Syntax češtiny, cvičení 2.
číst: Haegeman 21-46
vypracovat na 12.10.2023
1. Shoda.
Představte si, že si přivyděláváte výukou na kurzu češtiny pro cizince. Vysvětlíte, že v češtině existuje
způsob, jak tvořit jednoduché věty pouze za pomocí slovníku --- stačí seřadit subjekt, sloveso a objekt
za sebe (pokud je objekt středního rodu nebo neživotné maskulinum). Věty pak vypadají asi takto:
(1) a. Petr řídit auto.
b. Bobr kácet strom.
c. Jana vidět Měsíc.
Věty jsou sice srozumitelné, ale nejsou perfektní. Vysvětlíte, že existuje pravidlo shody mezi
subjektem a slovesem/predikátem: subjekt a sloveso se v češtině shodují v osobě a čísle. Ukážete to
na příkladech jako (2).
(2) a. Petr říd-í auto.
b. Bobr kác-í strom.
c. Jana vid-í Měsíc.
Další bod na programu jsou různá slovesa, která modifikují význam hlavního plnovýznamového
slovesa, např. muset, moct, začít, přestat a taky budoucí čas. Tato slovesa se přidají před sloveso
plnovýznamové. Připomenete studentům, že musí pamatovat na shodu. Student A vytvoří větu:
(3) Petr mus-í říd-í auto
Úkol 1: Jaké pravidlo použil Student A k umístění shody? Tzn. formulujte takové pravidlo, které vede
k větám 2 a 3.
Student B nesouhlasí a navrhne alternativu (4).
(4) Petr muset říd-í auto.
Úkol 2: Jaké pravidlo použil Student B k umístění shody? Tj. najděte takové pravidlo, které vede
k větám 2 a 4.
Úkol 3: Formulujte pravidlo P, které vede ke správně utvořeným větám (5).
(5) a. Petr cvič-í.
b. Petr začn-e cvičit.
c. Petr mus-í začít cvičit.
d. Petr bud-e muset začít cvičit.
Úkol 4: Jaký výsledek očekáváte podle pravidla P ve větách, kde je z důvodu tzv. aktuálního větného
členění změněn nepříznakový slovosled, např.:
(6) Přestat kouřit muset Petr už dnes, (začít cvičit až zítra)
2. Podmínkové věty.
K větě oznamovací lze v češtině většinou vytvořit odpovídající větu podmínkovou; ta říká, že pokud
nastane děj vyjádřený v podmínkové větě, pak věta hlavní platí. Následující dvojice příkladů v (7)
obsahuje jeden způsob tvorby podmínkových vět.
(7) a. Petr koupí chleba
b. Koupí-li Petr chleba, …
Představte si, že Vaše skupina už pokročila natolik, že studenti už umí bez problémů tvořit
oznamovací věty jako (7a), ale věty podmínkové ještě neznají. Ve výuce se je tedy snažíte naučit na
příkladech to, jak vytvořit věty podmínkové typu (7b).
Abyste dále prověřili schopnost studentů tvořit podmínkové věty daného typu, zadáte jim větu (8a).
Student C k ní vytvoří větu (8b).
(8) a. Petr bude muset koupit chleba
b. Bude muset koupit-li Petr chleba, ….
Úkol 6: Jaké pravidlo použil Student C? Tj. najděte takové pravidlo, které --- pokud jej aplikujeme na
(7a) a (8a) --- vede k větám (7b) a (8b).
Student D má na věc jiný názor. Podle něj odpovídá oznamovací větě (8a) podmínková věta (9).
(9) Koupit-li Petr bude muset chleba, …
Úkol 7: Jaké pravidlo použil Student D? Tj. najděte takové pravidlo, které --- pokud jej aplikujeme na
(7a), (8a) vede k větám (7b) a (9).
Úkol 8: A jaké pravidlo používáte Vy? Ať správně popisuje tvorbu podmínkových vět ve větách
s několika slovesy jako zvláště jako jsou ta v (5).
Úkol 9: V češtině existuje ještě jeden způsob jak tvořit podmínkové věty, viz (10). Co je společné
strategii tvoření podmínkové věty v (7b) a (10b)? Existují nějaké společné morfémy, slova nebo
procesy? Jak se tyto věty liší? Jak byste charakterizovali morfém jest? Dalo by se české jest dát nějak
do souvislosti s anglickým do, které je probíráno v učebnici?
(10) a. Petr koupí chleba b. Jest-li Petr koupí chleba, …