s kl£iterY v Soluni, v Konstantinopoli, na ostrovechLemnos7c'hios a Patmos
Krom6 kultivacepady usilovalykl£:tery o pr£vovlastnit mlby a podaetsena
rybolovu v jezerech a rek£ch.
Cisaf Andronikos ll. mdl hlubok6 sympatieke klagternilnuHvotu a projevoval
je n£le2itou !t6drosti. Podobn6 postupovaI i jeho n£stupce Andronikos III., za
n6ho2 bYlo VYdgnon6jv6tgi mno2stvfdarovacich cisafskpchlistin a chrysobul7je2
chr£niIY, potvrzovaly, ud61ovaly di rozmno2ovaly kl£Kternf a cirkevni majetek.
£)JgaIjjzp£Qkl£!ternaE}WodafWv pozdni Byzanci je velmi slo2it£ a dosud
nejasng.Souvisf s celkovou strukturou klagternalo 2ivota. Pod duchovni i ekono_
mlckou spravu velkPch klagtera nale2ely menif klggtery, zvan6 metochia. Vz£jemn6
vztahY mezi nimi byly velmi 6asto napjat&. Jablkem sv£ru b;i ziis b z£visl&ho
rolnn£a (paroika), jedinou dile2itou pracovn{ snu na feudalnfch panstvich. ZgvisH
rolnici museli platit pozemkovoudai (W, pHpadn6musehpravideln6 odpracovavaturtitP
poi:etdni v rocena kl£gtirni pad& Byli vgaktak6 paroikov69kteH
dostali padu do ngjmu a tu obhospodafovali.
Krome zem6d61sk6vProbY se klagtery ve znai=n&mae podnely na zem6dask6
emnostl>A' na femesln& vProb6 a i:£stei;nd i na obchodnrm podnik£n f. Zejm&na
athosk& kl£gterY uv£d61Yve svPchmajetkovPch seznamech dilny a n6kter6 femeslnaY.
KlgiterY maY sv6kov£fe,pekafe,tesafe,levee,be&acp krejU9tkalce
1lodnRY' N6kterg z femesel VYkon£vahsami mnigi. Je viak ot£zkou, do jak6 mfry
Wrgb61Y kl£!terni dany pro kl£iter a do jak& nay vyr£bay urFitp nadv+robek9
kterP serealizoval na blizk9ch nebo mistnich trzich. Vehce pozoruhodn6 a dale2it6
z hlediska ekonomick6ho vWoje pozdni BYzance bylo op6tovn6 uv£d6nf prava
athoskPchkl£gtera na poda ze solnPchdola (Chrysopohs) a na roc:ni dachody
z t&2bYv 2elezn9chdolech v Trihsionu (severni'Makedonie). Podobn6 bylo vehc;
dale2it6 zjigt&ni, ie n6kter6 athosk6 kl£gtery m&ly pravo na dachody z t62by stribra
v srbsk6mNov6m Brdu, co2bylo zmiiovano jegt&na zaratku roku 1452
Je rovn62 ot£zkouJdo jak& maY SQpodaeIY kl£gtery na obchodnim podnik£ni
a jak se samY66astniIYaha. Ziejm6 sea6astnily velkpch aha, jako byl trh sv.
Demetria v Soluni9 a aha v thr£ckPch pHstavech, kde doch£zelo k vpm6n6 zboH
rnezi makedonskpmazemim a ostrovy v Egeid6.
Kl£!terY jak na Athosu, tak na ostrovech nebyly osamocenpmi jednotkamip
udrzovaIY6i16 dopravni spojeni- O jejich samostatnostisv6d6f skute6nost,ie
dovgieIYzem6d61sk6produktY z razrWchoblasti nie na ostrovy a zp6t na vlastnich
lodich' Mnoh&hstinYuvad61Yklaitery jako pHm6vlastnky lodi, jindy byli mnigi
/ A ur6it&ho klagteraozna6ovgniza ip.(bb. Kl£!terni lod6 dova2elyzbo2iz ostl-ovado
a bYza11tskPchpHstavaa zvlagt6FEin,ta„tinopole. Na t6t. Chino:ti se p,.)daely
zejm&naathosk6 kl£gtery, kter6 vozily obiE z ostrova Lemnos7kde may t& sv6
dom6nY'LemnosbYl sv® zpQsobemjakousi z£sob£rnouobiE nejen pro Athos, ale
1pro Konstantinopol>zvl£it6 POzaboru Propontidy janovskpmikupci. Podobn6
1klgiter sv-JanaTheologa na ostrovu Patmosa kl£iter Nea Mone na ostrov6Chios
F
i
t :I
111
Li :
314
nos, Chios a Patmos.
nlpny a podnet se na
vlastnily lod6 a byly zbavenypoplatkfr, kter6 museli platit jini majite16lodi za
kotvenf v pfistavech.Touto ,otlchodrainnJ}$ nahrazovaly_klaiteryv Byzanci\ ( \
stfedni stay.Nesmfrn6velkou 61evoupro nd bylo vyn6ti kl£iternaro majetku ze ' . I
stgtnarofisku a skute6nost,ie veiker6 pf{jmy sestalysou6£stifeudalni renty, o ne ) +- x
rozhodoval klalter. Velmi Whodn6 bylo pro kl£itery i vw6ti z celnich poplatka a z gt f.Jfady dgvek t9kajfcfch se n£mofnaro obchodu (kotvenf v pfistavech,skladov£ni rk {} - A
zboH,voh?PJqezdpHstavy,?YobPdIVn£kupae?d.). . II ,Y . , LL + f
Uveden6 vthody a hospodafsk6 v9sady wtvoiily v Byzanci z kKitedr pevn6 - p Pr &
nezavis16 jednotky, do nich£ nemohl zasahovat ani st£tnf apar£t ani sv6tskp feudal R:ba
a kd' mohl 6asto b6h "aCt o"hvnit j'n 1Wh'. V t'mt' smyslu t"only kl£!teW ; ; fa cirkevnimajeteki v palaiologovsk6mobdobfdQle2it6institucevefeudalni): [\ a
byzantsk6spole6nosti. [ f & fFinan6P
k jze v pozdnfByzanci wpl$ala z dispropord med pen62nimipro- -3 at ST
,ti,iE;-kk??mdt, i-'ii;;i,i,ii;„.t,ka iitra p£lliina, ajjimi vt;aji,je2byly £'l IT' #1
ovhvhovanypohtickpmi udalostmi a velk9mi prom6nami v soci£ln6ekonomick6m ?' \ )
2ivot6iKe. Vy6erpani finan6nich zdroja seprojevilo ve sme zem6dHsk6,Wrobni X & 81
i obchodni. Hospod£fskoukaM jegt6 prohloubilo pferuleni dQlnfhopodnikgni. Od 61 f) {
1'th'k6h,',abp;""}b'ly t'd{rja.ky„' d'I''' ?a”b' pva bylatgny ry6ueqa: ; I;. f/
Neustal& vojensk6 nebezpeH, v n6m2 pozdni ByzancHla, vedla cisafe k vyd Rani MLa
finan6nich prostfedktr pfeva2n6 na vojensk6 freely. V t6to dob6 byla ZarOVeI“Ig'\ ’; L .
Byzanc pravidelnPmpoplatnkem tributu osmansk6fRI, jeho2 v$e byla ur6ena na >K fy
10000hyperpwa.PyEunTo[I (lat.hyperperum)senejspRe.ui od dobyAlexia$r k )
I. naz9valazlat£byzantsk£mincezvan£dfive @;,srrla.. IJnpgriunwIust£IQzraB1Ha’i ] ?
vaj®a3skjmiv@yjIQdalozpufalepompQv_;ipadjIfEvTOP_6.zapadnistatMg\:
Et;npadaly I amhu, zejm6na-italsk6 m6stik6 repy, si viak d£valysvoji q, f’ ;
pomoc draze zaplatit. Byzantsk9 stat museluzavirat smlouvy a dohc)dys italskW S. J' X
repubhkami, kter6 sestavalyvWiteh Hgca einny si narok na zna6nouMst stgtnn{{/ g F:
dachodu a na celni alevy. qb ': y
Rozpory mezi pen62nfmizdroji st£tni pokladny a rostoucimi v+daji, je2 byly IX f- {
fei'ny 'n'hod”''enb domqcf 'lat6 by'ants}6 My se .pr?jevi!,mjm6n? za f H'Ivlady cisafeManuela II. Palaiologa,kter9 razil pm;rd minci s @tian obsahem C’ }}d
sea)ra. To znamena,ie doglo ke snaeni obsahuzlata v hyperpyru. Jesth£esf \p ( \-4
v letech1081–1143 sneila hodnota hyperpyru v kar£tech z 20,75 na 20,25,v dob&T C:' (
vlady cisafe Ioanna V Palaiologa(1347– 1354) prudce poklesla a2 na 11,25 :: (’ e
karan. Znehodnocenibylo prohloubeno emisemimind s rozli6n$ni pfisadaIflO~ ,I $
kovfr. Vehce z£hy se za6ala rozhgovat b62n£ mince a mince „preferovana“,hlavdkV] , 1~,
ben£tskg. Byzantska mince se musela zc-eIa podHdit siln6 mind zahranieni a stat #\q
tit doko.„ Mail„t d,.d , ,i,i m6n6. 1 kdy2 nem£me k dispozici vlechny pdL' . 6fseln6adaje pE#ebn6 k tomu, abychom stanovih tehdejH Wii byzantsk&hozahra- #' A
ni6nho dluhu,sWdUdostupn66dajeo tom, ie fRI vice ne2zahrani6nidluh g A
zat62ov,I pokles prijm,', , d,ni Vi,ne napfRI,d, ie „ ,oc, 1343 dosahoval dluh v$e . } \;+
35000 hyperpyrfb v roce 1352 5 000 zlat9ch dukatQ, pfi Cena hodnota jednoho un L$
Rt
q
kt+aa
I
A
lu hvotu a projevoval
: Andronikos III., za
listin a chrysobul,je2
cirkevni majetek.
velmi slo2it£ a dosud
)d duchovnfi ekono-
:.metoctlia.Vz£jemn6
byl z£pas o z£vis16ho
Schpanstvfch.ZgvisH
i pravideln6 odpracotak6
paroikov6,ktefi
ldnely na zem6d61sk6
podnikanf. Zejm6na
IIly a n6kter6 femesl)6vafe,krej6i,
tkalce
)t£zkou,do jak6 miry
y ur6it9 nadv9robek,
.zoruhodn6 a dfrle2it6
tovn6 uv£d6nf pr£va
a na ro6ni dachody
Podobn6 byio veiice
chody z t62by stfibra
1roku 1452.
bchodnim podnik£ni
dla, jako byl trh sv.
zelo k vjm6n6 zboH
)cenpmijednotkami,
/6d6i skute6nost,ie
V a zp6t na vlastnich
odi, jindy byUamili
ly zbo2fz ostrovado
6innosti se podnely
)s, kde m61yt62 sv6
nejenpro Athos,ale
fmi kupci. Podobn6
)ne na ostrov6Chios
315
epifm9chdanf' dosahoval
roi:ni tribut vev$i 10000
srovnat s cenou obiE na
)ilnaro hospodgfstvf v By-
rmik(JOiii)orJIn
typick9ch zem6d61skpch
spodgfstvi pfedstavujfcich
£bo2ijedn6 lodi odpovfdal
;28 v KonstantinopoHna
hyperpyra,Janovan6viak
rpyrQ. Tohoto z£vratn6ho
vzd61anec a kronik£r 14
, ie jeho adajje pfehnanp,
lopolf a Janovemui tehdy
Epiru, Makedonie, Pelopon6suaj. Nejvice zisk£valaben£tskgrepublika z Kr6ty,
kter£ byla jeji z£sobarnou obili a2 do 17. stoleti. Druh£ v9zna6na m6stska repubhka
Janov vozila obiE z CernomoFf,z Krymu a z Kaffy a podstatn6 od6erp£valaobilnf
mo2nosti, kter6 mala pfedtfm Konstantinopol v t6to 6asti Cernomori i na ce16
Propontid6. Konstantinopolsi zejm6nav pozdnim obdobi muselaopatfovat obiE
k z£sobov£ni obyvatelstva s velkpm asilim. DaFilo se to jen 6aste6n6, proto2e
vlastni zdroje se citeln6 zmenlily osmanskpmzgboremThr£kie a konkurencf
janovsk6 republiky v Propontid6. Podle dochovanpch smluv, uzavren9chs mistsk9mi
republikami v letech 1265 a 1285, byl vpvoz obiE povolenjen do ur6it6 v$e,
aby nedochazelo ke zvpieni cen obili pro domaci trh, coi by znesnadhovalo
z£sobovanihlavnalo m6sta. Balancov£ni mezi udr2enimrovnov£hy cenov6hladiny
pfi n£kupuobili na vnitfnfm i zahrani6nimtrhu sepodafilo udr2eta2do druh&
poloviny 14. stoleti. Od sedmdes£tpch let 14. stoleti Byzanc ji2 nebyla schopna
kontrolovat zgsobyobiE na sv6m6zemi a ztratila pfehled o zahrani6nim obchodu.
Ceny obiE v t6to dob6 stouply a2 na dvojn£sobek.Prudk6 zvpgeniz£kladnich
prostfedka ob2ivy t&ice dolehlo na prost6 spotfebitele, coi seodrazilo v dobov9ch
kritick+ch traktatech a v n£fcich byzantskpchsou6asnRanad stalpmznehodnocovanim
byzantsk&mince.
ovladat byzantskouekonomiku abyzantgtiobchodnici
sedostali do podruei italsk6ho obchodovani. St£vali sejen zprostfedkovateli,
kteff se s v6tii ei menU 6sp69nosti adaptovah v syst&mu zbo2n6 pen62nich vztah rr
fizen9ch ob6ma republikami. Pronikani Bengt6ana zejm6nado arodn6ho byzantsk6hozgzemim610vgak
i n6kter6 pozitivnf rysy, projevujici sepodporou a rozvojem
p&stov£nizem6d61sk9phplodin a kultivacfpozemka(p6stov£nfcukrov6dtiny).
Benat6an6tak posilovali vztahy raznpch oblasti a udr2ovalistyk sjednotliv9mi
regiony v Byzanci. Pfkladem byl st£lp obchodni styk se vzd£lenpmi misty, jako
byla Kata a Pelopon6s,Solur-1a Negropontos,Mala Asie, Egypt apod.Dobr6
obchodni vztahy udr2ovalav t6to dob6 zn£mg bengtskarodina Contarini, kter£ se
sna2ilao navgzaniobchodnichstyka s Kyprem, Epirem a ostrovemKorfu.
V:echna namofnf dopravabyla ji2 v t6to dob6 zajiifov£na hlavn6benatskpmi
lod6mi. Janovsk6 lod6 sepohybovaly pfedevgim na ostrovech v Egeid6 a v bHzkosti
maloasijsk6ho pobfe2i; Janovan6 vlastnili doly ve Fokid6 a dale sm6fovah do
C:ernomofi,Propontidy ana Krym. K ob6marepubhkam,je2 udr2ovaly svoji vladu
nad Stfedozerl+vma CerIWmmofem, pHstoupili po6£tkem 14. stoletf podnikavf
obchodniciz liubrovnRu, k jejich2 obchodnfmupodnikani byla byzantsk£vlgda
rovn62velmi shovivav£,jak dokazujen6kolik obchodnich smluv uzavfenpchs dubrovnickpm
patriciatem.
Byzants©qspod asM proHvalo ve 13.– 15. stoleti vHnouFFWD na n6kter6
vljimky, jam}la 6£steen£adaptace stfednaro stavu v zahranimi'obchod6, dale
snaha n6kter+ch panovnk tr vytvofit podminky pro zlepieni situace a o2ivenf
namofni say a vyd£vani privilegii pro jednothv£ m6sta, byzantsk6 hospodgfstvf
Jakocelek retardovalo,a to nejvicev nejdale2it6jiim odv6tvi, v zem6d61sk6vprob6.
Lva£u Orodn£Thr£kie,
la osmanskpmiatoky, je2
r a znaen6demogranck&
N&kteffbyzantgti cisafi se
ni hospod£fskpmiopatreusilovalo
zlepieni situace
'mobchod&.Aby povzburansakcfanahradilji
2 %
obiE. Uvalil na nd d£vku
lo 10 ai 17% hodnoty
3 se sice obchodovalo na
hoval v+voz obiE vygifmi
Konstantinopolis trhrhni
K9peck# !taL§k9_kJa8tal za6al
ot?clU]_§_vinem,kter6 se
lem vpvozu zahrani6nfch
'iedemjeden hyperpyron,
)jn£sobek.Zdvojn£sobeni
povalipffmo od v9robca.
o pfimo na mist& T6mito
ti2 byzantsk6hongmofnfpatfenijen
do6asngabez
-olou italskpchrepubhk,
lvnim z£jmem m6stskpch
In6ho azem( q. z pobfe2f
317
Pokuso autarbt£liho}podafeni, o kter6 usilovali panovnici Nikajsk6ho cisafstvi, se
neudr2el a ani nbl$ reforem pozdnich myshtela, jako byl Plethon Ci Bessarion,
nepomohly byzantsk6muhospod£fstvi a byly v nejlepgim smyslu slovajen utopiemi.
Nebylo moira realizovat plat6nskp model uspof£d£ni spoleenostive feud£lni
struktufe, tvrd& ovl£dan6 statnim fiskem Ci pevn6 fixovanou Lozemkovourentou,
bezohledn6 vymghanou sv6tskpmi i duchovnimi feudaly. KJr ald navrhQvelk+ch
reform£tortl fada anonymnich autora vyjgdfila sociglni kritiku v traktatech ei
polemikgchproti Hchv6a v ngicich na znehodnocenousituaci.
bl
A
se
V
h]
tr
11]
K
ni
1
le
IT
k
II
Druha ob6ansk£ v£lka a povstanf zelota v Soluni
Hospod£fsk6a politick6 prob16mybyzantsk&me sevyhrotily v rocem v dru:
hou ob6anskouv£lku. Vypukla bezprostfedn6 po smrti cisafeAndronim., kter9
Negfastn9politickp
dramati6nosti,kdy2
v ramci boje za legitimitu cfsafe prob6hlo v ..§pluni v letech_1342Ut9 jedno
z n6jv6tlich soci£lnich povstgni, zngm6 pod ngzveI}fzelotska komrIpa. Tato druh£
ob6ansk£v£lka i povstgni zelota definitivn6 vy6er6ala fatnf pokladnu, zhkvidovala
produktivni sayzem6a uvedlana sc6nudal&+#6initele,kter+ od t6to doby
twale zasahovalrozhodujicim zpasobem do vnitFnalo vpvoje byzantsk6 Nie, osmansk6Turky.
Je rovn62pozoruhodn6, ie z£rover'1se z£pasemo tran, v n6m2 se
utkaly vgechnysoci£lni slo2ky byzantsk&hoobyvatelstva, prob6hl ve sme ideologick6
z£paso prosazenf h6JSSIIpslny, mystick6ho iracionglnalo hnuti, kterpm se
uzavir£myilenkovpvpvoj v Byzanci.
Do centra dani sedostaljako dominantnf osobnostIoannesKantakwen£s, kter9' +-U.g-'' ‘
ziskaldale2it6 postavenfahodnosti; zapomoc cisafi Andronikovi III. proti Andronikovi
II. obdr2elhodnost (megas(lukas) wchnaro velitele arm£dy.V t6to dob6
zarovefr nabyl nejv6tii pozemkov6 dom6ny v Thess£lii a Thr£kii a mdl i znaen9
majetek v Konstantinopoli. Byl nejen vynikajicim velitelem, ale i diplomatem
a velmi vzd61anpmmu2em,jeho2 pozd6jgipam6ti ngle2ejfi pies svou tendenenost
k nejv6t Kim historick9m daQm 14. stoleti.
Konflikt vypukl pot6, co seujala za nezleti16hoIoanna V. Palaiologaregentsk6
vlady jeho matka Anna Savojsk6spolu skonstantinopolskpm patriarchou IoqJmen\
FaJdw a £\lpaem AFb}4ukHl, vrchnim velitelem byzantsk6ho lodstva. Ioannes
Kantakuzenos se proti regentsk6vlgd6 postavil v Thr£kii; nalezl oporu zejm6na
v provincialni glecht6 a prohl£sil se v Dimotice v roce 1341 byzantskpm cfsafem.
Politicka krize tak pferostla v ob6anskouvalku, b6hem ne se z£roveh projeviIY
ostr6 socialnf rozpory. V fad6 m6st doglo k protifeudalnfrnu hnuti, kter6 sicem610
raz boje za legitimitu panovnka, ale bylo vyhran6n6 tffdnim a sociglnim konflik-
tem
po sob6 zanechalnezleti16ho syna
konfhkt vyvolal dlouholetoupolitick01
318
A
Fikajsk6hocisafstvi,se
Plethon ei Bessarion,
lyslu slovajen utopie)ole6nostive
feud£lnf
Lozemkovourentou,
BId ngvrha velkpch
ltiku v traktatech Ci
acl.
Pwni vystoupeni lidu proti aristokracii stojfci na stran6 Ioanna Kantakuzena
bylo zah£jenov Konstantinopoli. Na t6to agitaci mdl podil jak patriarcha, tak
Alexios Apokaukos. £lechtick&palace v Konstantinopoh byly vyplen6ny a glechta
se zachr£nila6t6kem ke Kantakuzenovi do Thr£kie. Podobn9 v9voj probalal
v Adrianopoli, kter£ sepostavila zaIoannaV. Palaiologa. Of}a6atku byla 'socialni
hnuti spjatasbojem zalegitimnaro panovnRa aostfe vyhrb6enaproti uzurpatorovi
tranu Ioannu Kantakuzenovi, zatimco pffvr2enci Kantakuzenov9mi byli pfedevlim
mocn6 provincialnf rody a proni£fi s velkpm pozemkov9mvlastnictvim. sam
Kantakuzenos ve svPchPam&techtento aspekt uzngv£.Dokumentoval jej zvlgit6
na udglostechv Adrianopoli, kde sevytvoiila vl£da lidu, je2 vydr2elaa2do roku
1345
Od po6£tku konfliktu se opozi6nf strana Kantakuzenova SPolus jeho pf{znivci nq
ideologicky ophala Omystickp smb Vcirkvi, a6Sy©as.mUSJkter9 rozvinuh athoitQ{ =\( ..
mniii ve 14. stoleti. Z£oasvh6svchasmuseDromitalv do dlouhotrvaifcfDOlitiCk6"b_\$ ' -c
III::=m
Neifastn9 politickp
i dramati6nosti,kdy2
h_1342UL9 jedno
komuna. Tato druh£
)okladnu, zlikvidova,
kter9 od t6to doby
e byzantsk6 KBe,osm
o tran, v n6m2se
b6hl ve sf&fe ideolobo
hnuti, ktergm se
v dru-bW)
., kter+
krize a byly n6koHkr£te feieny na cirkevnich synod&h. H6sychasmus pav9dn6-q:\ ('
vznikl mimo padu byzantsk6 cirkve, ale ve 14. stoleti se rozvinul na AthosuJ=-<,':\pv
H6sych„t6 Md6h cn n£bo®o ii„otaJ Ural( k „66n6m,1 s@tb(k B,hU),L :qjeho2 mah 61ov6kdos£hnout jen tehdy, jestlUe je–naprosto pohrou2en do sebel_+Ch *)
sama.Tomuto cai byly podiizeny i nabo2ensk6akony (zatajov£ni dechu, zir£nf na :-ha--:' k
bficho sbradoupfitlaeenouna prsa – tzv.Mr pig – apod.).Byl to sMb(_ -q &
§love®protiigtel$tu£lnf aM!@{$z_E8ppm$_4i©qpIQMruwcJy®ke C\__}\n.'_
rw(yFby_Y9cjq(Mh _laiDitaSICWt4FMyALekPlhZUm.ole_.©£uQQnty. tic + x{
V tiic£t9ch letech 14. stoletf se pokusil grg£oriQSPajanuautvofit z h6sychasmDye\&\ \.
ucelenp myilenkov9 syst6m. Odmital logick& argumenty ve v6cech bo2sk9ch, nebo?’. \\ :b ~
pova2oval Boha za n6co mimo byti a nad bytim, a tudf2 za n6co, co se vymyk(}#–BEe
z£konam lidsk6ho myglenf. Tento neposti2iteln9 Bah se mohl cestou milosti spojit -N(
S61ov6kem,jemu2tak bylo dopf£nojeho „nazirani“. Bah sepntomnezjevujeve \\Jt ,J
sv6podstat6(asia), ale ve form6 energif, kter6 byly odliln6 od bo2sk&podstaty.
V tomto bod6 – v otgzce d61itelnostiBoha a jeho projevfr – soustfedil jeho
nejv6tii odparce, kalabrijskp mnich B3rlaam, hlavni atok proti h&sychasmu.H£jil
racionalistick6 stanoviskos darazemna rozumov6 uva2ov£nf.Barlaamav dakaz na
rozumov6uva2ovanfmdl v boji proti Palamov6mystick6 „vnitfni modlitb6“ ur6it6
6sp6chy.Logiku pova2ovalza nejlepii prostfedek k posti2eni pravdy, v syllogismech
vidal hlavnf sHuargumentace – zcelav duchu zapadni scholastiky.Je-li Bah
pravdou, argumentovalBarham, moudrost a v6d6nf pravdu nutn6 doprovazeji.
Kdo pozn£ moudrost, pozn£ i pravdu; poznal-II kdo pravdu, poznal tim i Boha.
Nejlepgicestouk pozngni Boha nebylo tedy podle Barlaamapouh6 „zir£ni na
pupek“, n9br2 aktivnf v6d6ni, pozn£vanf.eqzngv£n{PLay(bbreality, jejf2 poznatel{losLBarlaam
zdtrraziroval, bylo dokonce podle jeho n£zoru z£vaznoupovinnosti
ka2d6hokfest’ana.
Palamas vyu2il konfliktu mezi naslednkem tranu Ioannem V. Palaiologem
a uzurpatoremtranu Ioannem Kantakuzenem,ke kter&mu se vefejn6 pfiklonil.
Ul;inn tak z ot£zek vylo2en6nabo2ensk+chzale2itostpolitickou.
Ch
mqkweno.sJ kterp
=oviIII. proti Androlrm£dy.V
t6to dob6
aka a mdl i znaenp
I, ale i diplomatem
:essvou tendenenost
Palaiologaregentsk&
)atriarchouIoannem
!ho lo(fstva.Ioannes
ilezl OPOIU zejm6na
)yzantskpmcisafem.
sez£rovefrprojevily
nut( kter&sicem610
a socialnimkonflik-
319
Cfsafsk9 dvar (pod vlivem humanist fI a zejm6na pod vlivem Anny Savojsk6)
svolalSPolus patriarchou do Konstantinopole v roce 1341 synodu, kde prav6asty
Barlaamov®i bylo zpochybn6no Palamovo ueeni. Podobn6 se situaceopakovala
jegt6 v roc:e1345,kdy se vyostfily konflikty obou strLn v tvrdpch z£pasechjak
v provincion£lnfch m6stech,tak v Konstantinopoli.. SPlace se zm6nila9kdy2 se
Kantakuzenovipodafilo strhnoutna sebemoev rBI. P}osadilna synbd6roku 1347
rehabihtaci h6sychasmu,dal sesaditpatriarchu Ioanna Kaleku, nastohl patriarchu
Mora a Barlaama uvrhl do klatby. Shodou okolnosti vgak Barlaam9unavenp
y a znechucenPv6i;nPmi spory, odjel zp6t do Kalgbrie. Jeho odparce Palamas
'.c trlumfoval.V letech 1349– 50 byl dosazenna arcibiskupsk9stolecprgv6v mist69
6 Soluni.Dalii
bqgY yIY ,) (!@aJgJ=jMy I M_Epjarp_gvp
3zd6jipfizpasoIJ
k>at ': beno zejm6nabalkgnskVmiSlovanya naglo svq vpraz i v rusk6 kulture a jejim
a’i-') \J d6dictvf.
H6sYchasmusse s\$m pasfvnim odd£nim se osudu pfipravoval padu i pro
pasfvnf pfijim£nf pozd6jgfch osmanskpch itoka. Khd a nez£jem o okolni sv6t
VYtvafel podv6domou rezignaci. Tento sm6r nagel mno2stvr stoupenca jak mezi
feud£IY,tak mezi prost9mi Hmi. Jeho vit6zstvi deHnitivn6 zmarilo jakoukoh moinost
slou6eni n£bo2ensk6dry s logickPm myglenfm a zformovalo tak fadu trval9ch
a z6asti dodnes existujfcich rysa vpchodnr cirkve a vpchodoevropsk&homygleni.
Do politick6 krize, ideologickpcha ngbo2ensk9chpolemik zasahovalyslo2ky
socMln6 nejslabiich, vrstvy nespokojen9ch rolIING venkovsk6 i m6stsk&chudiny>
je2 bYIYhnacf silou mnoha povst£ni v ladd provinciglnich mast. Nejv6tgho organizovan6ho
odporu van glecht6a uzurp£torovi tranu Ioannu Kantakuzenovi nabylo
E9y@1l{ y ,S$)IWli,zn£m6 pod ngzvem povst£ni zelota nebo solur"lsk£komuna.
SOlur"I byla PO Kt>lst©ropoh nejboLraWfna nejrozvhuQKim DBa if
'/ #dzporY se zde VYhrotiIYidjVTeia--ade tak6 probOlalapod vedenfm Barlaama
t„,'’ S,’'’Kalabrijsk6hoprvnf kritika Palamovau6enr.
}' v' # Nazev zelot6, horHvci,pavodn6 ozna6ovalnejhorliv6jgi zast£ncepravoslav{proti
,'/ tJ' qstranEpolitika (politikob, ochotnjrchk ur6it6mu pohtick6mu kompromisu ajedna,/
./ {n! selZip:deT' ZFlot&v s?hIP,viTknepfedstavo"aji'igo'6'ni st'"p'nc' p'a''sl'/Jf’
RvCale aktivni slo2ku odmitajfci h&sychasmusa zfejm6 se stav6jic{za Barlaamovo
v, f/ UuEeni'Ji2jejich praktick6 cae, organizacei program vykazovaly zcelarealnppostoj
V Fk sou6asn6mu2ivotu, neomezujicisejen na nekone6n6nabo2ensk6pohtiky.
Solur"rbyla na po6£tku ob6ansk6v£lky ovladanapfednim feudglem §ynaWFP,
kterV byl pffvr2encem Kantakuzenov9m. ByU to prav6 zeloti, kterf zaktivizovali
odpor voa KantakuzenovPmpifvr2encQmv Soluni, ozbrojih lid a napadli pfednf
feudaly ve m6st6. Jakmile byla vyhnana aristokracie, obratili se i prod majetn9m
slo2k£m stfednalo stavu. Kantakuzenovo vojsko, kter6 postupovalo k Soluni, bylo
nuceno zastavit svfrj postup zvl£it6 pot&, co se roznesla zpr£va22e z Konstantinopole
pfich£zf zelotam vPznamng vojensk£ posila. Ioannes Kantakuzenos, Usn&nP
.A:
:I.#
!!!!q+11 ;i==a r+ 1:J
.::.'$
}::
I b:
P{::(
L b•:n=: r
F+F ,iIi
lin:
$$h:
i=\
'I} }
+
320
qB
ivem Anny Savojsk6)
ynodu, kde prgv6 asty
>se situace opakovala
tvrdpch z£pasech jak
3 se zm6nila, kdy2 se
na synbd6 roku 1347
(u, nastolil patriarchu
ak Barlaam, unavenp
ho odparce Palamas
i stolec prav6 v mfst6,
=elotsk&Soluni. DaliibnBeInnHe
1.; zde IJ) Lo__F4jagDVQ
3ylopozd6jipfizp&sorusk6
kultufe a jejim
A
e
-t P+ipravovalpi(lu i pro
ez£jem o okolnf sv6t
{ stoupenca jak mezi
mafilojakoukolimoilvalotak
fadu trvalpch
oevropsk6homyKleni.
nik zasahovalyslo2ky
k6 i m6stsk6chudiny,
ist. Nejv6tgao organi-
Kantakuzenovinabylo
bo solur-rsk£komuna
jlim glad&n. sociaIni
Id vedenim Barlaama
Korunovanf Rogera ll. Sicilsk6ho
(vWez z mozaiky v nartexu chramu
IVlartoranav Palermu, polovina 12. stol.)
G:=9)-l
}ueA
f&“X,I>
stancepravoslaviproti
kompromisuajedngni
stoupencepravoslaav6jici
za Barlaamovo
aly zcelare£lnppostoj
)o2ensk6politiky.
feudglem §ynackD_un,
oH, kteif zaktivizovali
li lid a napadli pfedni
li se i proti majetnpm
rpovalo k Soluni, bylo
a,ie z Konstantinopo(antakuzenos,tisn6np
Cfsaf Ioannes ll. Komnenos a cfsafovnaIrene
(mozaikav chramuBob Moudrostiv Konstantinopoliz let 1118–1122)
/)
>
S
3<
D\
;
e
b
nb n
F g
gP !}
but
} g~
hd
LA)
N
CD
SI
0
+
By
Fr
ga<
HE
Jb 8:
! i:(
(a
$
Z
F#
CD
aHI
Q
=
DO
a
b)
3
CD
D)
6
B
ID
IN
U
0
B
B
B
b==l
B
D
S
r\
b 1
q
g
a)
D)
b)
B
a
(D(
E
a
lb.
,&$::
X
gg,;::f
iPit:
'{
4%
&{
I
Ul
CD
>'gb+h:HIli
7
Fa
P
F
<
\{}
gg
CDa
Fjg
g. g
Zelotsk6 povstanfnale2elosv9m charakteremk typam povstgnf,k nine dochgzelo
v rimci tzv. prvni krize feudalismu, malo v9razn6 soci£lnf charakter a vyrastalo
z vlastnfchvnitfnfch podminek.Spojovgnizelotsk6komunys n&kter9misocialnimi
hnutimi v zapadni Evrop6 a hledgnf paralel pfimo v povst£nf SimonaBoccanegry
v Janov6(1339) nenf sou6asnouhistoriografii uznav£no,spResehledaji jen
n6kter& shodn6 projevy a symptomb Program soluisk6 komuny je mo2no rekonstruovat
jen z pramena nepfatelsk6 provenience, coi je pffzna6n£a typick6 pro
protifeud£lni vzpoury, ale lze z n&ho poznat, o jak6 baqhnuti ilo. Z ddt& po2adovahX 1 J/ 1 / J I cd '\by A
konfiskaci velk&hopozemkov6hovlastnictvf sv6tsk6hoi kl£iternalo a jeho pou2iti
k obnov6 vojska, locfstva a zlepgeni soci£lnich podmfnek nejchudlich vrstev (rolnictva,
femeslnictva, chudiny). Povst£ni mao skoncovat s nerovnom6rn9m rozd6lenin
majetku a vytvofit jakousi vl£du lidu, kterou soudobf autofi posm69n6
nazWali „vl£dou lazy“ (@o M). PromyglenPprogram a dobra organizace
vedla k dlouholet6muodporu. Toto soci£ln6revolu6ni hnuti bylo poslednim
pokusemByzanceo regeneracispole6ensk&hozffzeni. Pliny dalifch reforem, kter6
byly rozvijeny na Pelopon6su,byly vfcem6n6jen utopistick9mi pfedstavami (Plethon,
Bessarion).
l
I
I
vlada Ioanna Kantakuzena
/ TIS. n_astQppenim a probojov+am _eisa fe I9ann_a K4ntak_uzeIL4Jc vl4de triumfoval
L' h6sychasmus,zvit6zilo konzervativni {nniistvi a extr&mnf pravoslayi,_je2 ja niksly
veiejngnapfiu1 tilo dWi dWone Zj©)_®emna poIN_blpJnajc_b'@gnikultur{$m,
q& SF;avovanMyni leg£ln6 Ioannem Kantakuzenembyla v kia hospodaisk6
situaci. Znovu to byla oblast Thr£kie, ktera byla velmi zpustogena zejm6na osmanskPmi
vp£dy. statni pokladna zela prazdnotou, o coi sepfi6inila i Anna Savojsk£,
ktera sivypCrj6ilaod Ben£tek 30 000 dukgtQ a dala z£stavou cfsafsk6iperky. V roce
®,Zvypukl navic (jako v ostatni Evrop6) @lgJIlol, kter+ si vy2£dal zna6nppoeet
ob&ti: m6staztratila v t6to dob6 asi 7 % – 8 % obyvatelstva. Plan cisafe vytvofit
pevnoujednotnou HEIbyl iluzi, proto2ejednotliv6 oblasti byly s Konstantinopoli
spojenyjen form£ln6. (Jzemi, o kterg semohl panovnncopfft, tvofila eastThrakie,
Solur-1,ostrovy v Egei_dda Pelopon6s (Morea).
Zm6nila se i spBva lz Ind. Misto jednotn6ho suver6nnalostgtu vznikla jakasi
kolektivni sprgva.JMliv6 oblasti byly nyni sv6fenynejbh2iim pfbuznPm rodu
Kantakuzena. Syn Matthaios se stal p£nem z£padnf Thrgkie, zatimco druh9 syn
M 1 dostal do spr£vy Moreu (stfed Pelopon&su).Vzniklo jak&si w statn&
kni2ectvfmajid vlastnf administrativua autonomii.Tim seod roku }348 {datuje
vznik MoreLsk6.hodejs)o@tu, kter9 sehr£l v d6jin£ch Byzance v+zna6;m---i)ohtickou
a kulfilrni 61ohu.
V zahranirl4tice byl Kantakuzenos orientovgn na osmansk6 TErM, s nimH
hr£l nebezpeeniu 'hru, nebof od nich 2£dal vojenskou pomoc b6hem ob6ansk6
I
322
vst£ni, k nim2 doch£a
charakter a vyrastaly
s n6kterpmi socialvst£ni
Simona BoccaIO,spiie
sehledajfjen
runyje mo2norekonzna6n6_atypick6
pro
iI,. .g+6 po2,dov,Ii
ternaroajeho pou2iti
jchud£ichwstev (rol-
:rovnom6rnpmrozd6obi
autofi posm6ind
I a dobra organizace
lnuti bylo poslednim
dalgichreforem,kter6
}mi pfedstavami(Plev£lky.
Byl zodpov6dnpza to, ie se vojska Orchanov9chvojevQdcaobjevila na
evropsk6pQd6,a za to, ie se Turci usadih v Thr£kii a nevraceli seji2 zp6t do
maloasijskpchoblastf.Roku 1352byla obsazenapevnostTzympea v roce 1354
vpzna6naKallipolis. Tak se vytvofila zakladna pro budoucf sult£novy expedice
proti balkgnsk6mu vnitrozemi. ManI& se sna2il Ioannes Kantakuzenos vykoupit
pen6zi tento dale2itp strategickpbod.
Nem6n6 zgva2nP/n nebezpeeim byly vgb_pje srbsb6ho ue St6pa&p®na.
(1346– 1355),kter9 ziskal v dob6 obeansk&valky 6zemi na 6kor Byzancehlavn6
v Makedonii a Thess£lii. Jeho slavnostni korunovace ve Skopjev roce 1346 toto
vit6zstvf utvrdila a manifestovala.
Uask&reput21ibrzast£valydaleparryna mon, jejich rivahta seviak jen vyhrotila.
Ioannes Kantakuzenos vyu2ival vdU nim politiky lavirovani. V roce 1352 utrp61i
Benat6an6spolu s Petrem IV. Aragonskpm od Janovantrpor92ku na Bosporu
a IoannesKantakuzenos sepfiklonil k janovsk6 repubhce. Ob6 republiky vyu2ivaly
stale trvajicaro nepfatelstvi mezi Ioannem V Palaiologem a Ioannem Kantakuzenear
a za pomoc si vynucovaly dalgi azemni zisky. IoannesV. se sna2ilzfskat
Ben£t6anypro svoje cne a nabfdl jim za20 000 duk£ta ostrov Tenedos,otevirajici
vstup do Hellespontu a do Propontidy. Dlouholet6 rozpory mezi ob6macfsaii
skon6ily v roce 1354, kdy se podafilo Ioannu V. Palaiologovi za v+zna6n6ho
piisp6ni janovsk6hokorz£ra FranciscaGattilusiho obsadit Konstantinopol.Janovan6
zfskahza pomoc ostrov Lesbos.sI$irnes Katakuzenosmuselv roce 1354
abdikovata vstoupil do kla:tera. DaliiiT asi 30 let str£vil v Mystfe. Jako mnich
Iosefosnapsal vynikajfci, i kdy2 tenden6nE zabarven6 historick& dao, j& je prvofadVm
pramenempro pwni polovinu 14. stoleti. Jeho syn Matthaioszastaljeit6
n6jakou dobu guvern6remv Rodopech. Roku 1357 byl nucen odvolat sv6naroky
na cisafskp tran.
a k vlad6 triumfoval
avoslay(jd ii{d+sly_
tick6m ani kulturnfm.
I v t62kdhospodafsk6
lena zejm6naosmannila
i Anna Savojska,
isafsk6iperky. V roce
vy2£dalznaen+poeet
I. Plancisafevytvofit
Fly s Konstantinopoli
, tvofila Mst Thr£kie,
Uvedeni tran zklidnilo siceroz6efenouhladinu a skon
lo osmansk6honebezpe6itim Byzanczbavenacovalos po]
nebyla.Byzantsk£vl£da musela – aCnerada – znovu piistoupit k jednani se
zapadem o nabo2ensk6 astupky.
Od poloviny 14. stoleti lzepozorovat,ie osmansk£agresepostupovalaspevn9m
cHemdob9t „Rwnehi“ – Byzanc, zemi „Rimanfr“. Odrazovpm mistkem byla
Kallipolis, odkud byly vedeny osmansk66toky do vnitrozemi Balk£nu, kde se
vytvofily pro Osmanypfizniv6podminky rozpademvelk6srbsk6file po smrticara
St6pgnaDuiana v roce 1355.V tae dob6 odeslalIoannesV Palaiologospape2ovi
bocenci VI. do Avignonu dopis, v n6m2 zformuloval navrhy na vytvofeni protiosmansk6
ligy, na kter6 by se podnely zna6nou m6rou z£padni st£ty. I kdy2 se ve
Smyrn6 v roce 1357 vytvofila kfesfanskaliga proti OsmanQm,neilo o nic jin6ho,
ne21io obranu obchodnichz£jma rytna z RhodrI, Ben£teka Kypru v Levant&
Byzancpotfebovala v t6to dob6 hlavn6 vojenskou pomoc. Jeji vlastni armada byla
slab£,byla dopk-rovana2oldn6fi a 6asto bojovala bez zgjmu a do vojenskpchakci
vstupovalaapaticky.
) st£tu vznikla jak£si
!ilm pfR)uznpm rodu
3, zatimco druhp syn
lo jak6si samostatn6
od ,oku @iatujeHq a B n
;e v+zna66apoliticIanlk6
TuM, s nimH
loc b6hem obeansk6
323
IoannesV. se sna2il vyjednavat na Zgpad6 i o M)skVQh ot(z_k£cll. V&d61,
sjak9m odporem byla v Byzanci pfijfmana unie. Piistoupil proto k jnqiyjd.u£lnimu
obr£cenf na katolickou viru a nenutil ke konverzi byzantsk6duchovenstvoani
prost9 lid. Vyslal sv6ho syna Manuela k pape2i, eim2 projevil svoji dobrou viII
k maxim£lni dohod6
Mezitim vgakseOsuani rozhodlik daliim vjbojam. \{roce 1359oblehliKonstantinopol,dobyli
roku 1361Dimotiku a brzy pot6 Adrianopol, kterou u6inili od
roku 1365 sv9mhlavnim sidlem na evropsk6pad& Odtud sezintenzivnily v9pady
do Bulharska a Srbska.Rozdroben£ ad&Ina kni2ectvi na Balk£n6 neschopn£
vytvofit pevnou sjednocenouarm£du postupn6 pod16hala.Pod vedenim NFuladovPIn
(1362– 1389)seobjevil svelmi 6sp69npmiv+boji nov$ velice nebezpe6npjev,
pfesidlovaniobyvatelstvaz dobyt9chazemiBalkanu do Ma16Asie. IoannesV. iidaI
o pomoc italsk6 republiky i slovansk6staty,ale bez velk6hovpsledku.
Z£padnf Evropa sice pfijala navrhy kypersk6hokr£le P_etraI,_Lusigrua na
vytvofeni kfesfansk6hovojskaproti OsmanQm,ale ani velk&pfipravy na dvofe
LaLa IV v Praze a pozd6ji v Uhr£ch na dvofe krale Ludvqca nepfinesly Byzanci
vpznamn6jii podporu. Ja to, ie cHemvjpravy byla Alexandrie, prozrazovalo spfie
kofistnick& cne ne2v£2nouobranu kfesfansk&host£tu.
Ioannes V. se proto pokusil vyfegit situaci osobnim jedn£nim s panovnky.
V roce1366sevydal do Uher ke kr£li WNovi. Pfi navratubyl viak na
bulharsko-mad’arsk9chhranicfchpotupn6 zajat Bulhary ve Vidinu. Ze zajetf mu
pomohl jeho bratranec _Udeu! yI. S?vojsk9,zvanP„Zelen9 hrab6“, kter9 jedint
na Zgpad6 byl schopenshrom£2dit v roce 1366vojsko a sv6hopfa)uzn6ho osvoboa/
'dh. Dobyl zp6tpffstavy Mesembrii a Sozopolavyhnal v roce 1366osmansk6Turky
do6asn6z Kallipole. Po t6to hofk& zkugenosti seIoannes V. znovu vydal do zapadni
Evropy, tentokr£te do kima, doprovazenn6kter9mi vysokpmi hodnost£fi, ktefi
byli pro und sezapadem (napf. novoplatonik DemetriosKydones).V roce 1369
(zapape2eUrbanaV.) pfijal IoannesV. v Flim6latinska dogmata,jednalo seviak
jen o osobnf obraceni cisafovo, bez a6asti cirkevnich hodnost£f0. Pot6 sevydal
C// ' IoannesV. 2£dato pomoc finan6ni a Vojenskoupomocjegt6Ben£tky.
OsmangtiTurci, opevn6niv Adrianopoli, postupovalidale a porazihv t?jty£nq
Ma©c (1371) vojsko kr£le Vukagfna a vojsko despoty Uglejii. Ioannes V so
v tomto rocevr£til, alev Konstantinopolivl£dljeho syn4ndronikos IV. av Soluni
druh9 syn Manuel. Dvoulet£absencepanovnka oslabila vzbudila
u jeho syrIapfed6asn&n£roky na vladu. To se projevilo v n£sledujicichletech.
Byzanc byla jako ostatni balkgnsk6 st£ty v£z£na poplatky sultgnovi Muradovi, ba
co vice, Ioannes V. musel doprov£zet Murada na jeho expedici proti seld2uck9m
emir£tam v Ma16AsH. Pr£v6za t6to v9pravy vzplanula v Konstantinopoli protr
Ioannu V. Palaiologovivzpoura vedenajeho synemAndronikem IV., kterp se
zmocnil v hlavnim m6st6vl£dy. Stejn6tak vystoupil proti sult£noviNluradWII,
jeho syn Sard2{Heebi. Vpsledek byl zdrcujici, hlavn6 pro sult£novasyna,kter6ho
dal Murad t. oslepit. Tot62 po2adovalsultan i od byzantsk&hocisafe, kter9 zas£hl
a324
(
Z
1]
Z
d
E
P
fl
It
el
b'
C]
frI
FS
F
!!
N
;1
t):
zI
a
sg
te
b)
at
la
rn
i
da
I
t
(
@hotaz_k£cll. Wd61,
otok individualnimu
;6 duchovenstvoani
wil svoji dobrou vali
)roti Andronikovi IV., ale dal jej pouze uv6znit, anD jej oslepil. Andronikos IV
!ak ztratil pr£voA’ngslednKa trOnu a spolucfsafembyl v roce 1357 prohlagen
Iieho bratr Manuel.
Andronikos IV. neuspokojensqm postavenimvyvolal znovu konflikt. Podafilo
semu ut6ci z v6zenia hledal pomoc u Janovanav Galat6. Janoviti kupci 29daliza
pomoc Tenedos,vpzna6npstrategickp ostrov kontrolujici Hellespont a bosporsk6
62iny,ale ten byl zakoupenBengt6any.Mezi ben£tskouajanovskou signorHvypukl
zapaso Tenedos,jeho2 sea6astnili i znepfateleni 61enov&rodu Palaiologfr.JapQva:
n6 sbIHe6n6pgmolWLncMr kovi IV. v roce 1376na tHIn, doufajfce,2_e.seJe!LeW
zmocn(Mu(ad_I.y§ak_'znQyu4q§£hla py@n@IM aVJqLaiologg=V&o
dob6 vgak m61ji2 sultan rozhodqjici vliv i na vpvoj vnitfnfch zgle2itostioslaben6
bw Zm mios byl zakon6en pfidTgiRa Amadeovi Savojsk6mu
podle 6mluvy v Turinu (z roku 1381), kde bylo rozhodnuto, ie sestaneneutr£lnim
6zemim. Obyvatelstvobylo pfesidleno na Kr6tu a Euboiu, aby zde Byzanc ani
italsk6 republiky nem61y2£dnpvliv. Z£rovei byla Kallipohs,vybojovan£Amadeem
SavojskPm,za Muradovu pomoc ud61enaop6t Turkfrm. Mnoh6 lokahty na
byzantsk6m6zem{sest£valyjablkem sv£ru mezi italskpmi republikami anastupujici
osmanskoumod. Byzancji2 koncem 14. stoleti hr£la v tomto z£pase6astojen
61ohu pasfvnaro pozorovatele.
Chmurn9 a bezperspektivni v+voj byzantsk6 iRe viak piece pfinutil despotu
e 1359 oblehli Kon)oI,
kterou u6inili od
zintenzivnily v9pady
Balk£n6 neschopn£
Id vedenim Murado-n=Bonn=F
alice nebezpe6npjev,
Asie.IoannesV. ii-
6ho v9sledku.
tra_I,_busigrLajr3 na
6 pfipravyna dvoie
i nepfinesly Byzanci
3,prozrazovalo spfge
n£nim s panovnky.
lavratu byl vgak na
fidinu. Ze zajeti mu
hrab6“, kter9 jedinp
pfR)uzn&ho osvobo-
366 osmansk6Turky
wu vydal do z£padni
rni hodnostgii, ktefi
Jones). V roce 1369
lata, jednalo seviak
staRr.Pot6sevydal
Bengtky.
a poraziliv t.)itygrR
lejgi.IoannesV se
)nikos IV. a v Soluni
mMa vzbudila
nasledujicichletech.
tanoviMuradovi, ba
ici proti seld2uckpm
,onstantinopoliproti
rikem IV., kter+ se
rlt£novi Nluradgd_1‘
anovasyna,kter6ho
I cisafe,kter9 zasghl
Soluni k ureitpm ekonomickpmopatfenim,ktera IndIa
rvit byzantskou spoleenost.Pokusil se vytvoiit v Soluni
bari6ru proti osmanskpm6tokim; aby povzbudil vojenskou sHubyzantsk6arm£dy,
zkonfiskoval polovinu cisafskpch domal, kter6 ngle2ely athosk9m klaiteram,
a prom6nil je v pronie. $ekulariz©kL£gerngro majetku sesna2ilposait vojenskou
sHua ziskat byzantsk6feudgly pro boj proti hroziv6mu tureck&munebezpei;i.Na
tento pokus relativnaro osamostatn6niodpov6d61Murad I. novpmatokem, v n6m£
bylo dobyto m6staSerresve v9chodni Makedonn. Soluir si jeltd udr2elaur6itou +
autonomii, tu viak zruiil n£stuce Muradav Eaj@d I., kter9 na m6sto vlo2il od roku - )
V letech 1376– 1381 nastoupila v9razn£konsolidace osmansk6moci za MuradaI.,
kter9 provedl struktur£ln{ prom6ny v armada. Za6al ud61ovatpadu na
dobyt9chfrzemichvojakam a tim dochazelok velk6mu pfesidlovgni obyvatelstva.
N£stup a kolonizace osmansk6ho obyvatelstva na dobytpch balkgnskpchaz&
a Rich vedl i k velk9m organiza6nimpfesunam kfesfana. Po znovudobyti Kallipole
pronikali Osmani rychleji do nitra Balk£nu. Z£hy jim padla za ob6t’m6staNii
(1386), Sofia (1387), v+chodni Mst Bulharska; obsadili Trnovo aiadu pevnosti na
Dunaji (Sihstriaaj.).
Pot6seMurad obr£til znovuna 6zemiSrbskake KosQW(1389),kde sidlil yIB.
J< $\ _
'otitureck6 koalice na Balkgn6 rofen6 za aktivni aea§tildce
viak jenom dosv6d6ilalee Lazara. nl magi inv–;oce
325
slabostslovanskpchsata a tuIa jednfm z poslednfch pokustr postavit se mohutn6
vojensk6 osmansk&moci.xWlrhd I. zde nalezl smrt, aviak tim senic nezm6nilona
nezadr2iteln6m postupu (isman fI do nitra Balkgnu. Vit6znou itafetu osmansk9ch
v9bojtr pfevzal Muradav syn W4d 1. (1389– 1402), kter6mu otec zanechal
skv616d6dictvf.
Palaiologovci,neschopni vladnout z jednoho centra, si rozd6hli azemi KBe:
/ pAn£ironiko? JV, se musel spokojit a2 do sma (1381) s m6sty v Propontid6 a
db:/. v ManTafe; W_ se :neil, bez v6tiho asp6chu, dskat, peyn6jii, poyeni
pI/V v Soluni a T,hepdergsL, tfeti synloanna V, ovl£dal Pelopon&ss hlavnim m6stem
Mystrou.
V roce 1390 byl zajonQcijqjezi_da na byzantsk9 tran uveden nejstargi syn
Andronika IV., loan=1s VII.
Manuel IL se=iecht61 vzdgt tranu. Musel sejako rukojmf za6astnitv9pravy
protiledn6 z poslednfch byzantsk9chpevnosti v Mal& AsH,proti Filadelfii. Na t6to
A)oniZujici v9prav6 sev roce 1391 doWd&l o smni sv6hootce Ioanna V a v noci
\uprchl ze sult£nova vojska, aby si v Konstantinopoli vydobyl ngstupnick£ pr£va.
{Bojoval o n6 nynf rezolutn6 i proti sult£novi, kter9 cht61samsuver6nn6rozhodovat
lo osudech byzantsk&ho tranu.
Osilf Manuela II. o zachranufRe
a
OS
se
pr
zIibngnR
ry
roi
ph
lid
pk
kh
lizl
std
at
OSI
ski
Ta:
Inf
aF
OdI
tai
111
zeE
sv6
S r(
Bet
odc
eas
pM
vgll
me:
0'
ma:
nart
I}JiljPki:TrIttiTSlei:o6£::l:;£r:lt:k:=::iTeT.o:1:IT;nAT::kndoys;’nats::T:
vl£du v Konstantinopoli, byl nesmirn6vzd61an9a ne nadarmo jej naz9vali sou6asnfci
Wzofajl .nl byzlrLtskqQrtrfal . Jehoz£jemo hteraturua teologHbyl na
st£tnaa pozoruhodnp.Liter£rnf talent projevil v bohat6 korespondencise svpmi
pf£teli, filozoHcko-etick6 n£zory vyj£dfil v 6etnpchpolemikach sisl£mskpmi teolo-
gy
Odpov6dnostza vedeni upadajicinie pocifoval velmi siln6, snado to vice ne2
jini, ie jeho man2elkou byla ar k£J)rin_cezna,kter£ se nemohla smait s p£dem
srbsk6host£tu. Jinak sejeho osobni 2ivot zdal gfastn9,man2elkajej obdafila !esti
d6tmi
V roceB3]znovu vytahl sultanpajezig.I. na Balkan,aby ztrestalodbojn6
Bg+LyrE Podafilo se mu to dokonale, zlikvidoval vl£dce druh6ho bulharsk6ho
kr£lovstvi, vyvr£til Trnovo a obsadil je tureckpmi obyvateh.Zgroveir svolal do
m6staSerres v roce 1393 – 1394 vgechny sv6vazaly a poplatnRy v6etn6 byzantsk6ho
cfsafe,abyjim znovupfipomn61jejich povinnostia ukazaljim jejich slabost
abezmocnostvaei naristajici osmansk&moci. Po t6to schazcenarngil do stfednaro
kecka a na Pelopon6s,kde pFinutilmfstni feudgly,af to byUAcciajuolov6v Ath6nachnebo
Navarroa v Th6bacha v Achaii ei despotav Mystfe, k vazalsk@
povinnostem. Jedinp, kdo sejeit6 do6asn6ubr£nil, byl valaisk+ v6voda Mirgea.
O n6co pozd6ji (v roce 1417) padlo i Valaisk6 kr£lovstvi a osmanitf Turci sestali
pgny Dobrud2e. ovladali a kontrolovali dale2it6 strategick6body v dstl Dunaje
I
I
S
326