Poruchy řeči u dětí
Přehled:
F 80 – Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
F 80.0 – Specifická porucha artikulace řeči (dyslálie)
F 80.1 – Expresivní porucha řeči (dysfázie, afázie)
F 80.2 – Receptivní porucha řeči (dysfázie, afázie)
F 94 – Poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství a adolescenci
F 94.0 – selektivní mutizmus
F 98 – Jiné poruchy chování a emocí začínající obvykle v dětství a adolescenci
F 98.5 – Koktavost
F 98.6 – Breptavost
-dělíme je na vývojové x získané
-narušeny mohou být různé aspekty: porozumění, artikulace, plynulost, prozódie (intonace
apod.), pragmatika (užití řeči)
-vývoj řečových funkcí: (vyjmenovat) – první slůvko 8.m, v 1roce asi 6 slůvek, v 18m 20-
30slov a začínají tvořit kombinace 2-3slov, ve 2 letech více než 50 slov a 3-4slovné věty, ve 3
letech souvětí
poruchy řeči – normální způsob osvojování řeči je od raných stádií vývoje narušen
Vývojové poruchy řeči
F 80.0 – Specifická porucha artikulace řeči (vývojová dysfázie)
- porucha osvojování mluvené řeči – vývoj je opožděn a má kvalitativní odchylky (a není
vysvětlitelný jinou příčinou např. MR, DMO, deprivací, poruchou sluchu)
- normální schopnost řeči, mluvené zvuky dítě používá pod svojí mentální úrovní
- do 4 let jsou chyby v mluvené řeči běžné, kolem 6-7 let umí dítě již většinu výrazů
mluvených > diagnostika do 3 let obtížná!
- odlišit od prostého opoždění vývoje řeči (důsledek opožděného zrání mozku /
neadekvátní řečové stimulace / lehkých poruch sluchu)
- dítě tvoří některé fonémy správně, některé nesprávně
- ve školním věku nižší IQ, poruchy čtení a psaní, řeč nemusí být nápadná
- v MKN 10 dělena na poruchu expresivní a receptivní
- zahrnuje: vývojovou poruchu artikulace, vývojovou fonologickou poruchu, dyslalii,
funkční poruchu artikulace, opakování jedné hlásky
- často se vyskytují smíšeně (expresivní i receptivní), v DSM IV navíc Fonologická
porucha řeči = porucha rozlišování zvuků a vnímání jejich sekvencí, vývoj bývá
opožděn, artikulační obtíže (např. přehazování hlásek) a následně rozvoj SPU
- Dyslalie (patlavost) – dítě vyslovuje špatně jednu nebo více hlásek (často R, Ř, L,
sykavky) -do 5 let v normě, později nutné logopedické vedení, je-li přítomna i porucha
fonologická (rozlišování řečových zvuků sluchem) jde spíš o dysfázii
F
80.1 – Expresivní porucha řeči (vývojové afázie / dysfázie – expresivní typ)
- narušená schopnost užívat expresivního mluveného jazyka na své/ pod svou mentální
úrovní
- žvatlání, broukání v normě, první slůvka včas, ale pak se slovní zásoba nerozšiřuje
- receptivní složka řeči je v normě (nebo mírně pod), dítě rozumí, používá dobře
neverbální komunikaci, schopnost komunikace beze slov – také by měla být v normě
- řeč se bude snažit nahradit užíváním gest, mimiky, neverbální vokalizací
- dlouho mívají problémy s artikulací a gramatikou, chudé vyjadřování, nižší IQ, častěji
SPU
- jde-li jen o zpožděný vývoj řeči tak kolem 3 let akcelerace vývoje
F 80.2 – Receptivní porucha řeči
- nedostatečné porozumění řeči – pod úrovní mentálního věku a téměř vždy je i zřetelně
postižena expresivní řeč
- signifikantní – neschopnost reagovat na běžná slova kolem 1. roku života, neschopnost
porozumět běžným instrukcím kolem 2 let
- ze všech různých vývojových poruch řeči – tato nejvíce spojen se socio-emocionální
poruchou + behaviorální poruchou; často – hyperaktivita, nepozornost, sociální
neobratnost, úzkost, atd.
- kromě vývoje aktivní řeči vázne rozvoj symbolického myšlení (např. názvy barev,
vztahové pojmy – velký/malý)
Mezi vrozené patří ještě:
Vývojová dysartrie – vývojová poruch artikulace řeči podmíněná poruchou orální motoriky
(přitom rozumí a má i často dobrou slovní zásobu), sekundární dysartrie u DMO či u jiných
neurologických poruch
-řeč je opožděná, špatně srozumitelná, narušena je plynulost řeči
Specifické poruchy řeči
-nejčastěji artikulační neobratnost – jednotlivé hlásky vyslovuje dobře, ale u složitějších slov
má problémy
-specifická asimilace – dítě vyslovuje chybně slova v nichž jsou současně tvrdé i měkké hlásky
(např. špačci vyslovuje jako špačči / spacci)
Diagnostika – detailní popis odchylek od očekávaného vývoje a určení podílu dílčích dysfunkcí.
Nejčastější diskrepance (rozdíly) u dětí s vývojovou dysfázií:
-mezi úrovní porozumění řeči a aktivním mluvením (častěji dobré porozumění)
-mezi dobrou slovní zásobou a špatnou srozumitelností řeči (jen náznaky slov)
-mezi slovní zásobou a gramatickým vývojem (dobrý slovník ale nezačínají tvořit věty či tvoří
gramaticky chybně)
-mezi slovníkem a pragmatickým užitím řeči (dobrý slovník, ale označují tím pouze věci, ne
k vyjadřování potřeb, přání, odpovědí na otázky…čili běžné komunikaci)
-mezi verbální schopností a vybavováním slov (dobrý slovník ale špatně si vybavuje)
-mezi zpracováním řeči a neřečových zvuků (vázne porozumění řeči, až verbální agnozie)
- často různé kombinace
- etiologie – organická – předpokládá se bilaterální mozkové dysfunkce – (protože pokud
dojde např. k perinatálnímu poškození řečových center, řečové funkce převezme pravá
pro řeč nedominantní hemisféra a řeč bývá bez známek poruchy!), také vlivy genetické,
prenatální faktory (teratogeny)
- častěji chlapci (hormonálně podmíněné pomalejší dozrávání mozku)
Získané poruchy řeči
-nejdříve od 2 let věku, když už jsou vyvinuty základy normální řeči, do této doby nelze odlišit
od vývojové dysfázie
-získané afázie jsou méně časté než u dospělých, řeč se může normálně vyvíjet i po úplné
destrukci řečových center, projevy podobné jako u afázie dospělých
-projevy bývají:
- mutismus pravý -neschopnost vydat jakýkoli zvuk, afatický mutismus – neschopnost
verbálního projevu
- malá spontaneita řeči- nechuť mluvit, bývá u menších dětí
- artikulační poruchy – snížená srozumitelnost řeči
- agramatismus – vázne utváření slovních spojení, převažují jednoslovná sdělení
-etiologie: nádory CNS, neuroinfekce, úrazy hlavy (nejčastěji), epilepsie (také často) – bývají
kolísavé symptomy, vaskulární u kardiovaskulárních onemocnění (zřídka)
F80.3 Landau-Kleffnerův syndrom = dlouhodobá získaná receptivní afázie u epilepsie
-začíná mezi 3. - 8. rokem, nesouvisí s četností záchvatů – dysfázie je důsledkem místní
hypometabolické encefalopatie, také vlivy genetické (heredita)
-bývá nález EEG, nebývá CT, MRI
-začíná těžkou receptivní poruchou (až „slovní hluchota“), postupně následuje zhoršení
expresivní řeči
-intelekt nebývá postižen (i u dětí s MR, nedochází k deterioraci s nástupem poruchy!)
-bývají i emoční poruchy, často až v reakci na nemoc
-dif.dg. obtížná do pervazivních poruch a dětské schizofrenie
-diagnostika jako u vývojových poruch řeči
Poruchy plynulosti řeči
F 98.5 – Koktavost = balbuties (zadrhávání)
- narušena plynulost při jinak normálních receptivních i expresivních schopnostech
- časté opakování nebo protahování zvuků, slabik, slov – váhání, pauzy – které narušují
plynulý rytmický tok řeči
- koktání je nutné odlišit od breptavosti a tiků
- v 3,5 letech fyziologická iterace – normální zadrhávání v období prudkého rozvoje řeči,
pokud se na to neupozorňuje odezní samo do 6m, pokud ne je nutná náprava
- etiologie: multifaktoriální (mozkové léze, genetika, temperament dítěte – na stres
reaguje zvýšeným svalovým napětím, závažný stres, perfekcionismus rodičů)
- patří mezi psychosomatická onemocnění
- v dg. je nutné zjistit podíl organických problémů + faktory psychosociální (standartní
vyš. + speciálně důležité projektivní metody)
- terapie: foniatr, logoped; relaxační techniky, jóga; rodinné terapie – z rodičů sejmout
pocity viny, zklidnit rodinné prostředí (ne klidový režim), aby na dítě mluvili pomalu,
skupiny balbutiků; ne do škol pro vadně mluvící, podpůrná psychoterapie – povzbuzení
sebedůvěry, nácvik sociálních dovedností a otevřeného vyjadřování emocí
F 98.6 – Breptavost (tumultus)
- zrychlené tempo řeči s porušením plynulosti (bez opakování nebo zadrhávání) takového
stupně, že se řeč stává nesrozumitelná
- řeč arytmická, přeříkávání, rychlý, trhaný proud slov; řeč vybuchuje a ustává; redukce
počtu slabik; vypouštění koncových hlásek
- svoji poruchu si neuvědomují; etiologie jako u balbuties
- terapie: klinický logoped; medikace (neuroleptika); psychologická – zklidnění tempa
řeči (relaxací)
F 94.0 – Elektivní mutizmus (selektivní mutizmus)
- v MKN 10 řazen mezi poruchu sociálních vztahů, nejde o poruchu řeči samotné
- emočně podmíněná selektivita mluvení, dítě mluví pouze s některými osobami
v určitých situacích a s některými osobami nemluví (nejčastěji ve škole, s cizími, apod.)
– nejde tedy jen o novou situaci (např. nástup do MŠ)
- rysy osobnosti – sociální úzkost, odtažitost, zvýšená citlivost, separační problémy,
vzdorovitost, negativismus, též hyperprotektivita rodičů
- normální chápání jazyka, schopnost řečového vyjadřování
- častěji spojení s generalizovanou úzkostnou poruchou, depresí, opoziční poruchou,
schizoidními rysy