JOAQUIM MARIA MACHADO DE ASSIS
(1839 – 1908)
Obsah obrázku text, muž, osoba, zeď Popis byl vytvořen automaticky

Letecký pohled na pláž
´Mnohými literárními kritiky je Machado de Assis považován za největšího brazilského spisovatele
všech dob, jinými zase za autora nejméně brazilského, díky svému univerzalismu.
´
´Narodil se 21. června 1839 v Rio de Janeiru v rodině malíře pokojů tmavé pleti a bělošky z ostrova
São Miguel (Azorské ostrovy) – rodina se usadila na statku dony Barrosové, která se stala kmotrou a
první ochránkyní budoucího spisovatele.
´Často se uvažuje o vlivu jeho barvy pleti a skromného původu na jeho život a literaturu, stejně
jako o vlivu epilepsie a zadrhávání se v řeči. Jisté je, že například problému rasismu se ve
většině svých děl vyhýbal.
´

Letecký pohled na pláž
´
´Témata jeho knih se točí kolem brazilské elity. On sám se stýkal s vybranými literáty své doby a
za ženu si vzal Portugalsku rodem i výchovou – tím vším se určitým způsobem „pobělošťoval“.
´
´Přispěl k tomu i obraz, který si pečlivě budoval: vážný, vlídný pán se skřipcem na řetízku,
plnovousem, uhlazenými pečlivě upravenými vlasy a perfektně padnoucím oblekem vzdělance.
´
Obsah obrázku perokresba Popis byl vytvořen automaticky

Letecký pohled na pláž
´V 16-ti letech se odstěhoval z domu a publikoval svou první báseň („Ela“ / „Ona“, 1855) v časopise
Marmota Fluminense. V 19-ti letech publikuje první povídku, „Tři ztracené poklady“, a ve stejném
časopise vychází jeho literární úvaha „Minulost, přítomnost a budoucnost literatury“, v níž je
v zárodku obsažen jakýsi program jeho budoucí literární činnosti.
´ „Uma revolução literária e política fazia-se necessária. O país não podia continuar a viver
debaixo daquela dupla escravidão que o podia aniquilar.“
´ „No estado atual das coisas, a literatura não pode ser perfeitamente um culto, um dogma
intelectual, e o literato não pode aspirar a uma existência independente, mas sim tornar-se um
homem social, participando dos movimentos da sociedade em que vive e de que depende.“
´

Letecký pohled na pláž
´Stává se novinářem z povolání a vstupuje do světa literatury. Píše divadelní kritiky pro časopis O
Espelho. Díky každodennímu psaní brzy vyzraje jeho velice individuální styl
´ – projevuje se v něm vliv zahraniční literatury: Shakespeare, Swift, Dickens, Montaigne, Pascal,
Flaubert, Victor Hugo, Stendhal, Almeida Garrett;
´ – výsledkem je děj, který postrádá chronologii, zjednodušená syntaxe, volba strhujících
stylistických prostředků, využívá zvolání a otázek, kterými se obrací přímo na čtenáře a zároveň
vtahuje na scénu samotného autora.
´Tím se vymezuje proti ztěžklé akademičnosti brazilské prózy a jejími řečnickými manýrami,
spletitou syntaxí a hyperkorektním výběrem slov, který jen dokládá puristické úsilí periferie o
maximální jazykovou správnost.
´Svým neutrálním výrazem a sdělností bude stát Machadův styl i v protikladu k próze pozdější, která
bude hledat osobitý brazilský ráz ve směru regionálním a literárně denotativním.

Letecký pohled na pláž
Fejeton
´Machado dokázal vybrousit  v brazilském prostředí žánr literárního fejetonu (crônica)
´ – ustálí v něm neambiciózní rejstřík, který na jedné straně dovoluje komentovat  fakta
každodenního života, na straně druhé dává průchod úvahám morálního charakteru, často s notnou
dávkou ironie;
´ – v tomto stylu se mísí výpravná próza s ležérní prózou novinářskou.
´Machadův sklon členit obsah do nezávislých krátkých kapitol, které přestože jsou číslované, si
zachovávají jistou nezávislost, je spjat právě s fejetonistikým charakterem jeho děl.
´V roce 1864 vychází jeho první sbírka veršů Chrysalidy.
´V této době je již velice společensky uznávaným a když se José de Alencar rozhodne uvést na
veřejnost mladičkého básníka Castra Alvese, obrací se na Machada jako na předního brazilského
kritika.
´
´

Letecký pohled na pláž
´Své společenské postavení si upevňuje jako zakládající člen  Arcádie Fluminense (1865) a v roce
1869 sňatkem se vzdělanou Portugalkou, Carolinou Augustou Xavier de Novaes, ve kterém Machado
setrvá šťastně až do smrti.
´V roce 1873 získává místo na Ministerstvu zemědělství a v 35 letech se stává vyrovnaným a
zodpovědným úředníkem.
´
´
´
Obsah obrázku text, osoba, staré, pózování Popis byl vytvořen automaticky

Letecký pohled na pláž
Období Machadovy tvorby
´Literární kritika dělí obecně Machadovu tvorbu na dvě či tři období:
´Dvě období:
´ - období přípravné, které končí rokem 1879
´ - období svrchovaně tvůrčí.
´Tato období od sebe odděluje nemoc, z níž se zotavuje na samotě sdílené se svou ženou ve městě
Nova Friburgo.
´Setkáváme se i s dělením Machadovy tvorby do tří období:
´ období „růstu“ (do r. 1879)  období zralosti a období ve znamení ústupu (od. r. 1900).
´
´

Letecký pohled na pláž
Machadovo nejvýznamnější období
(1881-1899)
´Machadův první velký román, Posmrtné paměti Bráse Cubase, vychází nejprve na pokračování
v časopise Revista Brasileira, jak bylo tehdy zvykem, a knižně v roku 1881.
´V roce 1882 publikuje své přepracované povídky v Roztroušených listech – sbírku uvádí jedna z jeho
nejproslulejších povídek „Alienista/Lékař duší“.
´1884 – další sbírka povídek, Příběhy bez data.
´Deset let po Brási Cubasovi, 1891, vydává druhý velký román, Quincas Borba.
´Dále stoupá na společenském žebříčku, což vyvrcholí v lednu 1897 předsednictvím v Brazilské
literární akademii, založené rok předtím po vzoru akademie francouzské.
´1899 – třetí a poslední velký román Dom Casmurro / Don Morous – řada literárních kritiků v něm
spatřovala nejen vrchol Machadovy tvorby, ale i celé brazilské literatury.
´
´

Letecký pohled na pláž
PRÓZA
´Machado se věnoval poezii, publicistice, literární a divadelní kritice, dramatické tvorbě, próze i
překladům. Jeho prozaická tvorba je ale v historickém literárním kontextu tou nejdůležitější.
-Ve svých povídkách a románech se zaměřuje na městskou společnost doby, v níž žije.
´V obecné rovině tehdy brazilská literatura přecházela od romantismu, který se pokoušel vnějškově
předvést národní skutečnost, k naturalismu, ve kterém se budou zračit venkovské i městské vazby na
minulost.
´Machado se v určitém smyslu osaměle snažil zachytit brazilství, jehož nositeli jsou městské
postavy z vybraných rodin a to velice odlehčeným, ale zároveň velice kritickým až ironizujícím
způsobem.
´
´

Letecký pohled na pláž
´Machadovy postavy pocházejí z lepší společnosti z doby Druhého císařství
´ - jedná se tak o období, které o dvacet let předchází to, v němž je jejich příběh reálně
vyprávěn.
´ - čas postav strávený v Riu (tehdy označovaný jako „corte“, královský dvůr) se střídá
s rozjímáním na venkově, roça.
´Popisovaní muži jsou většinou mladí, směřují k nějaké společenské kariéře (poslance či ministra),
ale v dané době nemají co na práci a tak se věnují lásce. Rozprávějí s dalšími mladíky stejného
typu, obcházejí kavárny a divadla, vedou řeči o ženách, romanticky zamilovaných mladých dívkách,
dcerách plukovníků a notářů, zámožných vdovách… Kolem se točí bratři, příživníci a elegáni, je
vidět otroky a ovdovělé matky, staré strýčky a tetičky; jsou tu též plantážníci, kteří posílají
svého jediného mužského potomka na studia a na zkušenou do Evropy (především do Paříže).
´
´

Letecký pohled na pláž
´Smyslnost, kterou ve svých textech vyjadřuje, je velice duševní a ironická, oproti naturalistické
smyslnosti patrné např. v Bratranci Basíliovi Eçy de Queiros, kterého Machado vystavil ostré
kritice.
´Jeho přímé a uměřené vyjadřování, zdánlivě jednoduché a prosté, v sobě nese zásadní hloubku.
´Důležitým momentem je dialektika muž-žena, a to ne jako romantický vztah, ale především jako
klíčový vztah společenského soužití. Z této dialektiky vychází vítězně vždy žena – za to ovšem
vděčí své téměř živočišné amorálnosti, z níž vycházejí všechny její činy, které jsou podbarvené
jakousi archetypickou zneklidňující bezelstností. Poražený, nečinný a užírající se muž je naopak
jediným společenským nositelem mravnosti, a to i přesto, že se může zdát cynický a nemravný –
v hloubi svědomí je to právě on, kdo je citlivý k mravním otázkám. A nad tím se vždy vznáší
představa smrti, neúprosná a výsměšná zároveň.
´
´

Letecký pohled na pláž
ROMÁNY
´Machado napsal celkem 9 románů
´ – první 4 spadají do přípravného období „růstu“, další 3 do období zralosti (románová trilogie) a
poslední 2 jsou ve znamení ústupu.
´
´Fáze růstu (1872-1879):
´ Vzkříšení  / Ressurreição
´ Ruka v rukávě / A Mão e a Luva
´ Helena
´ Slečna Garciová / Iaiá Garcia
´
´

Letecký pohled na pláž
Románová trilogie z období zralosti
´Posmrtné paměti Bráse Cubase / Memórias Póstumas de Brás Cubas (1881)
´smyšlená autobiografie  melancholického a hypochondrického Cubase, který v životě prošel několika
milostnými romány - je vyprávěná ze záhrobí.
´Quincas Borba (1891)
´popisuje stále se prohlubující šílenství titulního hrdiny, Rubia, který zdědil od bláznivého
filosofa Borby, vynálezce teorie „humanitismu“ (aluze na darwinismus a pozitivismus) celé jeho
jmění včetně psa stejného jména, Quincas Borba, který jej všude doprovází. Rubio propadá čím dál
hlubšímu zoufalství kvůli neopětované lásce Sofie, ženy jeho přítele.
´Don Morous / Dom Casmurro (1899)
´ hledání ztraceného času, „přemílavý“ styl; hlavním hrdinou je Bentinho-Don Morous, který byl
kritikou nazván „brazilským Othellem“ – jednoho dne si uvědomí, že byl podveden jako manžel, přítel
i otec. Díky svému trpnému přístupu k životu, odevzdanosti, bloudění uprostřed myšlenek, začíná v
podstatě umírat za živa.
´Všechny tři romány, které bývají nazývány trilogií, propojuje představa smrti.
´
´

Letecký pohled na pláž
Závěrečné období Machadovy tvorby
´Ezau a Jákob / Esaú e Jacó (1904)
´parnasistní román (Machadova tvorba bývá charakterizována jako stojící na pomezí romantismu a
naturalismu);
´vyprávění založené na zrcadlovém protikladu ztělesněném dvojčaty Pedrem a Paulem – věčné téma
lidských dvojníků, jejichž životní dráhy se stýkají v klíčových životních momentech.
´Airesův zápisník / Memorial de Aires (1908)
´ vydaný krátce před Machadovou smrtí;
´fragmentární deníkovou formou stvrzuje svůj postoj tváří v tvář necitelné Přírodě-Pandoře, ve
kterém nad nepřátelstvím převažuje netečnost.
´
´

Letecký pohled na pláž
POVÍDKA
´José Veríssimo jej v roce 1916, v závěru svých Dějin brazilské literatury označil za mistra
povídky v portugalském jazyce – dokázal vyprávět s lehkostí, půvabem, vytříbenou duchaplností,
s velkou přirozeností, obrazotvorností a pronikavou psychologií… „Beze stopy námahy, přirozeně,
stylem, který ohromuje hovorovým laděním, přesností a elegancí.“
´Během své literární dráhy napsal Machado téměř dvě stě povídek – sám výběr z nich zařadil do 7
sbírek, po jeho smrti pak vydavatelé ve sbírkách publikovali další
´Riodejaneirské povídky / Contos Fluminenses (1869), Půlnoční příběhy / Histórias da Meia-Noite
(1873, ) Roztroušené listy / Papéis Avulsos (1882), Příběhy bez data / Histórias sem Data (1884),
Rozličné příběhy / Várias Histórias (1896), Sebrané stránky / Páginas Recolhidas (1899), Co zbylo
ze starého domu / Relíquias da Casa Velha (1906)
´Ve svých povídkách uplatňuje různé styly, jsou to monology, dialogy, mravoučné bajky, vyprávění,
ale i fejetony.
´Témata jsou městská a často se v nich rozebírá ženská psychologie a tragikomika života.
´
´
´

Letecký pohled na pláž
´Machadovy vypravěčské postupy:
´Nelíčí své postavy epicky, ale neustále se do nich vměšuje a bohatě člení své vyprávění. Jakoby
vyprávěl před zrcadlem; vede čtenáře až ke kořenům psaní – veřejně předvádí dynamiku své tvorby,
kritizuje ji zevnitř, upozorňuje na různé cesty, kudy se může ubírat, prodlévá u podrobností,
zachycuje anekdoty, maximy a přísloví…
´Zároveň ale nepodléhá žádnému „receptu na psaní“ a každá povídka je jiná.
´Sám Machado charakterizuje svou tvorbu slovy:
´ „…nejlepší je popustit peru uzdu a nechat je, ať si samo najde vchod. Někde přece musí být. Vše
závisí na okolnostech, toto pravidlo ostatně platí pro styl stejně jako pro život; slovo dá slovo,
myšlenka myšlenku, a tak se rodí kniha, vláda i revoluce; jsou dokonce tací, kteří mají za to, že
tak příroda stvořila své druhy…“.
´
´

Letecký pohled na pláž
POEZIE
´První část Machadovy básnické tvorby jej řadí ještě k romantickým básníkům, zatímco částí druhou,
pozdější, se řadí mezi básníky parnasistní. Tato změna se projevuje především v rovině formy.
´Všechny Machadovy poetické texty stylisticky spojuje jeden prvek a sice obliba hiátu (přeryv ve
výslovnosti dvou sousedních a slabikotvorných samohlásek – v češtině např. „kakao“, „u auta“)
´ - hiát větu rozbíjí a zpomaluje, dává jí meditativní a záměrný ráz, kterému je cizí veškerá
improvizace.
´ Machado básník tak pracuje stejným způsobem jako Machado prozaik.
´
´Podívejme se na krátkou ukázku z básně „Tvor“, kterou najdeme v románu Posmrtné paměti Bráse
Cubase:
´

Letecký pohled na pláž
´
´Sei de uma criatura antiga e formidável,
´Que a si mesma devora os membros e as entranhas,
´Com a sofregidão da fome insaciável.
´
´Habita juntamente os vales e as montanhas;
´E no mar, que se rasga, à maneira de abismo,
´Espreguiça-se toda em convulsões estranhas.
´
´Traz impresso na fronte o obscuro despotismo;
´Cada olhar que despede, acerbo e mavioso,
´Parece uma expansão de amor e de egoísmo.
´