FONETIKA
téma:
SAMOHLÁSKY

(hodina 4., 11.10.2021)
Tláskal (2006, s. 37-46)

Charakteristika
›Charakteristická je tónová struktura akustického spektra (která doprovází i souhlásky sonorní)
›Průchod hláskovacím traktem je volný
›Při jejich artikulaci se vytvoří soustava *rezonátorů, kterými  nadhrtanových dutin fonační proud
prochází.
›
›*zařízení založené na rezonanci(k zjišťování určitého tónu k zesílení zvuku apod.)
›

Kritéria třídění samohlásek
›Akustické hledisko
›Artikulační hledisko

Akustické hledisko
›V akustickém spektru každého vokálu existuje několik tónů:
›Základní hlasivkový tón F0
› (vzniká v hrtanu)
›Vyšší tóny - formanty
› (vznikají v nadhrtanových rezonančních dutinách zesílením procházejícího základního tónu

Nadhrtanové rezonanční dutiny
http://ucenischalupou.chytrak.cz/cesky_jazyk_2/soubory/artikulacni_ustroji_a.gif


Artikulace vokálů
›Při artikulaci vokálů se mění vlastnosti nejen dutiny ústní, ale i hrdelní, což je vyvoláno pohyby
jazyka v rovině horizontální a vertikální a obměnou tvaru a velikosti retního otvoru.  Tyto pohyby
mají za následek modifikaci nadhrtanové dutiny a to vyvolává změnu ve formantové struktuře
složených tónových zvuků.

Akustické spektrum
›Jde o grafické znázornění  zvukového složení pomocí spektografu, což je přístroj schopen rozložit
zvukovou vlnu na jednotlivé tóny, které ji tvoří, a následně ji graficky znázorní.
›

Spektogram (zachycení akustické struktury)
›Akustická struktura  nejlépe vyniká na trojrozměrných spektogramech
›
›Čas – vodorovně (s)
›Frekvence – svisle (Hz)
›Intenzita - ztmavnutí
›
›
[audioklip]

spektogram
›Je grafické znázornění zvukových složek jedné nebo několika po sobě jdoucích hlásek získané
akustickou analýzou zvoleného úseku promluvy, přičemž formanty jsou ve spektru každé jednotlivé
hlásky seřazeny podle frekvence.
›Může zachytit i přechodná pásma – tzv. transienty.

Druhy zvuků
›Druhy zvuků
›A) tóny : periodický průběh vlny (nástroje, samohlásky)
› B) šumy : neperiodický průběh vlny (konsonanty)
›

Frekvence (počet kmitů za 1 minutu) – základní čistý tón
Fyzika zvuk


Tón jednoduchý a složený
›1 základní tón
›Složen z několika základních tónů
Průběh jednoduchého tónu Průběh tónu vzniklého složením signálů o frekvencích f a 2*f

Tón versus šum
C:\Users\win\AppData\Local\Temp\Temp2_aku-fonetika-prez.zip\aku-fonetika-prez-page-002.jpg


Výška, síla a zabarvení
›Výška (pitch) – je závislá na frekvenci. Se stoupajícím kmitočtem roste i výška vokálu.
›Síla (intenzita) zvuku a rozdíly v ní jsou nestejně využívány různými jazyky k účelům
distinktivním nebo expresivním.
›Zabarvení (témbr) lze charakterizovat akustickou vlastností nebo souborem akustických vlastností
daných zesílením, a tedy větší slyšitelností některých harmonických tónů při průchodu zvukové vlny
jednotlivými dutinami hláskovacího traktu.

Výška tónu
›sluchový vjem, u něhož posluchač přiřazuje tónům relativní pozici na hudební stupnici především
podle svého vnímání frekvence vibrací.
›má těsnou souvislost s frekvencí, ale není s ní ekvivalentní. Zatímco frekvence je objektivní,
vědecký, atribut, které lze měřit, výška je subjektivní vnímání zvukového vlnění konkrétní osobou,
které přímo měřit není možné. To však neznamená, že se většina lidí neshodne, jaký tón je vyšší
nebo nižší.
›

Výška tónu
›Podle Amerického národního standardního ústavu (ANSI) je výška tónu sluchový atribut zvuku, podle
kterého lze zvuky uspořádat do stupnice od nízkých po vysoké. Protože výška tónu je natolik dobrým
přiblížením frekvenci, je téměř úplně určena tím, jak rychlé vibrace vzduchu vytvářejí zvukové
vlny, a je minimálně ovlivněna intenzitou nebo amplitudou vln. Tj. „vysoký“ tón znamená velmi
rychlé oscilace a „nízký“ tón odpovídá pomalejším oscilacím.

Nové metody měření
›Dostupné jsou na z internetu program Praat a Madde
›Praat (freeware, zdroj : http://www.fon.hum.uva.nl/praat/ ) Madde (freeware,zdroj:
http://www.tolvan.com/index.php?page=/madde/madde.php )
›Prostřednictvím sluchátek a mikrofonu lze provádět jednotlivá měření.

Frekvenční pásmo
›(dříve také kmitočtové pásmo) znamená souvislý interval frekvencí, vymezený dolní a horní mezní
frekvencí. Rozdíl obou mezních frekvencí se nazývá šířka pásma. Výraz frekvenční pásmo se používá
často v následujících oblastech:
›
›akustické frekvenční pásmo, například v telefonní technice;
›vysokofrekvenční pásmo elektromagnetického záření ve vysílací a přijímací technice a podobně.
›
›
›
›Frekvenční pásmo slyšitelnosti u člověka je 16 – 16 000 Hz (někdy uváděno 20 – 20 000 Hz).

Frekvenční pásmo
›Akustické (nízkofrekvenční) pásmo
›zvuk, hudba i lidský hlas jsou z fyzikálního hlediska akustické jevy, které se odehrávají v
určitém rozmezí frekvencí. Důležitá akustická frekvenční pásma jsou:
›
›Pásmo slyšitelnosti, u člověka zhruba 15 Hz – 16 kHz v mládí, horní mezní frekvence se s věkem
poměrně výrazně snižuje.
›Pod dolní hranicí pásma slyšitelnosti leží akustické kmity v oblasti infrazvuku, nad horní hranicí
začíná oblast ultrazvuku.
›Vysokofrekvenční pásmo
›Celá oblast elektromagnetického záření čili vln, využitelná pro běžné vysílání a příjem, začíná
kolem 30 kHz (vlnová délka 10 km) a její horní mezní frekvence se s dokonalejšími technologiemi
stále zvyšuje.
›
›Běžně se užívají frekvence v řádu gigahertzů (GHz) s vlnovou délkou v řádu milimetrů

Druhy zvuků
›Druhy zvuků
›A) Tóny : periodický průběh vlny (nástroje, samohlásky)
› B) Šumy : neperiodický průběh vlny (konsonanty)
›

Frekvence (počet kmitů za 1 minutu) – základní čistý tón
Fyzika zvuk


Oscilgoram vokálů a, i
C:\Users\win\AppData\Local\Temp\Temp2_aku-fonetika-prez.zip\aku-fonetika-prez-page-005.jpg


Barva zvuku
›Složené tóny o stejné výšce f(základní frekvence) se od sebe liší barvou, která je dána hlavně
přítomností tzv. vyšších harmonických, tj. tónů s frekvencí o celočíselném násobku (2f, 3f, 4
fatd.); na barvu má vliv i časový průběh obálky tónu. Tón dvojnásobné frekvence nazýváme druhou
harmonickou (trojnásobné třetí atd.). Složený tón o frekvencí f můžeme vyjádřit jako součet
sinusovitých vln. Odlišnosti v poměru vyšších harmonických vytvářejí různé barvy tónu; lichý
harmonický zvuk zostřují a oproti tomu sudý zvuk zjemňují.

Barva zvuku
›Barva zvuku je daná i celistvými násobky základního kmitočtu. Například dvojnásobný kmitočet tónu
s kmitočtem 200 Hz je 400 Hz, trojnásobný 600 Hz, čtyřnásobný 800 Hz, atd. Záleží na tom, jak silně
násobky základního kmitočtu zní. Při hře na housle nebo při zazpívání jediného tónu čistým hlasem
je možné vyluzovat takřka čistý tón, který má skoro jenom základní kmitočet. Při hře na různé
hudební nástroje vznikají i další tak zvané harmonické tóny, které jsou složené z různě silných
násobků základního kmitočtu.

Barva
›
›
›
›
›
›
›
›
›
›Zdroj: https://www.poradte.cz/skola/12962-fyzika-zvuk.html
http://www.imsolution.com.au/images/harmonics.png

Samohlásky
›Samohlásky z fyzikálního hlediska jsou (znělé) složené tóny.
›Jejich základní frekvence je závislá na individuálním kmitání hlasivek každého člověka. Jejich
spektrum je ovlivněno nastavením formantů – každá samohláska má jiné formanty a tedy jiné zesílené
harmonické frekvence.
›Pro samohlásku jsou určující dva nejnižší formanty vokálního traktu - F1 a F2, které závisí na
tvaru vokálního traktu.
›Tvar traktu během řeči měníme podle polohy mluvidel – jazyka, čelistí nebo rtů. Pokud se první dva
formanty odstraní (odfiltrují), samohlásku není možno rozpoznat.

Artikulační hledisko
›Horizontální posun jazyka
›Vertikální posun jazyka
›Zavřenost a otevřenost
›Nosovost
›Zaokrouhlenost
›Přízvučnost
›Kvantita

Horizontální posun jazyka
› přední střední zadní
Výsledek obrázku pro vogais anteriores e posteriores

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Cardinal_vowel_tongue_position-front.png/
200px-Cardinal_vowel_tongue_position-front.png Výsledek obrázku pro vogais anteriores e
posteriores

Vertikální posun jazyka
›
Výsledek obrázku pro vogais altas e baixas

otevřenost (kvalita) mandibulární úhel (čelistní)
Výsledek obrázku pro angulo mandibular Výsledek obrázku pro samohlásky otevřené zavřené


Otevřenost – zavřenost
Výsledek obrázku pro vogais abertas, fechadas


zaokrouhlenost
›Také činnost rtů ovlivňuje artikulaci samohlásek
›Ty lze rozdělit do
›LABIALIZOVANÝCH (O,o,u)
›NELABIALIZOVANÝCH (i, e, E, a, A)

Trvání  - kvantita
›V češtině je relevantní (papá, pápá). Dlouhá samohláska je dvakrát delší než krátká samohláska.
›V portugalštině kritérium kvantity neexistuje, i když dosavadní výzkumu na tomto poli ukazují, že
větší délka je vázána pouze na přízvučnou slabiku, zejména na konci věty.

Nosovost
›Při artikulaci nosových samohlásek vychází dutinou nosní
›
Výsledek obrázku pro nosnà samohlásky dutina nosnÃ

Samohlásky orální a nazální
Výsledek obrázku pro sistema vocálico portugues


Přízvučnost
›Ve slabice přízvučné jsou samohlásky plné, v nepřízvučných jsou oslabeny, redukovány. Někdy se
nepřízvučný vokál nerealizuje vůbec /dent-/, desacordo /dzakordu/…

Přízvučnost a nepřízvučnost
Výsledek obrázku pro vogais tónicas e átonas


Přízvučnost a nepřízvučnost
Výsledek obrázku pro vogais tonicas postonicas