Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Fonologie popisuje a vysvětluje:
Vnitřnějazyková perspektiva
• jak jsou zvukové prvky využity v jazyce (jakou mají funkci)
• jaká je zvuková struktura významových jednotek
Mezijazyková perspektiva
• čím se jazyky od sebe zvukově liší a co mají společného
Perspektiva uživatele jazyka
• jak je zvuková podoba jazyka uložena v mozku
• jak se zvuková podoba jazyka osvojuje (učí)
Vývojová perspektiva
• jak se zvuková podoba jazyka vyvíjí a mění
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
základní předpoklad lingvistické analýzy
Unikátní jazykové projevy lze
rozdělit na posloupnost = proces segmentace
menších jednotek,
které se opakují = proces zobecnění
(dělení na určité úrovni skončí)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Segmentace a zobecnění ve fonologii
• dělení primárně podle zvukových (fonetických) vlastností
• každá vydělená jednotka by měla být souborem unikátních zvukových vlastností
promluva > promluvový úsek > přízvukový takt > slabika > segment (hláska/foném)
• nerozhodují ale jen zvukové vlastnosti, ale i funkce, struktura a prediktabilnost
[?oko] oko x /oko/ (ráz není fonémem)
[phaek] pack x /paek/ (aspirovanost není fonologickou vlastností)
• fonologické dělení není nutně shodné s gramatickým či pravopisným členěním
/smar.ťi.nem.se ne.znä/       s Martinem se nezná
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
• při zobecnění se některé vlastnosti jevů vyhodnocují jako relevantní (podstatné), jiné jako irelevantní (nepodstatné)
Kritéria pro odlišení relevantních a irelevantních vlastností:
Fonetika
• primárně zvuková podobnost
• výskyt v jazycích světa
Fonologie
• primárně funkce a neprediktabilnost
• sekundárně zvuková podobnost
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
základní užití zvukových prvků
paradigmatické	syntagmatické	fonostylistické
= odlišují jednu významovou jednotku od druhé	= signalizují nebo určují způsob, jakým je proud řeči organizován do posloupnosti jednotek	= signalizují různé příznaky významových jednotek (např. expresivnost, původ slov, vlastnosti mluvčího, apel na posluchače atd.)
• distinktivní funkce	• kulminativní funkce • delimitativní funkce	• expresivní funkce • apelatívni funkce a další funkce
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
paradigmatická fce	syntagmatická fce	fonostylistická fce
• volný přízvuk	• přízvuk na první	• přízvuk na
v ruštině	slabice v češtině	předposlední slabice v cestme
• arabština	• čeština	• angličtina
[sa?] „zhoršilo se to"	[s?ok] z ok x [sok] sok	what is it [wd? iz i?]
[sam] „jedovatý"	[s?ux£m] s uchem x	better [b£?a]
[sad] „převládlo"	[suxeiti] suchem	
• stoupavá x klesavá	• melodém neukon-	• intonace užívaná
intonace	čující x ukončující	např. pro uspávání
To je pes. x To je pes?	To i e pes, který neštěká. x To je pes.	dítěte
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Prediktabilnost
• vlastnost A je prediktabilní, pokud je odvoditelná od vlastnosti 6
• A může být logický důsledek 6 nebo doprovodná vlastnost 6
• ve fonologii jsou relevantní nepredikovatelné vlastnosti, tj. soběstačné/autonomní vlastnosti neodvoditelné od jiných vlastností
• ve fonologii jsou tyto vlastnosti zvukové, nikoliv významové
• prediktabilnost je vždy vázaná na konkrétní jazyk, tj. to, co je prediktabilní v jednom jazyce, nemusí být v jiném
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Příklady prediktabilnosti
čeština:
• orálnost u frikativ
• okluzivnost u nazál
• znělost u sonor
• zaokrouhlenost u vokálů
angličtina:
• aspirovanost a glotalizovanost u okluziv
aspirované napjaté	neaspirované napjaté	neaspirované nenapjaté	glotalizované napjaté
[phit] Jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada"	[spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert"	[bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] Jotr"	[rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák"
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Fonetické jednotky	Fonologické jednotky	
primárně definované	primárně definované svou funkcí	
zvukovými vlastnostmi		
hláska	(alo)fon	foném
zvuková jednotka jako	hláska, která má	soubor/množina
soubor artikulačních a	distinktivnífunkci, tj.	(alo)fonů
akustických vlastností	schopnost odlišovat	
[n], [m]	význam	
	[n] náš x [m] máš	/n/ = {[n], [Q]}
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Možnosti přiřazení hlásek k fonémům
	A	B
různé		alofony
fonémy		
M	[y]	[x] [y]
		
M	NI	M
angličtina [n]		[n]     [q] čeština
	4^	
N	/Q/	/n/
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
[x] a [y]: různé fonémy nebo alofony jednoho fonému?
jsou v komplementární distribuci?
ANO
splňují další podmínky? (fonetická podobnost, nerozdílná distinktivní funkce, alternace, popř.
další)
NE
rozlišují význam? (je mezi nimi opozice/komutace?)
ANO
NE
ANO
NE
poziční alofony (varianty)
samostatné fonémy
volné alofony (varianty)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Komplementární distribuce
• dvě hlásky jsou v komplementární distribuci, pokud se jedna hláska vyskytuje v kontextu, ve kterém se nevyskytuje hláska druhá a naopak
čeština:
neslabičné likvidy	slabičné likvidy
_V, V_, #_C	C_C, C_#
[rum] rum [vor] vor [rti] rty	[prst] prst [pstr] Petr
V = vokál, C = konsonant, # = hranice slov
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
angličtina:
aspirované napjaté	neaspirované napjaté	neaspirované nenapjaté	glotalizované napjaté
#_V	s_V	#_V	V_#
[phit] Jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada"	[spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert"	[bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] Jotr"	[rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák"
florentská italština:		výskyt [x] V_V	výskyt [k] #_c, c_v, V_C
[laxasa] „ten dům"	[kwando] „kdy"	a_a	#_w
[poxo] „malý"	[kapella] „kaple"	o_o	#_a
[bixa] „stoh"	[blanko] „bílý"	i_a	n_o
[amixo] „přítel"	[makkina] „stroj"	i_o	a_k
[fixi] „fíky"	[kabina] „kabina"	• • i_i	
[kwuoxo] „kuchař"			
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Opozice
• komunikačně relevantní rozdíl mezi dvěma a více jednotkami
[n] x [m] v češtině: [na:J] náš x [ma:J] máš
• obvykle se pojí s významovými rozdíly, ale nemusí
fučet x fičet
• ne každý rozdíl mezi zvukovými prvky je komunikačně relevantní v daném jazyce
[r] x [r] při ráčkování v češtině
• to, co je komunikačně relevantní v jednom jazyce, nemusí být komunikačně relevantní v jazyce jiném
angličtina čeština
[n] x [q] hlásky existují (srov. banka), ale
[sin] sin x [siq] sing není mezi nimi opozice
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Komutace/substituce
• náhrada jednoho zvukového prvku v určitém kontextu za druhý tak, že se změní význam nebo identita výchozí významové jednotky
Komutační/substituční test
	#_£	£_#
[p]	[pes] pes	[lep] lep
[b]	[bes] bez	—
[f]	[f es] fez	[lef] lev
[v]	[ves] vez	—
[m]	[mes] mez	[lem] lem
[t]	[ten] ten	[let] let i led
[d]	[den] den	—
[s]	[sen] sen	[Ies] les i lez
[z]	[zen] zen	—
[n]	[nes] nes	[Isn] len
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Výskyt dvou hlásek ve stejném kontextu neznamená, že mezi nimi je komutace/opozice!
Volné alofony/varianty
• hlásky, které se vyskytují ve stejném kontextu, ale jejich záměna nevede ke změně významu
čeština:       [tramvaj] x [tranqvaj] tramvaj
[hodjns] x [hojjis] hodně
• mohou být odlišné stylisticky, sociálně, regionálně, individuálně atd.
čeština:       [ruka] x [Ruka] ruka (= individuální varianta)
[bil] x [biu] byl (= nářeční varianta) angličtina:    [bsta] x [bs?a] better (= sociální/regionální varianta)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Hlásky, které jsou v komplementární distribuci, nemusí nutně tvořit jeden foném!
čeština: [n] x [q]		
	#_a	a_k
[m]	[mat] mat	[mamka] mamka
[n]	[nat] nad	—
[p]	[nad-] ňadra	[bajika] baňka
fo]	—	[barjka] banka
poziční alofony jednoho fonému /n/
angličtina: [h] x [q]		
	#_'	i_#
[m]	[mi:t] meat	[khim] Kim
[n]	[ni:t] neat	[khin] kin
[r)l	—	[khin.] king
[h]	[hi:t] heat	—
alofony různých fonémů /ľ]/ a /h/
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
další kritéria pro určení toho, zda jsou dvě hlásky alofony jednoho
fonému:
1) Fonetická podobnost
• dvě hlásky je možné pokládat za alofony jednoho fonému, pokud jsou si foneticky podobné
• problém je ale v tom, jak určit míru podobnosti
aspirované	neaspirované		neaspirované		glotalizované napjaté
napjaté	napjaté		nenapjaté		
[phit] „jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada"	[spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert"		[bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] „lotr"		[rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák"
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
2) Distinktivní funkce
• dvě hlásky je možné je pokládat za alofony jednoho fonému, pokud mají stejnou, resp. nerozdílnou distinktivní funkci
• distinktivní funkce je dána mírou možných opozic mezi hláskami
	#_£	£_#
[p]	[pes] pes	[lep] lep
[b]	[bes] bez	—
[f]	[fes] fez	[lef] lev
[v]	[ves] vez	—
[m]	[nries] mez	[Ieiti] lem
-> [p] v pes odpovídá jiné fonologické jednotce než [p] v lep
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
3) Vztahy v systému jazyka / alternace
• dvě hlásky je možné je pokládat za alofony jednoho fonému, pokud se střídají ve tvarech jedné významové jednotky
čeština:
[vana] vana [bra:na] brána ale taky
[Isrjka] Lenka
[varjka] vanka [brarjka] branka
[Isnsk] Lenek (gen. pl.) nikoliv [l£r]£k]
korsičtina:    [kaza] „dům"    [u gaza] „ten dům"
[dente] „zub"    [a ôente] „ten zub"
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
DlSTINKTIVNÍ RYSY FONÉMŮ
• paradigmatické vlastnosti, kterými se fonémy v rámci celého jazykového systému liší jeden od druhého
• foném je soubor distinktivních rysů (DR)
• každý foném odpovídá unikátnímu souboru DR
• DR se obvykle zakládají na artikulačních nebo akustických vlastností alofonů (realizací) fonémů, ale mají fonologické opodstatnění
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Fonologické opodstatnění DR
1) DR uspořádávají fonémy do systému, zjednodušují tím popis a vyjadřují vztahy mezi fonémy
	labiální		alveolárni		palatální		velární	
	N	Z	N	Z	N	z	N	Z
explozivní	/P/	/b/	N	/d/	A7	/ď/	/k/	/g/
frikativní	/f/	M	N	/z/	/š/	/ž/	/x/	/h/
afrikátní			/c/	/dz/	/č/	/dž/		
nazální	/m/		/n/		/ň/			
/r/ „vibrantní", /I/ „laterální", /j/ „aproximantní", /ř/ „spirantní"
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
2) DR umožňují vyjádřit fonologická pravidla a alternace
	labiální		alveolárni		palatální		velární	
	N	Z	N	Z	N	z	N	Z
explozivní	/P/	/b/	N	/d/	A7	/ď/	/k/	/g/
frikativní	/f/	M	N	/z/	/š/	/ž/	/x/	/h/
afrikátní			/c/	/dz/	/č/	/dž/		
nazální	/m/		/n/		/ň/			
Distribuční pravidlo:
„palatální konsonanty se v češtině spojují se zadními vokály pouze 1) na hranicích morfémů [zeťů), 2) v expresivních slovech (ďubat) a 3) v přejímkách (talk show)" (výjimky jsou historicky vysvětlitelné)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Další příklad:
/x/ se realizuje jako velára, /h/ jako laryngála, ale fonologicky se chovají jako ostatní znělostní páry:
[bota] bota	[bot] bot
[voda] voda	[vot] vod
[kosa] kosa	[kos] kos
[koza] koza	[kos] koz
[pi:xa] pýcha	[pi:x] pých
[piha] piha	[pix] pyh
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
• distinktivními rysy tedy nejsou vlastnosti, 1) které neodlišují význam a 2) které jsou prediktabilní (odvoditelné) od jiných fonologických vlastností
čeština
■ znélost u sonor (všechny sonory jsou znělé)
■ zaokrouhlenost u vokálů (přední vokály jsou vždy nezaokrouhlené, zadní vždy zaokrouhlené)
■ slabičnost u likvid (slabičné vždy v kontextech C_C, C_#) angličtina
■ aspirovanost u okluziv (aspirované vždy na začátku slova v prízvučné slabice)
■ délka u vokálů (vokály jsou vždy dlouhé před napjatými okluzivami)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Dvě odlišná pojetí DR
a) binaristická + univerzalistická
• Roman Jakobson, Noam Chomsky, generativní fonologie
• DR mají hodnoty +/- popř. 0 (např. +znělý, -zaokrouhlený)
• univerzální soubor DR pro všechny jazyky; jazyky se liší hodnotami DR
b) nebinaristická + jazykově specifická
• Nikolai Trubeckoj, André Martinet, funkční fonologie
• DR nemají hodnoty +/-; každý DR vyjadřuje svou hodnotu (např. neznělý x znělý, nezaokrouhlený x zaokrouhlený)
• DR odrážejí opozice mezi fonémy v konkrétním jazyce
• proto je soubor DR pro každý jazyk odlišný
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Binární DR pro češtinu podle Jakobsona (výběr)
	P	b	t	d	ť	ď	k	g	c	c	f	v	s	z	s	z	x	h
vokaličnost																		
konsonantičnost	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+	+
kompaktnost	—	—	—	—	+	+	+	+	—	+	—	—	—	—	+	+	+	+
difúznost	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
gravisovost	+	+	—	—	—	—	+	+	—	—	+	+	—	—	—	—	+	+
akutovost	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
dlouženost	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
nazálnost																		
kontinuálnost											+	+	+	+	+	+	+	+
znělost	—	+	—	+	—	+	—	+	0	0	—	+	—	+	—	+	—	+
drsnost	0	0	—	—	—	—	0	0	+	+	0	0	0	0	0	0	0	0
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
DR pro češtinu z hlediska funkční fonologie (výběr)
	labiální		alveolárni		palatální		velární	
	N	Z	N	Z	N	z	N	Z
explozivní	/P/	/b/	N	/d/	A7	/ď/	/k/	/g/
frikativní	/f/	M	N	/z/	/š/	/ž/	/x/	/h/
afrikátní			/c/	/dz/	/č/	/dž/		
nazální	/m/		/n/		/ň/			
/r/ „vibrantní", /I/ „laterální", /j/ „aproximantní", /ř/ „spirantní"
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Opozice
• komunikačně relevantní rozdíl mezi dvěma a více zvukovými prvky
• tento rozdíl se může projevovat v různých kontextech
• v některých kontextech ale nemusí být planý
Neutralizace
• zrušení/neplatnost opozice mezi dvěma a více fonologickými jednotkami (nejčastěji fonémy)
• neutralizace mezi fonémy se projevuje tím, že některé z jejich distinktivních rysů nejsou v určitých kontextech fonologicky relevantní (nerozlišujívýznam nebojsou prediktabilní)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
	#_£	£_#
[p]	[pes] pes	[lep] lep
[b]	[bes] bez	—
[f]	[fes] fez	[lef] lev
[v]	[ves] vez	—
[m]	[nries] mez	[lem] lem
[t]	[ten] ten	[let] let
[d]	[den] den	—
[s]	[ses] ses	[Ies] lez
[z]	[zen] zen	—
[n]	[nes] nes	[Isn] len
-> neutralizace znělosti (= zrušení fonologického rozdílu mezi neznělými a znělými fonémy)
kontextuální neutralizace znělosti
• v sousedství znělých nebo neznělých konsonantů
• doloženo v mnoha jazycích
• vliv koartikulace a ekonomie výslovnosti
• nechuť ke skupinám konsonantů (obstruentů) o rozdílné znělosti
• obvykle jen Neznělý + Neznělý nebo Znělý + Znělý
např. [pk] žabka x [zb] prosba
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
poziční
neutralizace znělosti
• v určité pozici ve slabice nebo slově, obvykle na konci slov
• doloženo např. ve většině slovanských jazyků
• dále např. v němčině, nizozemštině, katalánštině
• v těchto jazycích jsou koncové konsonanty (obstruenty) neznělé
např. něm. bunt „pestrý" x Bund „spolek", obě [bunt]
existují i jiné neutralizace než znělosti (např. palatalizovanosti u konsonantů v ruštině nebo nazalizovanosti vokálů ve francouzštině)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
FONOTAKTIKA
• část fonologie zabývající se syntagmatickými vlastnostmi fonologických segmentálních jednotek (fonémů).
Úkoly fonotaktiky
1) Popsat pravidelnosti a omezení ve výskytu (distribuci) fonémů a jejich vzájemných kombinací v konkrétním jazyce a napříč jazyky.
2) Popsat strukturu jednotek vyššího řádu (slabik, morfémů, slov atd.).
3) Vysvětlit, proč tyto pravidelnosti a omezení existují.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Kombinace dvou konsonantů na začátku anglických slov
exploziva frikativa (kromě /s/, /h/)
try, break frozen, thrust
labiála (kromě /v/, /m) velární okluziva
please, fly cloud, glide
neznělá okluziva
sport, start
quick, thwack
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Struktura slabiky v češtině
jádro slabiky = vokál	jádro slabiky = likvida
(C)(C)(C)(C)(C)V(C)(C)(C)	(C)(C)CL(C)(C)
/a/ a	/hr/ (být)hr
/pes/ pes	/vjk/ vlk
/dva/ dva	/tvrs/ tvrz
/strax/ strach	/čtvrt/ čtvrt
/pštros/ pštros	/hrst/ hrst
/fskvjet/ vzkvět	
/pást/ pást	
/vojsk/ vojsk	
viz též sonoritní uspořádání slabiky
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Defektivní distribuce
• pravidelný nevýskyt jazykového prvku nebo jazykových prvků v nějakém kontextu
čeština:       /ť/, /d'/ před /é/, /ó/
/j/ po slabičných likvidách
angličtina:    /rj/ na začátku slov
/t/, /d/ před N
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
suprasegmentální fonologie
• zkoumá fonologické využití suprasegmentální zvukových prostředků
distinktivní fce
= zvukový prvek rozlišuje význam slov
• volný prízvuk v ruštině muka x muka („muka" x „mouka")
• tóny v tónových jazycích (např. čínština) /ma1/ x /ma2/ („matka" x „konopí")
kulminativní fce
= zvukový prvek signalizuje přítomnost významové jednotky
• pevný prízvuk v latině viděre x volucris („vidět"x„pták")
delimitativní fce
= zvukový prvek signalizuje hranici významové jednotky
• pevný prízvuk češtině okolo vrátek x
o kolovrátek
• klesavá intonace v cestme
To je pes. x To je pes, který neštěká.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.
Morfo(fo)nologie
• zkoumá fonologickou stavbu významových jednotek
• především pak variabilitu v podobě významových jednotek
• alternace = střídání zvukových prvků ve tvarech jedné významové jednotky
fonologicky podmíněné (syntagmatické)
lexikálně/gramaticky podmíněné (paradigmatické)
• lze vysvětlit jako vliv fonologického prostředí
[bra:na]~[braqka] brána ~ branka) [ba:ba]~[bapka] (bába ~ babka) [voda]~[vot] (voda ~ vod)
• závislé na gramatické kategorii, syntaktické pozici nebo významu
ruka ~ ruce ~ ručka (/k/~/c/~/č/) bába ~ bábě (/b/~/bj/) Nymburk ~ nymburský (/k/~0)
• z historického hlediska však obvykle fonologicky podmíněné
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.