Finsko / Suomi / Finland SUOMI a MY? 92 % a 5 % 1995 5 545 17 9 72 % 340 0 00 km 16 6. 12. 1917 Kontexty geografické • politické • jazykové • kulturní • náboženské • role sebeidentifikace • a národní image? Základní údaje rozloha cca 340 000 km2 • obyv.: 5 545 179 (odhad k 8/2021) • hustota zalidnění: 16 obyv./km2 • největší města: Helsinky, Espoo, • Tampere, Vantaa, Oulu, Turku, Jyväskylä, Lahti, Kuopio, Pori, Kouvola, Joensuu Administrativní rozdělení 311 obcí (kunta) 70 okresů (seutukunt a) 19 provincií (maakunta) - Turku/Åbo Tampere Helsinky / Helsinki / Helsingfors zal. 1550 Gustavem Vasou jako protiváha Revalu • Sveaborg/Suomenlinna • Carl Ludvig Engel • •Senátní náměstí (Senaatintori) Katedrála (Tuomiokirkko, dok. 1852) • Senát/sídlo vlády (Valtioneuvoston linna, 1822) • Hlavní budova hel. univerzity (Helsingin yliopiston päärakennus, 1823) • Národní knihovna (Kansalliskirjasto, 1840) • pravoslavný chrám Zesnutí Panny Marie (1868) • Johan Ludvig Runeberg: Vårt land, vårt land, vårt fosterland, ljud högt, o dyra ord! Ej lyfts en höjd mot himlens rand, ej sänks en dal, ej sköljs en strand, mer älskad än vår bygd i nord, än våra fäders jord! Oi maamme, Suomi, synnyinmaa, soi, sana kultainen! Ei laaksoa, ei kukkulaa, ei vettä, rantaa rakkaampaa, kuin kotimaa tää pohjoinen, maa kallis isien! Jazyky ve Finsku I •Kotus.fi = Kotimaisten kielten keskus •finština •uralská jazyková rodina •baltofinské jazyky: finské, estonština/y, ižorština, karelské jazyky, livonština, vepština, votština •finské jazyky: •finština •meänkieli (tornedalská finština) – Švédsko+Finsko •kvénština (kvénská finština) – Norsko Jazyky ve Finsku II •sámština/sámštiny • západo-, východo- a centrální sámské, celkem 9, 3 na hranici vymření (jazyková smrt) • ve Finsku: inarijská sámština (300 mluvčích), skoltská s. (400), severní s. (celkem 15-25 000) • Sámský parlament (saamelaiskäräjät) – ve Finsku tradice od 1973 •„sámská oblast“ (saamelaisalue) – Utsjoki, Inari, Enontekiö + severní část Sodankylä Jazyky ve Finsku III •švédština • indoevropský j., severogermánský •finská švédština (finlandssvenska) •finská romština •finský + finskošvédský znakový jazyk Jazyky béžová: jednojazyčné finské obyvatelstvo • tyrkysová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny, • švédština menšiny modrá: dvojjazyčné, švédština jazyk většiny, • finština menšiny tmavomodrá: jednojazyčně švédské • vínová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny, • sámština menšiny Počty mluvčích ke konci 2017 suomi 4 848 761 ruotsi 289 052 10) kiina venäjä 77 177 11) albania 10 391 viro 49 590 12) vietnam 9 872 arabia 26 467 13) thai somali 20 007 14) espanja 7 770 englanti 19 626 15) turkki 7 739 kurdi 13 327 16) saksa 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) persia 12 090 11 825 9 403 6 183 Náboženství • dvě národní církve: finská pravoslavná církev (suomen otrodoksinen kirkko) a evangelická luteránská církev ve Finsku (Suomen evankelisluterilainen kirkko) • • • • • • • 1900: evangelíci (98,1 %), pravoslavní (1,7 %), jiné (0,2 %) 1980: 90,3 + 1,1 + 0,7 2000: 85,1 + 1,1 + 1,1 2018: 69,8 + 1,1 + 1,7 (muslimové, židé, buddhisté, novopohané) http://www.stat.fi/index_en.html Politický systém prezident (suomen tasavallan presidentti): Sauli Niinistö • premiér (pääministeri): Petteri Orpo • strany v parlamentu (eduskunta): • • Národní koaliční strana (Kokoomus) • Křesťanští demokraté (Kristillisdemokraatit) • Praví Finové (Perussuomalaiset) • Švédská lidová strana (Svenska folkpartiet) • Strana středu (Suomen Keskusta), Svaz levice (Vasemmistoliitto), Zelený svaz (Vihreä liitto), Sociální demokraté (Suomen Sosialidemokraattinen Puolue) • ÚVOD DO FINSKÉ KULTURY POJMY A DOJMY 1) finská kultura jako „národní kultura“ (kansalliskulttuuri) 2) „velká“ a „malá“ tradice (Kai Laitinen) 3) finská kultura x kultura Finska KALEVALA – VZNIK A CHARAKTERISTIKA „finský národní epos“ (kansalliseepos) ● Elias Lönnrot (1802-1884) ● Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849) ● znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace, zpívaná na monotónní melodii (+ kantele?) ● archaické rysy kultury typové společné pro jiné jazykově příbuzné národy (šamanismus) ● do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání Holečkova překladu provedl Jan Čermák (2014) ● Kalevala jako zdroj inspirace pro finskou kulturu literatura: - Aleksis Kivi: Kullervo (1882) – z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992) Eino Leino: Tuonelan joutsen (1898) -Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974) - Johanna Sinisalo: Sankarit (2003) - motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil Petaja: The Stolen Sun) - - komiks: Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006) -Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009) - - hudba: -užité umění: -talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela) - Arabia -šperky Kalevala Koru - Kalevala | Kalevala ei ole vain koru -společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960) atd. -další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959) -28. 2. = den Kalevaly -běžná jména lidí (Ilmari, Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a míst (Kaleva v Tampere) -instituce a produkty (ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola) Pod nadvládou Švédska středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace obecně velmi pomalá • reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka (Mikael Agricola), ale dominance švédštiny a latiny • velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla (Louhisaari), Suomenlinna • přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv. skandinavismu • Výtvarné umění -Akseli Gallen-Kallela (1865-1931): kalevalské náměty (Kování sampa, 1893), Symposion (1894) -Eero Järnefelt (1863-1937): Raatajat rahanalaiset, Kaski (Otroci mzdy, Žďár, 1893); příroda národního parku Koli (Severní Karélie) -Albert Edelfelt (1854-1905): Karel IX(1878), Chlapci hrající si na břehu (1884) -Pekka Halonen (1865-1933): Hráč na Kantele (1892, Zimní krajina v Kinahmi (1923) Malá x velká tradice ve výtvarném umění Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové – idylické zpodobnění Severu X Fanny Churberg • 80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství Edelfelt) • 90. až nultá léta – novoromantismus (Gallen-Kallela), Helene Schjerfbeck (modernistické prvky), Hugo Simberg • 10. léta – Listopadová skupina (Marraskuun ryhmä): Tyko Sallinen (1879-1955) – inspirace expresionismem a kubismem • Architektura ve 20. století začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou) • •Eliel Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a Armasem Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri) •Lars Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga) •helsinská čtvrť Katajanokka 1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén) • zahradní město Käpylä (Martti Välikangas) • od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä) • 60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v Espoo • Alvar Aalto (1898-1976) Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat všem potřebám člověka • 30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio • Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971) • Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936) • 1935: založil firmu Artek • Finský design Arabia - porcelán • Sklárny Iittala (Oiva Toikka), • Nuutajärvi Marimekko – textilie, bytové doplňky • Kalevala Koru • Lapponia • Literární život • spousta knihoven, Finové velcí čtenáři •Home • - Oodi (oodihelsinki.fi) spousta literárních cen •Cena Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román • i za nejlepší knihu pro děti a mládež, non-fiction • Cena Severské rady za literaturu – celoskandinávská DÚ: podívat se, kteří finští spisovatelé vyhráli tyto ceny + které byly přeložené do češtiny • Finové tančí tango • •www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc letkis – jenka, letka jenkka • •www.youtube.com/watch?v=vvretYJ8sh8&list=PLxnKeVeSGl- pgwxj77eE2L2eDdJh8W1-D