přednáška 26.9.2022 Tláskal (2006, p.229-252) Tláskal (2006, p.25) Fonetika Prozodické jednotky a prostředky souvislé řeči Fonetická transkripce — —Prozodické jednotky a prostředky souvislé řeči — —Tláskal (2006, p.229-252) — Prozodie —Mluvená řeč = souvislý proud, v němž je možné stanovit jednotlivé úseky podle: —Sémanticko-syntaktických kritérií —Podle zvukových prostředků — —Tyto prostředky jsou označovány jako prozodické, suprasegmentální nebo modulační Prozodické prostředky —Slouží k organizaci mluveného projevu, k vymezení menších významových jednotek v souvislém toku mluvené řeči — — Sdělení Obsah Informace Postoj mluvčího Prozodické prostředky —Komplexní —- doplňují se navzájem — — — —Kontrastivní —– absolutní hodnota zvuku je méně důležitá než kontrast —Přízvuk —Intonace —Větný přízvuk —Pauza —Tempo — —Například tempo promluvy ovlivňuje počet a délku pauzy mezi sém-synt. jedn. či vokalické redukce (u nepřízvučných slabik) — —Např: pequeno — —[pɨ´kenu]] [p´kenu]] — — —Intenzita —Tónová výška —Trvání —Barva — —Není důležitá absolutní hodnota jedné jednotky, ale rozdíl mezi jednotlivými jednotkami (intenzita a trvání ovlivňuje například systém vokalický. — Prozodické jednotky souvislé řeči — podloženy syntaktickou strukturou —PROMLUVA — —VÝPOVĚĎ — —PROMLUVOVÝ ÚSEK — —PŘÍZVUKOVÝ TAKT — —SLABIKY PROZODICKÉ JEDNOTKY SOUVISLÉ ŘEČI —PROMLUVA – SKLÁDÁ SE Z VÝPOVĚDÍ — — —VÝPOVĚĎ (je rovna intonačnímu i sémantickému celku, patří k určitému intonačnímu typu a má komunikační funkci), JE TVOŘENA Z VÍCE ÚSEKŮ — — —PROMLUVOVÝ ÚSEK TVOŘÍ VÍCE NEŽ JEDEN TAKT — — —V PORTUGALŠTINĚ JE SOUČÁSTÍ PŘÍZVUKOVÉHO TAKTU VŽDY JEN JEDNA PŘÍZVUČNÁ SLABIKA — — —SLABIKA = ZÁKLAD PŘI BUDOVÁNÍ VYŠŠÍ ZVUKOVÉ JEDNOTKY – PŘÍZVUKOVÉHO TAKTU — — — — SLABIKA = a SÍLABA —RYTMICKÁ JEDNOTKA TVOŘENÁ SEKVENCÍ NĚKOLIKA HLÁSEK SDRUŽENÝCH KOLEM HLÁSKY S NEJVĚTŠÍM DŮRAZEM = VRCHOL/JÁDRO SLABIKY 4 TYPY SLABIK dle kombinace V a C —PODLE KOMBINOVATELNOSTI V a C —V = a VOGAL (SAMOHLÁSKA) —C = a CONSOANTE (SOUHLÁSKA) 1.CV pá, dá 2.CVC paz, fiz 3.V é, há 4.VC és — — Stavba slabiky —ZÁKLAD SLABIKY NUCKLEUS SAMOSTATNÝ -samohláska KOMPLEXNÍ -dvojhláska -trojhláska KODA C Omezený -l,-r, -s PRAETURA C, CC, CCC. Flauta,Branco (okluzivy+ likvidy) okluzivy (captar) Frikativy likvidy (fresco) nárůst intenzity pokles intenzity Nejběžněji likvidy R, L, princip sonority Klasifikace slabik podle přízvuku Přízvukový takt (palavra prosódica) Typy přízvukového taktu (podle umístění vrcholu slabiky) Promluvový úsek —Také kolón – skládá se ze skupiny přízvukových taktů, případně je tvořen taktem jediným. —Předěl mezi takty je dán pauzami (koncovými či nekoncovými). —Část promluvy před pauzou = KADENCE = melodické zakončení výpovědi. Z hlediska komunikativní: — funkce oznamovací — tázací — — zvolací — rozkazovací Promluvový úsek - pauzy —Pauzy mohou být: —Logické —Expresivní —Nádechové —Příklad: —O aguaceiro/ desabou//, com estrépito, /mas a folia / persistiu. —O aguaceiro desabou//, com estrépito, /mas a folia persistiu. —O aguaceiro desabou, com estrépito, //mas a folia persistiu. —Spustil se hlasitý liják, ale karnevalový rej neustal. — Promluvový úsek – melodický průběh —Každý promluvový úsek má vlastní melodický průběh a vytváří, jakožto zvuková jednotka, intonační celek. —Slouží ke stavbě jednotky vyšší - výpovědi Výpověď —Věta zakotvená v nějaké konkrétní komunikační situaci, přičemž ten, kdo produkuje nějakou výpověď, zpravidla se angažuje v nějaké sociální interakci. Proti abstraktně chápané větě jsou tedy výpovědi reálně existující a smyslově vnímatelné a empiricky ověřitelné jevy. Výpověď —Patří vždy k určitému intonačnímu typu, který představuje příslušnou komunikační funkci (oznamovací, tázací, rozkazovací či zvolací). PROZODICKÉ PROSTŘEDKY SOUVISLÉ ŘEČI —Nepůsobí izolovaně, ale vzájemně se doplňují. Jsou označovány taky jako modulace souvislé řeči nebo suprasegmentální prozodické prostředky. —Slovní přízvuk —Větná inonace —Pauza —Tempo řeči SLOVNÍ PŘÍZVUK —JE TVOŘEN INTENZITOU, VÝŠKOU A KVANTITOU ZÁKLADNÍHO TÓNU DANÉ SAMOHLÁSKY —PORTUGALSKÝ PŘÍZVUK JE DYNAMICKÝ, DŮRAZOVÝ – V DŮSLEDKU TOHO PAK NASTÁVÁ TZV. VOKALICKÁ REDUKCE VE SLABIKÁCH NEPŘÍZVUČNÝCH UMÍSTĚNÍ PŘÍZVUKU —SLOVA PODLE UMÍSTĚNÍ PŘÍZVUKU SE DĚLÍ NA: —OXYTONNÍ - vendedor —PAROXYTONNÍ - mesa —PROPAROXYTONNÍ - económico —HYERPROPAROXYTONNÍ – cantávamo-la — Jak poznám, kde je ve slově přízvuk? —Podle struktury slova — struktura je relevantní u OXYTONNÍCH (O) PAROXYTONNÍCH (PO) — — —Podle grafického označení přízvuku —JE-LI TOMU JINAK, JE PŘÍZVUK VŽDY OZNAČENGRAFICKY. —GRAFICKÝ PŘÍZVUK JE NADŘAZENÝ NAD STRUKTUROU. TZN. Když je podle struktury slovo O nebo PO a má graficky označen přízvuk, pak se řídíme grafickým označením přízvuku — Grafické označení přízvuku —Á acento agudo —À acento grave —Â acento circunflexo —Ã til — GRAFICKÉ PŘÍZVUKY Výsledek obrázku pro professor animado Výsledek obrázku pro bombom Výsledek obrázku pro bisturi portugues Přízvuk podle struktury slova (podle zakončení) Výsledek obrázku pro jejum Výsledek obrázku pro falar animado Přízvuk podle struktury slova (podle zakončení) Obsah obrázku auto, exteriér, nákladní auto, silnice Popis byl vytvořen automaticky Jednoslabičná slova —Mohou být: —neřízvučná: a, de, para —Přízvučná: é, dá, pára PROPAROXYTONNÍ —acústica (a-cús-ti-ca); —álibi (á-li-bi); —ângulo (ân-gu-lo); —antídoto (an-tí-do-to); —dinâmico (di-nâ-mi-co); —física (fí-si-ca); —gráfico (grá-fi-co); —lâmpada (lâm-pa-da); — —líquido (lí-qui-do); —matemática (ma-te-má-ti-ca); —míope (mí-o-pe); —música (mú-si-ca); —plástico (plás-ti-co); —próximo (pró-xi-mo); —público (pú-bli-co); —sonâmbulo (so-nâm-bu-lo) — —Fonetická transkripce — —Tláskal (2006, p.25-29) — FONETICKÁ TRANSKRIPCE SAMOHLÁSKY SAMOHLÁSKY POLOSOUHLÁSKY A POLOSAMOHLÁSKY SOUHLÁSKY SOUHLÁSKY SOUHLÁSKY SOUHLÁSKY SOUHLÁSKY SOUHLÁSKY