ZNALECKÁ ČINNOST V KONTEXTU PSYCHODIAGNOSTIKY ROLE PSYCHOLOGA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ ZNALEC je „osobou se speciálními odbornými znalostmi, rozdílnou od procesních stran a orgánů činných v trestním řízení, která je přibrána pro objasnění konkrétní skutečnosti důležité pro trestní řízení, jejíž objasnění takové odborné znalosti vyžaduje“ (Bartoníková a Fryšták, 2011) ZNALECTVÍ můžeme vnímat jako znalecké zkoumání, které „nelze chápat jen jako izolované části činnosti znalce (vlastní zkoumání nebo znalecký posudek), ale jako komplexní činnost znalců, která se děje ve formě stanovené procesními předpisy (Heinz, 2009). Předpokladem pro výkon znalecké činnosti je: • jmenování znalcem • složení slibu • zápis do seznamu znalců Jmenování znalce je upraveno v oddíle II v §3-7 znaleckého zákona. Znalcem může být: ✓ občan České republiky ✓ občan jiného členského státu, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu; státní příslušník jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu ✓ osoba bezúhonná a způsobilá k právním úkonům ✓ musí se jmenováním souhlasit JMENOVAT ZNALCEM lze toho, kdo podle §4 odst. 1 písm. e) znaleckého zákona „Absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena“. Podmínky: • Mgr. z oboru Psychologie • zkušenost v oboru, nejlépe v psychodiagnostice v délce nejméně 10 let (klinická praxe, vlastní praxe + výcvik) – případně specializační profesní vzdělávání • dle §4 odst. 1 písm. f) znaleckého zákona musí mít znalec znalec „takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat“ ZNALEC PSYCHOLOG Obory znalecké činnosti: • obor Školství a kultura (obvykle psychologové bez specializace; časté specializace: klinická psychologie, dětská psychologie, dopravní psychologie, forenzní psychologie a specializace na syndrom zavrženého rodiče…) • obor Zdravotnictví (podobor psychiatrie; specializace klinická psychologie) ZNALEC PSYCHIATR se na rozdíl od psychologa vyjadřuje specificky k: • přítomnosti či nepřítomnosti známek duševní poruchy • chorobným změnám • ovládacím a rozpoznávacím schopnostem • případným léčebným opatřením PRÁVA A POVINNOSTI ZNALCE nejsou v české právní úpravě jasně a strukturovaně vymezeny, lze je dovodit ze: • znaleckého zákona a doplňující vyhlášky • trestního řádu • ostatních předpisů obsahujících ustanovení o znalcích ODPOVĚDNOST ZNALCE Znalecký posudek, který znalec vypracovává, má v řadě případů velmi výrazný vliv na výsledek trestního řízení. Proto musí být znalec za porušení předepsaných povinností odpovědný. Typy odpovědnosti: • odpovědnost občanskoprávní • správní • trestní ➢ odpovědnost zákonná ➢ odpovědnost smluvní ZÁNIK PRÁVA VYKONÁVAT ZNALECKOU ČINNOST (§20a znaleckého zákona) • smrtí • prohlášením za mrtvého • zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům. • pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce • pravomocným uložením sankce vyškrtnutím ze seznamu znalců • na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců podané ministru spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu ZNALECKÝ POSUDEK Náležitosti znaleckého posudku jsou definovány převážně ve znalecké vyhlášce a to v §13. „V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek).“ Znalecký zákon se k této problematice téměř nevyjadřuje. Jediná zmínka je v §13, kde stojí: „Podává-li znalec posudek písemně, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti.“ V praxi má psychologický soudně - znalecký posudek pětičlennou strukturu: • zadání úkolu • stručný výpis ze spisové dokumentace • vlastní psychologické vyšetření, • závěr posudku a • formální náležitosti (Čírtková, 1998). Mezi formální náležitosti posudku patří: ✓ stvrzení platnosti a autorství skrze datum ✓ identifikační údaje znalce a ✓ znalecká doložka. Posudek musí být svázaný, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra musí být připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. POVINNOST VYPRACOVAT ZNALECKÝ POSUDEK PSYCHOLOGEM K vyšetření duševního stavu mladistvého musí být přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii a znalec z oboru zdravotnictví nebo pedagogiky, odvětví psychologie, se specializací na dětskou psychologii. Psycholog také bývá často přibírán k tzv. diferenciální diagnóze, při které spolupracuje s psychiatrem nebo k doplnění znaleckého posudku z oboru psychiatrie z důvodů doplnění subjektivní stránky spáchaného trestného činu PSYCHOLOGICKÉ ZKOUMÁNÍ OBVINĚNÝCH je realizováno nejčastěji v těchto případech: • nedbalostní TČ • případy spojené s autoagresí • TČ spáchané mladistvými pachateli • TČ proti životu Okruhy, ke kterým se psycholog vyjadřuje, jsou zpravidla následující: • posuzování osobnosti (kognitivních předpokladů) obviněného (obžalovaného) • posuzování kriminální motivace, event. chování • posuzování věrohodnosti (obecná x specifická věrohodnost) • posuzování interpersonálních vazeb, vlivů prostředí na osobnost • posuzování kriminálního vývoje osobnosti (nebezpečnosti pachatele) a možnost jeho resocializace Typově stejné otázky, kladené zpravidla znalcům psychologům: Jaká je úroveň a struktura intelektových funkcí (rozumových schopností) posuzovaného? Jaká je struktura osobnosti posuzovaného? Jaká je úroveň a ovládání agresivity (seberegulace, volních vlastností) posuzovaného? Jaká byla z psychologického hlediska motivace při údajném páchání trestného činu? Jaké jsou převažující psychologické obranné mechanismy posuzovaného? Jaká je úroveň sociálních vztahů posuzovaného. (Proveďte rozbor vztahu posuzovaného a poškozeného)? Jaká je z odborného hlediska prognóza dalšího vývoje osobnosti posuzovaného ve vztahu k protispolečenskému jednání a jeho resocializace? Jaké další skutečnosti považuje znalec za důležité sdělit?... Často kladené specifické otázky: • Byly u zkoumané osoby zjištěny sklony ke zveličování události, popř. sklony ke lhavosti a konfabulaci? • Jaký je psychický stav zkoumané osoby v současné době? • Navrhuje znalec ze svého hlediska nějaká opatření, pokud ano, konkrétně jaká?“… METODY VYUŽÍVANÉ V RÁMCI ZNALECKÉHO ZKOUMÁNÍ • klinické metody (pozorování, rozhovor, anamnéza, zkoumání spontánních produktů, deníků…) • testové metody (výkonové – percepce, motorika, myšlení, testy speciálních schopností; projektivní; dotazníkové) VÝZNAM UŽITÉ TESTOVÉ BATERIE PSYCHIATRICKÉ VYŠETŘENÍ provádí znalec zpravidla formou ambulantního klinického vyšetření. Pro vypracování posudku musí znalec ve většině případů prostudovat zdravotnickou dokumentaci pachatele, ke které má podle Zákona o zdravotnických službách přístup (Švarc, 2014). Ve složitém diagnosticky nejasném případu může znalec pořádat o umístění pachatele do psychiatrického zařízení za účelem jeho pozorování. Délka pozorování nesmí překročit dva, resp. tři měsíce. OSOBNOST • V závěru psychologického soudně znaleckého posudku se s přihlédnutím k celé problematice poruch osobnosti může objevit buď tvrzení, že osobnost pachatele nejeví klinické známky patologie nebo, že v osobnosti pachatele (obviněného, obžalovaného) je několik významných patologických rysů. • Samotná diagnostika poruchy osobnosti je zpravidla určena po dohodě s psychiatrem. INTELEKT • Zhodnocení intelektu pachatele a celé jeho osobnosti můžeme považovat za jádro znaleckého posudku. • Soudní znalec hodnotí intelekt pachatele v závěru znaleckého posudku zpravidla až po zhodnocení jeho osobnosti. Pokud se celkové rozumové schopnosti pohybují v pásmu normy, často již nic dalšího neuvádí. Pokud jsou sníženy, uvádí psycholog v jaké to je oblasti. • V případech mladistvých pachatelů bývá v posudku uvedeno, zda jejich intelekt odpovídá věku či nikoliv. MOTIVACE – MOTIVAČNÍ KONTINUUM • Environmentálně stimulované TČ (antisociální chování je podmíněno sociálními faktory, osobnost pachatele není zpravidla narušená - TČ páchané během válečných střetů) • Situačně podmíněné TČ (pachatel jedná v reakci na stresové okolnosti, málokdy trpí duševní poruchou – např. vražda v hádce, nebo vloupání s finanční motivací). • TČ motivované impulzivitou pachatele (často se jedná o náhodný TČ, pachatel bývá nepředvídatelný) • Katathymní TČ (2 podskupiny: akutní a chronické katathymní trestné činy; v akutní podobě jde o zapojení skrytého, emočně nabitého konfliktu, který téměř vždy zahrnuje sexuální neadekvátnost, která převládne nad sebekontrolou pachatele - delikty jsou neplánované) • Kompulzivní TČ (na spáchání činu má velký vliv vnitřní, psychogenní tlak; vícenásobné činy bývají páchány podobným, až ritualistickým způsobem, časté jsou zneklidňující a sadistické fantazie, které předcházejí spáchanému činu, který je buď příležitostný, nebo předem plánovaný. Znalec u pachatele ve většině případů zjistí závažnou psychopatologii) VÝSLECH ZNALCE (cca 2/3 případů na popud obhájce) • u každého soudu a i u každého dokazování je jiný • je vyžadován jak u osob obviněných či obžalovaných z trestného činu, tak i u svědků • formální a procesní vady znaleckých posudků • obsahová správnost znaleckých posudků • věrohodnost znaleckého posudku ✓ způsobilost znalce podávat věrohodné znalecké posudky ✓ úplnost a bezvadnost podkladových materiálů ✓ odborná odůvodněnost (Ševčík a Ullrich, 2015) Následující obsah je v rámci výuky prezentován pouze na přednášce. USTANOVENÍ ZNALCE POZVÁNKY... • PROSTUDOVÁNÍ SPISU – VÝPIS ZE SPISU • STRATEGIE VYŠETŘENÍ ✓ ROZHODNUTÍ O PŘIBRÁNÍ ZNALCE ✓ VOLBA PROSTŘEDÍ A METOD ✓ STANOVENÍ ČASOVÉ DOTACE ✓ PŘÍPRAVA PSDG MATERIÁLŮ A ZÁZNAMOVÉ TECHNIKY... • REALIZACE VYŠETŘENÍ • STANOVENÍ ZNALECKÝCH ZÁVĚRŮ • SEPSÁNÍ A FORMALIZACE POSUDKU • VYÚČTOVÁNÍ ZNALEČNÉHO • (VÝPOVĚĎ ZNALCE V RÁMCI ŘÍZENÍ) ZNALECKÝ POSUDEK VYÚČTOVÁNÍ ZNALEČNÉHO