REGESTA IMPERII (= RI)

Obsah obrázku osoba, muž, oblečení, interiér Popis byl vytvořen automaticky Regesta Imperii
(častěji ve zkratce RI) je ediční projekt, který ve formě chronologicky řazených německy psaných
regest^^[1] vydává listiny středověkých panovníků Svaté říše římské a tehdejších papežů. Časově je
vydávání ohraničeno roky 613 (vstupem Karlovců do dějin) a 1519 (smrtí císaře Maxmiliána I.
Habsburského).


Dějiny

Zakladatelem projektu byl frankfurtský městský archivář a knihovník Johann Friedrich Böhmer
(1795-1863), který původně stál u počátků projektu Monumenta Germaniae Historica (ve zkratce MGH).
Se shromažďováním a publikováním dokumentů začal již roku 1829 v rámci přípravné práce právě pro
MGH. Brzy se však regestář RI kvůli osobním neshodám osamostatnil.

Textové pole: Johann Friedrich Böhmer (1795-1863) Na základě Böhmerovi závěti se jeho nástupci měli
stát Julius Ficker (1826–1902), Johannes Janssen (1829–1891) a Wilhelm Arnold (1826–1883). Po
vzájemné dohodě se však vedení ujal pouze Julius Ficker a sídlo se i s ním v roce 1863 přesunulo do
rakouského Innsbrucku. Roku 1895 se Fickerovým nástupcem stal Engelbert

Mühlbacher (1843–1903), který vedení přemístil do Vídně a v roce 1906 se následně projekt začlenil
pod Österreichischen Akademie der Wissenschaften (Rakouská akademie věd), kde byla roku 1939
založena Kommission für die Neubearbeitung der Regesta Imperii (Komise pro nové zpracování Regesta
Imperii). V roce 1998 se tato Komise přeměnila v Arbeitsgruppe der Regesta Imperii (Pracovní
skupina Regesta Imperii) a začlenila se do nově vzniklého Forschungsstelle für Geschichte des
Mittelalters (Výzkumné pracoviště pro dějiny středověku), který se roku 2003 přetvořil v Institut
für österreichische Geschichtsforschung (Institut pro rakouský dějezpyt) při Vídeňské univerzitě.

V roce 1967 vznikla pod vedením Helmuta Beumanna (1912–1995) sesterská Deutsche Kommission für die
Bearbeitung der Regesta Imperii (Německá komise pro zpracování Regesta Imperii), která od roku 1980
spadá pod Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz (Akademie věd a literatury v
Mohuči).

Současnost

Dnes se RI postupně snaží rozšiřovat své působení, a tak vznikají nová pracoviště (např. na
Berlínsko-braniborské akademii věd v Berlíně, na univerzitách v Mnichově, v Marburgu, v Kolíně; v
rakouském Grazu; na Masarykově univerzitě v Brně; …). Všechna pracoviště spolu přitom úzce
spolupracují a regesta vydávají společně Textové pole: Rozmístění pracovišť RI  i s přičiněním MGH.


Pracoviště na Masarykově univerzitě v Brně

Brněnské pobočka RI založená roku 2011 je nejmladším pracovištěm a zároveň první odnoží mimo
Rakousko a Německo. Nachází se na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, ale oficiálně
spadá pod Rakouskou akademii věd. Specializuje se na listiny císaře Zikmunda Lucemburského.


Členění regest

Regesta jsou chronologicky členěna do 14. oddílů, nejdříve podle vládnoucích dynastií a později
podle panovníků.


           I.Regestář k vládě Karlovců (751–918/926/962)

        II.Regestář k vládě otonské (saské) dynastie (919–1024)

      III.Regestář k vládě sálské (franské) dynastie (1024–1125)

      IV.Regestář k vládě Lothara III. a starších Štaufů (1125–1197)

        V.Regestář k vládě mladších Štaufů: Filipa Švábského, Oty IV. Brunšvického, Fridricha II.,
Jindřicha (VII.), Konráda IV., Jindřicha Raspe, Viléma a Richarda (1198–1272)

      VI.Regestář k vládě Rudolfa, Adolfa, Albrechta a Jindřicha VII. (1273–1313)

    VII.Regestář k vládě Ludvíka Bavorského (1314–1347)

 VIII.Regestář k vládě Karla IV. (1346–1378)

      IX.Regestář k vládě Václava IV. (1376/78–1400/19)

         X.Regestář k vládě Ruprechta (1400–1410)

      XI.Regestář k vládě Zikmunda Lucemburského (1410–1437)

    XII.Regestář k vládě Albrechta II. (1438–1439)

  XIII.Regestář k vládě Fridricha II. (1440–1493)

  XIV.Regestář k vládě Maxmiliána I. (1493–1519)


Od roku 2001 jsou regesta volně přístupná široké veřejnosti na internetových stránkách RI
(http://www.regesta-imperii.de), kde se nachází např. i tzv. RI-plus, tedy doplňkové regesty, které
existují pouze v digitální formě. Na stránkách najdeme od roku 2014 i databázi OPAC, která obsahuje
více než 2,3 milionů titulů, včetně 1,8 milionů článků, k dějinám evropského středověku.




________________________________

^^[1] Regest je stručné shrnutí nějaké listiny či jiné písemnosti, jehož účelem je zjednodušit a
usnadnit práci při výzkumu.