HV_628 Proměny sonátové formy 18.–20. století AR 2023/2024 Podmínky úspěšného ukončení předmětu • Docházka – maximálně 3 absence • Aktivita!! • Předmět (zatím) odpadne 14. a 28. listopadu • Ukončení 1: Seminární práce v podobě důkladné analýzy • Ukončení 2: Ústní kolokvium = debata o látce + vybrané ukázce Motto: „Kdo chce pochopit, musí srovnávat.“ Milan Kundera Primární náplň předmětu: analýza • Analýza ve všech svých podobách  sluchová + vizuální + audiovizuální • Pojem analýzy – porozumění systému vnitřních vztahů mezi jednotlivými složkami hudební struktury (srovnávání – opět) • Otázka: K čemu slouží analýza stojící osamoceně a mimo kontext? = hledání souvislostí + rozlišování obecného od jedinečného  u SF platí obzvlášť • Pravidlo = něco, co se často opakuje = sonátová forma (má se za to) • Kromě pár dekád ale sonátová forma vlastně pravidlem vůbec není Základní kompoziční principy 1) Motiv • Krátký, výrazný, ucelený hudební úryvek • Hlavní složky motivu: melodie + rytmus (pouze rytmus – Osudová, Tábor) • Příklad = Ovčáci, čtveráci: celkem 3 motivy, 1. výrazný, 2. a 3. méně 2) Téma • Hudební myšlenka podobna motivu, rozsáhlejší, závažnější, přesvědčivější • Téma tvoří ideový základ (klasické) kompozice + pomáhá vytvářet formu • U SF důležité a formotvorné: kontrasty mezi tématy Ve skladbě bývá mnoho motivů, ale pouze pár témat Základní kompoziční principy 3) Figura • Méně výrazný útvar podobný motivu • Často její mechanické opakování (doprovod) 4) Pasáž • Rychlé sledy tónů ve stupnicovém/akordickém postupu • Velký výškový rozsah + virtuozní • Často součást mezivět (spojování částí kompozice) Práce s motivem a tématem (figurami etc.) (dle Zenkla) • 1) Opakování bez větších změn (jiná dynamika/tempo/harmonie etc.) • 2) Opakování s většími změnami (výraznější deformace) • 3) Ozdobování/variování (+ zdobné tóny drobnějších hodnot) • 4) Inverze (přísná + volná) • 5) Augmentace (+ hodnoty) • 6) Diminuce (- hodnoty) • 7) Prodloužení (přidání tónů/taktů; vnitřní + vnější) • 8) Krácení (vypuštění tónů) • 9) Dělení (vyjmutí určité části a její osamocení) • 10) Imitace (základní princip polyfonie) • 11) Račí postup (pozpátku) + • 12) Leitmotiv Proč o tom hovoříme? Základní formotvorné principy • Od 18. století dál se stále častěji objevují úseky hudby uzavřené výrazným melodickým či harmonickým závěrem • Nejmenší takto uzavřený útvar je 1) Věta (terminologicky dva významy): a) jedna část většího opusového celku b) malý hudební útvar • Několikataktový celek ukončený celým či plagálním závěrem • Nejčastěji 4–8 taktů • Členění (dělení) věty na polověty Základní formotvorné principy 2) Perioda • Základní typ periody = 2 motivicky spřízněné věty Zpravidla(?!): • 1. věta periody (=předvětí) končí závěrem plagálním (D = harm. podřízenost) • 2. věta periody (=závětí) končí závěrem celým (T) • Předěl mezi polovětami i větami = často opakování motivu z 1. (polo)věty 3) Dvojperioda • Spojení dvou motivicky příbuzných period • Dvojperioda = melodický i harmonický vrchol bývá ve 2. periodě (ale též i ve 2. polovětě či ve 2. větě) Nebo také • Podstata periodicity (periodičnosti) = jeden vícetaktový celek se člení na 2 jemu podřízené menší útvary: • Dvojperioda = 1 + 1 perioda • Perioda = 1 + 1 věta • Věta = 1 + 1 polověta • Neperiodicita = věty nelze dělit na zřetelně odlišitelné polověty • Symetrie hudební stavby = pravidelně stavěné útvary jsou ze stejně dlouhých částí • Periodicky stavěné útvary ale mohou být i asymetrické • Vždy je nutné sledovat melodii + harmonii: jejich vrchol bývá umístěn ve 2. části uzavřeného celku Nepravidelnosti • Dvě za sebou následující věty, tematicky nepříliš spjaty: chápeme buď jako periodu či 2 samostatné věty • Repetice: 1) prosté opakování, kterým nevzniká větší formový celek 2) Opakování formotvorné vytvářející nadřazený útvar  Někdy opakovaná věta bývá větou, někdy se z ní stane perioda • Jak to poznat? „Kdo chce pochopit, musí srovnávat“ Milan Kundera • Rozhodnutí dá průběh hudby, či přihlížení k symetrii stavby celku • Vždy v základě vycházet z přirozenosti hudby: = v 16taktové dvojperiodě je 8taktová perioda pravidelně členěná na 2 věty sdružena v jednolitou osmitaktovou větou • Jak jinak nazvat nepravidelnosti hudební stavby: nedostatečnost teorie • Při analýze tedy sledovat: 1) Délku (počet taktů a způsob uzavření celků) 2) Motivickou příbuznost útvarů Jak nazvat nepravidelnosti při výstavbě sonátové formy? • Nedostatečnost teorie • Vždy chceme škatulkovat, ale nemůžeme/nesmíme • Inspirace Beethovena, Schuberta, Brahmse, Dvořáka, Šostakoviče a dalších nelze škatulkovat Návrat po odbočce • Všechny zmíněné formotvorné principy vytvářejí větší celky: • Malou dvoudílnou formu ab • Malou třídílnou formu aba • Velkou dvoudílnou formu AB • Velkou třídílnou formu ABA • Velkou formu vícedílnou • Sonátovou formu • atd. František Gellner – Po nás ať přijde potopa Vy dobří hoši, co jste vyšli bořit se vzdorem v srdcích, s pěstí sevřenou, co lidstvu nové ráje chcete stvořit, vám zpívám píseň na rozloučenou. Můj vzdor se zchladil volnou sprchou času, rez s pochvou srostil meče rukojeť. Brutální, zpěvnou, lehkovážnou chasu v svém srdci jsem si zamiloval teď. K. J. Erben - Lilie Umřela panna v době jarních let, jako když uschne mladé růže květ; umřela panna, růže v poupěti škoda jí, škoda v zemi ležeti! „Nedávejte mne ve vsi na hřbitov, tam bývá nářek sirotků a vdov, tam slzí hořkých mnoho plynulo: srdéčko mé by hořem hynulo. E. A. Poe - Havran Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné – když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání velmi jemné zaťukání na dvéře - a pak už ne. "Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné – jednou jen a pak už ne."