Fonetika
téma:
souhlásky
10. hodina
22.11.2021
Tláskal (2006, s. 92-114)

OBSAH
›Obecná charakteristika
›Třídění souhlásek
›Kritéria:
›způsobu artikulace
›místo artikulace
›Znělost
›Napjatost
›Nosovost
›Tvrdost
›Klasifikace souhlásek
›

 SOUHLÁSKY – OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
›-výslovnost souhlásek (tzv. kontoidů či konsonant)
• velmi rychlý artikulační děj ovlivněný pohybem i těch nejmenších artikulačních částí
•Princip spočívá v tom, že výdechovému proudu se vytvoří úplná nebo částečná překážka v
nadhrtanových dutinách.
•Při zrušení této překážky pak vzniká šum = základní  akustická charakteristika souhlásek,
nejpatrnější u šumových souhlásek. Některé souhlásky doprovází také tónové složky – proto se
jmenují znělé.

 SOUHLÁSKY – tranzienty
›Tranzient
›= přechodový jev (sousední hlásky často určují, o kterou souhlásku se skutečně jedná).
›= hláskové okolí (zejména samohlásky)  významně pomáhají identifikovat  konsonanty.
›= u závěrových souhlásek (p, t, k, apod.) se například díky tranzientům zjišťuje kmitočet
(uvolnění závěru po explozi je modifikované samohláskovou artikulací).

 SOUHLÁSKY – třídění
› Kritéria:
›
›způsobu artikulace
›místo artikulace
›znělost
›napjatost
›nosovost
›tvrdost

ZPŮSOB ARTIKULACE
›Podle způsobu tvoření striktury rozlišujeme:
›okluzivy // souhlásky závěrové, např. [p], [g], u nichž dochází k úplnému přerušení výdechového
proudu, semiokluzivy // souhlásky polozávěrové, např. [c], [č], při nichž se vytváří slabá okluze,
jež přechází v průběhu jediné hlásky v úžinu, a konstriktivy // souhlásky úžinové, např. [f], [s],
při nichž je překážka neúplná a výdechový proud může procházet po celou dobu trvání zúženým místem;
tvar úžiny může být různý(srov. [s] a [š])

Způsob artikulace



ZPŮSOB ARTIKULACE v PE
›


ZPŮSOB ARTIKULACE v PB
›











Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky



Místo artikulace
›Aktivní část mluvidel se dotkne jiné aktivní nebo pasivní části, nebo se k ní přiblíží a omezí
průchod výdechovému proudu
›Klasifikace portugalských konsonant je různá

 hláska se nazývá ↗laterála).



Místo artikulace






Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky



Místo artikulace podle Barroso



Znělost
›Pro diferenciaci se využívá také doplňkové artikulace, spočívající v kmitech hlasivek
vytvářejících znělost.
›Souhlásky se podle toho mohou dělit na k. hlasné se zněním hlasivek a k. nehlasné. V č. se vžily
termíny znělé a neznělé.
› Hlásky se liší i intenzitou artikulace: neznělé k. hlásky jsou v č. napjaté, fortis, znělé jsou
vyslovovány s menší artikulační silou, jsou tedy nenapjaté, lenis; tyto rozdíly jsou však
v portugalštině irelevantní.

Znělost
›znělé
› při průchodu výdechového proudu jsou hlasivky blízko sebe a vytvářejí základní tón (podmínka pro
vznik hlasu)
›Tento tón doprovází konsonantu po celou dobu jeho realizace.
›neznělé
› při průchodu výdechového proudu jsou hlasivky blízko sebe a nevytvářejí základní tón (podmínka
pro vznik hlasu)
›Tento tón vůbec nedoprovází konsonantu po dobu jeho realizace.
›

Znělost
›párové
›Jsou to dvojice souhlásek, které se shodují ve způsobu a místě artikulace, ale liší se přítomností
tónu.
›nepárové
›Jsou jedinečné
›Nemají svůj znělý či neznělý protějšek
›Jejich tónové spektrum se blíží spektru samohlásek
›
›
viz další slide







Napjatost
›
›Rozdíl ve znělosti a neznělosti doprovází různé stupně napjatosti.
›
›Je to svalová činnost při realizaci konsonant.

Napjatost
›napjaté
›
›
›
›neznělé
›P,T,K
›nenapjaté
›
›
›
›znělé
›B,D,G

Nosovost
›Pro většinu portugalských souhlásek platí, že při jejich realizace je měkké patro zdviženo, což
brání výdechovému proudu proniknout z dutiny hrdelní do dutiny nosní.
›Při realizaci několika hlásek sonorních však měkké patro se sníží a tím uvolní cestu přes dutinu
nosní.

Nosovost



Nosovost
›Nosové (nazální)
›plné zapojení dutiny nosní
›Ústní (orální)
›Bez zapojení do dutiny nosní

Tvrdost (zejména v PB)
›Měkké
›Tvrdé
›
›
›
›
›JSOU VŠECHNY OSTATNÍ
›

KLASIFIKACE SOUHLÁSEK



OKLUZIVY



OKLUZIVY



OKLUZIVY



ALVEODENTÁLY



ALVEODENTÁLY



ALVEODENTÁLY



PALATÁLY



VELÁRY



VELÁRY



VELÁRY



FRIKATIVY



FRIKATIVY



FRIKATIVY



FRIKATIVY



FRIKATIVY



FRIKATIVY



KONSTRIKTIVY



SPIRANTY



SPIRANTY



SPIRANTY



VIBRANTY



VIBRANTY



VIBRANTY