Jazykové tabu a jevy s ním související 1. Zákaz užití určitého slova především z důvodů náboženských nebo společenských. 2. Slovo podléhající tomuto zákazu. 3. V širším smyslu zákaz některých aktivit (stravovacích, např. zákaz požívání hovězího masa pro hinduisty, košer strava v židovské společnosti apod.), některých gest na veřejnosti (vztyčení prostředníčku apod.), sexuálních (např. incest), některých zvukových projevů na veřejnosti (např. říhání v některých kulturách) apod. Tabu ← prostřednictvím angličtiny z polynéského tapu < ta ‘vydělit, označit’ + pu ‘úplně, zcela’, doslova tedy ‘zcela vydělený, odloučený’ nebo ‘zvláště označený’, odtud ‘posvátný, nedotknutelný’; v jazykovědě pak ve významu „zákaz užití určitého slova“ Noa, antonymum k tabu, prostřednictvím angličtiny také z polynéštiny, doslova ‘všeobecný, obvyklý, obyčejný’; v jazykovědě pak ve významu „slova, která nepodléhají tabuovému zákazu“ Jazykové tabu vzniklo na půdě primitivního, magicky mytologického myšlení a souviselo s pověrečným přesvědčením jednak o přírodě oživené duchy a démony, jednak o fatálním sepětí slova jakožto akustického obrazu nějaké věci s věcí samou, resp. s jejím duchem nebo démonem – podobně jako i optický obraz reality byl v této kulturně civilizační vývojové fázi ztotožňován se zobrazovanou realitou, resp. s její duchovní nebo magickou podstatou. Lehkomyslné a neuvážené vyslovení jména nějaké osoby, zvířete, tělesného orgánu, nemoci, místa, neživé přírodniny (živlů, nebeských těles) apod., před níž měl primitivní člověk strach nebo k níž měl úctu, mohlo v jeho představách působit jako urážlivé, znevažující, příliš intimní nebo troufalé, protože pravé pojmenování platilo za nedílnou součást a živoucí kus svého nositele, krylo se s jeho podstatou. Např. značkové pojmenování medvěda zachované v ř. ἄρκτος [arktos], lat. ursus, stind. ṛkša-, stir. art bylo v jiných ie. jazycích nahrazeno noa popisného typu: psl. *medvědь < *medu-ēd- „jedlík medu“, stir. mil-chobur ‘milovník medu’, lit. lok᷉ys (< *dlokīs ‘davič’, podle jiného výkladu ‘lizoun’), něm. Bär (< sthn. bero ‘hnědý’, tedy ‘hnědé zvíře, hnědouš’) Jazykové tabu bylo vztaženo též na pojmy z oblasti náboženského kultu a ve vypracovaných náboženských představách bylo přímo zakazováno „brát jméno boží nadarmo“ a byla uvalena řečová cenzura na „nomina sacra“ vůbec, na výrazy související se smrtí, s posmrtnými představami i s religiózní démonologií. ________________________________________________________________ Jako noa slouží i eufemismy (z ř. εὖ [eu] ‘dobře’ φημί [fēmi] ‘mluvím’), zmírňující náhrady nějakého slova znějícího drsně: např. odejít, vydechnout naposledy apod. ‘zemřít’ nebo výpůjčky: str. kolomišče ‘hřbitov’ ← fin. kalmisto (fin. kalma ‘smrt’); ukr. cvyntar, br. cvintar ‘hřbitov’ ← pol. cmętarz ← lat. coemētērium; č. hřbitov ← něm. Friedhof Tabu podléhala i inhonesta, tedy slova obscéní, odporující společensky chápané slušnosti: např. ve slovanských jazycích chybí sloveso obsahující ie. koř. *ḱek- ‘vykonávat velkou potřebu’: lit. šikti stejného významu, lat. cacāre (ale to může být výraz z dětské řeči). Velmi starý ie. výraz pro ‘lejno’ odvozen od téhož ie. kořene r-ovou příponou: stind. śakṛt- ‘lejno’ (< ie. *ḱek-r̥ ), het. šakkar; ve slovanských jazycích *govьno (< *ḱskōr gu̯ ou̯ ino ‘kravské lejno’ → ‘lejno’, kde *gu̯ ou̯ ino je utvořeno od *gu̯ ou̯ - ‛skot’ – srov. *govędo ‛hovado, hovězí dobytek’); psl. *seroͅ sьrati, stind. sarati ‘teče’ (→ ‘má průjem’, stind. ati-sāra- ‘průjem’) tabuová generalizace – užití neurčitějších obecných názvů místo speciálních názvů konkrétních např. v některých dialektech některých slovanských jazyků se vlku říká slovem, které je pokračováním psl. *zvěrь ‘zvíře’ (podobně lit. žvėris); srb. dial. nepomenica ‘had’, nepomenik ‘kurděje’, doslova ‘to, co není dobré připomínat’ r. dial. ona ‘cholera’, p. lid. ono ‘lejno’ tabuová nápověď – popisné pojmenování metaforické, metonymické nebo synekdochické, které slouží jako noa např. něm. Hase ‘zajíc’ < sthn. haso ‘šedivý’; lit. širvis ‘srnec, zajíc’ < lit. širvas ‘šedivý’; č. ušák, dl. wuchac, r. dial. uškan; psl. *zajęcь, č. zajíc (buď k *zьjati ‘zet’ podle „zejícího“, rozštěpeného pysku, nebo k ie. *ghai̯ - ‘poskakovat’ – srov. lit. žaidžiu ‘poskakuji’, lat. haedus ‘kůzle’, gót. gaits ‘koza’) captatio benevolentiae = úsilí o shovívavost ukr. djad’ko ‘dědeček’ k označení vlka nebo medvěda; slk. dial. maco ‘medvěd’, původně domácí podoba mužského jména Matej, r. č. míša ‘medvěd’, domácí podoba jména Michail, Michal některé názvy nemocí s tabuovou motivací: stč. panna ‘pakostnice’; slk. kiahne, starší kňahne (spojováno s kňahyňa ‘kněžna’); č. hostec ‘revmatismus’; r. dial sestrica ‘zimnice, horečka’; srb. dial., chorv. dial. kuma ‘kmotřička’ k označení moru apod. tabuová antifráze – slova označující něco špatného, nebezpečného, nešťastného apod. jsou nahrazena slovy s opačným významem, antonymy r. dial. kostoprav ‘medvěd’ („kdo napravuje kosti“) je tabuovou antifrází k r. dial. lomaka („ten, kdo láme kosti“); srb. dial. dobrić ‘hnisavý dýměj’ je tabuovou antifrází k zlić; srb. veselik, veselica je tabuovou antifrází k nesretnik, jadnik ‘nešťastník, ubožák’ Wunschname – slovo, kterým se pojmenuje neblahá skutečnost tak, jak si mluvčí přeje, aby vypadala č. lasice k psl. *lasiti, *laskati ‘hýčkat, laskat, mazlit se’; b., mk. nevestulka, srb. dial. nev(j)estica ‘lasice’; fr. belette ‘lasice’ od adjektiva belle ‘krásná’; angl. fairy ‘lasice’ i ‘krásná’; it. donnola ‘lasice’, deminutivum k donna ‘paní’ kakofemismy a dysfemismy – zlehčující, znevažující pojmenování jevů příznivých, pozitivních b., r., ukr. čerep, br. čerap aj. ‘lebka’ – totožné s č. střep, vše pokračování psl. *čerpъ ‘střep’, příbuzné se sthn. scribi, něm. Scherbe ‘střep, skořápka’, stind. karpara- ‘střep, skořápka’; fr. tête, it. tèsta ‘hlava’ < lat. testa ‘střep’; něm. Kopf ‘hlava’, angl. cup ‘číše’; psl. *golva souvisí s psl. *golъ ‘holý’; lat. calva ‘lebka’ souvisí s lat. calvus ‘holý, lysý’ psl. *noga ‘noha’, lit. nagas ‘nehet’, sthn. nagal, něm. Nagel ‘nehet’, stind. nakha- ‘dráp, nehet’, psl. *nogъtь ‘nehet’; it. gamba ‘noha’ < pozdnělat. gamba ‘kloub nad kopytem (u koně)’ psl. *roͅ ka ‘ruka’, lit. ranka, lot. roka, stprus. ranco, buď < lat. branca < *vronkā ‘tlapa’, nebo od slovesa doloženého lit. rinkti ‘sbírat’. Jde o tabuovou náhradu starého ie. názvu pro ruku, zachovaného pravděpodobně v ř. χείρ [kheir]. Jiný způsob, jak vyhovět jazykovému tabu, jsou hláskové obměny slov z důvodů tabuových (např. epenteze, proteze, haplologie, elize, apokopa, synkopa, afereze, substituce hlásek, metateze), jejichž cílem je zatemnit, zamaskovat příslušná slova podléhající tabu srov. např. č. lid. safra(porte), saprlot, saku(lente), kakra(holte) místo sakra(mente); na mou kuši místo na mou duši; čechman, čerchman(t), čerchan, čermák, černast, červ(ivec), čés, čmert, chmert místo čert; dách(ant), ďák, ďajk, ďas, ďásek, ďasík místo ďábel; hernajs, heršvec místo hergot aj. Zvláštní povahu má tabu a noa v zločineckých argotech: slouží v nich k cílům kryptologickým, tj. k vytvoření „tajné mluvy“, nesrozumitelné ostatním členům daného jazykového společenství a zejména bezpečnostním složkám. Příčinou tabuování některých slov může být i administrativně cenzurní zákaz sloužící k zachování např. vojenského a diplomatického tajemství nebo občanské diskrétnosti (např. potlačení jmen občanů ve zprávách z denního tisku) apod. Vedle tabu v užším slova smyslu existuje tabu v širším smyslu, v němž jsou zahrnuty i jiné motivace zábran v užívání některých slov. Hrají v tom významnou úlohu etiketa, sociálně zvykové momenty, historicky třídně nebo stavovsky podmíněné představy o tom, které slovo je slušné, zdvořilé a náležité nebo naopak v dané společnosti a v dané situaci nevhodné, hrubé. V poslední době se v rámci široce pojatého jazykového tabu uplatňuje princip politické korektnosti, jako moderní jev sociolingvistický. Nepřipouštějí se v tisku, ani ve veřejných mluvených projevech např. slova jako negr nebo cikán a jiná, která by mohla být chápána jako dehonestující. Podobné omezující požadavky na užívání některých pojmenování a slovních obratů vycházejí i z genderové lingvistiky.