byla
vytlačena z materiálního světa výroby
na spotřební trh (nakupování). ´Konzum: poskytuje svobodu,
sebenaplnění – a to pro všechny,
bez vylučování a soutěže
´Trh nabízí pohodlnou svobodu pro všechny bez rizika
´Konzumní způsob života umožňuje budování identity prostřednictvím vizuálních vodítek.
´Vizuální vodítka definující identitu „Zahrnují vzhled postavy, úpravy vizáže, typ a zařízení
vašeho domova, místa, která navštěvujeme a na nichž jsme vidět (…) jídlo, které jíme.“ (Svoboda,
79)
´
Konzumerismus
IV. Bauman
Obsah obrázku text, hrníček, nápoj, jídlo Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Symboly (a je nesoucí výrobky) jsou často systematicky propojené do celkového obrazu: kupujeme si
celý balíček propojených výrobků, ne jednu věc – např. identitu rváče, nebo biomatky.
´„Trh dodává modelové příklady identity a spotřebiteli stačí, když bude postupovat podle
přiloženého návodu (…) Lze si vybírat z celé škály možností a jakmile je volba učiněna, může se
vybraná identita stát skutečnou (rozuměj symbolicky skutečnou, jako vnímatelný obraz)
prostřednictvím potřebných nákupů nebo podřízením se požadovaným návykům, ať už jde o nový účes,
zahájení sportovní aktivity, zeštíhlovací dietu…“ (Sv. 79n.)
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, osoba Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Identita v konzumní společnosti není vzácné zboží.
´Nabídka slibuje, že můžeme být čím chceme.
´Symboly jsou vždy ukazovány v kontextu určitých situací: upevňuje se vztah mezi určitým produktem
a situací (mytí vlasů – šampon atp.).
´„Příslušné zboží se v podvědomí zákazníka s danou situací překrývá“ (Sv. 80).
´Životní situace jsou spotřebitelsky prefabrikovány.
´
IV. Bauman

‹#›
´Psychologický efekt nakupování identity = kupujeme si jistotu, protože nákupem jsme provedli
racionální volbu. ´Spotřebitelský trh nabízí současně dvě těžko slučitelné věci: svobodu a jistotu.
´Nákupy poskytují východisko „z  agonie nazvané nejistota. Alespoň pro jednou chtějí být osvobozeni
od strachu, že se dopustí chyby, opominutí nebo nedbalosti. Alespoň jednou si přejí být jistí,
sebevědomí a důvěřivý. A je třeba říci, že úžasnou vlastností předmětů, které nacházejí, když chodí
po nákupech, (…) je příslib jistoty.“ (TM 130)
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, interiér, zeď, postel Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Pevný vztah je past. Omezuje totiž naši svobodu
vstoupit do jiných vztahů, které mohou být lepší. ´Vztahová flexibilita: možnost rychle vztah
navázat
a také ho rychle ukončit. ´„Láska má podobu pronikavých, krátkých a
šokujících epizod, u nichž se a priori počítá s
křehkostí a krátkověkostí.“ (TL, 19)
´„Podstatou konzumerismu není hromadění zboží (…), ale jeho použití a následné vyhození, aby
udělalo místo pro další zboží…“ (TL, 58). To se samozřejmě týká i lidí.
´Láska musí být rychlá, tj. musí okamžitě poskytovat extatické zážitky; odložit uspokojení =
nejtěžší oběť.
´
Tekutá láska
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, exteriér, dav Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Partnerství je jako nakupování: „Je-li zboží vadné nebo když nefunguje ‚k plné spokojenosti‘
zákazníka, lez je vyměnit za jiné, pokud možno uspokojivější komodity (…) Ale i když zboží svůj
příslib naplní, nečeká se od něj, že se bude používat dlouho.“ (TL 26) ´Partnerství je jako
investice: ziskem má být jistota – ale vztah sám produkuje nejistotu (díváme se oba na svou
„investici“ stejně?, nejsou jinde lepší „investice“?).
´
IV. Bauman

‹#›
´Preferuje se soužití „na hromádce“, nikoli manželství – můžeme kdykoli utéct
´Manželství = pokrevní spřízněnost: rodiny a jejich kapitál.
´Žádná forma rodinného kapitálu neobstojí dnes před trvalou možností útěku a hledáním něčeho
lepšího. ´Ani rodičovství není lákavé: děti jsou terčem spotřeby a také jsou drahou a rizikovou
investicí . ´Mít děti je dlouhodobý závazek, ze kterého se nedá utéct – je to „odpovědnost, která
se neslučuje s politikou tekutého moderního života“. (53)
´
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, chlapec, ložnice Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Od sexuality se očekává nesmírně mnoho = nejziskovější část vztahu – intenzivní zážitky.
´„Intimní spojení sexu s láskou, pocitem bezpečí, trvalostí, nesmrtelností skrze pokračování rodu“
(TL 56) se ztratilo.
´Pozornost se soustředí na techniku a výkon:
´Jsme nuceni zkoušet různé procedury, vydrezúrovat se ke spontánnosti a uvolněnosti.
IV. Bauman

‹#›
´Také sexualita je dnes flexibilní – díky lékařským zákrokům a díky tomu, že se prezentuje jako
sociální konstrukt.
´Sexualita se tak stala předmětem volby.
´Sexualita je jen další flexibilní část flexibilní identity: chirurgické zásahy nebo
„sebeobjevování“ a „experimentování“. ´„...tento typ sexuality mi nepřinesl onen maximální zážitek,
který mi byl slibován (...) V podstatě jde stále o ‚změnitelnost‘, pomíjivost, nedefinitivnost
každé z přisvojených sexuálních identit.“  (TL, 63) ´Volba sexuální identity se z Baumanovy
perspektivy jeví jen jako nakupování epizodické ostentativní identity.
´
IV. Bauman
Obsah obrázku text, psací potřeby, papírnictví, vektorová grafika Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Foucaultova disciplinární moc a biopolitika byly nahrazeny novějšími formami ovládání
´Panoptikální drezúra a biopolika se uplatňuje na nižší „nepřizpůsobivé“ a chudé; tento útlak
ukazuje, jakým je spotřební svoboda požehnáním.
´„Univerzálně preferovanou volbou a tudíž i vysoce efektivním prostředkem sociální kontroly se
stala [spotřební svoboda] právě díky svému charakteru privilegia, odlišení a úniku před odpudivou a
nechutnou alternativou.“ (Svoboda, 87)
´Moc je synoptikální: hlídáme se navzájem jako spotřebitelé.
´Panoptikální metody kontroly byly v tekuté modernitě nahrazeny sváděním, vábením a lapáním
spotřebitelů.
´
Moc
IV. Bauman

‹#›
´Jako spotřebitelé jsme vytvářeni firmami, jejichž výrobky si kupujeme: „produkce spotřebitelů
samých pohlcuje značnou část z celkové ceny výrobku.“ (TM 120) ´„Moderní společnost své příslušníky
zaměstnává více jejich schopností konzumovat než vyrábět.“ (TM 122) ´Práce = oblast nesvobody a
podřízenosti x konzumentský život působí jako zcela svobodný. ´Identitu nám poskytují masově
produkované výrobky: „Všechny unikátní a individuální ženy kupují XY“ (TM 134). „You’re so
special!“ ´Nakupování = vytváření sociální konformity,
protože se v nás vyvolává pocit, že
nakupováním si opatříme i lepší život
´
IV. Bauman

‹#›
´Konzum znamená podřízení se prefabrikovaným
vzorům a standardům v chování a myšlení
(ale můžete si koupit kurs kritického myšlení!!). ´Koupí produktu utváříme sebe sama: není třeba
stavět vězení a panoptika. ´„Podřízení standardům se dnes dosahuje spíše prostřednictvím lákání a
svádění nežli nákladem a nucením – a spíše než aby se projevovalo jako nějaká vnější síla, bere na
sebe převlek svobodné vůle.“ (137) ´Nesmírně efektivní forma ovládání: vězeň Panoptika ví o svém
neštěstí, „narkomani nákupů“ jsou relativně spokojení.
´Souhrnně: Moderní společnost je „příběh o lidech, kterým namluvili, aby utráceli peníze, které
nemají, za věci, které nepotřebují, a dělali dojem, který dlouho nevydrží, na lidi, na kterých jim
nezáleží.“ (Retrotopia, s. 116)
´
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, pózování Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´V tekuté modernitě se scvrkává moc státu: na dodržování standardů, tj. konformitu, dohlíží trh
pomocí svádění a lákání. ´Zásahy státu se už týkají jen chudých a vyloučených, spotřebitelé se
ukázní sami. ´Mizí politická/veřejná diskuse – nahrazují je soukromé strasti celebrit.
´
Stát je krádež
IV. Bauman
Obsah obrázku osoba, interiér, jídelní stůl Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Spotřebitelský trh vede lidi od politiky a vede je k narcistickému ustavičnému sebezpytování.
´Údajné rebelantské individuality vydávající svou soukromou zkušenost za univerzální pravdy o
společnosti.
´
Vizualita identity a narcismus
IV. Bauman

‹#›
Poznámky na závěr
IV. Bauman

‹#›
´„Nestabilita je nesnesitelná.“ (TL 55)
´Můj dojem: Bauman promítá na moderní společnost svoje vlastní sociálně-psychologické preference,
tj. ideál, tvrdě pracujícího a věrného muže, který dlouhodobě realizuje své ambice ve stabilním
prostředí nějaké instituce. ´Takoví zkrátka nejsou všichni lidé: Rektor MU Bareš: „Mám rád výzvy.
Nabíjí mě energií, když musím řešit situaci, kterou neznám a nezná ji ani nikdo jiný. Lidé se mě
občas ptají, jak to dělám, že mám pořád dost sil, ale já energii opravdu čerpám z hledání řešení a
z toho, že chci být nejlepší.“ (em.muni.cz)
´
Netematizované sociálně-psychologické předpoklady
IV. Bauman

‹#›
´Bauman poněkud idealizuje těžkou modernitu, resp. její sociálněpsychologické rysy.
´Opomíjí nesporné výdobytky tekuté modernity: reálná politická svoboda, občansko-právní mobilita,
emancipace žen, úbytek disciplinačních technik…
´Baumanovým řešením je většinou láska k bližnímu: lidé se mají mít rádi.
´Bauman zcela opomíjí biologicko-genetický základ lidských bytostí:
´Lásku chápe především platónsky a romanticky, podle sexuologů a biologů je to chemická reakce v
mozku.
´
IV. Bauman